Časopis Myslivost

ODLOV BOBRŮ V JIŽNÍCH ČECHÁCH

Myslivost 7/2016, str. 19  Jitka Uhlíková
V roce 2013 byla Ministerstvem životního prostředí schválena koncepce managementu bobra evropského na našem území pod názvem „Program péče o bobra evropského v České republice“ (dále jen „Program péče“). Realizací Programu péče je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Hlavním záměrem koncepce je zajistit existenci životaschopné populace bobra evropského u nás a zároveň co nejúčinněji zmírnit socioekonomický dopad jeho výskytu. Současně musí být ale zohledněn požadavek legislativy Evropské unie na zajištění přísné ochrany předmětného druhu.
 
Zóna C
Stěžejní myšlenkou Programu péče je rozdělení území ČR do třech zón (tzv. A, B, C), ve kterých se rozlišuje míra zájmu na ochraně druhu podle stupně koncentrace rizika vzniku závažných škod. Informace o jednotlivých zónách je možné najít na internetových stránkách Programu péče (www.zachranneprogramy.cz, odkaz „Živočichové“, odkaz „Bobr evropský“). V následujícím textu bude věnována pozornost pouze zóně C, ve které je, na rozdíl od zón A a B, výskyt bobrů považován za nežádoucí.
 
Vymezení zóny C bylo podloženo četností nejvýznamnějšího rizikového faktoru, kterým je přítomnost vodních staveb, především rybníků a vodních nádrží, ohrozitelných bobří aktivitou. Ohroženy jsou zejména historické objekty bez dostatečně opevněných hrází. Jako nejrizikovější byla vyhodnocena oblast jihočeských rybničních soustav (Třeboňská, Českobudějovicko-Hlubocká, Vodňanská, Lnářsko-Blatenská), ve které se nachází více než tři tisíce rybníků a vodních nádrží o celkové plošné výměře téměř 20 tisíc ha, přičemž u velké části z nich se jedná o historické stavby s nedostatečnou odolností proti narušení aktivitami bobra evropského.
Bobří aktivitou (tj. hrabáním úkrytových nebo sídelních nor) v hrázích rybníků může dojít k narušení jejich funkčnosti.
Současně se v oblasti rybničních soustav nacházejí mokřadní biotopy a bohaté břehové porosty, které vytvářejí podmínky pro vznik silné bobří populace. Kromě rybníků a vodních nádrží by aktivitou bobrů mohla být ohrožena také funkčnost a bezpečnost spletité sítě kanálů a přítoků, které rybníky napájejí. Na Třeboňsku patří k nejznámějším historickým dílům Zlatá stoka a Nová řeka.
Nová řeka o délce 13.5 km napájí například rybníky Ženich a Vdovec.
Zlatá stoka o délce asi 45 km napájí například rybníky Svět a Dvořiště.
Nejvíce ohroženy jsou části napájecích kanálů či náhonů, jež jsou vedeny nad úrovní terénu (narušení břehů norováním s rizikem protržení). Při rozvoji silné populace by však nezanedbatelným problémem byla i stavba bobřích hrází a narušení distribuce vody v rámci rybničních soustav. Hráze jsou bobrem stavěny na tocích či kanálech s kolísavým průtokem nebo takových, které mají dle životních nároků tohoto druhu nedostatečnou hloubku (pravděpodobně méně než 80 cm).
Pro účinné zamezení vzniku závažných škod v této oblasti, a tím i zamezení celkového zhoršení společenské akceptovatelnosti druhu v ČR, je nejvhodnější zabránit vzniku trvalého osídlení bobrem na ploše celé dotčené oblasti odlovem přítomných jedinců.
V době definování zóny C se bobr teprve začínal epizodicky objevovat na Šumavě. Aby populaci v této zóně bylo možné v budoucnosti početně limitovat odlovem a příchod bobrů do této oblasti tak nebyl rychlý a „masový“ (bobr může migrací v tocích urazit za týden až 80 km), byly hranice zóny C vymezeny využitím přirozených migračních bariér. Ty představují rozvodí toků protékajících jihočeskými rybničními oblastmi se závěrným profilem k hrázi vodního díla Orlík. Jedná se především o řeky Lužnice, Nežárka, Malše, Otava, Blanice a část toku Vltavy. S ohledem na poslání a cíle národního parku nebylo do zóny C zahrnuto území NP Šumava (viz obr. 1).
 
Odlov bobrů
Pro vlastní realizaci odlovu je nutné dodržet ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění.
 
Zákon č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Poněvadž je bobr evropský druh chráněný zákonem, musí pro realizaci odlovu příslušné orgány ochrany přírody vydat v zóně C „plošné“ povolení prostřednictvím tzv. „opatření obecné povahy“. Opatřením obecné povahy bylo povolení dosud vydáno Krajským úřadem Jihočeského kraje pro většinu území Jihočeského kraje, Správou CHKO Třeboňsko pro území této CHKO, Krajským úřadem Vysočina pro část území tohoto kraje. Pro území CHKO Blanský les je opatření obecné povahy právě vydáváno.
Území, pro které jsou platná či teprve připravovaná opatření obecné povahy povolující odlov bobrů, je znázorněno na obr. 2. Aktuální informaci o vydaných opatření je možné nalézt na výše uvedených internetových stránkách Programu péče, v odkazu „Opatření obecné povahy“.
Pro území vojenského újezdu Boletice, který je rovněž součástí zóny C, byla vydána výjimka dle zákona č. 114/1992 Sb. pro eliminaci jedinců bobra evropského formou rozhodnutí, jehož nositelem jsou Vojenské lesy a statky, s.p., jako správce vodních toků a zároveň uživatel honitby ve vojenském újezdu. Vydané rozhodnutí je obsahově totožné s opatřeními platnými v rámci zóny C.
 
Základní informace o obsahu dosud vydaných opatření:
Dosud vydaná opatření kromě jiného povolují celoroční odlov bobrů střelnou zbraní osobám, které splňují podmínky pro lov zvěře stanovené zákonem o myslivosti.
Uloveného bobra může osoba, která odlov provedla, využít pro vlastní potřebu (např. jej zkonzumovat, ponechat si lebku, kožešinu). Odlovený jedinec či jeho části nesmí být ale předmětem obchodu.
V opatřeních jsou uvedeny další podmínky, za kterých je možné výjimku pro odlov uplatňovat. Kromě jiného je zde stanovena oznamovací povinnost osobám, které odlov provedly.
Před zahájením odlovu v rámci předmětného opatření je nutné prostudovat jeho plné znění, aby byly dodrženy veškeré jím stanovené podmínky! Znění jednotlivých opatření je opět možné najít na internetových stránkách Programu péče, v odkazu „Opatření obecné povahy“.
 
2. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění
Na území, kde je platné opatření obecné povahy povolující odlov bobrů, je pro vlastní odlov nutné, aby uživatel honitby s výskytem bobra zažádal dle § 39 zákona o myslivosti místně příslušnou státní správu myslivosti o povolení odlovu.
 
Aktuální výskyt bobrů v zóně C
Od vymezení zóny C uplynulo více než 10 let a za tu dobu se výrazně zvýšil počet bobřích teritorií na jejím území. Bobři do zóny C migrují především po tocích z Bavorska, které je již bobry celoplošně osídleno a z Horního Rakouska, které bobři teprve „dosídlují“. Aktuálně, na území CHKO a NP Šumava, mají bobři svá teritoria na 36 lokalitách. Mimo CHKO a NP Šumava je bobří teritorium přítomno na 10 lokalitách. Šest z těchto deseti teritorií se nachází na území, kde je platné opatření obecné povahy vydané KÚ Jihočeského kraje a odlov po splnění náležitostí §39 zákona o myslivosti je již nyní možný. Zbývající 4 teritoria v povodí Otavy se nachází na území Plzeňského kraje, kde se opatření připravuje a pravděpodobně v brzké době bude platné. (viz obr. 3). Přičemž nelze vyloučit, že výčet bobřích lokalit v zóně C uvedený výše není úplný a bobři se vyskytují na lokalitách, které na obr. 3 nejsou zobrazeny.
 
Bobří teritorium, jehož průměrná délka je 1 – 2 km toku, je obsazeno jedním či dvěma jedinci, kteří se dosud nerozmnožili nebo bobří rodinou. Bobří rodina je tvořena rodičovským párem a nejčastěji potomky dvou generací. Průměrná početnost bobří rodiny na našem území je dle dlouholetého výzkumu 5 - 7 jedinců. Často udávanou početnost 12 - 15 jedinců v teritoriu nelze zcela vyloučit, ale bude se jednat pouze o ojedinělé případy.
 
V následujících letech lze v zóně C očekávát plošné šíření tohoto druhu spjaté s výrazně rychlým nárůstem počtu bobrem osídlených lokalit. Mladí jedinci, kteří budou hledat území pro svá teritoria, budou v první fázi přicházet především po tocích ze Šumavy, zejména po Otavě a Vltavě, ale také po Lužnici a Malši z Rakouska. V další fázi pak do zóny C začnou pronikat bobři přes rozvodí z přilehlých oblastí, zejména z Plzeňského kraje, ale s odstupem času také z kraje Středočeského a kraje Vysočina.
Do vydání tohoto článku nebyl legálně uloven žádný jedinec bobra evropského v zóně C. Aby bylo možné nějak početně limitovat výskyt bobrů v zóně C, je nutná co nejrychlejší a důsledná realizace jejich odlovu. Jakmile již v zóně C vznikne plošné bobří osídlení, bude velice obtížné až nereálné početnost bobrů v oblasti rizikových rybníků a jejich soustav výrazně snižovat či vůbec významně ovlivňovat.
Jitka UHLÍKOVÁ,
AOPK ČR Praha
 
Pokud je Vám znám výskyt bobrů v zóně C mimo zobrazené lokality, prosíme o jeho nahlášení koordinátorovi Programu péče (Jitka Uhlíková, AOPK ČR Praha, e-mail: jitka.uhlikova@nature.cz, tel. 283 069 252, 724 169 297). U koordinátora je také možné získat potřebné informace o odlovu bobrů v zóně C a o Programu péče pro bobra evropského v ČR.
 
 
Zpracování dat...