Časopis Myslivost

Ochrana dropa velkého

Myslivost 12/2016, str. 52  Hana Vymazalová
V číslech 5, 7 a 10/2016 jsme přinesli některé informace týkající se života pozoruhodného ptačího druhu jižní Moravy – dropa velkého. Tímto článkem uzavíráme letošní nepravidelnou sérii informací a věříme, že jsme snad alespoň trochu přispěli k obecnému povědomí jak myslivecké, tak i nemyslivecké veřejnost o tomto vzácném druhu.
 
Současnost dropa v ČR
Hlavním předpokladem stabilního výskytu určitého živočišného druhu je vhodné životní prostředí. V této kapitole je na fotodokumentaci představen současný stav tradičního hlavního výskytiště dropa velkého na Znojemsku
– zimoviště, tokaniště a hnízdiště. Věnujeme pozornost také 100 hektarové ploše vymezené v roce 2014 v areálu tradičního zimoviště dropa, ve které zemědělci hospodaří pro dropa příznivým způsobem. Snažíme se rovněž upozornit na možnost nebezpečí střetu zájmů ochrany přírody na příkladu realizace prvku ÚSES v prostoru tradičního tokaniště a hnízdiště dropa velkého. Drop velký vyžaduje krajinu přehlednou, nejlépe bez vyšších stromů a keřů. Pokud dobře známe tyto jeho nároky na biotop, měli bychom je, s ohledem na snahu o jeho návrat, respektovat. Kapitola také stručně informuje o připravované aktualizaci záchranného programu pro dropa velkého.
 
V současné době (2015) drop velký u nás nepatří k trvale hnízdícím druhům. Vyskytuje se jen náhodně, kdy jsou pozorováni pouze jedinci (výjimečně několik jedinců), kteří na naše území zalétají ze sousedních lokalit z Rakouska. Rakouští dropi navštěvovali Znojemsko i v minulosti, jak potvrzuje sdělení LEEBA (2015), kdy občas místní rakouští myslivci a zemědělci sledovali některé ptáky v okolí obce Retz (lokalita Westliches Weinviertel), jak letěli směrem k českým hranicím. KLEJDUS (1980) uvádí 30. 1. 1975 pozorování 52 jedinců ve čtyřech skupinách na lánech u Hrádku s vysvětlením, že s největší pravděpodobností se jednalo o náhodný výskyt jedinců jiné populace.
Podle našich záznamů se v letech 1970–1982 na Znojemsku vyskytovalo průměrně pouze 35 dropů velkých. Později již jeho stavy rapidně klesaly.
Naděje všech, kteří se snaží o návrat dropa velkého do České republiky, se proto vkládají do rakouských dropů. Jednou z nejdůležitějších podmínek, které ale drop potřebuje, je vhodný biotop s odpovídající potravní nabídkou. K úspěšnému vyhnízdění je nutný dostatek hmyzu pro mláďata, který zaručuje například vojtěška, při zimování je zásadní plodinou řepka.
Vojtěška, která se v tradičním hlavním areálu výskytu dropa velkého na Znojemsku běžně na větších plochách dříve pěstovala, ustoupila pro dropa méně vhodným plodinám (kukuřice apod.), protože zemědělci na jejím pěstování přestali mít zájem (nemají pro ni vzhledem ke zrušení chovu skotu uplatnění). Pravděpodobně jedním z možných prostředků, který by je mohl přesvědčit, aby změnili způsob hospodaření a začali pěstovat plodiny důležité pro dropa, jsou kompenzační platby. Musely by ale být pro ně opravdu výhodné.
To, jakým skutečně konkrétním způsobem návratu dropa velkého do České republiky dosáhnout, bude obsahovat připravovaný záchranný program pro dropa velkého. V rámci projektu s názvem Opatření pro zastavení úbytku biodiverzity na celostátní a regionální úrovni, který je financován ze zahraničních fondů EHP a MŽP ČR, zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Přípravu Záchranného programu pro dropa velkého.
Předmětem je aktualizace, zpřesnění a doplnění návrhu záchranného programu pro kriticky ohrožený druh v souvislosti s přistoupením České republiky k Memorandu porozumění o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) v České republice a naplňování dalších bodů záchranného programu pro dropa velkého, přičemž hlavní důraz je kladen na monitoring stavu lokalit (a jeho změn), kde je a bude zajišťován speciální management ve spolupráci a vlastníky pozemků a hospodařícími subjekty na těchto pozemcích.
Cílem záchranného programu je výhledově zajistit návrat dropů na území České republiky (Jihomoravského kraje) pomocí aktivních opatření na vytipovaných lokalitách, především změnou skladby plodin a způsobu hospodaření ve spolupráci s místními zemědělci. K tomu je potřeba zajistit také odpovídající osvětu a vysvětlování ochranářských postupů a návrhů. Navrženými změnami hospodaření dojde ke zlepšení podmínek pro mnoho dalších druhů organismů – polní druhy ptáků, hmyz a další bezobratlí i rostliny.
 
Hlavní cíle v ochraně dropa velkého v České republice a opatření k jejich dosažení
Ve vyjádření k hlavním cílům a opatřením v souvislosti s ochranou dropa velkého v ČR bylo uvedeno (ŠKORPÍKOVÁ V., 2015, pers. comm.), že nemají cíle a prostředky k jejich dosažení tak strukturované, aby se daly seřadit do několika bodů. Cílem je návrat dropa velkého jako hnízdícího druhu do ČR.
Opatřením k dosažení cíle jsou změny v zemědělském využívání krajiny směrem k její větší pestrosti (nižší intenzita využívání půdy, menší půdní celky, vhodná struktura pěstovaných plodin apod.).
V ČR žádný dotační zemědělský titul směrovaný přímo na dropa není a v dohledné době nebude. I když snahy ze strany resortu zde jsou.
V roce 2014 byla mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a společností Agrospol Hrádek uzavřena smlouva o spolupráci týkající se zajištění vhodných životních podmínek pro dropa velkého. Bylo dohodnuto v katastru obce Hrádek v místech tradičního zimoviště (tj. s doloženým historickým a také občasným současným výskytem dropa) vyčlenit 100 ha půdy, na které by se hospodařilo způsobem příznivým právě pro dropa velkého. AOPK ČR k tomuto účelu využila 100 ha státních pozemků, na kterých má (ale v jiné části katastru Hrádek, než je vybraná plocha) právo hospodařit. Dalších 100 ha v okolí této plochy se obdělává tak, aby se rušení všech živočichů a jiné negativní vlivy snížily na minimum.
Podle poskytnutých informací a podkladů společnosti Agrospol Hrádek je samotná plocha rozdělena na 10 stejných dílů (tj. po 10 hektarech). Základní principy všech prací, které musí zemědělci dodržet, spočívají především v následujících bodech:
- žádný pohyb osob a techniky v termínu od 20. 4. do 30. 6.,
- žádné používání hnojiv a pesticidů,
- kosení ploch od jejich středu směrem k jejich okrajům.
Střídání plodin bude v určitých termínech na jednotlivých konkrétních plochách a ne zrovna v jednoduchém sledu, ale zjednodušeně se dá říci, že na 40 hektarech se zde bude do roku 2018 pěstovat vojtěška.
Řepka, jako velmi důležitá potrava dropů v zimním období, se objeví na dalších plochách. Nechybí ani použití typu směsky pro řízený úhor s nízkým výsevkem, který tak dává prostor rostlinám z okolí. Tato směska obsahuje jetel plazivý, tolici dětelovou, vojtěšku, vičenec, kostřavu červenou a ovčí, lipnici luční či řepku.
Jiná směska (typ pro založení biopásů s výsevem na jednu sezónu) zahrnuje jarní ječmen, pohanku, proso, krmnou kapustu a lupinu bílou. Na několik let bude na jedné z ploch vyseta obohacená travní směs s jílkem vytrvalým, sveřepem, kostřavou ovčí, lipnicí luční, štírovníkem a jetelem plazivým.
Že jsou tato přijatá opatření krokem správným směrem, se ukázalo v květnu 2015, kdy byl přímo uprostřed vymezené 100 plochy zpozorován jedinec dropa velkého. Odletěl směrem k rakouským hranicím.
Ze zlepšování životních podmínek pro dropa velkého budou mít užitek rovněž další živočišné druhy. Podle všeobecných zkušeností dojde pravděpodobně v této souvislosti postupně ke zvýšenému výskytu predátorů, ale tento případný problém se jistě vyřeší spoluprací s místnístmi myslivci.
V oblasti tradičního tokaniště a hnízdiště je za nejhodnotnější část považována plocha bývalého vojenského záložního letiště v katastrech obcí Borotice a Božice. V roce 1995 se těchto 75 ha podařilo převést do vlastnictví obcí. V následujícím roce sice byla plocha rozorána, ale v roce 2003 se jí podařilo opět zatravnit. V roce 2001 byla vyhlášena za přechodně chráněnou plochu.
Její sečení probíhá dvakrát ročně. Drop velký se na ní dříve pravidelně vyskytoval právě v období toku. Tato část tradičního tokaniště a hnízdiště se však už několik let někdy využívá jako startovací a přistávací plocha pro paragliding. Bývalé letiště má pro tento sport opravdu ideální podmínky, je ale otázka, zda (i když jen občasné) její využívání tímto způsobem a při pořádání sportovních akcí nemůže být nějak narušen klid dropa v dané oblasti právě v souvislosti se snahou o jeho návrat.
Jižním směrem od obce Lechovice, asi v jedné třetině tzv. lechovického honu, který dropi v minulosti hojně využívali, se od roku 2014 realizuje prvek ÚSES. Pro spoustu živočišných druhů skutečně důležitá výsadba ve stávající zemědělské krajině.
Podle tohoto projektu (JELÍNEK, 2013) je druhová skladba poměrně bohatá. Základními dřevinami jsou dub letní, dub zimní, javor mléč, lípa srdčitá a třešeň ptačí, doplňkové dřeviny tvoří habr obecný, hrušeň polnička, javor babyka, jeřáb břek a mahalebka obecná. V keřovém patře porostou např. brslen bradavičnatý, dřín obecný, hloh jednosemenný, kalina tušalaj, líska obecná, ptačí zob obecný, řešetlák počistivý nebo svída krvavá.
To, co ale může být pro jeden živočišný druh nové vhodné životní prostředí, může naopak další druh od obsazení dané lokality odradit. Je známo, že drop velký upřednostňuje krajinu přehlednou, bez vyšších překážek v podobě stromů nebo keřů apod. Také v dokumentu Možnosti ochrany dropa velkého (Otis tarda) na Znojemsku se uvádí, že návrat dropa velkého mohou ohrozit jakékoliv další aktivity v krajině, které do ní vnesou pohledové překážky či rušení. Může to být výsadba nových větrolamů či lesíků (ŠKORPÍKOVÁ, ZÁMEČNÍK, 2008). Domníváme se proto, že výsadbou tohoto prvku ÚSES mohlo dojít k narušení tradičního tokaniště a hnízdiště dropa velkého na Znojemsku.
Je otázka, jak přesně nakonec drop velký na realizaci nového prvku ÚSES zareaguje a zda mu budou tyto podmínky v části tradičního tokaniště a hnízdiště stále vyhovovat.
Je zřejmé, že při snaze o návrat dropa velkého do ČR je důležitá vzájemná spolupráce mezi pracovníky ochrany přírody, obcemi, zemědělci, myslivci a informovanost o krocích, které se v lokalitě tradičního výskytu dropa velkého chystají. V tomto konkrétním případě pravděpodobně nebyla dostatečná.
Původní tradiční vedlejší lokalitu výskytu dropa velkého Želetice–Vítonice–Hostěradice lze považovat za další místo potenciálního návratu dropa velkého na Znojemsko. Poslední hnízdění zde sice bylo zaznamenáno a doloženo v roce 2006, ale v roce 2012 zde byla opakovaně pozorována v termínech 7. 8., 10. 8. a 12. 8. samice s mládětem. Uvedená pozorování jsou potvrzena místním myslivcem Ladislavem Kubíčkem z Morašic, který se sledováním dropů v této lokalitě dlouhodobě věnuje.
Vzhledem k tomu, že drop velký je silně fixován na místo, kde se narodil a často se na ně vrací a samice většinou opakovaně hnízdí v podobných lokalitách, je vysoce pravděpodobné a lze se oprávněně domnívat, že by mohlo v lokalitě u Morašic dojít v budoucnu opět k dalšímu hnízdění. Samozřejmě vše ale závisí na hospodaření místních zemědělců.
 

Závěr

Dá se konstatovat, že na základě dosavadních zkušeností a jedním z hlavních cílů v ochraně dropa velkého ve všech vhodných lokalitách je ochrana jeho životního prostředí.
V Německu vynakládají značné úsilí na podporu stávající populace dropa velkého prostřednictvím odchovu mláďat, neboť úspěšnost vyhnízdění z prvních snůšek je hlavně vlivem predačních tlaků velmi nízká. Každoročním vypouštěním dropích mláďat se tak dosahuje zvyšování celkové početnosti a je s tímto způsobem opatření počítáno i do budoucna.
V Maďarsku rovněž mají dlouhou tradici a velké zkušenosti s odchovem dropa, ten ale není v posílení dropí populace hlavním ochranářským opatřením. Neprobíhá zde tedy sběr vajec z prvních snůšek jako v Německu a na Stanici na ochranu dropa velkého v Dévaványi se odchovávají mláďata jen z opravdu kriticky ohrožených snůšek.
V Rakousku bylo a je největším problémem vzdušné elektrické vedení. Střet s ním končí pro dropa většinou smrtelně. Díky realizovaným a dalším chystaným projektům (LIFE) se podařilo desítky kilometrů elektrického vedení uložit do země. Prostřednictví programů ÖPUL a systémem kompenzačních plateb se v Rakousku spolupracuje se zemědělci na udržení a vytváření nových stanovišť pro dropa velkého.
Na Slovensku drop velký nehnízdí, ale Slovensko je velmi významné zimoviště celé jeho středoevropské populace. Jsou zde vyhlášena dvě potenciální místa návratu dropa velkého – ptačí oblasti, kde jsou na určitých plochách prováděna agroenvironmentální opatření. Státní ochrana přírody Slovenské republiky a některé mimovládní organizace se v ochraně dropa maximálně snaží, ale výsledek všech jednání závisí hlavně na vstřícném přístupu vlastníků půdy, který není vždy ideální.
Česká republika je při pokusu o návrat dropa velkého na Znojemsko teprve na začátku. V roce 2014 se podařilo AOPK ČR uzavřít první smlouvu se zemědělci na 100 hektarovou plochu v tradičním zimovišti dropa velkého. Společnost Agrospol Hrádek na ní hospodaří v souladu s požadavky dropa a pěstuje pro něj vhodné plodiny.
Ve všech uvedených zemích je kladen velký důraz na propagaci ochrany dropa velkého na veřejnosti, ať už formou vydávaní letáků, pořádání přednášek, zřizování pozorovacích věží v blízkosti tokanišť dropa nebo návštěvnických center. Se záměrem širší spolupráce s veřejností a zvyšováním povědomosti o nutnosti chránit a vytvářet nové vhodné životní prostředí pro dropa velkého v České republice počítá i záchranný program pro dropa velkého. Snad jsme tedy k tomuto záměru take trochu přispěli sérií článků o dropovi na stránkách časopisu Myslivost.
Hana VYMAZALOVÁ
Zpracování dat...