Časopis Myslivost

Vyčíslené škody zvěří nemusí být vždy škodami skutečnými

Myslivost 7/2016, str. 62  Jaroslav Mader
Červen je měsícem, kdy držitelé honiteb vyčíslují nájemcům škody zvěří okusem, vytloukáním a ohryzem lesních porostů. Je to každoročně opakující se činnost, někde bezkonfliktní, jinde i problematická, která je odvislá od přírodních podmínek, množství zvěře, které se v dané lokalitě vyskytuje, hlavně pak v zimním období, ale také od přístupu, objektivitě a profesionalitě příslušných revírníků či vlastníků lesních pozemků. Jsem přesvědčen, že v naprosté většině případů je k této činnosti přistupováno z obou stran korektně a výsledkem je vždy konsenzus a ochota nájemců škodu uhradit. Někdy tomu však takto být nemusí, zvláště když při jednáních hraje roli neodbornost, nekorektnost a mnohdy i arogance moci ze strany toho, kdo škodu vyčísluje.
Ne vždy je skutečnou škodou to, co je nám předloženo k podpisu a co za škodu považuje jen jedna strana. Naštěstí i na to zákon o myslivosti pamatuje a zná způsob, kterým se lze proti těmto, chci věřit tomu, že výjimečným excesům, úspěšně bránit. Chtěl bych seznámit čtenáře odborného mysliveckého časopisu s mojí nejčerstvější osobní zkušeností, která je velmi zajímavá a poučná nejen svým průběhem, ale hlavně svými závěry.
V měsíci dubnu tohoto roku nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Bruntále ve věci náhrady škod zvěří za období od 1. 7. 2013 do 30. 6. 2014 uplatňovaných lesní správou Karlovice, vůči nájemci honitby - lesnické firmě z Vrbna pod Pradědem. I ve svém důchodovém věku jsem v této honitbě vykonával funkci mysliveckého hospodáře, kromě jiného i proto, že jsem tuto firmu založil, a také proto, že jsem celý svůj produktivní věk pracoval v lesnickém provozu a 45 let se aktivně věnuji myslivosti na různých úrovních, z toho 27 let jako myslivecký hospodář. Tudíž něco o lesích, škodách na nich a způsobu jejich vyčíslování vím.
Předmětný spor se týkal škod zvěří za výše uvedené období, jemuž předcházela na naše podmínky velmi mírná zima, v důsledku čehož jelení zvěř nesestoupila z hřebenových partií Jeseníků na svá obvyklá zimní stávaniště, jimiž v předešlých letech námi pronajatá honitba byla. S tím souvisel již i na první pohled minimální rozsah škod v porovnání s jinými roky.
Zjišťování škod probíhalo venkovní pochůzkou v polovině června 2014 za přítomnosti revírníka, lesního správce a mne jako zástupce honitby. Po několikahodinové pochůzce jsme všichni konstatovali, že škody odpovídají charakteru zimy a jsou v porovnání s předešlými léty minimální.
Žádný zápis z pochůzky jsem neobdržel, ani nepodepsal a s ohledem na zjištěný stav jsem to ani nepokládal za nezbytné. O to více jsem byl překvapen výsledkem, který mi byl po čtyřech dnech telefonicky oznámen lesním správcem, a to že celková výše škod činí 38 000 Kč, což bylo sice asi o 5000 Kč méně, než v předešlých letech, ale 15-20krát více než v sousedních honitbách s porovnatelnými podmínkami a stavy jelení zvěře.
Vyslovil jsem o tomto výsledku pochybnosti, ale přesto jsem byl vyzván k jeho podpisu. K mému překvapení byl tento výpočet následujícího dne ráno přede mnou lesním správcem zničen a byl mi předložen k podpisu nový přehled škod s nově vyčíslenou výší 30 140 Kč.
Vzhledem k mým mnohaletým zkušenostem z lesnického a mysliveckého provozu jsem i tuto částku zpochybnil a protokol jsem nepodepsal.
K následnému podpisu, v pořadí již třetí výše škody, tentokrát na částku 20 789 Kč jsem byl přizván 1. 7. 2014.
Toto neustálé „licitování“ o její skutečné výši ve mně vyvolalo důvodné podezření, které se mi následně potvrdilo, že škody byly vyčísleny revírníkem neobjektivně, neprůkazně, nekorektně. Na důkaz ochoty skutečnou výši škody uhradit jsem navrhl lesnímu správci uhradit částku 10 000 Kč (což jsem později i učinil) s tím, že jsem přesvědčen o tom, že se tato výše daleko objektivněji blíží skutečnosti a nechť skutečně způsobenou škodu vyčíslí někdo nezávislý, popřípadě soudní znalec. V tuto chvíli již nešlo ani tak o částku, jako o objektivnost a správnost jejího vyčíslení.
Lesní správce ještě v červenci 2014 sestavil pětičlennou komisi ve složení příslušný revírník, tři pracovníci lesní správy Karlovice a jeden pracovník KŘ Frýdek Místek a prováděli novou kontrolu předmětných škod. O jejím konání jsem byl uvědomen až dlouho po jejím skončení.
Následně při výpovědi u soudu do protokolu členové této kontrolní komise vypověděli, že při okusu počítali i jedince poškozené bočním okusem, že počty poškozených jedinců zjišťovali na základě zkusných ploch, které vytyčovali v místech s největším počtem poškozených jedinců, a že konstatovali, že poškození bylo nerovnoměrně rozloženo po ploše.
To vše odporuje mysliveckému zákonu a zásadám pro vyčíslování škod. Vrcholem bylo konstatování, že výsledky kontroly předávali členové této skupiny revírníkovi, tj. kontrolovanému, k jejich konečnému zpracování.
Výsledek této kontroly nemohl zákonitě dopadnout jinak, než že potvrdil „správnost“ původních revírníkových podkladů.
Po naplnění zákonných lhůt byl tento případ předán prostřednictvím právního zástupce LČR v prosinci 2014 soudnímu vymáhání Okresnímu soudu v Bruntále. Ten ustanovil soudního znalce se zadáním k určení skutečné výše škody v předmětném období a k zodpovězení několika dalších souvisejících otázek.
Znalec po velmi důkladné osobní kontrole honitby a zdokumentování daného stavu zpracoval znalecký posudek, na jehož základě soud tento případ v březnu 2016 uzavřel.
Pro naprostou objektivnost a korektnost se v tomto článku oprošťuji od svých subjektivních názorů a uvádím jen to nejpodstatnější, co je uvedeno v zápise ze soudního jednání, v rozsudku a v závěrech znaleckého posudku, to znamená, že se omezuji jen na zcela prokazatelné konstatování znalce a soudu.
Ze znaleckého posudku vyplynulo:
1. Při studiu spisu byly znalcem zjištěny rozdílné informace, které vzbuzovaly pochybnosti:
- rozdílné bonity stejné dřeviny ve stejném porostu u různých typů poškození,
- rozdílný počet jedinců stejné dřeviny v jednom porostu,
- součet ploch jednotlivých dřevin v některých porostech přesahuje celkovou výměru porostu, z čehož vyplynulo poškození menší než 1 % jedinců.
2. Terénní pochůzkou znalcem bylo zjištěno:
- celková výše zjištěné a vypočtené škody činí 13 233 Kč,
- škoda vyčíslená lesní správou je nepravděpodobná a neprokázaná,
- byly účtovány poškozené sazenice v individuálních a poškozených oplůtcích,
- vykázaný počet poškozených sazenic nesouhlasí se skutečností,
- účtování sazenic poškozených jen na bočních výhonech,
- nesouhlasí plochy a počty jedinců v některých porostech na stav dle LHP,
- v některých případech nefunkční stav oplocení,
- zakládání modřínových ploch bez jakékoliv mechanické ochrany,
- nedostatečná péče o individuální mechanickou ochranu (uhnilé kůly, spadlé oplůtky),
- nebylo konstatováno žádné pochybení nájemce v oblasti mysliveckého hospodaření se zvěří a plnění povinností z toho vyplývajících.
 
Dovolím si ještě citovat z rozsudku Okresního soudu v Bruntále: „Soud vyhodnotil výsledky svědků jako důkazy s nižší mírou věrohodnosti s přihlédnutím k rozpornosti ve výpovědích ohledně metodiky způsobu kontroly a použitých prostředcích při kontrole, na rozdíl o výpovědi znalce, který v rámci své výpovědi u jednání soudu dne 17. 3. 2016 přesvědčivě, plynule a jistě zdůvodnil zpracování znaleckého posudku a přesvědčivě se znatelnou ochotou reagoval na námitky účastníků, se kterými se řádným a věrohodným způsobem vypořádal. Na základě toho soud dovodil velmi vysokou míru věrohodnosti znaleckých závěrů a převzal znalecký posudek a závěry výslechu znalce za základní důkazní prostředek k objektivizaci skutkového stavu předmětné právní věci.“
Soudní znalec tímto vyvrátil všechny tři rozdílné částky postupně uváděné lesní správou jako skutečnou výši škody a potvrdil má předešlá tvrzení o zásadních pochybeních revírníka při jejich vyčíslování.
Tento případ je názorným důkazem toho, že spravedlnosti se lze někdy i dovolat. Trvá to sice dlouho, částky na to vynaložené mnohdy přesahují samotnou výši škod, ale nelze se smířit s tím, že musíme uhradit vše, co je nám předestřeno. Mnohdy se za tím skrývají pěstební neúspěchy a neprofesionální přístup revírníka k lesnické činnosti, které se zaklínají v ona dvě „kouzelná slovíčka“ – škody zvěří.
Pokud budete přesvědčeni, že pravda je na vaší straně, snažte se ji prosadit – dohodou, odbornou argumentací nebo v krajním případě i soudní cestou. V mém případě je výsledek pro mne velkým morálním vítězstvím a satisfakcí za každoroční nedůstojná „handrkování“ o výši škod.
Ing. Jaroslav MADER
Zpracování dat...