Časopis Myslivost

Znovínští, vinice a zvěř

Myslivost 1/2016, str. 73  Arnošt Tabášek
Obecně známý fakt, že příroda a volní živočichové tady byli už dávno před lidmi, nikdo nepopírá. Problematičtější je uplatnění důsledků, které z tvrzení logicky plynou. Bohužel u nás ještě nebývá zvykem záměrně a dobrovolně ponechávat prostor k existenci a obživě divokých tvorů. Občas to vídáme v zemědělské výrobě. Málokdo se s nimi chce alespoň zčásti dělit o pozemky či o úrodu. Stáváme se dnes a denně svědky, jak ubývá přirozených krytin a remízku, jak mizí sporadické úhory, nálety či mokřiny. Vrch bere přístup, kdy zemědělské stroje při obdělávání ukusují z původních travnatých rozhraní mezi polem a lesem. Všechno, co nepřináší okamžitý a maximální zisk, z krajiny mizí. S tím se v nenávratnu ztrácí její potřebná rozmanitost a pestrost, avšak narůstá její uniformita. Stále se prodlužuje čas letního a podzimního strádání drobné i spárkaté zvěře.
Naštěstí se mezi producenty, kteří podnikají v přírodě, najdou výjimky. Když jsem před lety psal o přístupu pracovníků výhradně tuzemské vinařské firmy Znovín Znojmo, kteří už v podnikatelském záměru počítají s tím, že část plodin i produkce poslouží zvěři, jeden velkovýrobce vína namítl: „Jim se to mluví, když rozlohu vlastních vinic počítají na desítky hektarů a podstatnou část hroznů nakupují u jiných. Takové ztráty si mohou snadno dovolit.“
Uplynulo pár let a rozloha znovínských vinic už stoupla na 450 hektarů. Zatím co každý den znovínští prodají na 16 000 lahví jimi vyrobeného vína a ročně ze 3,5 % uspokojují naši poptávku po těchto ušlechtilých nápojích, jejich přístup k přírodě i fauně se nezměnil.
„Stále kalkulujeme zhruba s pětiprocentními ztrátami produkce, které připadají na volně žijící živočichy, mimo jiné i na drobnou a spárkatou zvěř,“ potvrzuje ředitel Ing. Pavel Vajčner. „Když někdo podniká v přírodě, musí ji pojímat jako celek. Jsme hrdí na výjimečnost a původnost vín, která se v naší bohaté krajině rodí. Jsou taková pro její čistotu, což svou přítomností potvrzuje také zvěř a vzácní živočichové. Jsme rádi, že právě u nás žijí. Když si zvěř sebere nebo uzobne pár bobulek z hroznu, když jí tolik chutnají, vždycky říkám, že je to nepopiratelný důkaz, o jak zdravý produkt se jedná.“
Znovínské vinice znojemské oblasti má na starost vinohradník a myslivec Luboš Cholasta. Rozumí vínu i zvěři. Ve spolupráci s několika mysliveckými spolky dokáže škody udržet v přijatelných mezích. Jak předem upozorňuje, i laik by měl znát, že výnosy snižuje třeba také hmyz, ať už to jsou mravenci či píďalky nebo zpěvné ptactvo, zejména špačci. Teprve potom jsou na řadě zajíci, bažanti nebo srnčí.
„Vinohrady před nimi musíme chránit. Především proti okusu výrůstků mladých sazenic, které už od jara rostou a raší. Oplocení vinic nedává spolehlivý efekt. Ploty někdy děraví, dají se přeskočit nebo podlézt. Spolehlivější jsou ochranné tubusy kmenů a hlav, těch ročně instalujeme deset až patnáct tisíc, i když na ně už nejsou dotace,“ říká Luboš Cholasta, který je členem mysliveckého spolku Šatov Chvalovice. „Naše akciová společnost Znovín Znojmo od myslivců náhradu prokazatelných škod nikdy nepožadovala a nepožaduje. Postačí nám, když v plánu lovu drobné a spárkaté zvěře pamatují i na naše vinice. Lidé se především musejí umět domluvit, projevit dobrou vůli.“
Podzimní hony mysliveckých spolků na drobnou se každým rokem týkají i honebních pozemků, na kterých roste vinná réva. Na nich se tím snižuje četnost výskytu zajíce a bažanta, průběrný odstřel se vztahuje také na srnčí. Nejde o nějaké vybíjení, ale když se ve vinici o rozloze 50 hektarů trvale žije patnáct či sedmnáct kusů srnčí zvěře, je třeba na to reagovat také lovem. Zejména srnci v čase, kdy si na jaře obsazují teritoria, mohou i na několika desítkách arů nadělat plošné škody. Jindy zase – zejména v mimořádně suchém roce – srnčí často mačká a sbírá hrozny, aby uhasilo žízeň. „V žádném případě se však nejedná o pohromu, vše neoddělitelně patří k našemu podnikání,“ říká vinohradník Luboš Cholasta.
A Ing. Pavel Vajčner dodává: „Filosofie firmy není kořistnická, nehodláme dostat všechno a za každou cenu. Víno je přece mimořádný produkt. Pochopitelně, jde nám také o výnosy. Jenže nadprodukce hroznů kvalitě vín neprospívá. Proto vinaři některé sami, ještě v růstu, vystříhávají. Někdy může redukci udělat i zvěř, tedy sama příroda.“
Z tohoto pohledu barevné obrázky ještěrky zelené a ledňáčka říčního, které zdobí etikety vybraných znovínských vín nejsou jen reklamním a marketingovým trikem. V prvním případě totiž označují výjimečné teritorium, VOC, tedy vína originální certifikace, ve druhém pak zvláštnost technologického postupu při výrobě vína. Kryomacerací, kdy je mošt chlazený na 3 až 4 °C, se uvolňují další aromatické látky a sloučeniny. Už v samotné neopakovatelnosti chuti znovínských vín se tak obráží i neposkvrněná příroda, chráněná podnikatelským přístupem moravských vinařů.
Text a snímky Dr. Arnošt TABÁŠEK
 
Zpracování dat...