Časopis Myslivost

Jaké plašiče si připravit pro vyhnání srn a srnčat z pícnin před sečí pro rok 2017?

Myslivost 12/2016, str. 39  Jan CUKOR, František HAVRÁNEK, Antonín MACHÁLEK
Před rokem (Myslivost 12/2015) jsme informovali o projektu ochrany zvěře, na kterém se podílí několik výzkumných ústavů. V uvedeném článku jsme kromě jiného nakousli problematiku používání a účinnosti stacionárních plašičů, které se umísťují na rizikové plochy, jeden až dva dny před sečí. Řešení tohoto problému ještě není uzavřeno, ale bylo by asi škoda kdybychom mysliveckou veřejnost neinformovali o některých nových poznatcích již nyní.
Podle funkce můžeme stacionární plašiče rozdělit na optické, akustické, pachové a kombinované. Po vstupních testech jsme vybrali pro další hodnocení účinnosti jeden typ výrobku, podle mechanizmu působení.
Jako zástupce optických plašičů jsme zvolili blikající zařízení, které známe z našich silnic, kde je používáno pro usměrnění provozu. Zařízení je konstruováno pro používání v terénu, je vodotěsné, vybavené systémem upnutí na různé tyče a kůly. Světelný efekt je možno volit, zařízení buď bliká, nebo trvale svítí, a je vybaveno senzorem stmívání a rozednívání. To znamená, že se večer samo zapne a ráno opět vypne. Baterie jsme během celé sezóny nemuseli ani měnit, ani dobíjet.
Přes den, ve vypnutém stavu, není plašič v pícnině nijak nápadný a riziko jeho zcizení je proto malé. Narůstá až v noci, kdy trvale svítí nebo bliká.
Zařízení dokáže ochránit několik hektarů. Při instalaci tohoto plašiče do porostu pícniny v blízkosti lesního porostu, odkud srnčí večer nebo ráno vychází, můžeme z krytu slyšet bekání znepokojených srnců. Nakonec se však nejistě chovající se zvěř dokáže pást nedaleko blikače.
Je však třeba konstatovat, že i takovéto „měkké“ zneklidňování přiměje značnou část srn odvést srnčata z rizikové plochy.
Obdobná je i situace při použití pachových repelentů (forma pěny nebo koncentrátu), nebo akustických plašičů.
Pachový repelent ve formě pěny jsme umístili do rizikových ploch, na nosič ze zkřížených proutků. Je však možno využít i jednodušších způsobů aplikace, jako je nástřik koncentrátu na jednotlivé proutky, nebo jen na porost přerůstajícími rostlinami, které pak není třeba před sklizní odnášet.
Akustické plašiče, se kterými se u nás setkáváme, vydávají trvalé nebo přerušované pískání ve vysoké tónině. I v těchto případech však byla již první noc, pomocí termovize, sledována srnčí zvěř beroucí paši vedle plašiče. Ve speciálně vybraných porostech pícnin, tam kde byl předpoklad výskytu hodně srnčat, však nedocházelo při seči k velkým masakrům, posekána byla spíše jednotlivá srnčata. Podobný efekt mají i v porostu umístěná tranzistorová rádia.
Proto, abychom mohli statisticky vyhodnotit účinnost jednotlivých typů plašičů, však potřebujeme ještě jednu sezónu. Uvedené poznatky, známé i praktikům, však neznamenají, že bychom měli od používání popsaných typů plašičů upustit. Naopak, v současnosti se jedná o relativně levná a při správné aplikaci, zohledňující místní podmínky, docela dobře účinná zařízení.
Čtvrtou skupinou zařízení na vypuzování zvěře z rizikových ploch jsou zařízení kombinovaná. Než se pustíme do jejich hodnocení, je třeba poznamenat, že reakce zvěře na plašiče hodnotíme pomocí termovize. Od prezentace snímků jsme však upustili, neboť plašicí zařízení nevydávají tepelné záření, takže na rozdíl od zvěře nelze tyto systémy (ani jejich světlo) termovizí zaznamenat. To dokáže obyčejný fotoaparát.
Kombinovaná plašicí zařízení, která jsou v současnosti u nás dostupná, jsou v podstatě dvě. Zástupcem jednoho typu jsou aluminiové roletky, dodávané například firmou Hagopur. Jedná se o jednoduché zařízení, které se blýská, chrastí a z filcových terčíků napuštěných pachovým repelentem se šíří pach. Zařízení tak trvale působí na zrak, čich i sluch zvěře, avšak i přes relativně dobrou účinnost jsme se setkali s případem, že po celonoční instalaci těchto zařízení byla nedaleko nich vyplašena z vojtěšky srna se srnčetem.
Druhý typ kombinovaného plašiče, který se v našich honitbách objevuje, je elektronické zařízení, které vydává trvalé, nebo přerušované pískání a současně permanentně bliká. Účinnost takových kombinovaných plašičů je velmi dobrá, i když i zde dochází k rychlému návyku zvěře a poklesu účinnosti. Zde je vhodné také zmínit nejjednodušší funkční plašič zvěře, a to použité papírové pytle zavěšené na kůl.
Všechny doposud popsané plašiče trpí již zmíněným nedostatkem – návykem zvěře s následným poklesem, popřípadě úplnou ztrátou účinnosti, během několika dnů, nebo dokonce hodin.
Tento problém se poměrně úspěšně pokouší řešit nová generace plašičů, z nichž uvedeme dva.
Nejdříve se ale podíváme na naše silnice. Možná že jste v mediích zaznamenali infomace o zařízení, které brání střetům zvěře s vozidly na komunikacích (připevněné na patníky). Jejich funkce je spouštěna světly reflektorů aut a spočívá v přerušovaném pískání a blikání. Toto zařízení úspěšně řeší návyk zvěře na optická a akustická zradidla (není funkční trvale, ale jen pokud se blíží a projíždí vozidlo).
Plašicí zařízení pro vypuzování zvěře z rizikových ploch, se sníženým rizikem rychlého návyku zvěře, vyvinuli v Rakousku. Jedná se o váleček, který má senzor stmívání a rozednívání, takže funguje jen v noci. Spouští se v intervalech asi 30 min, kdy začne po určitou dobu modře blikat a vydávat pískání.
Vysoká a trvalá účinnost tohoto zařízení spočívá v tom, že blikání i pískání má pokaždé jinou frekvenci.
Jinou cestou proti návyku zvěře na plašič je využití kopií přirozených signálů ohrožení, na které je zvěř v honitbách trvale trénována reálným nebezpečím. Jejich opominutí má pro jedince většinou fatální následky (zranění, smrt).
Časopis Myslivost přinesl již v čísle 6/2014 informaci o velmi účinném plašiči, vyvinutém ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (zařízení je registrováno). Toto zařízení chrání zemědělské kultury před škodami zvěří prostřednictvím simulace výstřelu a ryku postřeleného kusu černé zvěře, které se spouští klopýtadlem.
Instalace klopýtadla však byla pro mysliveckou praxi příliš pracná. Proto bylo zařízení upraveno tak, že akustický efekt je spouštěn podle volitelného, týdenního programu. Ten umožňuje na každý den v týdnu nastavit různé časy spuštění. To znamená, že zařízení bojuje s návykem zvěře jednak tím, že produkuje zvuky, které má zvěř jako signály pro útěk vrozeny (ryk raněného kusu), nebo na které je trvale trénována (výstřel), a kromě toho nefunguje periodicky v čase.
Ověření zařízení v rámci metodiky výzkumu i při zapůjčení zařízení v myslivecké praxi dopadlo výborně. Hodnocení byla bez výjimky kladná. Dále uvádíme dvě hodnocení.
„Dobrý den, reaguji s dostatečným časovým odstupem a dávám výstupní informace na váš akustický plašič. Každý rok jsme na polních kulturách aplikovali všechny dostupné repelentní prostředky. Ty ovšem fungovaly jen pár prvních dnů. Dále tam potom zvěř chodila a působila škody. Lovem jsme ještě posilovali ochranu, ale je nemožné tyto kultury ochránit. Poté co jsem instaloval váš přístroj, byly jeho účinky pro mě ohromující. Kultury byly zcela prosté od černé zvěře, ale i od srnčí. Podařilo se zcela ochránit kultury zaseté kukuřice, bobu, pšenice a zasázených brambor. Další velkou výhodou je snadná manipulace, malé rozměry, dlouhá výdrž baterie a proměnný časovač spouštění. Je ale třeba počítat s tím, že se s jedním přístrojem neochrání velká rozloha více polí. Černá zvěř má na jaře méně potravy, bachyně vodí selata a později musí na atraktivní kultury vytáhnout. Podobné je to, když zvěř působí škody např. v kulturách kukuřice, kde se cítí bezpečně. Jde to ale bez problémů vyřešit použitím více přístrojů a změnou místa použití. Celkově se beze sporu jedná o vynikající přístroj, který nemá při ochraně kultur konkurenci a opravdu funguje na sto procent. Měli byste ho co nejdříve dostat mezi mysliveckou veřejnost. Je to obrovská pomoc a předešlo by se tak velkým problémům při řešení škod zvěří. Pro ilustraci posílám pár fotek polí před použitím plašiče.“ (Pavel Kumžák, www.nordikpredator.cz)
Jednou z dalších lokalit bylo MS Dubina Helvíkovice: „V MS Dubina byl instalován plašič 6. května a to na pole o přibližné velikosti 7,5 hektarů, které bylo oseto hrachem, a z důvodu zničení jeho části černou zvěří, bylo znovu přeseto. I přes snahu myslivců o noční hlídání pole, se nepodařilo dalším škodám zabránit. Po instalaci plašiče, a jeho načasování periodou plašení třikrát během noci, k dalším škodám nedošlo.“ (MVDr. Petr Šalanský).
U poslední verze zkoušeného zařízení je zvukový efekt propojen spuštěním silného optického efektu. Hlavní novinkou je však možnost výměnou SD karty měnit zvukové efekty. Zařízení tak lze podle potřeby využívat k ochraně kultur proti zvěři, vyhánění srnčí zvěře z ohrožených ploch nebo zahánění špačků z vinic a v krajním případě třeba i pro ozvučení poslední leče (reprodukce hudby).
Nová generace kombinovaných plašičů tedy výrazně zvyšuje možnosti ochrany zvěře nebo zemědělských kultur.
Ale všechno něco stojí, cena rakouského zařízení (alternativní blikání modrého světla a pískání) se cenově pohybuje do 3000 Kč, cena naposled popsaného multifunkčního zařízení s možností výměny SD karty, se zvukovými efekty (ryk postřelého prasete, sténání uloveného kusu srnčí zvěře, křik dravce, atd.), se bude pohybovat mezi 5 a 10 tisíci korun. Tento náklad se však vrátí v zachráněných srnčatech, nebo eliminaci škod na zemědělských kulturách během několika měsíců.
Pokud se podíváme například na webové stránky hobby.idnes.cz – Vinař mění zbraně v boji se špačky, zjistíme, že uvedené ceny jsou asi 10x nižší, než popisovaný plašič na špačky obdobného typu. Uvedené dva typy plašičů mají ještě jednu výhodu, vzhledem k tomu, že přes den nejsou funkční a přes noc se zapínají jen na chvíli a pak opět přestanou svítit a vydávat zvuky, není jednoduché je v porostu pícniny objevit, takže se nám po celou dobu terénních zkoušek nestalo, že by byly odcizeny.
Existuje tu však ještě jeden problém a to, abychom se my myslivci včas dozvěděli, kdy budou porosty pícnin, ve kterých jsou ukrytá srnčata, sklízeny. Ale o tom zase někdy jindy.
Jan CUKOR, František HAVRÁNEK, Antonín MACHÁLEK

Článek vznikl v rámci NAZV  QJ1530348-Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři.


 
 
Zpracování dat...