Časopis Myslivost

Rozhovor s novým jednatelem Interlovu

Myslivost 11/2016, str. 22  Jiří Kasina
Na říjnovém zasedání rozhodla Myslivecká rada ČMMJ o změně na pozici jednatele jedné ze svých obchodních společností – jednatelem Interlov, s.r.o. se stal Ing. Miloš Fischer, MBA. Jelikož je to samozřejmě změna podstatná, požádal jsem nového pana jednatele o odpovědi na několik prvních otázek.
 
Jak mi sám hned v úvodu řekl, narodil se v roce 1963, členem ČMMJ je 34 let, vystudoval strojařinu a ekonomii a až dosud řídil firmy, resp. výrobu ve velkých firmách. A podle jeho slov se tyto nabyté zkušenosti rozhodl zúročit v práci pro naši myslivost a myslivce a zároveň podpořit ČMMJ v nelehké době.
 
Obvykle první otázkou je to, jak jste se k myslivosti dostal…
Já to měl v podstatě velmi jednoduché, protože jsem se narodil v myslivecké rodině a určitě jsem myslivost měl i v genech, protože opravdu od počátku mne myslivost a příroda vůbec nejvíc přitahovala. Odmala jsem kromě téměř denního pohybu v přírodě s dalekohledem na krku i hodně četl, několik knih týdně, samozřejmě prakticky všechny o myslivosti, ptácích, přírodě. Už jako kluk jsem měl i přečtené všechny Stráže myslivosti od prvního čísla, asi díky tomu mám k časopisu celý život velmi vřelý vztah. Stejně tak i k jednotné myslivecké organizaci, dnes ČMMJ, dodnes si pamatuji ten pocit, jaký jsem měl při čtení článků o založení ČSMJ. Proto jsem přesvědčen o tom, že ČMMJ je dnes součást našich mysliveckých tradic.
V mládí jsem se kromě ornitologie věnoval i sokolnictví. Můj první pes byl jezevčík, dodnes je jezevčík pro mne nejlepší pes pro myslivost, i když z časových důvodů teď momentálně psa nemám.
Mnohaletá „adeptura“ s mým tátou při výkonu práva myslivosti byla výbornou praktickou školou, a i když to nebylo vždy lehké a já někdy v duchu nadával, dlouho před zkouškami z myslivosti jsem musel umět a znát věci, které mnozí neznají po letech praxe.
Po nějaké době jsem začal i s kulovou loveckou sportovní střelbou, pak i se střelbou a lovem na velké vzdálenosti. Dnes si lovy doplňuji i fotografováním našich ptáků a zvěře.
Při lovu je pro mne nejdůležitější zážitek, lov si chci vždy užít, proto lovím pouze ze země především na šoulačce, zřejmě je to hlavně tím, jak jsem už od dětství ovlivněn četbou starých knih našich mysliveckých klasiků.
 
A kde jste začínal a kde momentálně vykonáváte právo myslivosti?
Začínal jsem v honitbách u Žďáru nad Sázavou, odkud pocházím, začátky byly úžasné, první roky jen s brokovnicí, na kulovnici se tenkrát čekalo. Lovil jsem se stařičkou lankasterkou mnoho škodné, hřivnáče, králíky. Byly to krásné lovy. V roce 2000 jsem se přestěhoval do České Lípy a působil jsem v několika honitbách současně, v jedné několik let jako předseda mysliveckého sdružení. Vzhledem k tomu, že jsem v každé z honiteb kromě běžných mysliveckých činností byl využíván i jako lovec holé pro plnění plánu lovu, bylo to poměrně náročné a všechny víkendy jsem trávil v honitbách, každé ráno a každý večer v jiné honitbě. Přestože jsem díky tomu i hodně lovil, cítil jsem, že to není to pravé. Dnes jsem členem jediného spolku, úlovků není tolik, co bylo dříve, ale daleko více si to užiji a více honitbu vnímám a přemýšlím o tom, jak v honitbě do budoucna pracovat. Zároveň jsem honební starosta, což vidím jako obrovskou výhodu, protože jsem přesvědčen, že jednou z hlavních mysliveckých činností by měla být krajinotvorba. A spojení myslivosti a honebního společenstva i jinak, než jen nájemní smlouvou, je výborným předpokladem pro realizaci tohoto záměru. K mým nejoblíbenějším druhům zvěře patří srnčí zvěř a lišky.
 
Zkuste, prosím, posoudit úroveň současné naší myslivosti, co na myslivosti vidíte pozitivního, čím se může myslivost chlubit?
Rozhodně jsou to zvyky a tradice, to je obrovská hodnota naší myslivosti. A bohužel jen málo myslivců si uvědomuje, co vše máme díky naší myslivecké organizaci. To je určitě jedna z největších oblastí, kterou se může naše myslivost chlubit. Všechny velké akce, které jsou pro myslivce a zároveň i myslivost a myslivce propagují. Třeba i tradiční Natura Viva v Lysé nad Labem by bez ČMMJ a časopisu Myslivost nebyla. K tomu kynologické memoriály, sokolnické Opočno, vrcholné soutěže ve vábení, mistrovství trubačů, celostátní výstavy, Zlatá srnčí trofej, vrcholné střelecké akce a spousta dalších, které jsou dobře známé i mimo naši republiku. Tím vším se chlubit můžeme a musíme.
 
Určitě je ale to, co by bylo třeba napravit…
Současná myslivost toho má k napravení bohužel mnoho. Uvedu alespoň podle mne dvě nejdůležitější oblasti, které spolu zřejmě i velmi úzce souvisí. První je pohled veřejnosti na myslivce, který se příliš nezlepšuje, spíše naopak, myslivců ubývá a průměrný věk myslivců je díky tomu velmi vysoký. Druhou oblastí je odbornost a úroveň myslivců, je škoda, že se z myslivosti etika, znalosti a praktické dovednosti vytrácí. Stejné je to i s tradicemi. Třeba mi moc vadí, že mnoho současných myslivců neumí ani správně myslivecky pozdravit, když jsou mezi myslivci.
 
Pojďme ale k vaší nové funkci jednatele Interlovu, jaká by měla být náplň fungování této nejstarší obchodní společnosti?
Co se týká přímo Interlovu, ten má dnes jako hlavní činnost obchod s výrobky Hagopur, které jsou všem myslivcům důvěrně známé. Nejde ale jen o pachové ohradníky, jsou to i velmi účinná vábidla a repelenty proti hmyzu, které jsou bohužel méně známé. Mnoho myslivců třeba řeší usazené vosy nebo sršně na kazatelnách, přitom v nabídce Interlovu je přímo pro tento účel naprosto spolehlivý prostředek, který tomu zabrání. Cílem pro další období bude podstatně zvýšit objem prodejů prostředků Hagopur, a to nejen mezi myslivci, ale zejména v dalších oblastech. Současnou nabídku chci do budoucna rozšířit o další produkty masově využívané v myslivosti.
Interlov má zároveň v majetku budovu v Lešanské ulici, kde je sídlo sekretariátu ČMMJ, ČMKJ a Halali a také budovu v ulici U splavu, která je sice nabízena k prodeji, ale zabývám se intenzivně analýzou jejího možného využití pro další vývoj Interlovu, respektive firmy Myslivost s.r.o., která by měla vzniknout fúzí našich tří obchodních organizací. A to je i jeden z hlavních bodů současných aktivit - fúze společností Interlov Praha, s.r.o., Služby myslivosti, s.r.o. a Myslivost, s.r.o. v jedinou společnost Myslivost s.r.o., která začne fungovat od 1.1. 2017.
Dobře provést tuto fúzi je v této chvíli to hlavní, zároveň se ale samozřejmě zabývám tím, jak bude nová společnost vypadat a jak nejlépe využít současného potenciálu a možností. Chci vybudovat silnou obchodní firmu, zaměřenou na myslivost, poskytovat servis myslivcům, zejména členům ČMMJ, předplatitelům časopisu Myslivost poskytnout větší výhody a velká oblast činností bude zaměřena i na podporu a servis všem okresním mysliveckým spolkům se zajištěním financí na některé oblasti činností. Zvyšování tržeb chci zaměřit i mimo oblast myslivosti právě využitím nabídky produktů, které používáme my, myslivci, ale najdou využití i třeba u rybářů, chatařů, zahrádkářů a dalších. Cílem je zajistit vyšší míru financování činností ČMMJ, která kromě jiného financuje všechny vrcholné myslivecké akce, tedy výstavy, memoriály, soutěže a akce pro děti.
Tady se dostávám i k spolupráci se sekretariátem a vedením ČMMJ. Velká deviza je, že moje kancelář je přímo v prostorách sekretariátu ČMMJ, díky tomu jsem se všemi v denním kontaktu a vzájemné předávání informací funguje, díky tomu je možné spolupracovat velmi intenzivně i nad rámec nastavených pravidel. Přemýšlím, jak nastavit efektivní komunikaci s okresními mysliveckými spolky, a to se také určitě podaří. Fúzí tří obchodních společností ČMMJ se otvírá nový prostor a věřím, že jej dokážeme patřičně využít.
připravil Jiří KASINA
 
Zpracování dat...