Časopis Myslivost

Noční vidění, jaké a proč

Myslivost b8/2016, str. 48  Jiří Hanák
Technický pokrok nelze zastavit. Tak jako jsme před několika stoletími přestali lovit luky a šípy a nastoupily palné zbraně, tak i u nich se už nepoužívá nabíjení černým střelným prachem ústním hlavně a od konce 19. století se používají jednotné náboje, kde je střela, prachová náplň a zápalka spojena nábojnicí v jeden celek, došlo i k velkému vývoji optických přístrojů používaných nejen k pozorování, ale i jako pomůcka k přesnějšímu a účinnějšímu lovu. Počátkem 20. století se po mikroskopech, monokulární a binokulárních dalekohledech, objevily i první puškohledy - zaměřovače umístěné na zbrani. Zprvu se nesetkaly s nejlepší odezvou, i když jedním z důvodů byla i cena, která byla vyšší mnohdy než cena celé zbraně. Dalším důvodem byla jistá konzervativnost lovců a zdrženlivost vůči novinkám. Ovšem už před druhou světovou válkou se puškohledy na loveckých kulovnicích staly téměř samozřejmostí.
Když porovnáme počáteční staromilecké odmítání puškohledu, jako tehdejší novinky, s dnešním stavem, kdy lov bez puškohledu je téměř nemyslitelný a pro lov za snížených světelných podmínek je dokonce nařízen zákonem, je zřejmé, že i legislativa a zvyklosti lovců a zejména měnící se podmínky lovu, si pro úspěšný lov vyžádají další uplatnění výsledků technického pokroku.
Obecné používání puškohledů k lovu není jen pomůcka k usnadnění lovu, ale má především zásadní etický a humánní rozměr, protože puškohled umožňuje usadit přesnější ránu k rychlému a etickému usmrcení lovené zvěře, nakonec tak to bylo pochopeno v minulosti a je chápáno i dnes.
Ze stejného důvodu se začaly využívat pro lov v noci přístroje původně určené pro pozorování v noci, upravené i pro instalaci na zbraň.
Při použití těchto přístrojů pro lov v noci se jedná opět o etiku a humánnost lovu a v mnohých případech i o bezpečnost lovu dokonalejším rozpoznáním cíle.
Osobně neuznávám pseudoargumenty, že zvěř má mít také šanci. Jakou? My přece nejdeme se zvěří na nějaký sportovní zápas, ale jdeme ji ulovit, to znamená bezbolestně, rychle a humánně usmrtit, co nejpřesnějším zásahem. V oblastech s přemnoženou černou zvěří je často použití přístrojů pro pozorování a lov v noci jedinou šancí, jak tuto zvěř zredukovat.
Obecně v dalším textu budu používat výraz „noční vidění“, i když je to terminus technicus jen pro přístroje založené na principu zesilovačů zbytkového světla, tzv. noktovizory, přičemž další přístroje jsou založeny na principech jiných.
 
Analogové noktovizory jsou zřejmě nejpoužívanější noční vidění. Jejich vývoj probíhal v určitých etapách, kdy se postupně zvyšovala citlivost a především ostrost obrazu, která byla slabostí prvních noktovizorů, stejně jako malé zvětšení. Postupně se zvyšováním technické úrovně těchto přístrojů hovoříme o generacích 1 až 2+, kdy třetí generace a 3+ je využívána jen pro vojenské účely.
Typickým zobrazením je obraz se zeleným svitem. Protože se jedná o zesilovač zbytkového světla, přístroj potřebuje malé osvětlení cíle, což v lese a za bezměsíčné noci bývá problémem, proto jsou tyto přístroje osazovány také doplňkovým zářičem infračerveného světla, které je pro člověka v neviditelné části spektra světla.
Pokud jsme testovali tyto přístroje při pozorování různých druhů zvěře (podotýkám bez lovu!), lze jednoznačně potvrdit, že u některých druhů zvěře o neviditelnou část světla nelze hovořit, protože například jelen sika japonský na rozsvícení infrazářiče okamžitě reaguje.
Použití noktovizoru v praktických podmínkách je možné pouze při lovu černé zvěře, ovšem i zde kolegové s delší praxí s používáním těchto přístrojů poukazují na to, že i černá zvěř infrazáření vnímá a pokud po zapnutí přístroje následuje rána je následně opatrná.
Velkým nedostatkem noktovizorů je možnost jejich použití jen při naprosto jasném počasí. Pokud je trochu mlha, kouřmo, drobný déšť nebo sněžení, potom není vidět zhola nic, neboť zbytkové světlo odražené od cíle je pohlcováno částečkami vody ve vzduchu a pokud se zapne infrazářič, potom každá miniaturní mlžná kapička se stává zrcadlem a díváme se jen do bílé tmy.
Noktovizory se vyrábí jako samostatné přístroje, ale u nich je problém relativně malé zvětšení 2-4x, výjimečně více, takže se dají používat jen na kratší vzdálenosti. Také dosvit přídavného infračerveného zářiče je poměrně omezen, a tak použití přístroje při bezměsíčné noci je prakticky možné jen do vzdálenosti asi 50-80 metrů.
Jiná konstrukce má formu předsádky, která se připevňuje jednoduše na objektiv standardního puškohledu, kde zvětšení obrazu se reguluje zvětšením na puškohledu.
Další, a nejlevnější, řešení je nástavec na okulár puškohledu. Zde je nevýhodou, že musí dojít i k prodloužení pažby nějakým dočasným způsobem po dobu použití okulárového nástavce.
Noktovizory je možné zapnout jen a pouze po setmění. Při zapnutí na denním světle by došlo ke spálení optoelektroniky. Noktovizory jsou podle platné legislativy, zcela nesmyslně, dostupné jen na povolení.
 
Jiným řešením nočního vidění, které je podle vyjádření policejního prezidia volné, je použití digitálního přístroje. Jedná se rovněž o zesilovač zbytkového světla, ale obraz je optoelektronicky zpracován a přenášen v digitálním systému. Obraz je velmi jasný a ostrý, zobrazení je černobílé jako u dřívějších černobílých televizorů.
Digitální přístroje mají lepší rozlišovací schopnost a výrazně vyšší jas a kontrast než přístroje analogové. Svojí velikostí jsou relativně malé, kompaktní a lehké.
Nevýhodou digitálních přístrojů je vysoký nárok na dodávanou energii, který se projevuje nízkou životností baterií. V zásadě dochází k vybití baterií při kontinuálním použití během jednoho večera.
Při použití v horších světelných podmínkách je nutné použít k dosvětlení cíle opět infrazářiče se všemi nevýhodami a nectnostmi tak, jak bylo uvedeno u noktovizorů analogových.
Digitální přístroje je možné bez nebezpečí zapnout i při plném denním světle. Značnou nevýhodou digitálního systému je, že systém obraz fázuje, tzv. seká v malých časových intervalech, což znamená, že vidíme obraz cíle, který byl skutečností před zlomkem časové jednotky. Z toho důvodu není digitální přístroj vhodný pro lov zvěře v pohybu, čímž je jeho praktická skutečná použitelnost k lovu citelně omezena.
 
Další a zatím poslední možností pro pozorování a lov v noci je termovizní přístroj, jehož použití zákon nijak neomezuje.
Termovizní pozorovací přístroje pracují na zcela jiných principech než zmíněné předchozí přístroje a v rámci přístrojů pro pozorování v noci se jedná o inovaci 7., tedy nejvyššího řádu.
Při pozorování termovizí nepotřebujeme žádné světlo, ani zbytkové, ani doplňované umělým zdrojem světla. Principem je teplotní senzor přístroje, který s vysokou rozlišitelností měří vyzařované teplo a teplotní rozdíly na povrchu předmětů v zorném poli, které optoelektronická soustava převádí na viditelný obraz.
V současné době jsou termovizní přístroje nejdokonalejšími přístroji pro pozorování živých cílů v noci. (Poznámka: Ve vojenství se používají i analogové nebo digitální noktovizory na zbytkové světlo s infraosvětlením pro pozorování techniky, která, jestliže není v provozu, žádné teplo nevyzařuje.)
První termovizní přístroje se při své velmi vysoké technické úrovni vyznačovaly i vysokou cenou, jenže během poslední doby se jejich cena násobně snížila a dostala se na vcelku velmi dostupnou úroveň. Rozhodně poměr cena a užitná hodnota je dnes ve velmi slušném poměru a troufám si říci, že vzhledem k uvedeným nedostatkům přístrojů na zbytkové světlo, které termovize nemá, je poměr cena/užitná hodnota u termovize výrazně výhodnější než u noktovizorů.
Termovizní přístroj lze bez problémů zapnout i za plného denního světla a pozorovat cíle i ve dne. Termovize má totiž jednu velkou výhodu v tom, že „vidí“ i přes křoví, pokud se nejedná o úplně neprostupnou houštinu. Tak je možné obeznat jistící nebo zalehlou zvěř na okraji lesa, za houštinou nebo v obilí.
Vzhledem k tomu, že termovizní přístroje (v závislosti na velikosti objektivu) mají kombinaci optického a digitálního zvětšení obrazu od 4,4x až po 22,4x, se mohou použít pro pozorování a lov i na větší a velké vzdálenosti, a to zejména v zimě, v noci nebo za chladu, kdy je rozdíl teplot okolí a živého cíle větší, a tím i rozlišitelnost přístroje samozřejmě citlivější.
Termovize snímá obraz i v dešti nebo za sněžení, protože jen pasivně přijímá tepelné záření cíle a nevysílá sama žádné paprsky, které by odrážely světlo od vloček sněhu nebo kapiček vody. Tím je také vyřešena otázka, zda zvěř vnímá infračervené světlo nebo nikoliv a zda je jím zrazena. U termovize tento problém zcela odpadá.
Detekční vzdálenost, to je vzdálenost, na kterou termovizní přístroj reaguje a rozpoznává cíle, bývá podle typu a výrobce optoelektronického senzoru a podle velikosti objektivu a vnějších teplotních podmínek 500 m až 2 km!
Zajímala nás jaké je nabídka termovizních přístrojů na trhu. Už vcelku běžná je nabídka přístrojů pocházejících z Číny, i když někteří dovozci je označují svými vlastními značkami, a tak trochu svým způsobem poněkud matou případné zájemce. Existuje i nabídka ruské výroby dovezené z USA, kam je ruský výrobce vyváží. Standardně jsou na trhu termovize z Běloruska. Zkoumali jsme i nabídku v sousedním Německu, ale tam jsou tyto přístroje výrazně dražší než u nás.
Při zběžném porovnávání parametrů a vlastností přístrojů různé provenience nás nejvíc zaujal výrobek téměř „domácí“, a to ze Slovenska. Zajímavé na tom je, že se jedná o originální a původní konstrukci slovenských techniků a specialistů nabízený pod názvem EAGLE.
Podle předběžného zkoumání technických parametrů, komfortu ovládání a zejména velké variabilitě nastavení pro nejrůznější situace včetně velkého rozsahu zvětšení – například u středního modelu s objektivem o průměru 54 mm je rozsah zvětšení 3-12x, což odpovídá nejčastějšímu rozsahu zvětšení většiny puškohledů, se nám výrobní řada termovizních přístrojů EAGLE jeví jako nejdokonalejší a s nejvyšším užitným efektem.
Rozsah zvětšení spolu s možností použití termovizního přístroje i za plného denního světla nám může, pokud jdeme na večerní čekanou už za dne a chceme třeba ještě předtím lovit na zasněženém poli, v nízkém obilí, na strništi nebo nevzrostlé kukuřici, plně nahradit běžný puškohled a nemusíme třeba nosit dvě zbraně nebo měnit na zbrani puškohled pro lov ve dne za přístroj nočního vidění pro lov noci. Tak máme vlastně, pro tyto případy, dva přístroje „v jednom“.
Kompaktní malý přístroj snadno upevnitelný na zbraň s měnitelnou barvou obrazu, se záměrným křížem s nastavitelnou barvou záměrné osnovy a její intenzitou, je nabízen v pěti velikostech objektivů 19, 35, 54, 75 a 100 mm. Detekční vzdálenost je, podle velikosti objektivu až 2250 m, což je velmi významný údaj. Samozřejmě zde platí, že čím je rozdíl teplot okolí a pozorovaného cíle vyšší, tím je i detekční vzdálenost větší a naopak, ale v každém případě je tato vzdálenost vždy delší, než ji v praxi skutečně budeme potřebovat. Tím se nám termovizní přístroj stává i vynikajícím pozorovacím prostředkem, pokud třeba chceme v noci obhlédnout rozsáhlé pole nebo pastviny atd.
Slovenské termovizní přístroje výrobní řady EAGLE, jsou natolik zajímavé, že se jimi budeme zabývat detailněji a podrobíme je zatěžkávacímu testu v konkrétních podmínkách a o výsledcích budeme čtenáře informovat.
© Dr.Ing.Jiří HANÁK
 
Zpracování dat...