Časopis Myslivost

Tradiční myslivost se nám bohužel vytrácí

Myslivost 7/2016, str. 12  Jiří Kasina
Nová Myslivecká rada ČMMJ se skládá nejen z předsedy, místopředsedů a předsedů odborných komisí, ale zahrnuje též dva členy bez portfeje. Jedním z nich je i Ing. Josef Nenadál z Pelhřimova. Při nedávné národní soutěži trubačů v městě rekordů, kterou mimochodem OMS Pelhřimov zorganizoval a zabezpečil naprosto špičkově, jsme našli chvilku a mezi tóny lovecké hudby chvilku popovídali v rámci seriálu představování nových funkcionářů ve vedení naší organizace.
 
Opět začnu tak jako v předchozích rozhovorech - jak jste se k myslivosti dostal, kdy jste začínal, zda byly nějaké myslivecké kořeny v rodině…
Já jsem po základní škole absolvoval zemědělské učiliště, protože v té době jsem nemohl na střední školu, nicméně později mi už bylo studium umožněno, nakonec jsem vystudoval zemědělství na Vysoké škole zemědělské. Co se týká myslivosti, tak ta se v rodině tradovala, po válce, v padesátých letech, ale otec o zbraň přišel a myslivost pro něj skončila. Já jsem se dostal na myslivost až na vysoké škole, v roce 1972 jsem absolvoval myslivecké zkoušky a získal lovecký lístek a od té doby jsem členem naší myslivecké organizace.
 
Takže vás myslivecky inspirovala rodina …
Určitě ano, otec byl myslivec, děda byl myslivec, byť toho už nepamatuji, pocházím ze zemědělské rodiny, otec zpočátku soukromničil, pak vstoupil do družstva a vždy bylo v rodině jako samozřejmost bráno spojení zemědělského a mysliveckého hospodaření v krajině.
 
A jste tady asi stále v rodném kraji?
Já se narodil přímo zde v Pelhřimově, žili jsme sedm kilometrů od Pelhřimova, v Těchovičkách, tam je rodinná chalupa, kterou dneska osídluji, profesně se pohybuji stále zde na Pelhřimovsku.
 
Mnozí Vás jistě znají, mnozí ale možná ne, prosím stručně i o představení se z hlediska funkcí v myslivosti. Čím jste prošel?
Toho je dost, nevím, jestli si na všechno vzpomenu. Pokud se týká mysliveckého sdružení, dnes spolku, tak jsem prošel různými funkcemi ve velkém sdružení, které tu bylo a mělo 42 členů a asi 2700 hektarů, tam jsem dělal předsedu, pak jsem dělal téměř čtvrt století mysliveckého hospodáře. Před necelými dvěma lety jsem funkci předal mladšímu kolegovi, který má předpoklady, aby mládí rostlo a mohlo jít dopředu. Pokud se týká okresního mysliveckého spolku, tady jsem se angažoval mnoho let, nejméně pět volebních období a dělal jsem tu jak předsedu ekonomické komise, z důvodu povolání jsem byl jen členem okresní myslivecké rady, poslední volební období dělám místopředsedu okresního mysliveckého spolku a byl jsem naší okresní mysliveckou radou navržen na kandidáta do Myslivecké rady ČMMJ, kam jsem nakonec byl zvolen a tuto funkci rovněž vykonávám. Kromě toho jsem ještě lektorem a zkušebním komisařem a hodnotitelem loveckých trofejí.
 
Každý myslivec má v myslivosti jakožto multidisciplinárním oboru nějaké své srdci bližší témata, co vás nejvíc přitahuje na myslivosti?
Určitě mám rád myslivost jako celek, protože přednáším péči o zvěř a jsem profesně zootechnik. V dnešní době mě mrzí, že se myslivost zvrhává mnohde jen k lovectví. Ta tradiční myslivost se nám občas vytrácí, vždyť přece zvyky, etika, tradice, všechno to dělalo a dělá myslivost myslivostí. Bohužel se dnes myslivecká realita ocitá trochu někde jinde.
 
I to i tady na Vysočině, v klasickém mysliveckém kraji, cítíte odcizování se lidí od tradiční myslivosti?
Já bych nerad Vysočinu nějak pomlouval, možná je můj pohled daný i věkem, ale určitě mám o etické stránce myslivosti jiné představy, než je realita.
 
Ale je to přece o dlouhodobé výchově a propagaci práce myslivců. Co myslíte, že by měl udělat v tomto směru okresní myslivecký spolek nebo centrum? Jak víc vzdělávat a uvědomovat myslivce, nebo jak je přesvědčovat?
Šance je vždy, vynikající je třeba zrovna dnes tady u nás probíhající soutěž trubačů, když tu vidíme spektrum od mladých lidí až po ty starší, hned vidíte onu mysliveckou tradici a noblesu, to dává duševní náplň myslivcům, všichni jsou krásně ustrojeni, celé setkání nádherně vypadá, taková akce má prostě má svoji úroveň. Opakem jsem dnes myslivci, kteří se vybaví špičkovými zbraněmi, optikou, dalším vybavením, chtějí jen lovit, ti vlastně ani mysliveckou uniformu nepotřebují, tradice ani nectí. To ale nejsou z mého pohledu myslivci, jen lovci.
 
Necítíte, že jsme jako organizace v tom něco zanedbali?
Ono je to dáno změnou po roce 1989, kdy byla najednou velká volnost, na kterou jsme ale nebyli ještě jako společnost dostatečně vyzrálí. Sama myslivost neprobíhá mnohde v úplně správných dimenzích, členové, jak nejsou dobře řízeni, tak jejich povědomí sounáležitosti k společné organizaci vypadává. Musíme se proto soustředit zase na začátek, práce s mládeží je taková omílaná fráze, ale ona to fráze není. Viděli jsme to na dnešním dětském dnu, od malých dětí se musí začínat, ony musí v myslivosti něco vidět, musí mít myslivce za vzor, takže pro mladé je třeba něco dělat. Na všech okresech musí řádně a pravidelně fungovat kulturně-propagační komise, musí pořádat nejen takovéto soutěže, vím, že v našem okrese myslivecké spolky dělají dětské dny, dělají je samy o své vůli, ale musí být tyto akce podle mne ještě více podporované ze strany okresů, musíme pomoci se sponzorstvím i s dotacemi, třeba i na úkor jiných věcí.
 
Myslíte teď pomoc na úrovni okresu, možná i kraje, ale určitě by se dalo pomoci přímo z centra…
Z centra jsou na vypisované dotace, ale jak je okresy využívají? Jak jsou o tom informovány okresní spolky? A jak informace předávají okresy do mysliveckých spolků? Ale zase na druhou stranu - já myslím, že někde okresy a spolky vědí, někde nevědí, ale někde vědět ani nechtějí.
 
Já sám cítím, že řadu let zpátky, centrum, konkrétně sekretariát nebo myslivecká rada, nějak nepracovali s okresy, okresy si žijí vlastním životem a s Prahou moc nekomunikují.
Víc než stoprocentně s vámi souhlasím. V minulých obdobích si hrála ČMMJ sama podle svých not v Praze a s okresními spolky nespolupracovala, nekomunikovala, nic moc se nedělalo. Pokud chci já osobně v současné myslivecké radě něčeho dosáhnout, tak chci dosáhnout přímou komunikaci ústředí s okresy. Když je na okresním spolku kvalitní jednatel a kvalitní obsazení rady, tak to jsou lidé, kteří dělají pro myslivost a s členskou základnou mají dobrý kontakt. Jestliže tento kontakt ještě více z centra podpoříme informacemi, tak se určitě celá myslivost zvedne a zaktivizuje. Já mluvím za Pelhřimov, jednatel dělá co členům na očích vidí, ti by za něj doslova dýchali, ale není tomu tak bohužel všude. Zároveň předseda okresního mysliveckého spolku potřebuje z centra metodickou pomoc, jakým způsobem třeba zpracovávat dotace, musí být metodiky jak pracovat s mládeží a další věci. V centru se musí takové materiály připravit, na okrese musí být ti, kteří budou dostatečně fundovaní a znalí, tady na okrese ať to zpracovávají a hned musí jít dál směrem dolů k členské základně.
 
Myslíte si, že současné složení myslivecké rady je předpokladem, že by se toto nastartovalo? Je tam atmosféra, aby se rozeběhly všechny tyto úkoly?
Já myslím, že ještě úplně nelze všechno hodnotit, ale z toho, co za asi půl roku vím, tak si myslím, že určitě je chuť, iniciativa všech členů, aby se něco změnilo. Hrozně moc se změnilo s novou radou, změnila se informovanost, na webových stránkách jak ČMMJ, tak Myslivosti, kde jsou informace. A jestliže dnes členská základna má zájem, tak dokáže informace získat, což dříve naprosto neexistovalo. Jsou tam informace, které se dřív vůbec nezveřejňovaly. Nechci vám nějak lacině nahrávat, ale i v Myslivosti došlo k převratu po stránce informací. Kdo to chce číst a chce si s tím dát práci, tak se dozví mnoho potřebných věcí.
 
Okres pracuje s mysliveckými sdruženími a tam vidím předěl, kdy už více let nejsou myslivecká sdružení součástí ČMMJ ze zákona. Jakým způsobem vy třeba na okrese Pelhřimov se snažíte pracovat se sdruženími?
Tady je legislativní problém, myslivecký spolek je samostatná právnická osoba, která nijak nepodléhá okresnímu spolku. Ovšem my můžeme pracovat s členskou základnou, v našem případě máme momentálně přes 1100 členů. My pracujeme prostřednictvím spolků, je nepsaná dohoda o spolupráci, jednatel nebo rada podávají informace, zpravodaje a vybízíme členy prostřednictvím jednotlivých sdružení k určitým aktivitám. Oni by to dělat nemuseli, ale díky tomu, že v našem okrese je převaha členské základny ČMMJ, tak se to tak bere, byť jsou jednotlivci v jednotlivých spolcích, kteří nejsou členy ČMMJ, i těm ale rádi informace poskytneme. Ale je pravda, že se odtržení sdružení od organizace dodnes nenapravilo a je to škoda.
 
Kolik tu ročně máte adeptů a kolik z nich se pak stane řádným členem ČMMJ?
Míváme tak patnáct až dvacet adeptů a členy se stane velká většina, další příliv jsou školy, studenti ze středních a vysokých škol, kteří bydlí na okresu, k nám taky ve většině přichází jako členové.
 
Takže co členům nabízíte?
U nás členové mají třeba kynologické akce za padesát procent ceny, rovněž při poplatcích ve střelbách mají členové slevu. A samozřejmě jedná se o to, jakou vyvíjíme činnost, my musíme přitáhnout členy na pestrou na činnost. Spolupořádáme třeba v kynologii soutěž o Pohár hejtmana kraje Vysočina, ta je po pěti letech, probíhá tu Memoriál Antonína Pražáka, mistrovství Šumavy. Velmi důležité jsou chovatelské přehlídky trofejí, trofeje dává na přehlídku sto procent sdružení. Chovatelská přehlídka je nejen prezentací trofejí, ale i kulturní akcí pro lidi. Nemyslivecké veřejnosti sice až tolik nechodí, ale dojdou se podívat na kulturní program, výstavu obrazů i fotografií, předváděli jsme nože, promítaly se různé filmy.
 
Momentálně hodně diskutovaným tématem je členství spojené s pojištěním, jak vidíte další vývoj nebo další návrh z hlediska členství? Jak to řešit?
To je věc hodně složitá, všeobecně k této provázanosti pojištění mezi členskou základnou není úplně stoprocentní náklonnost, hodně pokazily dvě věci, bylo to skokové zvýšení na 800 Kč členského příspěvku, to se členské základně nelíbilo. Kdyby to bylo rozděleno postupně, tak by to bylo něco jiného. Druhá věc bylo zrušení pojištění psů. Členská základna s tím nechce souhlasit, to je špatná věc, je otázka, jak se budou kroky vyvíjet dál, jak bude názor vyzrávat.
 
A jste zastáncem toho, že by se mohl oddělit členský příspěvek a pojištění?
Je to trošku revoluční, ale asi ano za předpokladu, že se dokáže udělat dobrá smlouva s jednou či více pojišťovnami, aby byla dohoda o pojištění kmene myslivců dlouhodobá a výhodná pro členy. Nemusel by to být podle mého názoru problém. Otázkou je, jak to bude postavené a nastavené, jestli pojišťovna Halali dokáže něco dál nabídnout. Ale dneska vidíme, že nám klesá členská základna a tudíž klesají příjmy pojišťovně, tak to nestačí, a je asi naše samostatná pojišťovna v delším časovém horizontu neudržitelná.
 
Jsme tady na okrese, který je relativně bohatý a početný, ale co dělat s okresy, které se potýkají s tím, že mají členskou základnu 400 nebo 500 lidí a nevydělají si ani na chod sekretariátu. Myslíte si, že se jim má pomáhat z centra nebo je nutit ke sloučení?
Já si myslím, že ústředí ČMMJ za nimi má dojíždět, projednávat problémy s mysliveckou radou, s jednatelem, sloučení to musí být záležitost, ke které dospějí sami, to si musí rozhodnout sami, není možné nikoho nutit. Já si ale neumím představit existenci spolku, který má třeba jen tři stovky nebo i méně členů, takový spolek přece nemůže poskytovat členům všechny potřebné služby. Určitě to ale nejde regulovat z ústředí, z minulosti jsem byl svědkem toho, že byly kritizované okresní spolky, ale nesetkal jsem se s tím, aby někdo z ústředí k takovému spolku přijel a diskutoval o problémech na místě s funkcionáři, v čem potřebují pomoci, nebo co a jak dělají?
 
Nemyslíte si, že je trošku i problém, kdy se jednatelé scházeli čtyřikrát ročně, předsedové se scházeli pravidelně vícekrát do roka, dnes je realita taková, že předsedové se sejdou jednou ročně na sboru zástupců a jednatelé jednou na poradě jednatelů. Neměla by Praha více komunikovat?
Máte pravdu, komunikace a nějaké nechci říkat úplné řízení, ale pomoc v této oblasti, by měla být daleko silnější.
 
Ale sekretariát v momentálním personálním obsazení v podstatě nemůže zastat veškeré úlohy, které jim jako myslivecká rada ukládáte. A analogické je to na mnohých okresech.
Toto je potřeba rychle vyřešit, aby ta síla tam byla. Neumím říct, kolik procent okresů je takových, které jsou na tom špatně jak po stránce finanční nebo ekonomické, tak po stránce personální. Tam se musí něco změnit, buď tam jednatel bude na nějaké úrovni, nebo to zkrátka musí rada vyřešit. Jedná se o to, aby to chtěli dělat, jak rada, tak jednatel, tak i předseda okresu, ale některé požadavky jsou bohužel brány jako nepopulární věci.
 
Já jsem ale zmiňoval i sekretariát v Praze. Aby se mohlo aktivně pracovat a něco měnit, třeba alespoň každá komise by měla mít svého tajemníka …
Neumím říct, jestli by měla mít každá svého tajemníka, ale současný stav je každopádně nedostatečný, to určitě. Stále mluvíme o komunikaci, o metodické pomoci okresům, s tímto stavem, který na sekretariátu je, nejsme schopni vše zajišťovat, ale já věřím, že předseda Janota má vizi a chce to řešit.
 
Jaký je váš názor na další fungování obchodních organizací?
Maximálně zprůhlednit jejich hospodaření, jejich výsledky. Mám dotazy z členské základny, kde jsou jejich výsledky? Samozřejmě jsou na obchodním rejstříku, ale členové říkají, to je na houby, to je nedostatečné, vy jste měli udělat vyrovnanou závěrku a z té bychom věděli, jak celá ČMMJ pracuje. Dneska se ubírá situace tím směrem, že se spíš chce zúžit počet korporátů, ne je mít rozštěpené a rozdělené. Ale v každém případě průhledně hospodařit.
 
Vy si myslíte, že neprůhledně hospodaří všechny organizace?
Já to nemůžu říkat, že neprůhledně, ale veřejnost to takto vnímá.
 
V čem neprůhledně?
Vezměme si minulé volební období, tam nebylo standardní hospodaření, nebo chcete říkat, že ano? Já jsem přesvědčený, že ne, a to se šíří, říká o různých odměnách, o různých požitcích apod.
 
Mluvíte o konkrétní organizaci?
Já mluvím o celé ČMMJ.
 
Ale co dalšího by měli členové dostat, než oficiální výsledovku a rozvahu? To se dává každý rok na sbor zástupců. A konkrétně my jako Myslivost jsme peníze od ČMMJ nikdy nečerpali, ale přesto jsme odváděli zisky, máme zcela standardní a řádně zvolené orgány a zástupce, co tedy poskytnout více?
Netroufnu si říct procenta, ale mnoho předsedů okresů se v těchto podkladech vůbec nevyzná. Druhá věc je, pokud k tomu nemám nějaký komentář, co se za kterým řádkem skrývá nebo neskrývá, proč letos je to tak a loni to bylo tak, tak zkrátka tomu nikdo nerozumí. A ti co tomu nerozumí, tak ti to ani nepřenesou dál, aby to dali členské základně nějak na vědomí. Na druhé straně jsou lidé, kteří tomu rozumí, znají to, pochopí to. Nemyslím teď vůbec na Myslivost a časopis, to je pro nás jedna z priorit, časopis musí existovat, to by byla velká chyba, kdyby neexistoval. Ale ostatní korporáty byly zřizované k tomu, aby generovaly prostředky pro činnost ČMMJ. Koukněte se pět let zpátky, jaký je vývoj a trend.
 
Určitě je potřeba rozlišovat Myslivost, jejíž hlavním účelem je vydávání časopisu a propagace a Halali, která je vyloženě finanční záležitost. Je asi správný požadavek z Halali vygenerovat co nevíce finančních prostředků, nakonec vždyť je to finanční instituce. Ale po Myslivosti? Samozřejmě taky je potřeba, aby nějaké peníze přinesla, ale aby hlavně dělala propagaci a osvětu
Myslivost, mám teď na mysli časopis, to opravdu není zisková věc. Tato společnost by měla být v černých číslech, nic víc bych po ní nechtěl. Ta má členům dát správné informace, odborné články, informace o dění tuzemském, zahraničním, to by se mělo dělat. Toto je časopis členské základny, který by nemusel výrazně vydělávat na členské základně. Ale ostatní korporáty jsou typické obchodní společnosti, které buď něco přináší, nebo jsou k ničemu.
 
S díky za rozhovor
připravil Jiří KASINA
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Zpracování dat...