Časopis Myslivost

Myslivost v Gruzii

Myslivost 10/2016, str. 63  František Havránek
Gruzie, správně Gruzínská republika, je malá země (5,5 milionu obyvatel převážně křesťanského vyznání), obklopená mohutnými pohraničními horami. Na severu je to Velký Kavkaz a na jihu Malý Kavkaz. Východní hranici tvoří pobřeží Černého moře. Historie Gruzínců, malého, ale statečného národa, je obdivuhodná a dlouhá 2500 let. Křesťanství sem proniklo již v pátém století a udrželo se zde i přes dlouhodobé okupace země mocnými sousedy, jako je Turecko, ale vládli zde i Mongolové, nemluvě o Sovětském svazu. Upomínkou na statečnost Gruzínů je most přes řeku Mtkvari v Tbilisi. V době snah o islamizaci gruzínů, bylo přejití mostu symbolem přechodu na islám, kdo nepřešel, tomu byla sťata hlava. Tehdy se proud řeky zbarvil do ruda.
Již samo  jméno Gruzie, totiž dříve Kolchida, souvisí s myslivostí a českou obzvláště. Vždyť kdysi proslulý český bažant bezobojkový (Bohmische jagdfazan) nese latinský název Phasianus colchicus colchicus a pochází z oblasti Kavkazu. K nám se tento bažant dostal zřejmě  v jedenáctém století s Římany, kteří v Gruzii také po určité období vládli.  
Kolchidský bažant, dokonale adaptovaný na středoevropské klimatické podmínky, byl u nás „vyhuben“ ne příliš uváženým importem různých ras obojkových bažantů. Jen sporadicky se v našich honitbách ještě vyskytne bezobojkový bažant, který je však spíše potomkem bezobojkových bažantů, kteří k nám byli dovezeni z Bulharska v osmdesátých letech.
Bohužel pokusy o obnovení chovu kolchidského bažanta selhaly. Oni totiž tito „čistokrevní“, ve volnosti lépe přežívající ptáci nebyli vyselektováni na vysokou snůšku, a tak byli z hlediska ekonomického nezajímaví.
Současná Gruzie však bažanty také zrovna neoplývá a s našimi odborníky je připravován program na posílení originálních populací, které jsou pod tlakem ani ne tak lovu, jako predátorů v čele se šakalem. Sami Gruzíni se orientují téměř výhradně na lov tažné pernaté zvěře, především na křepelky a vodní pernatou zvěř.
Po rozpadu SSSR, a logických legislativních změnách, došlo k rozpadu systému myslivosti a gruzínští myslivci nyní hledají optimální variantu. V současnosti, trošku zjednodušeně, stačí Gruzínci koupit zbraň, loveckou licenci a může vyrazit na drobnou zvěř, samozřejmě v době lovu. Část výměry Gruzie sice pokrývají uznané honitby, ostatní území je však více méně „volné“, pro lov drobné zvěře k dispozici.
To, že lov tažných druhů je páteří gruzínské myslivosti pochopíme při pohledu na mapku ptačích tahů. Nejsilnější větev vede právě přes Gruzii, mezi Kaspickým a Černým mořem.
Stavy zvěře spárkaté jsou nízké, jak jsem pochopil, oficiálně se většinou neloví, pytláctví je ale problém.  Takže počet jelení zvěře je odhadován na 100 ks, džejran nebo též gazela perská (Gazela subgutturosa) se počítá na jedince a také divokých prasat není mnoho, stejně jako medvědů. Na nejvyšším stupni žebříčku trofejové zvěř stojí v Gruzii jistě dagestánský tur. Na území Gruzie žije ve Velkém Kavkaze.
Počty této zvěře, které je věnována zvláštní pozornost jsou odhadovány na 2500 ks. Dagestánský tur není, jak by se mohlo zdát podle běžně používaného názvu (zřejmě z ruštiny), příbuzným skotu, ale jedná se o kozorožce dagestánského (Capra cylindricornis).
S gruzínskými myslivci se snadno dorozumíte rusky, i když vztah Gruzínů k Rusku není zrovna nejvřelejší. Pohostinnost gruzínských myslivců nezná mezí. Významné postavení má při společném posezení samozřejmě víno, které se někdy ještě vyrábí starobylým způsobem, v hliněných cisternách v zemi. Společné posezení často začíná pitím vína z putujícího kravského rohu, který má objem i půl litru a více, a často je stanovena podmínka pití na „ex“, to se potom zábava rychle rozběhne a je prokládána dlouhými přípitky na památku rodičů, zemřelých mysliveckých kamarádů, atd… 
Velmi populární je lov na křepelky, který probíhá ploužením, ale také u nás zakázaným vábením elektronickými zařízeními. Přes noc se vábnička nainstaluje do krytu křovin a zde vydává hlas kohoutka. Výsledkem je, že ráno je v okolí značný počet křepelek. Ulovené křepelky se pak objevují i ve stáncích podél silnic, svázané do jakýchsi hroznů. Část úlovku bývá upraven hned na lovu, nebo při „poslední leči“.
Vzhledem k tomu, že Gruzie je letadlem z Čech velmi dobře a rychle přístupná, existuje zde velký potenciál jak pro lov pernaté zvěře, tak pro rekreaci v letoviscích na pobřeží Černého moře.
Ing. František HAVRÁNEK, CSc.
 
Zpracování dat...