Časopis Myslivost

DOTACE PRO MYSLIVOST

Myslivost 8/2016, str. 16  Michaela Veselá, Tomáš Smejkal
Novinky v oblasti poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti a vyhodnocení účinnosti finančního příspěvku „Odchytová zařízení na prasata divoká“ Dnem 1. července 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 209/2016 Sb., které v oblasti finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti poskytovaných Ministerstvem zemědělství podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, upravuje některá dotační pravidla. Cílem tohoto článku je mysliveckou veřejnost s těmito novinkami seznámit.
 
Procesní změny v oblasti finančních příspěvků
Nařízením vlády č. 209/2016 Sb., kterým se novelizuje nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zvětšuje rozsah finančních příspěvků poskytovaných Ministerstvem zemědělství (o dotační tituly Ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese a Obnova, zajištění a výchova lesních porostů do 40 let věku) a zároveň se mění pravidla a struktura příspěvků na vybrané myslivecké činnosti. V letošním roce bude příjem všech žádostí ukončen 31. srpna, tedy o jeden měsíc dříve, než tomu bylo v minulých letech.
Počínaje letošním 1. září se pak začne používat dvanáctiměsíční tzv. „příspěvkový rok“ trvající od začátku září do konce srpna následujícího roku.
V oblasti finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti tato změna platí jak pro finanční příspěvky poskytované uživatelům honiteb (část třetí hlava I nařízení vlády č. 30/2014 Sb.), tak pro finanční příspěvky poskytované vlastníkům loveckých psů a loveckých dravců (část třetí hlava II nařízení vlády č. 30/2014 Sb.).
Z procesních změn v oblasti finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti je nutné zmínit i nové formuláře žádostí o poskytnutí těchto finančních příspěvků, které musí být použity pro všechny žádosti podané 1. července 2016 nebo později. Vzory těchto nových formulářů myslivecká veřejnost najde jednak v přílohách č. 9 a 10 k nařízení vlády č. 209/2016 Sb., pro snazší práci (ve formátu DOC) jsou žadatelům k dispozici i na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) a u zaměstnanců orgánů státní správy lesů a myslivosti na krajských úřadech.
 
Finanční příspěvek na políčka pro zvěř
Na tento finanční příspěvek je každoročně poskytováno průměrně 5,7 mil. Kč (to činí asi 58 % všech finančních příspěvků poskytovaných na vybrané myslivecké činnosti), přičemž tato hodnota každoročně klesá (od roku 2010 o 826 tis. Kč).
Z výsledků kontrol podoby a funkce políček na zvěř prováděných krajskými úřady Ministerstvo zemědělství vyhodnotilo, že díky volnější právní úpravě políčka pro zvěř v některých případech neplní svou funkci dostatečně (zpravidla se jednalo o trvalé travní porosty nebo nesklizené zemědělské plodiny uprostřed nebo na okraji zemědělských kultur stejného složení). Z tohoto důvodu dojde od 1. září 2016 ke zpřísnění požadavků, kterými se sleduje dosažení časově i prostorově pestřejší skladby plodin na políčcích pro zvěř; díky tomuto zvýšení úživnosti honitby se očekává snížení škod na okolních zemědělských kulturách i lesních porostech.
Od 1. září 2016 proto bude políčko na zvěř, na jehož založení nebo údržbu je možné poskytnout finanční příspěvek, definováno: „jako pozemek zakládaný pro zvýšení úživnosti honitby osetý nebo osázený minimálně dvěma plodinami, které jsou potravní složkou zvěře a které se nenachází v bezprostředně navazujících zemědělských kulturách v honitbě, na kterém se hospodaří tak, aby plodiny nebyly sklízeny a složení porostu poskytovalo zvěři pastevní nebo krytové možnosti po většinu roku, především v zimním období“ (§ 37 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Dále bude od 1. září 2016 vyžadováno, aby vzdálenost mezi jednotlivými políčky pro zvěř nebyla v jakémkoliv místě menší než 6 m.
Toto zpřísnění požadavků je kompenzováno zvýšením sazby finančního příspěvku z 5 tis. Kč/ha na 6 tis. Kč/ha políčka pro zvěř. Tato změna z procesně technických legislativních důvodů platí již od 1. července 2016, což znamená, že tato sazba bude použita již pro žádosti podané 1. července 2016 nebo později.
 
Ostatní finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti
Nabytím účinnosti nařízení vlády č. 209/2016 Sb. dochází i k dalším změnám v oblasti finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb.
Pro finanční příspěvky na zlepšování životního prostředí zvěře (napajedla pro zvěř, betonové nory na lov lišek, lapací zařízení, hnízdní budky pro vodní ptáky, odchytová zařízení na prasata divoká) platí, že přílohou žádosti již nemusí být zápis o jejich instalaci. Finanční příspěvek na hnízdní budky pro vodní ptáky se nově s ohledem na životnost používaného materiálu poskytuje jednou za 5 let (dříve za 10 let).
Pro finanční příspěvky na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního nově platí, že pokud vypouštění jedinci nebo jejich vývojová stadia byli dovezeni ze zahraničí, žadatel k žádosti přikládá pravomocně udělený souhlas s tímto dovozem (dříve požadováno pouze u tetřeva hlušce, tetřívka obecného a koroptve polní, nově platí i v případě vypouštění zajíce polního).
U finančního příspěvku na přenosné přístřešky pro koroptve polní se jako příloha k žádosti vyžaduje již jen technická dokumentace zařízení.
K 1. září 2016 se ruší finanční příspěvek na použití dravců v ochraně rostlin (hnízdní podložky nebo budky pro dravce, lovecká stanoviště pro dravce – berličky – na zemědělské půdě).
Vzhledem k rozsahu změn je žadatelům k dispozici nová příručka, kterou žadatelé naleznou na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (www.eagri.cz) v sekci Lesy, v části Myslivost, záložka Dotace a programy. Zde jsou k dispozici také aktuální formuláře žádostí a jejich příloh s doplněným poučením, jak postupovat při jejich vyplňování.
 
Vyhodnocení finančních příspěvků „Odchytová zařízení na prasata divoká“
V první polovině roku 2016 zjišťovalo Ministerstvo zemědělství prostřednictvím dotazníkového šetření účinnost finančního příspěvku na pořízení a instalaci nebo výrobu a instalaci nových odchytových zařízení na prasata divoká, který je poskytován dle výše zmíněného nařízení vlády 30/2014 Sb. Tato podpora je Ministerstvem zemědělství poskytována od roku 2010.
V letech 2010 a 2011 byla stanovena sazba za 1 odchytové zařízení na 4000 Kč. Za toto období byla poskytnuta podpora ve výši 408 000 Kč, která odpovídá 102 dotovaným odchytovým zařízením.
V roce 2012 byla sazba zvýšena na 8000 Kč/ks. Za dobu zvýšené sazby bylo poskytnuto 5 216 000 Kč na 652 odchytových zařízení. Díky vyšší sazbě došlo k výraznému zvýšení zájmu o tento dotační titul (viz graf č. 1).
Za dobu poskytování tohoto finančního příspěvku bylo vyplaceno přes 5,6 mil. Kč, což představuje 754 odchytových zařízení. V grafu č. 2 je znázorněn počet poskytovaných finančních příspěvků na odchytová zařízení podle krajů sumárně za roky 2010 až 2015. Nejčastějšími žadateli o dotaci jsou uživatelé honiteb v kraji Vysočina, ti tvoří třetinu z celkového počtu žadatelů o dotovaná zařízení. Další třetinu zaujímá Středočeský a Jihočeský kraj, kde je též každoročně zaznamenán nejvyšší odlov černé zvěře.
 
Výsledky dotazníkového šetření Ministerstva zemědělství
Všem příjemcům podpory byl zaslán dotazník, který obsahoval dotazy spojené s lovem, odchytem a věkovou strukturou odchycených kusů. Dále zde bylo několik doplňující dotazů spojených s výrobou a užíváním dotovaných zařízení.
Celkem bylo osloveno 270 žadatelů, z nichž více než polovina zaslala vyplněný dotazník zpět. Z dotazníkového šetření obdržela Ministerstvo zemědělství informace o 406 dotovaných zařízeních, což je více než polovina z celkového počtu dotovaných odchytových zařízení.
Nejvíce jsou odchytová zařízení využívána v honitbách, kde se nedaří černou zvěř účinně regulovat lovem. Z grafu č. 3, který znázorňuje poměr počtu ulovených a odchycených kusů černé zvěře, je patrné, že počet jak odchycených, tak také ulovených kusů se každoročně úměrně zvyšuje. Tento nárůst je dán opakovaným užíváním dotovaných zařízení v honitbách.
Celkový lov podle vyplněných dotazníků činil souhrnně za roky 2010 až 2015 – 17 180 ks a odchyt 1511 ks, dohromady se jedná o téměř 19 tisíc kusů černé zvěře. Z toho plyne, že odchyt tvoří průměrně do 10 %, což je významný podíl při redukování vysokého stavu černé zvěře.
 
Věková struktura odchycených kusů
Z výsledků šetření bylo zjištěno, že nejčastěji lovenou věkovou skupinou jsou selata - až 83 %. Tento fakt podporuje nutnost dodržování hlavní zásady mysliveckého hospodaření s černou zvěří, což je maximální zásah do věkové skupiny selat. Odchytová zařízení bývají často právě přizpůsobena odchytu selat tím, že jsou aplikovány menší vstupní otvory.
V letech 2010 – 2015 bylo prostřednictvím dotovaných zařízení odchyceno 1173 selat.
Další věkovou skupinou, která je do odchytových zařízení lapána, jsou lončáci prasete divokého, asi 15 %. Výjimečně se do zařízení chytí i dospělé prase. V případě šetření bylo zaznamenáno pouze 31 dospělých prasat.
Z grafu č. 5 je patrný každoroční nárůst všech věkových skupin, zejména pak u selat. Tato závislost souvisí s opakovaným využíváním dotovaných zařízení.
 
Umístění, způsob výroby a typ odchytového zařízení
Posledním ze zjišťovaných údajů byly otázky spojené s užíváním odchytových zařízení (viz graf č. 6). Z hlediska umístění dotovaných zařízení uživatelé honiteb nejčastěji situují zařízení do lesa (70 %), zbývajících 30 % zařízení je pak umístěno mimo les, tedy zejména na loukách, v rákosí, v polích apod.
Žadatelé o dotaci si ve velké většině odchytová zařízení vyrábějí sami. Pouhých 15 %, tj. 56 zařízení, bylo do honiteb zakoupeno.
Z hlediska typu odchytových zařízení jsou nejpoužívanější mobilní zařízení, která je možné v rámci honitby přemístit podle potřeby a migračních tahů černé zvěře. Využívána jsou však také stacionární odchytová zařízení, která bývají zpravidla umístěna v lesních honitbách.
 
Závěrem lze konstatovat, že odchytová zařízení pomáhají při snižování početních stavů černé zvěře především v honitbách, kde není možnost využívat efektivně pouze lov střelnou zbraní.
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že redukce divokých prasat pomocí dotovaných odchytových zařízení v současnosti tvoří až 10 % z celkového objemu lovené černé zvěře. Odchytová zařízení jsou účinným nástrojem úpravy početních stavů černé zvěře v honitbách, kde se nedaří černou zvěř účinně regulovat lovem, který je v souladu s cíli myslivecké politiky, což úzce souvisí i s potřebami zemědělství, především při snižování škod na zemědělských plodinách.
Ministerstvo zemědělství by touto cestou chtělo poděkovat všem příjemcům podpory, kteří se zapojili do dotazníkového šetření a poskytli další cenné zkušenosti s využíváním odchytových zařízení na prasata divoká.
Ing. Michaela VESELÁ
michaela.vesela@mze.cz
Ing. Tomáš SMEJKAL
tomas.smejkal@mze.cz
Ministerstvo zemědělství
odbor koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství
Zpracování dat...