Časopis Myslivost

TERMOVIZE

Myslivost 11/2016, str. 68  Jiří Hanák
V souvislosti se zvýšeným odlovem divokých prasat a především s podmínkami, v jakých se loví, tj. téměř výhradně v noci, dostávám stále více dotazů k volbě vhodného přístroje, který by zlepšil výsledek lovu a především zvýšil jeho etiku přesnějším rozpoznáním loveného kusu zvěře (jeho poloha, větší jistota, že se nestřelí bachyně, že nedojde k postřelení na měkko záměnou předku za zadek zvěře a v neposlední řadě i bezpečnost pro ostatní osoby pobývající nebo pohybující se v oblasti lovu, což může být důvod naprosto prioritní). Mohu konstatovat, že zájem o tyto přístroje je zřejmě velmi vysoký, protože na žádnou zbraň, náboje nebo doplněk nedostávám tolik dotazů jako na přístroje umožňující lepší vidění a lov v noci.
Krátce se zmíním o možnostech, které jsem již popsal v minulém článku. Technicky nejstarší je tzv. noktovizor – opticko-elektronický zesilovač denního světla. Na tento přístroj ve formě puškohledu je třeba mít stále povolení. Pokrokovějším řešením je použití digitálního přístroje, u kterých kvalita obrazu je výrazně vyšší.
V běžných podmínkách při pozorování v noci, zejména v lese a za bezměsíčné noci, potřebují oba typy uvedených přístrojů ještě přídavný zdroj světla. Jedná se o zářiče infračerveného světla, jehož frekvence je pro člověka neviditelná. Zásadní problém s těmito zářiči je, že jejich použití v mlze, za sněžení nebo v dešti prakticky pozorování znemožní, protože každá kapička se stává zrcátkem a vidíme jen bílou tmu.
Jiným zásadním problémem je, že pro člověka je infračervené světlo sice neviditelné, ale pro zvěř ano. Takže lov s tímto zařízením je stejný jako dříve s baterkou. Stačí bliknout, vystřelit a příště již prasata nepočkají ani sekundu. Poté, co byla zjištěna tato skutečnost, jsou nabízeny „skutečně“ neviditelné přísvity. Jedná se o zdroj s poněkud jinou frekvencí a filtrem, ale zvěř záhy rozpoznává i tento zdroj.
Když jsem vyhodnocoval všechny aspekty, jediným přístrojem, který nepotřebuje přísvit, je termovizní systém. Zbývala otázka, který z termovizních přístrojů, které jsou v nabídce vybrat.
Po zvážení jsem se rozhodnul otestovat slovenský výrobek prodávaný pod značkou EAGLE. V porovnání s jinými přístroji mne zaujaly optoelektronické parametry, hmotnost, rozlišitelnost předmětů s menším rozdílem teplot, přesnost vykreslení obrazu a další.
Na trhu nabízejí své výrobky američtí výrobci. Například firma ATN řady Thor nebo Armasight řady Zeus. Zde nastává zásadní problém, protože z USA je povolen oficiální vývoz termovizí s maximální frekvencí 9 Hz, což je v dnešní době naprosto zastaralá technologie. Běžný standard je 50/60Hz (evropská/americká norma). Frekvence uvádí počet obrázků snímaných za sekundu. Pro plynulý obraz, zejména předmětů v pohybu, je třeba frekvence 50 Hz podle evropské normy, případně 60 Hz podle normy NTSC (USA)
Další přístroje se dovážejí z Litvy. Tamní firma Pulsar je výrobcem termovizních zaměřovačů značky Apex. Jedná se o poměrně rozšířené přístroje zejména díky relativně nízké ceně. My jsme měli možnost vyzkoušet typ Apex XD75. Podle parametrů se jedná o jediný přístroj této značky, který se může částečně porovnávat s parametry EAGLE TSV14/54. Oproti Eagle má Apex digitální zoom pouze 2x (Eagle 4x - plynule), rozlišení displeje pouze 640x480 (Eagle 800x600), vyšší hmotnost 900 g (Eagle TSV14-02/54 615 g), nižší detekční vzdálenost 1700 m (Eagle 2250 m), menší průměr výstupní pupily 8 mm (Eagle 27 mm), světelnost objetivu 1,2 (Eagle 1,0), přičemž nižší číslo udává lepší propustnost světla, a rozsah dioptrické korekce -4 až +3.5 (Eagle -5 až +6). Ostatní, méně podstatné parametry jsou si velmi podobné a jejich drobný rozdíl neovlivní kvalitu užívání ani pozorování.
Na trhu lze koupi také ukrajinský výrobek značky Archer TSA-9/50 od firmy Thermal Vision Technologies LLC. Archer má horší některé parametry - zobrazovací frekvence max 25 Hz a hmotnost 1,2 kg (Eagle TSV14-02/54 615 g) - tento parametr mě velice zklamal, protože je přístroj dvojnásobně těžší než Eagle. Vzhledem k velmi omezenému množství parametrů, které poskytuje výrobce, jsem nebyl schopen porovnat parametry s oběma přístroji. Zobrazovacími schopnostmi se přibližuje testovanému Apexu, ale podle mého dojmu je z těchto tří přístrojů nejslabší. Je to pravděpodobně způsobeno nižší hodnotou termální citlivosti, než u obou uvedených přístrojů.
Na trhu jsou i další přístroje převážně z Číny a prodávané pod různými značkami místních prodejců, tyto jsem však tentokrát do porovnání nezahrnoval.
Ze Slovenska pochází již zmíněný přístroj EAGLE, který využívá Hi Tech komponenty z Izraele. V nabídce jsou různé velikosti objektivů 19 mm, 35 mm, 54 mm, 75 mm a 100 mm s optickým zvětšením 1,9 až 5,6x a dalším digitálním zvětšením 4x. Tedy s možností celkového zvětšení až 22x. Tepelná citlivost min. 0,05 °C, což je údaj umožňující velmi vysokou rozlišitelnost obrazu, i když je okolí vyhřáté a tepelné rozdíly jsou velmi malé. Díky tomuto parametru umožňuje pozorování na velké vzdálenosti, například pokud potřebujeme obhlédnout pole nebo louky s výskytem zvěře. Frekvence snímání obrazu 50 Hz zaručujíce plynulost obrazu. K provozu se používají Lion baterie s možností externího i interního nabíjení bez nutnosti vyjmutí baterií z přístroje.
Nevýhodou přístrojů EAGLE je poměrně vysoká spotřeba energie a tedy rychlejší vybíjení baterií. S bateriemi Li-Ion 17500 vydržel zapnutý přístroj asi 4,5 hodiny. Přístroj má ovšem možnost přepnutí do pohotovostního režimu tzv. standby, s okamžitým přepnutím na plný výkon. Tím se výrazně snižuje vybíjení baterií.
Zatímco u digitálního přístroje jedno nabití baterií se rovnalo jednomu večeru či noci pozorování, u přístroje Eagle s využitím přepínaní na pohotovostní režim, nabité baterie vydržely několik dní, což je důležité zejména při loveckých cestách mimo civilizaci.
Při porovnávání se mi obraz na přístroji Eagle jevil prokreslenější a především s menším „šumem“ než o ostatních přístrojů. V lese byla vidět každá, i sebemenší větvička, zvěř se dá přečíst naprosto dokonale. Při pozorování člověka vidíte každý záhyb na jeho šatech. Připadlo mi, že obraz má více odstínů šedé (černé), což je pravděpodobně způsobeno kvalitnějším senzorem. V technických parametrech výrobce Eagle uvádí, že přístroj disponuje poslední verzí digitálního vylepšení obrazu a je to znát v ostřejších liniích a v ostřejším vykreslení hran.
Zajímavé zjištění je, že nejchladnější je půda a všechny ostatní předměty, rostliny stromy atd. mají teplotu vyšší a v obraze jsou velmi dobře rozpoznatelné. Tato dobrá vlastnost vychází z vysoké citlivosti snímání tepelných rozdílů.
Největší rozdíl je zřejmý hned po první přiložením k oku. Eagle používá podstatně větší display, což je rozdíl asi tak jako mezi formátem 4:3 a širokoúhlým záběrem. To je ovšem také dáno velikým průměrem výstupní pupily, laicky řečeno velikým průměrem okuláru, v případě Eagle 27 mm. Na žádném přístroji, který jsem měl k dispozici, takový veliký průměr okuláru nebyl.
K dokonalosti optické soustavy určitě přispívá hodnota světelnosti objektivu (tedy prostup světla), který má vynikající hodnotu 1,0, pozorovací komfort Eagle je tedy vynikající.
Co mne na přístroji Eagle ještě velmi výrazně zaujalo, je jeho původ hned v sousední zemi bez jazykové bariéry a snadná dostupnost servisu a pravidelné aktualizace software, které nabízí výrobní firma New Effect zdarma po celou dobu životnosti přístroje. Podle prospektu a informací, které výrobce poskytuje, je možné si tyto aktualizace nainstalovat v pohodlí domova jednoduše přes počítač za pomocí USB kabelu. Faktem je, že díky této funkci bude mít uživatel ve svém přístroji neustále k dispozici nejmodernější software.
Eagle nabízí 55 variací záměrné osnovy, tedy kombinace barev a provedení kříže. Příznivci technických vymožeností najdou 20 barevných režimů, ve kterých nejvíce převažuje teplá červená a různým barevným podkladem. Tyto režimy jsou vhodné pro uživatele, kteří potřebují rychle a na velké vzdálenosti identifikovat tělesnou teplotu. Nejvíce jsem ovšem používal režim černobílé, tzv. teplé, kdy zvěř byla zářivě bílá. Fantastickou výhodou termovize obecně je, že „vidí“ i přes křoví. Pokud zvěř stojí za křovím a třeba jistí před vytažením a v křoví je i nejmenší skulina, zvěř vidíme a nezradíme si ji.
Používal jsem přístroj střední velikosti s průměrem objektivu 54 mm, u kterého je základní optické zvětšení 3x, které při lovu na vnadišti je zcela dostatečné. V případě potřeby jsem mohl znásobit zvětšení digitálně až na 12x.
Nespornou a skvělou výhodou je možnost použití termovizního použití i za dne. Tato výhoda se projeví především při podvečerním čekání, kdy z hlediska zákona můžeme ještě lovit trofejovou zvěř – hodinu po slunce západu, a světelné podmínky už neumožní jistý zásah přes běžný puškohled, ale zvěř máme již řádně obeznanou dalekohledem. V takovém okamžiku je termovize doslova neocenitelná. Nebo i když jdeme na čekanou na prasata a z podvečerního čekání přecházíme na noční, potom univerzální přístroj použitelný ve dne i v noci je maximálně praktický.
Závěrem mohu konstatovat, že termovizní přístroj je v současné době nejlepším řešením pro lov v noci a do budoucna patří tento systém jako zatím jediný k perspektivním, což se potvrzuje i používání bezpečnostními a záchrannými složkami.
Zvolený přístroj slovenské provenience EAGLE při dlouhodobém používání v praxi se více než osvědčil zejména po zkušenostech s používání přístrojů předchozích systémů. Eagle nabízí výbornou technickou úroveň za vcelku příznivou cenu s nejvýhodnějším poměrem technická úroveň/cena.
Dr.Ing.Jiří HANÁK 
 
Zpracování dat...