Časopis Myslivost

S divočákem v erbovním znamení

Myslivost 8/2016, str. 71  Oldřich Koudelka
Synonymem Záhoráckého regionu pro mne vždy byly překrásné, pryskyřicí vonící borovicové lesy bohaté na zvěř, písečné duny, mokřady, ale také meandry řeky Moravy s množstvím ryb. Nejednou jsem zdejší kraj křížem krážem projel na kole. Tentokrát se sem blížím za hustého, studeného lijavce. Stěrače oktávie s nimi jen stěží soupeří, zvláště když předjíždím nějaký ten kamion. Ale blíží se Malacky, správní středisko regionu. Mým cílem tentokráte není cykloturistika, ale návštěva zdejšího Okresního poľovníckeho zväzu, resp. Poľovníckej komory a setkání s představiteli jednoho z nejaktivnějších regionálních mysliveckých spolků na západním Slovensku.
Nalézt v uličkách města s divočákem v historickém erbovním znamení Poľovnícky dom, okresní sídlo myslivců, nebylo tak složité. Pod vstupním mottem „Poľovník musí mať predovšetkým srdce pre prírodu, zver a pre poľovníctvo vykonávané jako službu prírode – ak ho nemá, je len lovcom, nie ozajstným poľovníkom…“ nás s fotografem Honzou Hlaváčem srdečně přivítal jednatel Milan Merc.
Po nezbytné uvítací kávě si v doprovodu našeho hostitele prohlížíme dům i přilehlý areál. Je zde společenská místnost, kuchyňka s menší jídelnou, administrativní zázemí, koupelna, toalety, ve dvoře pak možnost venkovního posezení, například při zkouškách lovecké upotřebitelnosti psů, svodech a podobných akcích, ale třeba také dětská vzduchovková střelnice. Všemu samozřejmě vévodí lovecké trofeje ze zdejších revírů, kterých je celkem třiatřicet. Poľovnícky dom si myslivci z Malacek a okolí před časem koupili, aby nemuseli být stále někde v nájmu, ale ve vlastním, čímž pochopitelně ušetří nemalé finanční prostředky.
Poté s Milanem usedáme do jeho auta a ve stálém nečase míříme do přibližně dvacet kilometrů vzdálené obce Vysoká pri Morave. Telefonicky už nás „nahání“ náš další hostitel, hospodář místního Poľovníckeho združenia Hochštetnan Ján Ševčík. Máme menší zpoždění a důvod, proč je maličko netrpělivý spočívá v tom, že pro nás na úvod návštěvy připravil pečeného diviaka. Je totiž vyhlášeným znalcem lovecké gastronomie, ale také gurmánem, o čemž se za chvíli u sklenky skvělého vínka osobně přesvědčujeme. K divine podávaná jeho usmažená cibulka na karamelu s šípkovou marmeládou, je opravdu delikatesa.
Až když jsme Jána poznali coby skvělého amatérského kuchaře, dostáváme se k podstatě naší návštěvy, kterou je jeho umělecká činnost. Je totiž skvělým řezbářem, o jehož mistrovství se již mohli přesvědčit myslivci a návštěvníci mnoha mysliveckých akcí. Jeho díla zdobí nejednu mysliveckou chatu či příbytek, jsou zastoupena v muzeích, galeriích i svatohubertských kapličkách.
Ján Ševčík naposledy prezentoval svoji řezbářskou práci na výstavě Poľovníctvo a oddych v Bratislavě a aktuálně pracuje na velkoplošném reliéfu sv. Huberta, který bude mít oltářní podobu.
Poté jsme se přes nepřízeň počasí vypravili k zachmuřené řece Moravě a jejím rozsáhlým lužním lesům. Tvoří zde hranici s Rakouskem a jen po pár kilometrech po proudu končí svoji pouť Moravou v majestátním Dunaji. Zde nám hospodář ukazuje místa, která byla v minulosti „zadrátovaná“ a kde se také střílelo po těch, kteří chtěli za vytouženou svobodou, ale také kontaktní prostor rakouské Přírodní rezervace Hohenau s teprve nedávno vyhlášeným Chráněným ptačím územím Záhorské Pomoravie. To vzniklo nařízením slovenské vlády z prvního července loňského roku, čímž byla splněna podmínka Evropské komise, kterou bylo vytvoření klidových zón pro zimující populace divokých husí a dalších tažných ptáků. Součástí Chráněného ptačího území je rovněž ekologicko – funkční prostor Jakubovské rybníky, který se nachází v okrese Malacky v katastrálních územích Jakubov, Kostolište a Plavecký Štvrtok.
Dalším cílem naší cesty je Stupava, jen pár kilometrů od Bratislavy. Vlastně ani město jako takové, ale nedaleký chovatelský areál zdejšího Polovníckeho združenia Stupava – Mást. Jen pár stovek metrů od dálnice je v ostrůvku listnatého porostu ukryta moderní cvičná nora s veškerým kulturně společenským a pracovním konfortem jak pro lidské i psí účastníky domácích, celoslovenských, ale také příhraničních norovacích akcí, ale také pro početné diváky. Podle předsedy PZ Ing. Jozefa Madera a hospodáře MVDr. Radoslava Riglera zde o ně nebývá nouze a zařízení je v plné permanenci, stejně jako nedaleká, prostorná a na první pohled vzorně udržovaná bažantnice ukrytá v typickém lužním lese a přilehlých remízcích. Výběr místa pro toto zařízení byl ideální – vhodné srážkové i teplotní poměry, lehká, propustná půda, dostatek vody, odpovídající rostlinný pokryv, výborná dostupnost, brigádnicky vybudovaná veškerá infrastruktura a zejména klid. Zde každoročně odchovávají stovky bažantů různých druhových variant, včetně bažanta královského. Sdružení disponuje vlastní líhní. Komorováním si zajišťuje zdravý, silný a vyspělý chovný základ.
Ještě než se vydáme na zpáteční cestu, vzpomínáme v této typicky myslivecké kulise s naprostou pokorou na profesora Josefa Hromase, kterého si zdejší myslivci nejen dodnes váží pro jeho mimořádnou profesní odbornost, lidskost a přátelství, ale v minulosti se s ním někteří často setkávali a konzultovali své chovatelské záměry.
Opouštíme Stupavu a vracíme se do Malacek, kde místní myslivce čeká na zdejším hřbitově poslední rozloučení s jedním z nestorů myslivosti v regionu. Dožil se čtyřiadevadesáti let a celý život zasvětil záhorské přírodě, myslivosti a dlouhá léta se aktivně podílel na výchově nových generací poľovníkov. Rozloučení to navzdory studeným kapkám a vichru bylo důstojné, prosté a přitom slavnostní, v duchu mysliveckých tradic, s trubači, zelenými přírodními věnci i posledním úlomkem s černým flórem. Jen salva chyběla, neboť správa hřbitova nesouhlasila s použitím zbraní v zástavbě, navzdory ujištění myslivců, že by pochopitelně byly použity náboje bez brokové náplně…
Přiblížil se večer. Déšť ustal a těžké mraky odtáhly kamsi k malokarpatským kopcům. Snad to mělo také symbolizovat optimističtější mysliveckou budoucnost, o které jsme si chystali popovídat se zástupci mysliveckého managementu okresu Malacky v závěru dne.
Nejprve jsme se sešli při výborné večeři v příjemném prostředí až nadplzeňsky Plzeňské restaurace a poté jsme se přesunuli do Poľovníckeho domu na ještě neformálnější, vpravdě přátelskou besedu. Obojí u příležitosti naší návštěvy u slovenských mysliveckých přátel zorganizoval předseda Okresnej poľovníckej komory a předseda představenstva Okresnej organizácie Slovenského poľovníckeho zväzu v Malackách Miroslav Kopiar. Je o čem si povídat a klábosit! Skutečně neformálně, skutečně přátelsky, skutečně se znalostí věci!
…rychle jsme se spřátelili! Je to příjemné. Problémy slušné a tradiční myslivosti jsou všude stejné, dvojnásobně v příhraničních oblastech. Stárnutí současné myslivecké generace, kleště bezhraničné komercionalizace, škody způsobované zvěří na lesních a zemědělských kulturách, pytláctví, nedodržování mysliveckých tradic a etiky, ne vždy dobré mezilidské vztahy v mysliveckých společnostech. Vyměňujeme si zkušenosti z myslivecké práce, vzpomínáme na významné osobnosti, které svůj život spojily s lesem a myslivostí, přibližujeme si krásu mateřských revírů, dojde i na líčení zážitků z lovu a nefalšovanou mysliveckou latinu.
Následujícího dne míříme v doprovodu Milana Merce a Stanislava Hudce, předsedy Poľovníckeho združenia Hôrka Rohožník do Plaveckého Podhradí, kde nás ve společnosti Agropartner spol. s.r.o., s výše než sedmi tisíci hektary půdy jedné z největších zemědělských společností na Slovensku, její jednatel Ladislav Dulanský seznamuje nejen s rozsáhlými zemědělskými, chovatelskými, potravinářskými, mysliveckými, ale i sportovními a volnočasovými aktivitami firmy, ale rovněž s cestami, jak hledat a nacházet společnou řeč mezi zemědělci, myslivci a ochránci přírody, zejména v oblasti snižování početních stavů přemnožených druhů, eliminování škod způsobovaných zvěří na zemědělských kulturách. Zvlášť velkým regionálním problémem je v posledních letech činnost bobra, který zemědělcům ničí porosty u vodotečí, zelené krajinotvorné prvky a narušuje hráze potoků a zavlažovacích kanálů.
Poslední naše cesta v regionu vede do preparátorské dílny pana Františka Domokoša v Sološnici, kde vznikají špičkové preparáty lovných druhů srstnaté zvěře, které splňují nejnáročnější kritéria nejen mistrovským způsobem zpracování, ale zejména z hlediska striktního zachování anatomie zvěře.
V doprovodu našich hostitelů se vracíme do Malacek, do Poľovníckeho domu. Zde naše dvoudenní cesta za myslivostí na Záhorí končí pozvánkou na tradiční Poľovnícky deň, který se uskuteční v sobotu třináctého srpna v zámeckém parku v Malackách. Tato akce je každoročně nejen poctou patronovi myslivců svatému Hubertovi, ale nese se výrazně v nadnárodním duchu, neboť se jí zúčastňují i myslivci z České republiky a Rakouska.
Podle slov Miroslava Kopiara bude letošní program mimořádně bohatý a všichni organizátoři si vzali za cíl vysokou úroveň této kulturně společenské akce. Od rána budou k vidění klubové výstavy jezevčíků a kokršpanělů, ale také oblastní výstava všech loveckých plemen. Proběhne vyhodnocení a výstava výtvarných prací soutěže Príroda a poľovníctvo očami detí. Uskuteční se program Poľovníčky deťom připravený Klubem slovenských poľovníčok a soutěž ve střelbě ze vzduchovky žáků základních škol Zlatá muška. Zastřílet si bude možné i z luku a na laserové střelnici.
V rámci slavnostního zahájení bude připomenut odkaz sv. Huberta a budou oceněny osobnosti Slovenského poľovníckeho zväzu okresu Malacky. K vidění bude i módní přehlídka mysliveckých oděvů a klobouků, výstava terénních automobilů, výstava velkoplošných fotografií člena Klubu autorů při ČMMJ Jana Hlaváče, uskuteční se vystoupení sokolníků, kynologů a ukázky vábení zvěře. Celý den bude hrát dechová hudba Malačania a vše vyvrcholí ochutnávkou a vyhodnocením mezinárodní soutěže ve vaření guláše. Časopis Myslivost samozřejmě při srpnovém Poľovníckem dňu v Malackách nebude chybět!
Oldřich KOUDELKA
Ilustrační foto Jan HLAVÁČ 
Zpracování dat...