Časopis Myslivost

Vyjádření k návrhu novely zákona o myslivosti

Myslivost 4/2016, str. 75  Lukáš Bodnár
V současné chvíli je návrh novely zákona č. 449/2001, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, teprve ve fázi na samém počátku legislativního procesu, a tak jsem přemýšlel, zda má vůbec smysl psát jakékoliv vyjádření, protože dnes nikdo nedokáže určit, v jaké podobě novela projde a zda vůbec projde schvalovacím procesem.
Nicméně znění návrhu novely, které je zpracováno na relativně dobré úrovni, mne přimělo pár řádek napsat. Návrh novely obsahuje celou řadu zpřesňujících a formálních úprav (např. správné označení druhů zvěře apod.), jejichž schválení je všeobecně potřebné.
Taktéž nové definice pojmů typu vnadění, přikrmování je žádoucí.
Definice pojmu mládě spárkaté zvěře je správně rozdílně upravena u zvěře prasete divokého, kde je zřejmě reagováno na v podstatě celoroční dobu chrutí. Ve své praxi se však setkávám taktéž s častým velmi pozdním podzimním kladením muflončat, kdy 31.3. jejich biologický věk dosahuje 4-5 měsíců. Je na zvážení, zda u definice mláďat u muflona nepostupovat stejně jako u prasete divokého.
V návrhu novely je docela podrobně rozebrána problematika vnadišť (nový odst. 3 v § 3 Zásady chovu). Je zde celá řada zákazů, o jejichž vymahatelnosti pochybuji. Otázka rozmístění krmelišt v určitých vzdálenostech je kontrolovatelná, ale reálnou kontrolu množství krmiva na vnadišti si nedokáži představit. Prokázat, kdo a jaké množství krmiva na vnadiště dovezl, bude pro orgány státní správy téměř neřešitelným problémem. Obecně jsem zastáncem stanovovat pouze ta pravidla, která jsou reálně vymahatelná.
Přesnější vymezení pravidel pro chov a držení zvěře v zajetí (§ 7) vychází z praxe a v návrhu novely je upraveno dostatečně.
Do návrhu novely jsou zaváděny pojmy z nového občanského zákoníku (např. pachtýř) a zároveň instituty správního práva typu opatření obecné povahy např. u zákazu vstupu do honitby. Jsou to jednoznačně kroky správným směrem, protože stávající znění zákona již nekoresponduje s platným legislativním rámcem.
Návrh novely zpřesňuje povinnost pro subjekty zemědělsky hospodařící na honebním pozemku s předstihem nejméně 24 hodin oznámit uživateli honitby dobu a místo kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Tato doba mi připadá příliš krátká na zajištění dostatečných opatření pro záchranu zvěře.
Jednoznačně pozitivní je návrh, aby bylo na svobodné vůli uživatele, zda navrhne orgánu státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže či nikoliv. Institut myslivecké stráže, i když se jedná o úřední osoby, se v praxi příliš neosvědčil. V podstatě byly ustanovovány jen proto, aby byla dodržena dikce zákona.
U problematiky honebních společenstev návrh novely zpřesňuje několik, dalo by se říci, drobností s jedinou výjimkou. Zavádí do působnosti valné hromady schvalovat účetní závěrku, z čehož však vyplývá povinnost svolávat valnou hromadu každoročně. Možná je správné, aby honební společenstva fungovala mnohem více, než dnes, kdy se schází někdy pouze jednou za 10 let. Z vlastní zkušenosti je však na druhou stranu nutné podotknout, že vlastníci honebních pozemků většinou nemají zájem účastnit se valných hromad.
Za nejspornější v celém návrhu novely považuji navrhované znění odst. 6 v §32 zákona o myslivosti. Striktně daná povinnost upřednostňovat v přijímání do mysliveckých spolků vlastníky, případně nájemce nebo pachtýře, může vést u řady spolků k tomu, že nebudou raději přijímat nikoho. Myslivost se v současné době potýká s věkovým problémem, myslivci prostě stárnou. Navrhované řešení může vést k tomu, že mladí myslivci nenajdou žádné uplatnění v honitbách (nebudou vlastníci, nájemci ani pachtýři) a dojde ke zhoršení již dnes špatné situace s věkovým průměrem mnoha mysliveckých spolků.
Zpřesnění podmínek pro uzavření nájemních smluv odpovídá realitě a klade důraz na to, aby i držitel honitby byl aktivní například při kontrole ulovené zvěře.
Rovněž správné je zavedení povinnosti pro myslivecké hospodáře každých 5 let absolvovat odborná školení, aby byla jejich odborná úroveň odpovídala aktuální době a nikoliv době, kdy skládali zkoušky. Na druhou stranu nesmíme toto školení pro myslivecké hospodáře udělat příliš časově a finančně náročné, neboť již dnes jsou zatěžováni mnoha povinnostmi vyplývajících z funkce mysliveckého hospodáře, které dělají nezištně ve svém volném čase. Proto považuji za zcela nevhodné, aby tato odborná školení mohly pořádat pouze vysoké školy, na kterých je myslivost povinným studijním předmětem. Za mnohem logičtější považuji, aby tato školení prováděly všechny osoby, které mají oprávnění pořádat zkoušky pro myslivecké hospodáře (zejména ČMMJ, z.s., která disponuje pobočnými spolky téměř v každém okrese).
Jisté posílení pravomocí státní správy na úseku mysliveckého plánování je oprávněné a vychází z poznatků praxe. Totéž platí o možnosti udělení výjimky z doby lovu u samičí zvěře a mláďat.
I v navrhovaných úpravách zakázaných způsobů lovu je postupováno správným směrem, kdy některá dnes platná ustanovení jsou příliš rigidní, a nalejme si čistého vína, v mnoha případech se nedodržují. Rovněž je správné, že je zde dána možnost dohody uživatelů sousedních honiteb ohledně umisťování mysliveckých zařízení u hranic.
Nový § 45a umožňuje sanitární lov mimo dobu lovu, jemuž nemusí předcházet formální správní řízení, jako je tomu dnes. Znění tohoto paragrafu se jednoznačně přibližuje realitě.
Za pozitivní také považuji možnost lovu nežádoucích druhů živočichů všem, jimž je k jejich lovu vydána povolenka uživatelem honitby. Takto by bylo reálné jejich výskyt skutečně eliminovat.
Návrh novely též upravuje podrobnosti v paragrafech týkajících se škod zvěří, kde ukládá též povinnosti vlastníkům, nájemcům či pachtýřům a narovnává tím postavení s uživateli honiteb, z nichž snímá absolutní zodpovědnost za škody. I zde lze hovořit o narovnání právních vztahů.
Zcela nově jsou v zákoně vymezeny pasáže přestupků, správních deliktů a pokut, které do značné míry zpřísňují výši sankce.
 
Svým vyjádřením jsem rozhodně nepostihl všechny body novely a mnohdy se ďábel skrývá v detailu, který odhalí až aplikace zákona v praxi. Nicméně až na pár diskutabilních ustanovení je návrh novely pro mne na první pohled přijatelný a je zřejmé, že byl připraven profesionály, kteří naslouchali a snažili se problematická ustanovení platného znění zákona napravit. Jen doufám, že v rámci legislativního procesu nedojde k naplnění rčení, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
Ing. Lukáš BODNÁR
 
Zpracování dat...