Časopis Myslivost

K problematice prevence a snižování škod na zvěři při zemědělských pracích

Myslivost 4/2016, str. 27  Antonín Machálek, František Havránek
Potřebnost řešení této problematiky rok od roku roste, neboť ztráty na zvěři při zemědělských pracích, hlavně při sklizni pícnin, se podle statistických údajů stále zvyšují a skutečnost je již alarmující. Mezi hlavní příčiny je možné zařadit zvyšování ploch pícnin a trvalých travních porostů, stále rostoucí výkonnost sklízecích strojů a tlak na sklizeň v květnu a červnu z důvodu krmení hospodářských zvířat a bioplynových stanic. V letošním roce lze očekávat, že vlivem loňského sucha a nedostatku uskladněných krmiv ještě zesílí tlaky na brzkou sklizeň. Nezanedbatelnou příčinou je i nedostatečná komunikace a spolupráce mezi zemědělci, myslivci a státní správou.
Zákony (Zákon 449/2001 Sb. o myslivosti a Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny) sice ukládají vlastníkům a nájemcům půdy oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin a provozovatelům mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinné plašiče zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji, ale při absenci komunikace a účinného dozoru nad dodržováním zákonů, zůstávají zákony jen popsaným papírem.
Určité zlepšení by měla přinést i připravovaná novela zákona o myslivosti, kde se již konkrétně stanovuje povinnost subjektům zemědělsky hospodařícím na honebním pozemku oznámit s předstihem nejméně 24 hodin uživateli honitby dobu a místo kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin.  
V minulých letech se citlivá otázka posekaných srnčat při senosečích dostala na sociální sítě a do médií a vyvolala velmi významnou reakci i laické veřejnosti, což vyústilo v jednání ministra životního prostředí se zástupci myslivosti se slíbenou podporou řešení této problematiky. Časopisem Myslivost byla iniciována i anketa „Zachraňme srnčata“, do které se zapojilo téměř 200 myslivců ze 47 okresů a 183 honiteb České republiky, a jejíž výsledky byly přehledně zpracovány a publikovány v časopise Myslivost 8/2015. Z ankety vyplývá, že na 1000 ha lučních porostů připadá 50 posečených srnčat a to je vskutku alarmující.
Na České zemědělské univerzitě v Praze byl na webových stránkách https://senosec.czu.cz/ založen projekt Senoseč online, který by měl zlepšit komunikaci mezi zemědělci a myslivci a využít dobrovolníky pro vyhledávání srnčat na loukách před senosečí. Nově byla vytvořena studenty ČZU i mobilní aplikace pro chytré mobily a tablety a pro použití přímo v terénu tak, aby se např. nálezy srnčat daly přímo z místa s koordinátami GPS přenést do portálu Senoseč.
Aktuálnost této problematiky a podpora Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Agrární komory, Českomoravské myslivecké jednoty a významných osobností pomohla získat i finanční podporu ve veřejné soutěži vypsané Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV) v rámci výzkumného programu Komplexní udržitelné systémy (KUS) na řešení projektu QJ1530348 s názvem „Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení“.
Tento projekt koordinuje Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. a na řešení se podílí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. a Mendelova univerzita v Brně. Řešení projektu bylo zahájeno v dubnu minulého roku a ukončeno bude v prosinci 2018.
Cíl řešení je obsažen v názvu projektu a hlavní aktivity budou zaměřeny na:
* analýzu a ověření účinnosti, bezpečnosti a efektivnosti stávajících opatření (postupů, techniky a technologií),
* navržení nových opatření a technických řešení,
* metodickou podporu a přípravu podkladů pro uplatňování stávajících a přípravu nových legislativních požadavků,
* správné postupy a praxi zemědělské a myslivecké veřejnosti včetně příslušných pracovníků státní správy a samosprávy.
 
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. bude v rámci projektu řešit problematiku využití technických prostředků pro vyhledávání zvířat a technologických postupů snižujících riziko kontaktu zvířat s technikou především při sklizni zemědělských plodin.
Jak vyplynulo z výše uvedené ankety, pouze 8 % zemědělců používá na zemědělských strojích zvukový, světelný nebo pachový plašič. A ani výrobci této techniky si s tímto problémem nedělají vrásky. Pro výrobce je prioritní to, co stroj prodává, a to je hlavně výkonnost a s tím spojené zvyšování pojezdových rychlostí a šířky záběru. U nejmodernější techniky dosahující výkonnosti až 20 ha/hod a při pojezdové rychlosti až 14 km/hod a záběru až 13 m je šance mláďat na únik minimální.
Pamětníci si jistě vzpomenou, že i při sečení trav pomocí sekaček taženými koni se občas stalo, že došlo k posekání srnčete, a to přitom byly záběry sekaček jen 1,8 m a rychlosti do 5 km/hod.
V 70. letech se plašiče používaly v masovém měřítku, jako např. optické plašiče, celá řada plašičů se vyráběla v zemědělských dílnách jako např. řetězový plašič, který je schématicky znázorněný na výkrese v článku Ing. Miloše Porče v Myslivosti 2/1981.
Pomocí závaží umístěného na řetízcích byl „pročesáván“ porost, který byl sekán při následném přejezdu. Účinnost byla podle autorů lepší než u optických plašičů (oranžovo červených reflexních plachet) a bylo možné je použít i když nesvítilo slunce. Nemáme však žádné informace o tom, v jaké míře se takové řešení ještě používá.
Podobný řetězový plašič je možné umístit několik metrů před záběrem sekačky.
V Německu byla řešena problematika prevence škod na zvěři řešena v projektu Wildretter (2008-2011) a následně v dalším výzkumném projektu (1.5.2012 – 31.10.2015). Nejnovější výsledky řešení byly prezentovány na výstavě Agritechnica (Hannover) v listopadu minulého roku.
Jedním z výsledků řešení je vyhledávání mláďat pomocí teleskopické tyče (Wildretter), na které je umístěno 10 pohybových čidel PIR a v roztaženém stavu je možné indikovat živá zvířata v pruhu o šířce 6 m. Wildretter vyrábí firma ISA Industrieelektronik GmbH podle licence firmy DLR. V rámci projektu bylo toto zařízení inovováno (Wildretter V 2.0). Autoři prezentace uvádějí, že v Rakousku bylo v roce 2006 nalezeno pomocí tohoto zařízení 2388 srnčat a přehlédnuto pouze 56 srnčat. Deklarovaná účinnost Wildretteru (přes 90 %) je tedy vynikající. Uvidíme, zda budeme dosahovat podobné výsledky při vlastním ověřování v Česku.
 
V rámci řešení našeho projektu budeme ověřovat tuto metodu také pomocí funkčního vzorku podobného zařízení vlastní konstrukce, které bude mít širší záběr a bude výrazně lehčí.
V současné době jsou v Německu ověřovány na zemědělské technice plašiče na bázi výkonných piezoelektrických sirén o kmitočtu 1,5 – 3,5 kHz a o emisi hluku až 120 dB ve vzdálenosti 1 m, které podle výrobce vyženou z porostů i mladé zajíce od 3 měsíců a srnčata od 3 týdnů věku.
Na sklízecích strojích v Německu bylo kromě piezosirén a „Shallkanonů“, ověřováno i využití monitorovacího zařízení na bázi infračervených čidel v kombinaci s laserovými dálkoměry, radary, termovizí nebo denními kamerami se skenováním obrazu a porovnáváním s modely zvířat. Časté plané indikace zvířat však výrazně snižují výkonnost žacích strojů, a proto se tyto principy v praxi příliš neuplatňují. Nejjednodužším řešením se jeví připevnit na stroj dvě poměrně malé piezosirény (krabička o rozměru 10,6 x 10,6 x 3,2 cm) v ceně 30 EUR napájené 12 V a v průběhu sekání je mít zapínané v režimu např. po 10, 20 nebo 30 vteřinách.
 
V rámci našeho projektu budeme všechny dostupné metody ověřovat a zjišťovat jejich účinnost. V letošním roce bychom chtěli uskutečnit 5-10 modelových experimentů na různých místech, při kterých proběhne vždy v jedné lokalitě na rozloze 10-50 ha ověření účinnosti všech metod vyhledání srnčat.
Začneme nočním sledováním lokality pomocí termovize, nad ránem proběhne vyhledávání pomocí dronů s termovizí, pak bude následovat vyhledání pomocí teleskopických tyčí s pohybovými čidly (Wildretter), potom přijdou na řadu dobrovolníci a nakonec myslivci se psy.
U preventivního vyhánění pomocí zvukových, pachových a optických plašičů provedeme noční sledování lokality termovizí v průběhu dvou dnů před senosečí. První noc bude zaznamenán pohyb zvěře na louce bez plašičů; den před senosečí se nainstalují na louku plašiče a v noci opět proběhne sledování pomocí termovize.
Vzhledem k tomu, že se bude jednat o časově náročné experimenty, potřebujeme vytipovat vhodné lokality, kde bychom nalezli podporu jak myslivců, tak i zemědělců, případně dalších dobrovolníků.
Obracíme se proto na myslivce, čtenáře Myslivosti, kteří byste mohli nabídnout lokalitu s vhodnými podmínkami pro provedení těchto experimentů, zašlete mi prosím kontakt na e-mailovou adresu antonin.machalek@vuzt.cz nebo volejte na 731 615 045. Pokud to bude v našich silách, rádi vaši honitbu navštívíme a pomůžeme vám řešit situaci při senosečích a zároveň získáme potřebné informace, data a zkušenosti pro řešení projektu.
Výsledky a zkušenosti budeme průběžně zveřejňovat v tomto časopise a dalších médiích.
Kontaktovat můžete i Ing. Františka Havránka, CSc.
(605 264 633, fhavranek@centrum.cz)
nebo Dr. Ing. Petra Maradu
(602 578 784, p.marada@quick.cz).
 
Článek vznikl za podpory projektu NAZV číslo QJ1530348 – Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení.
Ing. Antonín MACHÁLEK, CSc.,
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i.
Ing. František HAVRÁNEK, CSc.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. 
 
 
Zpracování dat...