Časopis Myslivost

Opakovací kulovnice Bergara B14

Myslivost 10/2016, str. 34  Martin Helebrant
Někdy kolem roku 2006 se rozhodli vlastníci španělského výrobního družstva Dikar využít volnou kapacitu závodu v Bergaře a začít opět po letech vyrábět ve Španělsku kulové hlavně. Dikar i Bergara jsou ze Španělska, ale značnou část produkce prodává Dikar v USA, zejména předovky a střely do nich. Součástí Dikaru je i americká distribuční firma BPI Outdoor. A právě pánové z BPI prý měli nápad, že by nemuselo být marné ukousnout si aspoň kousek z toho velkého koláče, kterým byla vrcholící světová poptávka po puškách typu AR 15. A hlavní se zoufale nedostávalo.
Záměr se zdařil, výroba hlavní v Bergaře začala v roce 2008. Bergara se ukázala jako nejenom výkonný výrobce, ale získala poměrně záhy i pověst výrobce velmi přesných hlavní. Takže je jen logické, že záhy začala Bergara vyrábět i celé zbraně.
Na stránkách Myslivosti jsme se setkali již se dvěma kulovnicemi Bergara, s prostou jednuškou Apex / Scout a s velice hezkou opakovací kulovnicí BX 11 se snímatelnou hlavní a možností uživatelské změny ráže. A podle výsledků to nebyly vůbec špatné zbraně.
Na přelomu let 2015 a 2016 Bergara představila další novu kulovnici, model B14. Nová kulovnice zaujala a stihla již za svůj krátký život získat i první významnou cenu, stala puškou roku 2016 britského časopisu Shooting Industries.
Já jsem novou B14 poprvé uviděl v Norimberku na veletrhu IWA 2016. Ale něco jiného je vidět a něco jiného je vyzkoušet si a proměřit. Takže jsem netrpělivě čekal, až mi pánové z firmy Brnohunt, která Bergaru v Česku zastupuje, vzkážou, že je možné novou B14 otestovat. Moje čekání skončilo na počátku srpna.
Bergara B14 se nabízí v provedení Timber, tj. s ořechovou pažbou typu Monte Carlo v ráži 308 Winchester, v provedení Hunter s americkou pažbou ze zeleně probarveného plastu a v provedení Woodsman s dřevěnou americkou pažbou.
Puška se nabízí ve třech výkonnostních variantách. Je tu krátký systém, určený primárně pro ráži 308 Win a nabízený i v 243 Win a 6,5 Creedmoore. Poslední jmenovaná je nová ráže, kterou zkonstruoval původně pro sportovní střelbu hlavní balistik firmy Hornady D.Emary v roce 2008. Nový náboj se veze na vlně zvýšeného zájmu o ráži 6,5 mm a sportovní střelbu na velké vzdálenosti. Jak ukázaly soutěžní výsledky, náboj se podařil a nyní si razí i cestu mezi lovce. Zejména mezi ty, kteří střílejí na velké vzdálenosti.
Pak následuje střední délka závěru (nazvaná z nějakého důvodu Long Action) s rážemi 6,5x55 SE, 270 Win, 30-06 Spring, 8x57 IS a 9,3x62, tedy s rážemi které jsou vhodné i na těžší evropskou spárkatou zvěř.
Nejvýkonnější je řada Magnum Action ve výkonných rážích 7 mm Rem Mag, 300 Win Mag a 375 H&H Mag.
 
Pušku B14 Timber v ráži 308W jsem si vyzvedl společně se zaměřovacím dalekohledem Kahles Helia 5 2,4-12x56.
Z technického hlediska je Bergara B14 lovecká opakovací kulovnice s válcovým odsuvným závěrem remingtonova typu, tj. s krátkým příčně odpruženým drápkem vytahovače a s vyhazovačem tvořeným jedním válcovým odpruženým čepem neseným na čele závěru. Úderník se napíná při otevírání závěru. Závěr uzamykají dva masivní ozuby v přední části závěru. A dlužno konstatovat, že B14 je typově remington opravdu v ryzí, klasické podobě.
Závěr se pohybuje v široce nahoře otevřeném pouzdře závěru, prostor mezi předním a zadním můstkem je prakticky úplně otevřený, podobně jako třeba u našich CZ ZKK 600 nebo 550. Oba můstky pouzdra závěru mají válcový tvar. Můstky pouzdra závěru mají shodný rozměr, jako má jedna z nejrozšířenějších amerických kulovnic – Remington 700, takže je dost široký výběr montáží. Ba co víc, shodné jsou i připojovací rozměry mezi systémem a pažbou a mezi pouzdrem závěru a spoušťovým mechanismem. Tím se před vámi otevírá další obrovská řada možností k úpravám zbraně. Přitom zdůrazňuji: Bergara B14 není kopií Remingtonu, je to svébytná a zjevně velmi chytře promyšlená nová konstrukce.
Systém je v pažbě uložen s plovoucí hlavní, tedy hlaveň se nikde nedotýká předpažbí. Na ústí hlavně je pod rýhovaným chránítkem schovaný závit M14x1 pro instalaci úsťové brzdy či tlumiče. Jejich použití v Evropě povoluje čím dál víc zemí.
Přenos reakčních sil při výstřelu je zajištěn (podobně jako u Remingtonu 700), „jazykem“ pod předním můstkem, který zapadá do přesného vybrání v pažbě. Stabilitu dále zajišťují dvě rozměrné plastové vložky (epoxy, akrylát, polymer?), kterými prochází upevňovací šrouby systému. Tyto vložky nejsou klasicky uloženy do epoxydového lože (tzv. glassbeding), ale fungují podobně. Umožňují silné, spolehlivé spojení systému s dřevem, pevné dotažení šroubů, aniž by síla utažení vymačkávalo dřevo.
Spoušťový mechanismus nemá napínáček a je „podtrhávacího“ typu, tedy prací prstu na spoušti rušíte oporu spoušťové páky, místo abyste ji vysouvali ze záběru se spoušťovým ozubem na úderníku. Po stisku spouště bicí pružina odhodí páku sama, vlastní silou. Pokud vím, tak jako první použil spoušťový mechanismus tohoto typu pan Galaš ve své kulovnici ZG47 a koncepce má dodnes spoustu následovníků, od opakovacích kulovnic z Uherského Brodu až po Browningy a teď i Bergaru.
Spoušťový mechanismus má stavitelný odpor a krok, ale k tomu je nutné vyložit systém z pažby. Z továrny přijde spoušťový mechanismu zaplombovaný nějakou elastickou hmotou. Ačkoliv je seřízení odporu jednoduché, důrazně doporučuji přenechat tuto práci odborníkovi – puškaři (jako ostatně veškeré seřizování spoušťového mechanismu a zásahy do něj).
Pojistka je umístěna na pravé straně pouzdra závěru za zadním můstkem, má malý kulatý hmatník. Má jen dvě polohy – s hmatníkem vzadu je zajištěno (na pouzdře je malá bílá tečka) a s hmatníkem vepředu je odjištěno (na pouzdře závěru je malá červená tečka).
Hmatník je rýhovaný, nepodklouzne ani pod zpoceným palcem, ani pod pletenou rukavicí. Polohy jsou jisté a pojistka je tichá – tedy, pokud ji natvrdo neprásknete dopředu, ale lehce při odjišťování přidržíte palcem. Odpor je přiměřený.
Líbí se mi, že zbraň zajistíte jen při napnutém bicím mechanismu. Dvojnásob se mi líbí, že závěr je možné vyjmout prostým stiskem záchytu závěru na levé straně pouzdra a vysunutím závěru bez ohledu na to, zda je zbraň zajištěná či odjištěná. Stejně tak se mi líbí, že i po zpětném vložení závěru do zbraně zůstane pojistka v tom stavu, v jakém ji zanechal prst střelce.
Zásobování zbraně je buď z nábojové schránky, nebo ze zásobníku. Schránka má náboje uspořádané ve dvou řadách, s dvojřadým vyústěním, standardní kapacita nábojové schránky jsou 4 náboje. Zásobník je jednořadý a má kapacitu 3 náboje. V řadě Magnum jsou kapacity o jeden náboj menší.
O tom, zda je vhodnější zásobník nebo nábojová schránka, se vedou diskuse již desítky let a osobně myslím, že obě řešení jsou rovnocenná. Záleží hlavně na osobní preferenci uživatele a konkrétní konfiguraci zbraně. Bergara B14 má výhodu, že si uživatel může zbraň přestavět na zvolenou konfiguraci sám. Stačí vyšroubovat dva šrouby držící systém v pažbě, sejmout lučík spouště s rámečkem se zásobovacím mechanismem a vyměnit. Je to práce pro dvanáctiletého chlapce se šroubovákem tak asi na tři minuty, otcův laskavý dohled je vítaný, nikoliv ale nutný.
 
 
Když jsem zbraň poprvé uchopil do ruky, napadlo mě, že dřevem se rozhodně nešetřilo. Mám rád pažby typu Monte Carlo, zejména když jsou dobře udělané (a tahle je dobře udělaná). Na rozdíl od přechozích Bergar není podélně symetrická, lícnice je jen na levé straně a lehounce se sklání směrem dopředu (při výstřelu tak lícnice vlivem impulsu výstřelu „odjíždí“ od líce místo aby „tloukla“ do lícní kosti), pistolová rukojeť je mírně na pravé straně vypouklá a dobře tak vyplňuje dlaň. Předpažbí je v podélném směru přímé, v příčném oblé. A všechno je v příjemné poloze, pažba sedí v rameni, líce sedí, oko je i při rychlém přilícení hnedka prakticky ideálně vyrovnané se zaměřovacím dalekohledem.
Ale přesto - moje první myšlenka po uchopení zbraně byla, že dřevem se rozhodně nešetřilo. Pažba je taková, … taková baculatá. Oblá a příjemná na obejmutí jako hezká slečna s normálními, nemodelkovskými tvary. A skýtá spoustu místa na jistý, opravdu spolehlivý úchop zbraně.
Daní za spoustu dřeva a rozměrné, pohodlné úchopové plochy na pažbě je mírně vyšší hmotnost. Pokud byste potřebovali hmotnost snížit, můžete z pažby dřevo snadno odebrat a zbraň by se tak dala odlehčit o dobrých 200 gramů, možná i o víc. Pažba má olejový povrch, takže není problém ubrat a povrch opět sjednotit.
Druhá myšlenka je, že puška je vlastně docela kompaktní. Hlaveň je dlouhá 22 palců (tj. 56 cm), to je v souladu s obecným trendem zkracování hlavní, a celková délka je tak pouhých 105 cm. Takže je to spíš krátká lesačka, obratná a i v hustém podrostu snadno nositelná. Zbraň je příjemně vyvážená a dobře by se nosila, ale osazení mohutným Kahlesem 2,4-12x56 z ní udělalo spíš posedovou než šoulací zbraň. Na druhou stranu, jak se ukázalo na střelnici – opticky brilantní Kahles umožnil plně využít přesnost Bergary. A že je co využívat.
 
Bergara má pověst kvalitního výrobce a této pověsti moje Bergara B 14 dostála. Již na první pohled se jedná o kvalitně vyrobenou zbraň, slícování systému se dřevem je čisté a přesné. Chod závěru byl hladký, bez tendence k příčení nebo viklání. Při uchopení kliky závěru mě překvapil teplý dotek kuličky na jejím konci – ona je totiž kulička plastová a na klice je našroubovaná. Netradiční řešení je funkční a současně vám umožňuje udělat si rukojeť podle obrazu svého.
Mimochodem, když už jsme u těch netradičních řešení – klika závěru není s tělem závěru z jednoho kusu materiálu, je k tělu laserem precizně přivařená. Výrobní úspora a zjednodušení je jistě nemalé a funkce je plně zachovaná.
 
Spoušť měla velmi krátký krok, v podstatě byla bodová a byla zcela hladká. Co se týká rovnoměrnosti podporu a celkové kvality chodu, byla spoušť porovnatelná s kulovnicemi velkých značek (Browning, Sauer). Celkem je to tedy velice příjemné zjištění.
 
Po proměření spouště byl čas vydat se na střelnici a udělat praktický test. K němu jsem zvolil dva druhy nábojů – v Česku asi nejprodávanější lovecký náboj 308 Winchester Sellier & Bellot osazený střelou SPCE (poloplášť se střižnou hranou) o hmotnosti 11,7 gramu a k ní terčový náboj Sellier Bellot Match se střelou HPBT (tj. biogivální celoplášť s dutým hrotem) o stejné hmotnosti.
Test jsem začal hrubým nastřelením a následně změřením rychlostí v2,5. K měření rychlosti střel jsem použil hradla Oehler 35 se třemi čidly na bázi 609 mm (2 stopy).
Výsledky měření vcelku nepřinesly nic nečekaného. Oba dva náboje mají stejnou hmotnost střely, a tak se jejich rychlosti nijak dramaticky nelišily, ale statisticky se oba soubory odlišit daly. Rozptyl rychlostí u loveckých nábojů je přiměřený jejich účelu, u sportovních nábojů byl očekávatelně lepší, opět v souladu s jejich určením.
Následovala mířená střelba, vleže s oporou, na 100 metrů, vždy 3 rány. Tady se mezi náboji projevil výrazný rozdíl.
Lovecké náboje se střižnou hranou vykazovaly rozptyl kolem 3 cm, tedy jedné úhlové minuty. Terčové Match měly ovšem tendenci „lítat jednou dírou“ – bylo běžné, že se všechny tři zásahy dotýkaly. Když už ne všechny, tak aspoň dva z nich. Dosahovaly tak rozptyl necelé půl minuty, určitě lepší, než co by naznačoval rozptyl rychlostí.
Svůj nemalý podíl na dosažených výsledcích měl i zaměřovací dalekohled Kahles 2,4-12x56 se svým opravdu nitkovým křížem a s perfektně čistým, ostrým a kontrastním obrazem.
Obecně ale Bergara ukázala, že přirozeně přesné hlavně umí, dokonce i ty lovecké, a že přesnost na papíře je jenom otázka nalezení přesného střeliva, které bude zbrani chutnat. V případě Sellier & Bellot Match se to podařilo v míře na loveckou kulovnici až skoro nečekané.
 
Bergaře B14 bych vytkl jen dvě drobnosti. Především mi vadila použitá montáž, kde jako základna slouží jedna jediná lišta picatinny (MilStd 1913), která překračuje celé nábojiště. Výsledkem je, že nábojová schránka se plnila jen velmi nepohodlně. Prostě pod montáží již nezbyl prostor. Přitom přínos tuhosti montáže není nijak dramatický. Pokud by byla zbraň moje, asi bych nakonec tu lištu nad nábojištěm vyřízl. Nebo, pokud bych jí z nějakého důvodu chtěl zachovat, tak bych asi upravil zbraň na zásobníkové provedení. Nebo bych úplně změnil montáž, na webu jsem našel i montáž s dělenými základnami.
Druhá výtka je spíš jen estetická – spára u raménka manuální pojistky je zbytečně veliká, takže pojistka má jistou příčnou vůli. Funkci to nijak nebrání, polohy pojistky jsou jisté, ale prostě mi vadí, že by se tudy do prostoru blízkého spoušťovému mechanismu mohla dostat nějaká nečistota a třeba v zimě udělat nějakou neplechu.
 
Jaké jsou mé celkové dojmy z Bergary B14? Tahle puška jde tvrdě po funkčnosti, nic si nevymýšlí, čistá funkce a dost. Je i hezká, ale to je jen bonus navíc, nikoliv estetika pro estetiku samu. Výsledkem je velice příjemná kulovnice, velmi přesná a příjemná do ruky. Možnost změny schránkové verze na zásobníkovou je velice vítaným bonusem. A moc se mi líbila pojistka, opět zcela prostá, bez mezipoloh, nepřipouštějící omyl – zajištěno, odjištěno. Přitom vybití a opětovné nabití zbraně je možné v jakékoliv poloze pojistky.
Bergara B14 prostě je sice jednoduchá, ale opravdu dobře vyrobená puška. O přesnosti a variabilnosti zbraně hovoří i skutečnost, že letos v květnu P. Havrila s Bergarou B14 (sice hodně přestavěnou, ale pořád s Bergarou) získal 2. místo na 18. mezinárodním mistrovství policejních odstřelovačů na Libavé. Na závěr se mi chce zvolat: Sanctissima simplicitas – tedy Svatá prostota. A nevolám to v zoufalství, ale s nadšením.
Za zapůjčení zbraně k testu děkuji firmě Brnohunt, dovozci kulovnic Bergara na český trh.
Ing. Martin HELEBRANT
 
 
Technická data
ráž … Short Action - krátký systém 243 Win, 6,5 Creedmore, 308 Win
Long Action - střední systém … 6,5 x 55 SE, 270 Win, 30-06 Spring, 8 x 57 IS, 9,3 x 62
Magnum Action – dlouhý systém … 7 mm Rem Mag, 300 Win Mag, 375 H&H Mag
celková délka … 105 cm (u Magnum řady 111 cm)
hmotnost … 3,650 kg bez optiky a montáže v provedení Timber, provedení Hunter s plastovou pažbou 3,250 kg
délka hlavně … 56 cm (22 palců, u Magnum řady 61 cm – 24 palců)
kapacita nábojové schránky … 4 náboje (zásobník pojme jen 3 náboje) – u provedení Magnum o náboj míň
 
Zpracování dat...