Časopis Myslivost

Sympozium o černé zvěři

Myslivost 10/2016  Miloš Ježek
První zářijový týden proběhlo v lucemburském městě Mersch 11. mezinárodní sympozium o černé zvěři. Konference se koná pravidelně každé dva roky a letošní akce navazovala na velice úspěšná sympozia pořádaná ve Slovinsku a Německu. Celkem se akce účastnilo téměř 100 osob nejen z Evropy, ale také z Ameriky, Afriky a Asie.
Konferenci zahájila prezentace výzkumného týmu z německého Hannoveru o reprodukčním potenciálu černé zvěře a vlivu lovu a environmentálních faktorů. Během posledních 12 let vyšetřili více než 3000 děloh ulovených samic divokých prasat. Zdůraznili, že puberta u samic divokých prasat začíná již při hmotnosti 10 kg živé hmotnosti, nicméně gravidní bachyňky byly zaznamenány pouze u selat o hmotnosti vyšší než 30 kg.
Zajímavým zjištěním je poměr pohlaví metaných selat. V letech s horšími potravními příležitostmi (chybějící semenné roky dubu a buku apod.) bachyně metaly více kňourků a naopak v letech s výtečnými potravními příležitostmi bachyně metaly více bachyněk. Zároveň tyto „výtečné“ roky mají výrazný pozitivní vliv na velikost vrhu bachyně a evokuje dřívější začátek puberty u selat samičího pohlaví.
Velká část příspěvků se zabývala také metodami odhadu početnosti černé zvěře. V podstatě se všichni přítomní shodli na nutnosti vývoje sčítacích metod a konstatovali, že bez zjištění početnosti černé zvěře lze jen těžko populace obhospodařovat. Velká část testovaných metod je založena na liniových sčítacích transektech. Italská skupina výzkumníků prezentovala využití termokamery. Hodnotí ji jako účinnou, nicméně při jejím použití je velice důležité definovat typy prostředí a jejich zastoupení v prostředí, což pro běžné hospodáře může být složité.
Giovanna Massei z anglického Yorku testovala možnost odhadu početnosti pomocí fotopastí a porovnávala je s liniovým sčítáním.
Výsledky z obou metod poskytly velice podobné údaje a jsou opět využitelné. Avšak využití fotopastí vyžaduje několik důležitých předpokladů. Je potřeba rozmístit fotopasti náhodně po sčítaném území a znát rychlost pohybu černé zvěře po prostoru (stanoveno např. použitím GPS obojků). Jako minimální počet fotopastí udávají rozmístění 10 fotopastí na 1000 ha plochy po dobu minimálně 10 dní.
Zajímavý byl příspěvek Švýcara Sutera, který testoval možnosti odchytu černé zvěře pomocí pastí založených na principu sítí. Spočívalo to v umístění sítě volně na zemi a v případě přítomnosti divočáku došlo k uvedení chodu protizávaží, které zvedlo síť, na níž divočáci stáli. Přednost metody spatřuje autor především v možnosti odchytu i opatrných kusů, které nechtějí vlézt do odchytových zařízení. Nevýhodou je poměrně náročná instalace a zřejmě tak nenajde tento způsob odchytu širšího využití.
Část přispěvků se dále zabývala hodnocením škod a jejich rozmístěním. Stále častěji se při monitoringu škod využívají bezpilotní letecké prostředky (tzv. drony). Jeden takový příspěvek pocházel i z České republiky, kdy Radim Plhal z MENDELU Brno využil toto snímkování k odhadu výše škod na základě výšky porostu.
B. Bobek z Polska porovnal výnosy z lovu divokých prasat a částek placených jako kompenzace za škody na zemědělských plodinách. Jako jeden ze závěrů zde zmínil zajímavý poznatek, že místním myslivcům se nevyplatí snižovat početnost černé zvěře, protože ve chvíli, kdy sníží početnost černé zvěře, dojde ke snížení příjmů z lovu divokých prasat, ale naproti tomu nedojde k adekvátnímu snížení škod a jejich kompenzací.
Niels Hahn prezentoval projekt Bavorského mysliveckého svazu na testování nočního vidění a ostatních světelných zdrojů při lovu černé zvěře. Donedávna bylo použití těchto pomůcek při lovu v Bavorsku zakázáno. Z testu vyplynulo nejenom zvýšení možnosti lovu divokých prasat, ale zejména zvýšení bezpečnosti při nočním lovu. Na základě tohoto projektu došlo k uvolnění využití nočního vidění pro lov černé zvěře a v současné době, lze noční vidění použít na základě povolení v tzv. konfliktních regionech. Povolení k držení těchto zařízení se tedy nevydává paušálně.
Velice zajímavý byl příspěvek Ulfa Hohmana, který se dlouhodobě zabývá divočáky na německo-francouzském pomezí. Prezentoval polemiku založenou na dvou rozdílných typech managementu černé zvěře. Ve francouzské části zájmové oblasti není myslivecké hospodaření nijak omezováno, oproti německé části, kde před několika lety striktně zakázali přikrmování a vnadění je redukováno na velice malé množství. Do doby omezení přikrmování a vnadění na německé straně byla početnost v obou oblastech velice podobná, ale několik let po omezení se v německé části početnost výrazně snížila. Naproti tomu ve Francii je početnost výrazně vyšší a vykazuje vyšší rozpětí meziročních změn. Je ovšem nutné podotknout, že se jedná o veliký lesní komplex bez přítomnosti zemědělských ploch.
Jiří Kamler, další český zástupce, představil problematiku z pohledu myslivců a zdůraznil především jejich nezastupitelnou roli v celém problému. A to jak pozitivní, ale tak i negativní.
Velkým tématem bylo pronikání černé zvěře do městských aglomerací a obydlených oblastí. Zajímavé byly informace z Barcelony, kde redukci černé zvěře mají na starosti specializovaní veterináři. Ti zvířata ve městě nejdříve imobilizují pomocí anestetik a následně pak utratí. A to především z důvodu, že veřejnost si nepřeje, aby byla zvířata usmrcována. Protože většina z nich se po převozu do jiné oblasti stejně vrací do města, jsou nuceni „hrát“ takovéto divadlo.
To situace v Berlíně je zatím odlišná, mohou tam divočáky v městských parcích lovit. Celkem jich v Berlíně a blízkém okolí uloví několik stovek každý rok! Černá zde již naplno zdomácněla a výzkum pomocí DNA markerů prokázal, že migrace z mimoměstských oblastí je minimální, tzn. většina divočáků vyskytujících se ve městech je zde skutečně místních.
Na závěr bylo konstatováno, že problémy s narůstajícími stavy černé zvěře jsou vlastně ve většině oblastí, kde se divočáci vyskytují. Nezáleží ani na typu prostředí, ani na způsobu mysliveckého hospodaření. Černá zvěř se stává čím dál závažnějším problémem, který se zatím málokde podařilo vyřešit.
Ing. Miloš JEŽEK
Zpracování dat...