Časopis Myslivost

Zásady správného přikrmování a vnadění zvěře

Myslivost 12/2016, str. 56  Miloš Ježek
Seminář „Zásady správného přikrmování a vnadění zvěře ve vztahu ke škodám působeným na zemědělských plodinách, lesních porostech a zdravotnímu stavu zvěře“ Poslední říjnový čtvrtek uspořádala Katedra myslivosti a lesnické zoologie na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU Praha ve spolupráci s Ministerstvem zemědělstvím seminář na téma: Zásady správného přikrmování a vnadění zvěře ve vztahu ke škodám působeným na zemědělských plodinách, lesních porostech a zdravotnímu stavu zvěře.
Seminář zahájil vedoucí katedry myslivosti a lesnické zoologie doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D. a úvodní přednášky se ujal doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc., který se věnoval negativním praktikám při provádění práva myslivosti. Upozornil především na neochotu uživatelů honiteb vytvářet oblasti chovu zvěře a také na negativní jevy skokového navýšení výše odstřelu, které má za následek rozbití sociálních struktur populace zvěře a mnoho negativních jevů, které jej doprovázejí.
Jako potenciální příčinu škod na lesních kulturách zdůraznil i metody lovu. Z tohoto hlediska považuje za velice škodlivé tzv. víkendové honičky (intenzivní lov během víkendu), pravidelný lov na pastevních plochách a amaterismus některých lovů.
Z pohledu přikrmování zdůraznil nutnost zajištění dostatečně kvalitního objemového krmiva (s vysokým obsahem vlákniny) u přežvýkavců a upozornil na negativní jevy přikrmování přežvýkavců velkým množstvím jadrných krmiv. Dlouhodobé překrmování obilninami tak vede u přežvýkavců k chronickým acidózám bachoru a výraznému snížení kondice zvěře.
Jako hromadnictví označil současné „přikrmovací“ praktiky v mnoha honitbách. To má za následek nejenom možné zvýšení rizika vzniku škod, ale často vede také k rozšíření plísní a mykotoxinů v krmivu a následně přítomnosti těchto látek ve zvěřině ulovené zvěře, která je potenciálně nebezpečná i pro jeho konzumenty. Některé z mykotoxinů mají neurotické účinky, jiné mohou ovlivňovat reprodukci.
V druhém příspěvku se MVDr. Martin Pleško z VFÚ Brno věnoval problematice metabolických senzací vyvolaných podáním závadného krmiva na příkladu skotu. Představil jak akutní formy acidóz, tak chronické a zdůraznil, že stejnými příznaky trpí také volně žijící přežvýkavci. Za zásadní považuje kvalitu předkládaného krmiva a kontinuitu předkládání.
Jako preventivní opatření výskytu acidóz doporučil umožnit zvěři přístup k jedlé sodě, pomocí které může upravit pH v bachoru a zabránit tak chronickým a akutním acidóz.
Vývoji škod zvěří se věnovala Ing. Božena Sochorová, která posluchačům představila využití výsledků Národní inventarizace lesů při mysliveckém hospodaření. Zdůraznila rostoucí procento škod na lese a významný vliv zvěře na kvalitu budoucí dřevní produkce.
Ve třetí přednášce se Dr. JUDr. Ing. Martin Flora z MZLU Brno věnoval právním aspektům škod zvěří a jejich řešení, míra zavinění, prevence, právní povinnost, vztah k ostatním předpisům. Na jednotlivých příkladech zdůraznil práva a povinnosti nejen vlastníků a uživatelů pozemků, ale také práva a povinnosti uživatelů honiteb. Zmínil legislativní lhůty pro uplatnění škod způsobených zvěří a ručitelské závazky jednotlivých subjektů.
Poslední přednáška od Ing. Miloše Ježka, Ph.D. se věnovala vlivu přikrmování na prostorovou aktivitu zvěře. Přednesl výsledky telemetrických projektů jelenů evropských, siků a černé zvěře.
U černé zvěře obilniny (tzn. mimo letní období, potrava pocházející od myslivců - přikrmování, vnadění apod.) tvoří během celého roku více než 60 % celkového objemu žaludků divokých prasat.
Rovněž jejich pohyb je dostatkem potravy výrazně ovlivněn. Při návštěvě krmeliště obvykle redukují vlastní prostorovou aktivitu a zbytek dne, resp. noci tráví odpočinkem. Tudíž je velice těžké je potkat a tím pádem ulovit.
U vysoké zvěře zmínil výraznou vazbu na otevřené porosty s kvalitní potravou, kde tráví velké množství času. Ten výrazně ovlivňuje intenzita lovu právě na takových místech. Při častém vyrušování to následně vede k přemístění zvěře do lesních porostů, kde mohou následně významně škodit na lesních kulturách. Došlo tak k potvrzení doporučení doc. Hanzala v úvodní přednášce, ve které právě lovecké praktiky označil za jeden z původců vzniku škod na lesních porostech
Semináře se zúčastnilo více než 130 posluchačů z řad zaměstnanců státní správy, subjektů podnikajících v lesnictví a zemědělství, a myslivců. Vzhledem k velkému zájmu o seminář se ho bohužel všichni nemohli z kapacitních důvodů zúčastnit, proto byl pořízen videozáznam, který můžete shlédnout na http://mediasite.czu.cz, nebo který naleznete na stránkách Katedry myslivosti a lesnické zoologie (http://katedry.czu.cz) v sekci Aktuality.
 
 
Zpracování dat...