Časopis Myslivost

Novinka od Mikovu – nůž Patron v myslivecké praxi

Myslivost 10/2016, str. 50  Martin Horálek
Tradiční český výrobce nožů MIKOV používá ve svém marketingovém sloganu tři slova: tradice, zkušenosti, kvalita. Ve skutečnosti si tato firma prošla po roce 1989 nejrůznějšími problémy a zdivočelá forma českého kapitalismu zanechala šrámy i na této kdysi výkladní skříni českých nožířů. To se logicky projevilo jak na kvalitě výrobků, tak i na (ne)vývoji nového sortimentu, který by odrážel moderní trendy a byl konkurenceschopný se zahraničními výrobky. Poslední dobou se ale zdá, že se i v Mikovu blýská na lepší časy, čehož dokladem budiž i novinka tamních konstruktérů s názvem Patron.
Nůž jsem obdržel od výrobce v březnu letošního roku s tím, abych ho nezávisle vyzkoušel v běžné myslivecké praxi. Hned v úvodu je třeba říci, že Patron se v nabídce Mikovu neobjevuje v sortimentu loveckých nožů, ale v jakési speciální kategorii nazvané anglickým výrazem progress. Zřejmým cílem je upozornit zákazníka na to, že se jedná o novou vývojovou řadu nožů a že Šípková Růženka mikováckých nožířů se opět probudila k životu. Tak si ji tedy pojďme prohlédnout trochu obšírněji.
Specifikace od výrobce v řeči čísel a použitých materiálů vypadá následovně: materiál čepele: BÖHLER N690, materiál střenky: G10, délka výrobku: 226 mm, délka čepele: 111 mm, šířka čepele: 4,7 mm, hmotnost: 175 g, pouzdro: KYDEX
Nůž Patron je dílem mladého (a úspěšného) designéra Ondřeje Němce. Materiálově i koncepčně je odvozen z loňské novinky s názvem List. Sám výrobce uvádí, že chtěl vytvořit nůž tzv. bez kompromisů, a to včetně příslušenství. I proto byl na střenku zvolen materiál G10 nebo kydexové pouzdro s upínacím systémem Tek-Lok. Nůž se s tímto příslušenstvím prodává výlučně jako komplet, což samozřejmě navyšuje výslednou cenu, která se tak šplhá bezmála ke čtyřem tisícovkám.
Ve světě nožířů se pro tento typ sortimentu používá anglické označení „Bird and Trout“ (pták a pstruh), které naznačuje, pro jaký druh aktivit je nůž především určen a kde přibližně lze očekávat jeho limity.
Hned při prvním seznámení s nožem jsem získal pocit solidnosti. Od Mikovu jsem kromě obligátní rybičky měl už několik loveckých nožů. A v porovnání s nimi působí Patron o poznání moderněji a také kvalitněji. Nůž je vyvážený, všechny hrany jsou pečlivě sraženy a díky zaoblení při úchopu nikde nic netlačí, ale ani neklouže. Pravda, použitý vysokotlaký laminát na střence, který nese výrobní označení G10, určitě není žádnou mysliveckou klasikou. Černá barva s trojicí upínacích šroubů esteticky neohromí, o to příjemnější překvapení je ale její funkčnost. Opakovaně jsem si ověřil, že ani ruka potřísněná barvou či bělí po střence neklouže a vy tak máte pocit jistého a pevného úchopu, což je pro bezpečnou manipulaci naprostý základ.
Osobně bych uvítal masivnější a hlavně delší rukojeť, která by mi poskytovala větší jistotu a využití síly tam, kde je to třeba. Na druhou stranu mám poměrně velkou dlaň, a tak může jít v tomto ohledu spíš o subjektivní preferenci.
Stejně tak zakončení rukojeti kovovým výčnělkem, do kterého se upíná provazové oko, asi ocení spíš táborníci než myslivci.
Střenka nepřechází u Patrona přímo v čepel, ale je zde jakási „přechodová fáze“ zvaná choil. Na širším hřbetu jsou drobná vybrání určená pro opření palce, spodní hrana je pak uzpůsobena pro úchop ukazováku. Pokud jste už náhodou narazili na jinou recenzi nože Patron, s velkou pravděpodobností byla její podstatná část věnována právě této vychytávce. Choil je totiž asi nejkontroverznější částí nového mikováckého výrobku.
Já osobně jsem si opakovaně při používání nože kladl otázku, co vedlo výrobce k tomu, že jinak pěkný a účelný výrobek ozvláštnili právě tímto způsobem. Bez mučení se přiznám, že jsem smysluplné řešení tohoto rébusu nenalezl. Choil nejen že zkracuje délku použitelného ostří, ale především nabádá člověka k úchopu nože, který je podle mého názoru poměrně nebezpečný. Navíc v případě, že zatlačím palcem na hřbet nože, působí tlak na spodek choilu, nikoliv na ostří, jak bychom asi očekávali a chtěli.
Zálesákům to možná nevadí, ale když jsem měl ruce potřísněné barvou kdesi v hrudní dutině zvěře, intuitivně nahmatávat rozhraní choilu a ostří se mi tedy rozhodně nechtělo. Jedním dechem ale musím dodat, že výše zmíněný (a kritizovaný) choil je asi jedinou opravdu zásadní výhradou, kterou k noži Patron mám.
Čepel nože je vyrobena z kvalitní oceli, která drží ostří i při náročnějším používání. Tvar je sice poněkud netradiční, ale celkem snadno a rychle mu přijdete na chuť. Z mé osobní zkušenosti se ale Patron příliš nehodí k vyvrhování. Jednak mu chybí pilka, což je ale omluvitelné vzhledem k tomu, že nůž nebyl primárně koncipován jako lovecký. Hlavně ale při vyvrhování potřebujete od nože vysokou míru obratnosti, což u této šířky a tvaru čepele dosáhnete jen obtížně.
Co mi ale Patron nenabídl při vyvrhování, bohatě mi vynahradil při rušení uloveného kusu. Například u kusu srnčího jsem si bohatě vystačil jen s tímto jediným pracovním nástrojem. Jak stahování, tak i bourání zvěřiny s ním šlo poměrně snadno. Snad jen pilku budete znovu postrádat v případě, že potřebujete přeříznout žebra.
U černé zvěře jsem docenil i robustnost nože, která dovoluje, abyste se do nože v případě potřeby opravdu „opřeli“.
U srnčího po skončení práce z valné většiny stačilo ostří jen přibrousit na ocílce a nůž opět řezal. Škára kusu černé zvěře je samozřejmě výrazně náročnější úkol, ale i v tomto případě jsem si vystačil s poměrně jednoduchým přebroušením. Ostatně na internetu lze nalézt videa s docela tvrdými „crash testy“ nože a je až s podivem, co všechno vydržel.
Nakolik jsem (až na ten nešťastný choil) nůž Patron převážně chválil, nepřišel jsem na chuť jeho „povinnému“ příslušenství v podobě kydexového pouzdra s upínacím systémem Tek-Lok. Možná jsem staromódní, ale vůbec nerozumím tomu, v čem by tato umělohmotná vymyšlenost měla být lepší, než klasické kožené pouzdro. V tolik opěvované novince vám totiž nůž nepřirozeně a hlavně pevně trčí nad páskem. To, že zachytává o různé části oděvu, je ještě to nejmenší. Horší je, že vám při každém pootočení (třeba na posedu) uštědří nepříjemný „šťulec“ pod žebra. Následky toho, když byste na takto vytrčenou rukojeť nože nalehli třeba při nekontrolovaném pádu, raději nedomýšlet.
Nevím jak kdo, ale já nůž po pár pokusech z pásku odstranil a uklidil do kapsy loveckého batohu, kde ve svém vysoce moderním pouzdře spokojeně spočívá. Samozřejmě připouštím, že v různých komunitách outdoorových aktivit může být podobné pouzdro považováno za skvělý počin. Mezi myslivci si ale podle mého odhadu mnoho příznivců nenajde.
I přes některou kritiku chci na závěr zdůraznit, že kvalita materiálů i úroveň zpracování nože Patron naznačuje, že se v Mikovu po všech turbulencích snad vrátili k produkci kvalitních a zajímavých nožů, které mají ambici jít s moderními trendy a vytvářet plnohodnotnou konkurenci zahraničním firmám.
Mikov to nebude mít snadné, protože řada myslivců si už v mezičase našla jiné favority – ať už mezi malými nožíři nebo v zahraniční produkci. Chci nicméně věřit, že tamní vývojová dílna se brzy zaměří i na myslivce a připraví pro ně hezký, moderní a hlavně účelný nůž. Vždyť i mezi námi jsou patrioti, pro které má cenu třeba i to, že se jedná o tradiční českou značku, kterou používaly generace našich mysliveckých předchůdců! A v tomto ohledu u nás Mikov těžko kdo může nahradit.
Text a snímky Martin HORÁLEK
Zpracování dat...