Časopis Myslivost

80. let České zbrojovky Uherský Brod

Myslivost 12/2016, str. 46  Martin Helebrant
Vydejte se z Brna na východ, zahněte na jih po okraji slavkovského bojiště, ale jen minete Slavkovský zámek, vraťte se zpět na východní kurs a držte se ho, až narazíte na zelený masiv Buchlovských kopců. Vyražte přímo proti jejich úbočí (stočí vás to trochu k jihu) a na druhé straně sjeďte zase přímo dolů. Po levé ruce uvidíte hrad Buchlov a přímo před vámi bud ležet Uherské Hradiště. Projeďte jím a držte se toku Olšavy. Ocitnete se v příjemné kotlině na rozhraní vinařské Moravy a destilátového Valašska, která si bere to nejlepší z obou. Ze tří stran vás obklopují kopce. Na západě jsou Chřiby, na severovýchodě Javorníky a na východě, u slovenské hranice, Bílé Karpaty. Před vámi leží město Uherský Brod.
V roce 1933 se dostal v Německu k moci Adolf Hitler a jeho NSDAP. Vztahy mezi Německem a mladou Československou republikou se rapidně zhoršovaly. Československo přitom mělo jednu ze svých významných zbrojovek ve Strakonicích, jen skok od neklidné německé hranice. Ministerstvo národní obrany proto tlačilo na Českou zbrojovku (i další strategické podniky) na zřízení dalších výrobních kapacit mimo dosah potenciálního nepřítele.
K výstavbě nového závodu bylo nakonec zvoleno místo na okraji Uherského Brodu, tehdy nevelkého města na jihovýchodě Moravy, jen kousek od slovenských hranic. V roce 1935 byl vykoupen pozemek a zahájeny projekční a přípravné práce. Dne 28. července 1936 se poprvé krumpáče zasekly do země a začala výstavba.
Práce probíhaly ve třech směnách a již v na přelomu listopadu a prosince 1936 byly ustaveny stroje. První únorový den roku 1937 pak bývá označován za zahájení výroby.
Nově vybudovaný závod se zaměřil napřed na výrobu leteckých kulometů vz. 30, ale po zjištění, že skutečná kapacita je výrazně větší než očekávaná, začal vyrábět i signální pistole vz. 30 a následně i součástky pro novou armádní pistoli vz. 38.
Za německé okupace pokračovala výroba kulometů, ovšem německých. V Brodě se vyráběly především letecké kulomety MG 17, doplňující program představovala produkce součástek kulometů MG 34, MG 81 a MG 131. V prvních letech války zde ale vznikla i celá řada zbraní civilního určení – od vzduchovek po samonabíjecí brokovnice. Po roce 1942 ovšem německá vojenská správa jakékoliv práce na civilních programech zakázala. Dne 26. 4. 1945 Uherský Brod a také zbrojovku osvobodila Rudá armáda.
Po konci války poptávka po kulometech ustala a uherskobrodská zbrojovka se obrátila k výrobě civilních zbraní, napřed vzduchovek (zejména řady 800, ze které dalším vývojem později vznikla Slavia 603) a tzv. vojenské opakovací vzduchovky vz. 47. Ta měla podobný tvar i ovládací režim jako tehdejší standardní vojenská puška a armáda je používala pro účely střeleckého výcviku.
Nakrátko se rozběhla i výroba jednoduchých malorážek ČZ 242.
Největší proslulost ale získaly samonabíjecí brokovnice ČZ 241, vyvinuté ještě za okupace. Bohužel, zhotoveno bylo necelých 19 tisíc kusů (převážně v ráži 16x65 mm). Pak byla produkce přerušena ve prospěch samopalů vz. 48, záhy přejmenovaných na 23 a 25 (v ráži 9 mm Luger), resp. 24 a 26 (v ráži 7,62x25 mm), známých „pumpiček“.
V roce 1949 bylo rozhodnuto o osamostatnění továrny, staly se z ní Závody přesného strojírenství Uherský Brod. I nadále vyráběla především zbraně pro ozbrojené složky státu. Kromě již zmíněných samopalů to byly vojenské samonabíjecí pušky vz. 52 a vz. 52/57, odstřelovačské pušky vz. 54 (stavěné na závěru ruské armádní opakovačky vz. 91/30 – mosinky) a pomalu se rozbíhala i výroba samonabíjecích pistolí ČZ vz. 50. Výkazy z té doby krátce uvádějí i výrobu brokových kozlic, ovšem jen jako spíš malosériovou, z hlediska závodu tehdy nepříliš významnou.
Samostatnost závodu skončila v roce 1958, kdy byla uherskobrodská zbrojovka včleněna do oborového podniku Závody Říjnové revoluce, n. p. Vsetín jako závod 5.
I nadále převažovala orientace na služební zbraně – zejména na novou útočnou pušku, v tehdejší terminologii samopal vz. 58 v ráži 7,62x39. Ten ve výzbroji naší armády přežil až do nového tisíciletí, kdy jej nahradila nová zbraň Uherského Brodu – útočná puška CZ 805 BREN v ráži 5,56x45 NATO. V civilním, výhradně samonabíjecím provedení jako CZ 858 Tactical se vz. 58 vyrábí dodnes. Vojenského provedení bylo vyrobeno celkem asi 920 000 kusů.
V roce 1962 se v Brodě rozběhla výroba další slavné zbraně, malého samopalu vz. 61 Škorpion v netypické ráži 7,65 Browning.
Ale zbrojovka nedodávala jen armádě a ministerstvu vnitra. V čele závodu stanula na podzim 1959 pozdější zbrojovácká legenda, ředitel Stanislav Růžák, který firmu řídil až do roku 1986, manažer, za jehož vedení se výroba rozšířila i o civilní zbraně. Ještě před Růžákovým nástupem to byly zejména vzduchovky Slavia řady 600. Jen modelu 618 a 619 bylo vyrobeno celkem přes 2 400 000 kusů. Z někdejší opočenské továrny Fr. Duška byla převzata výroba kapesních pistolí Duo v ráži 6,35 mm Browning a původně strakonických pistolí ČZ vz. 45 v téže ráži.
V červenci 1965 se závod jako Přesné strojírenství, n. p., Uherský Brod, zařazen do oborového ředitelství Zbrojovka, a začal přibírat i civilní kulové zbraně.
Jako jedna z prvních to byla malorážka ZKM 452, kterou zkonstruovali původně pro Zbrojovku Brno bratři František a Josef Koučtí. Tahle zbraň se v Brodě vyráběla již od roku 1964 a její produkce se postupně uzavírá teprve v roce 2016. Patří mezi komerčně nejúspěšnější zbraně z Uherského Brodu vůbec.
Další zbraní vyvinutou původně pro Brno, ale nikdy v Brně nevyráběnou, jsou kulovnice řady ZKK 600. I tento model zkonstruovali bratři Koučtí, na osvědčený mauserovský závěr se dvěma uzamykacími ozuby, s řízeným podáváním a dlouhým perem vytahovače naroubovali velice zdařilý spoušťový mechanismus, který bylo možné snadno upravit i na provedení s francouzským napínáčkem. Zbraň se vyráběla ve třech délkách závěru, od lehkých až po nejtěžší tropické ráže, a uspěla i v zahraničí. Oblibu si získala zejména v Africe a USA. Zetkákáčka se vyráběla v letech 1966–1999 v celkovém počtu zhruba 203 000 kusů.
V omezeném množství byla v letech 1967–1976 vyráběna i lehká kulovnička ZKW 465 Hornet (opět program převedený z Brna, opět konstrukce Kouckých), jejímž dalším rozvojem vznikla nová kulovnička ZKB 680 Fox, která kromě ráže 22 Hornet nabídla i 222 Remington.
Přibyly i samonabíjecí malorážka ZKM 581, posléze upravená do podoby modelu CZ 511.
Od roku 1969 se v Brodě vyráběly i kozlice řady ČZ 580, ať již jako lovecké kulobrokové nebo brokové, anebo jako sportovní brokovnice. Celkem jich vzniklo asi 35 000 a výroba kulobrokového modelu ČZ 584 skončila až v roce 2006. Kozlice se vyráběly i jako sady brokových a kulobrokových zbraní, brokové ráže 12 a 16x70. Brodské kozlice nebyly tak slavné jako kulovnice ZKK, vždycky stály tak trochu ve stínu brněnských „zetháček“.
V roce 1972 začala výroba vzduchovek Slavia 630 Standard a 631 Lux. Nahradily úspěšné modely 618 a 619 a jejich výroba běží dodnes. Počet vyrobených kusů se blíží hranici 2 milionů.
Pro potřeby ozbrojených složek i pro export proběhla v letech 1968–1983 druhá vlna výroby útočných pušek vz. 58 (asi půl milionu kusů). Opakovaně se také obnovovala produkce samopalů vz. 61 Škorpion.
 
Brod dále rozvíjel i výrobu krátkých palných zbraní. V roce 1967 zde začala výroba původně brněnských revolverů ZKR 590 Grand (konstrukce Augustin Nečas), ale běžela jen dva roky.
V roce 1970 byla zahájena výroba modernizované pistole ČZ vz. 70. Ačkoliv to není nejslavnější brodská pistole, vyrobeno jich bylo úctyhodných skoro 750 000 kusů.
Od roku 1969 postupně vznikala další z brodských legend – sebeobranná pistole v ráži 9 mm Luger. Zpočátku jen velmi volné zadání přetvořil František Koucký v jednu z nejmodernějších pistolí své doby. Z původně kapesní zbraně, doplněné a zcela změněné použitím velkokapacitního dvouřadého zásobníku ve zbraň služebních rozměrů a doplněním zcela nového spoušťového mechanismu, vznikla pistole CZ 75. Její sériová produkce začala 1. června 1977 a běží v podstatě dodnes, výroba přesáhla milion kusů.
V letech 1968–2004 se vyráběly také dvě verze vzduchové pistole TEX se sklopnou hlavní. Celkově bylo vyrobeno ke 300 000 kusům.
Armádě pak v letech 1981–1983 Brod dodal 40 000 signálních pistolí vz. 44/81.
Zbrojní výroba ale nestačila využít kapacitu závodu. Protože dokázal vyrábět velmi přesné, náročné strojírenské součásti, začal v 70. letech vyrábět i součásti leteckých motorů a hydraulických prvků pro zemědělské stroje.
 
V roce 1983 se uherskobrodský závod znovu přejmenoval – tentokrát na Agrozet Uherský Brod. Podnik se v 80. letech 20. století rozrostl a modernizoval svůj výrobní park. Podobně jako v předchozích letech, i nyní v závodě probíhala souběžně zbrojní a nezbrojní výroba. Na civilní zbraně připadalo asi 35 % produkce, na zbraně pro ozbrojené složky asi 10 %, hydraulické komponenty tvořily 31 % a letecké motory 20 %. Zbytek tvořily nejrůznější „drobné“ dodávky, zejména odlitků a speciálního nářadí.
Vznikla a od roku 1983 se vyráběla nová pistole CZ 83 v ráži 7,65 mm Browning a 9 mm Browning krátký. Koncepčně částečně navazovala na úspěšnou pistoli CZ 75, ale byla menší a v sortimentu nahradila zastaralou pistoli vz. 70. Do ukončení výroby v roce 2013 vzniklo přes 260 000 kusů.
Souběžně s ní běžela výroba služební verze, pistole vz. 82 pro Československou lidovou armádu a ministerstvo vnitra. Ta měla ráži 9 mm Makarov.
Od roku 1985 se vyráběla také první zbraň odvozená z modelu CZ 75, pistole CZ 85. Ta měla oboustranné ovládání.
V letech 1985–1988 se také objevil první pokus nahradit stárnoucí Zetkákáčka kulovnice ČZ 531. Bylo jich vyrobeno jen necelých 800 kusů. Skutečným nástupcem se měl stát model CZ 537, vyráběný v letech 1989–2000. Jeho výroba běžela souběžně se ZKK, ale jejich popularitu nikdy nedosáhla. Přesto byl pro Brod typ CZ 537 významný – závod se na něm naučil konstruovat a vyrábět zbraně určené již od začátku pro výrobu s masivním nasazením číslicově řízených obráběcích strojů.
Na tento způsob výroby byla upravena i oblíbená ZKB 680 Fox, načež zbraň dostala označení CZ 527. Tento „malý mauser“ je ve výrobě dodnes a drží si mimořádnou oblibu, navíc se rozrostl počet nabízených ráží, zejména o 7,62x39 a 223 Remington.
 
V roce 1988 se z Agrozetu Uherský Brod stala Česká zbrojovka Uherský Brod, státní podnik. Nebyla to jen administrativní změna, ale i odraz soběstačnosti podniku a uvolnění striktních pravidel komunistického režimu. Ten na podzim roku 1989 padl. Na rozdíl od mnoha jiných československých podniků měli brodští co nabídnout a dokázali pružně zvýšit výrobu atraktivních zbraní ze svého sortimentu. Z ekonomického hlediska si továrna vedla dobře a investovala do dalšího rozvoje – zahájila výstavbu nové slévárny přesného lití.
Dne 1. 5. 1992 se Česká zbrojovka Uherský Brod transformovala na akciovou společnost. Přitom se podařilo ji udržet v jednom celku a akcie byly uplatněny metodou kuponové privatizace.
V prvních letech své nové existence se ČZ Uherský Brod soustředila hlavně na stabilizaci odbytu a průběžné zlepšování svých stávajících produktů. Asi nejvýraznějším rozvojem prošla pistole CZ 75. Vznikla verze CZ 75 Compact, ze které později vzešla CZ 75 D Compact pro Policii ČR, považovaná mnoha uživateli za ideální kompromis mezi velikostí a výkonem. Policejní kompakt přinesl do rodiny CZ 75 výrazně zlepšenou ergonomii a tyto prvky se zpětně promítly celé rodiny. Vznikla také CZ 75 Champion s jednočinnou spouští, určená pro sportovní IPSC.
V roce 1996 byla zahájena výroba nové pistole CZ 100 s ryze dvojčinným spoušťovým mechanismem, přímoběžným úderníkem a plastovým rámem. Tento model, který v mnohém předběhl svoji dobu, se ale na trhu příliš neujal a výroba skončila v roce 2007 poté, co dala 35 000 kusů.
Na scénu se opět vrátila kapesní pistole ČZ vz. 45, která ale doznala drobných změn a s nimi dostala i nové označení CZ 92. Vznikl i malorážkový adaptér CZ 75 Kadet.
Především pro myslivce a lovce byla zkonstruována nová kulovnice CZ 550, která spojila klasický Mauserův závěr s vydařeným spoušťovým mechanismem CZ 527. Kulovnice CZ 550 se staly důstojným nástupcem řady ZKK, která v roce 1999 odešla definitivně do síně slávy. Podobně jako u předchozí CZ 537 bylo i u nových pětsetpadesátek možno koupit jak verzi s nábojovou schránkou, tak se zásobníkem.
V tomto období Česká zbrojovka postupně prorazila i na severoamerický trh, kde v roce 1997 nakonec založila vlastní dceřinou společnost CZ-USA. Firma v té době také získala certifikát ISO 9001, který potvrdil, že se jí podařilo odstranit problémy, které měla po roce 1990 s kvalitou výroby.
V roce 2002 získala jasnou majoritu v České zbrojovce Uherský Brod společnost EXIMAT. Jednoznačný majoritní vlastník přispěl ke stabilitě firmy a po určitém přechodném období stabilizoval i management.
V roce 2004 přišla na svět zatím poslední vzduchovka z Uherského Brodu, Slavia 634, s výkonem zvýšeným na hranici 16 Joulů. Přibližně v té době vznikly také větrovky CZ 200, oblíbené zejména v zemích, kde je omezené držení palných kulových zbraní vč. malorážek.
V roce 2005 získala ČZ amerického výrobce revolverů a pistolí Dan Wesson a dále tím posílila svoji přítomnost na severoamerickém trhu.
V tomtéž roce vznikla odstřelovačská puška CZ 750 v ráži 7,62x51 NATO, využívající některé prvky z lovecké kulovnice CZ 550.
Na popud CZ-USA se obnovila malosériová výroba kulovnic CZ 550 v tropických rážích od 30 Holland & Holland Magnum, přes 458 Winchester Magnum a 375 Holland & Holland až po 505 Gibbs. Firma skočila restrukturalizaci, ale produktově stagnovala, přešlapovala na místě.
V roce 2006 stanul v čele České zbrojovky Uherský Brod nový generální ředitel, Ing. Lubomír Kovařík.
První novou zbraní, která za jeho řízení vznikla, byla pistole CZ 75 P-07 Duty, služební zbraň s polymerovým rámem. Později na ni navázaly modely CZ P-07 a CZ P-09. Tyto pistole mají již spoušťový mechanismus Omega, který je chytrým rozvojem původní Kouckého konstrukce. Omega byla zpětně zapracována i do původní CZ 75.
Nová služební pistole předznamenala to, co lze považovat za největší úspěch České zbrojovky Uherský Brod posledních let – obnovení výroby automatických palných zbraní pro ozbrojené složky. Naposledy se o to firma snažila kolem roku 1989, kdy vyvinula zbraňový komplet LADA, útočné pušky napřed v ráži 5,45x39 a následně i v ráži 5,56x45. Jenže v bouřlivých dobách radikální společenské změny z realizace nebylo nic.
V roce 2009 představila ČZ novu útočnou pušku modulární koncepce, v rážích 5,56x45 nebo 7,62x39, která dostala označení CZ 805 BREN. Zbraň umožňuje i výměnu hlavní různých délek a byl pro ni zkonstruován i nový podvěsný granátomet ráže 40 mm. Útočnou pušku v roce 2010 přijala do výzbroje Armáda ČR a následně i další ozbrojené sbory v zahraničí. Vznikla i pouze samonabíjecí varianta CZ 805 BREN S1 určená pro civilní trh.
V roce 2016 pak firma představila již druhou generaci této útočné pušky, CZ BREN 2.
K útočné pušce se v roce 2010 přidal i nový samopal CZ SCORPION EVO 3 v ráži 9 mm Luger. Ačkoliv název odkazuje na slavnou tradici Škorpionu z 60. let 20. století, je SCORPION zcela nová zbraň, s vysokým podílem plastů. I nový CZ SCORPION EVO 3 již byl zařazen do výzbroje ozbrojených složek (nejen) České republiky a má svoji samonabíjecí, civilní verzi.
Na poli krátkých palných Česká zbrojovka zúročila dlouholetou úspěšnou spolupráci se sportovními střelci praktických disciplín a se speciálními jednotkami ozbrojených sborů.
Vnikly pistole CZ 75 SP-01, která v dalším vývoji dostala i plastový rám s výměnnými hřbety a kterou takto přijala do výzbroje Armáda ČR. Dalšími úpravami pak vznikla CZ 75 SP-01 Shadow, extrémně úspěšný sportovní speciál pro IPSC. V roce 2016 pak na původní Shadow navázala nová Shadow 2.
V roce 2006 Česká zbrojovka také odkoupila práva po zaniklé Zbrojovce Brno, a.s. a postupně obnovila v Brně výrobu zbraní s lůžkovým závěrem. Napřed to byla broková kozlice Brno 800 a jednuška Brno Effect, pak přišla sportovní kozlice Brno Competition, kterou následovala v roce 2014 kulobroková kozlice Brno Combo.
V Uherském Brodě zatím probíhala obměna sortimentu. Rekonstrukcí malorážky CZ 452 vznikla nová opakovací malorážka CZ 455, kterou doplnila samonabíjecí malorážka CZ 512.
Modernizaci se nevyhnuly ani lovecké opakovací kulovnice. Napřed se v roce 2004 objevila kulovnice CZ 555, u které Česká zbrojovky v podstatě poprvé opustila klasický mauserovský závěr s dlouhým perem vytahovače a nahradila jej remingtonovskou konstrukcí, krátkým drápkem vytahovače a s vyhazovačem neseným na čele závěru. Ve světle dnešního poznání to ale byl jen mezikrok, protože v roce 2012 nastoupila zcela nová kulovnice, CZ 557. I ta má závěr remingtonovského typu, je možné ji osadit buď nábojovou schránkou, nebo zásobníkem a má spoušť, která v souladu s moderními trendy nemá napínáček, ale je možné ji v širokém rozsahu seřizovat podle potřeb uživatele.
 
Česká zbrojovka Uherský Brod slaví 80 let své existence. Za tu dobu se z pobočného závodu stala samostatnou firmou, získala mezinárodní renomé a je dnes jednou z uznávaných zbrojovek celosvětového významu. Za posledních deset let v podstatě zdvojnásobila svoji produkci a výrazně zvýšila efektivitu práce svých zaměstnanců. Firma se naučila poslouchat své zákazníky – vznikla síť partnerských prodejen a nabídka zbraní je nejbohatší za celou existenci České zbrojovky.
Co je ale nejdůležitější, množství a široká nabídka vyráběných zbraní je provázená i nárůstem kvality zbraní. V minulosti byly doby všelijaké a i ta slavná zetkákáčka měla prostor pro zlepšení, navíc kus od kusu jiný, ale produkce posledních let snese plné porovnání s předními zbrojovkami světa. Díky tomu všemu Česká zbrojovka hledí do budoucna s optimismem a přesvědčením, že výzvy, které se před ni postaví, zvládne stejně dobře, jako zvládla ty dosavadní. Myslím, že ta sebedůvěra je oprávněná a že z ní budeme mít prospěch i radost všichni.
Martin HELEBRANT
 
Zpracování dat...