Časopis Myslivost

Zpráva předsedy ČMMJ na Sboru zástupců

Myslivost 8/2016, str. 8  Jiří Janota
Po oficiální části zprávy předsedy o činnosti MR ČMMJ za období od posledního Sboru zástupců (Poznámka redakce: k přečtení na webu ČMMJ a Myslivosti) bych si z tohoto místa dovolil předeslat pár postřehů, které jsem nabyl za sedm měsíců práce ve vedení ČMMJ a na které se z mého pohledu bude MR ČMMJ a většina OMS spolu s vámi připravit v relativně blízkém časovém období. Stav členské základny k 31.12.2015 byl 64 375 členů. K 31.5.2016 uhradilo členský příspěvek 61 350 členů. Ke stejnému termínu v roce 2015 uhradilo členský příspěvek 62 944 členů. Jak je možné sledovat delší dobu, počet členů každoročně klesá. Tento pokles je znatelný u převážné většiny spolkové činnosti v naší vlasti.
Dostali jsme se do situace, kdy převážná část členské základny se přehoupla do kategorie padesátníků a ročníků věkově vyšších. Mladá generace nemá potřebu a částečně i nechce se někde povinně organizovat. Ruku v ruce s klesající členskou základnou klesá i ekonomika ČMMJ. Nejenom sekretariátu, ale také jednotlivých okresních mysliveckých spolků. Rozhodující podíl na chodu celé organizační struktury mají finanční prostředky vybrané formou členských příspěvků. Výše těchto prostředků limituje v činnosti jak sekretariát, tak jednotlivé OMS.
Druhým aspektem jsou finanční prostředky získané formou jednotlivých darů a příspěvků na základě smluv o reklamě a dotací, kdy největší podíl tvoří každoročně dotace od Ministerstva zemědělství.
Třetí formu zdroje příjmů ČMMJ tvoří finanční příspěvky z hospodaření obchodních organizací, jejichž zřizovatelem je ČMMJ.
Jedním z prvních rozhodnutí Myslivecké rady byla změna pohledu na plátcovství DPH. ČMMJ dlouhodobě využívala své zřízené organizace k různým finančním operacím. Jednoznačným cílem mělo být udržení ČMMJ jako neplátce DPH. Po několika diskuzích odborných či méně odborných jsme rozhodli, že hlavní spolek se stane plátcem DPH a veškeré finanční prostředky, které spolek získá od dárců, půjdou cestou smlouvy o reklamě, popř. darů přímo do ČMMJ. Naší prvořadou snahou je vyhnout se mnohdy těžko průhlednému toku peněz přes zřízené organizace.
Dalším následným krokem je likvidace či sloučení některých organizací, kde ČMMJ je jediným společníkem, popř. jedním ze společníků. MR ČMMJ navrhla likvidaci společnosti Hubert I+J s.r.o. Jedná se o společnost, která nevykonává již dlouhou dobu žádnou činnost.
Dalšími organizacemi jsou Interlov, s.r.o., Služby myslivosti, s.r.o. a Myslivost s.r.o.. Hlavním problémem těchto organizací je, že některé vykonávají pouze omezenou činnost (Interlov, s.r.o.), některé sloužily v poslední době pouze k získávání peněz jejich prostřednictvím do ČMMJ (Služby myslivosti, s.r.o.) a Myslivost, s.r.o., která jak jistě víte, zabezpečuje vydávání odborného časopisu, prodej knih a materiálů s mysliveckou tématikou, pořádání mysliveckých akcí, přednášek, aj.
Jak jsem již zmínil, ekonomika ČMMJ částečně závisí i na hospodaření těchto společností. Je pro mne těžko pochopitelné, že u každé této společnosti je placen jednatel, popř. další současní zaměstnanci ČMMJ, popř. společnost drží jednatele, za kterým jsou v posledních letech výsledky rovnající se ztrátě několika stovek tisíců, popř. výsledek v řádu jednotek tisíců za rok 2015, dosažený pouze operací s přesunem odpisů majetku v účetní uzávěrce. Tímto řešením sice společnost Myslivost, s.r.o. není v červených číslech za rok 2015, nicméně řešení problému odsunula opět na rok následující. Pokud se můžeme podívat na hospodaření této společnosti v zápisech z uplynulých valných hromad, zjistíme, že společnost dlouhodobě vykazuje postupný pokles hospodářského výsledku, který vyvrcholil zmíněnou ztrátou v posledních dvou letech. Jsem přesvědčen, že v každé jiné společnosti či firmě musí vlastník na tuto situaci zareagovat a v běžné obchodní společnosti se to také okamžitě řeší. Nevím, proč by toto řešení nemělo přijít také v ČMMJ a jejich společnostech.
Z pohledu Myslivecké rady je jedinou organizací, která by měla i v následujícím období mít potenciál rozvoje a částečně přinášet i zisk pro ČMMJ, v současnosti společnost Myslivost, s.r.o. Potenciál asi 30 tisíc předplatitelů by měl částečně zaručit určitý zisk. Sdílím mírnou obavu, aby počet předplatitelů nezačal klesat s počtem členské základny a také se současnou úrovní tohoto periodika. Na základě rozhodnutí MR ČMMJ bylo prostřednictvím zástupců MR ČMMJ v orgánech valné hromady doporučeno jednateli obměnit Redakční radu časopisu.
Objektivně si je nutno přiznat, že slávu a nejlepší ekonomické období společnosti Interlov již nikdo nevzkřísí. Ve své době měla své uplatnění, dnes je hlavním předmětem její činnosti prodej prostředků Hagopur a Pacholek. Držet z tohoto důvodu jednatele a také samostatnou firmu se nám zdá jako značně nehospodárné a neúčelné. Současně nevidíme jako účelné provozovat Služby myslivosti, s.r.o. s jednatelem. Do návrhu programu dnešního Sboru zástupců je zakomponován bod, který se týká sloučení všech těchto tří společností v jednu při zachování obchodní politiky společnosti Myslivost, s.r.o. a Interlov, s.r.o.. MR ČMMJ se také shodla v případě sloučení společností na výběru nového jednatele, který sloučené firmy organizačně a ekonomicky stabilizuje. Jsem si vědom jednoho problému, který případná budoucí fúze těchto firem bude provázet. Společenská smlouva uzavřená v roce 1992 včetně všech pozdějších dodatků mezi ČMMJ a Ing. Kasinou jako druhým společníkem zaručuje jednateli 10% podíl. Podíl ČMMJ je 90 %. Je potřeba začít jednat o vyřešení podílu Ing. Kasiny ve společnosti Myslivost, s.r.o., popřípadě o návrhu jiného řešení celé situace s obchodními společnostmi.
 
Musíme si přiznat, že ČMMJ se v současné době nachází v období, které není zrovna příznivě naladěno u laické veřejnosti na mysliveckou vlnu a ideální situace nepanuje ani uvnitř ČMMJ. Je nutno konstatovat, že za podstatnou část problémů uvnitř organizace si můžeme sami. Nechci a nebudu se zde vracet k situacím a osobám, které tento stav částečně zavinily. Je potřeba se zamyslet nad tím, jak postupně tento stav napravit.
 
Jak jsem zmínil již v úvodu, nová Myslivecká rada si vytkla po svém zvolení několik hlavních cílů pro nejbližší období. Mezi ně patří transparentnost, informovanost členské základny, částečná stabilizace členské základny, zlepšení komunikace uvnitř organizace a taktéž vně organizaci, zprůhlednění hospodaření hlavního spolku, aktivní práce s veřejností, větší aktivita a spolupráce při torbě legislativy a norem, které se ČMMJ a všech jejich členů bytostně dotýkají. Tato spolupráce by měla být směřována jak k organizacím státní správy, ale zároveň také k ostatním mysliveckým organizacím a spolkům zabývajícím se při své činnosti výkonem práva myslivosti.
V brzké době nás čeká přijetí či nepřijetí novely zákona o myslivosti. Pokud by k přijetí nedošlo, je nutno neprodleně vejít v jednání s Ministerstvem zemědělství a ostatními mysliveckými organizacemi a zahájit práci na nové koncepci myslivosti v ČR. Z této koncepce by měla vzejít případná následná budoucí změna zákona o myslivosti. ČMMJ bude muset zaujmout roli jednoho z rozhodujících subjektů při tvorbě této koncepce, společně s Ministerstvem zemědělství. Přivítáme jakoukoliv spolupráci při tvorbě této koncepce i od ostatních organizací, jichž se problematika myslivosti a myslivecké legislativy dotýká.
 
Jedním z úkolů, které si MR ČMMJ také stanovila, je řešení majetkových podílů v nemovitostech spoluvlastněných s některými okresními mysliveckými spolky. Není myslitelné, abychom vlastnili podíl v některých nemovitostech a pomalu ani nevěděli, co se s těmito nemovitostmi děje, popřípadě jak se s tímto majetkem podniká a nakládá. Záměrem je nabídnout tento podíl spoluvlastníkům k odkoupení. Jsme si vědomi složité finanční situace některých okresních mysliveckých spolků, a proto bude nutno hledat u každého konkrétního případu přijatelný návrh řešení. V případě nezájmu řešení této situace budeme navrhovat prodej podílu ČMMJ případným jiným zájemcům.
 
Podstatným problémem, který nastal a jednoznačně blokuje správné ekonomické nakládání se svěřeným majetkem, je současné platné znění stanov v bodě, který se týká nakládání s majetkem. Není přece možné, abychom hledali kupce na objekt v ulici U splavu, kdy nám bylo uloženo tento prodat za částku minimálně 10 mil. Kč, a současně bychom měli případnému zájemci oznámit, že musí počkat s naším rozhodnutím do následujícího Sboru zástupců, který tento obchod schválí. V lepším případě pár měsíců, v horším případně i téměř rok.
K řešení této věci je navržen samostatný bod jednání týkající se úpravy stanov. Podotýkám, že případné schválení této úpravy se potenciálně může dotknout pouze dvou objektů, které ČMMJ vlastní. Jedná se o budovu U splavu a budovu v Brně. Budovy v Jungmannově ulici se vzhledem k navržené úpravě stanov tato otázka nedotýká a budova v Brně by měla zůstat v majetku ČMMJ nadále. Řešit budeme pouze využití této budovy nejlépe formou nájmu.
 
Jestli dovolíte, vrátím se trochu zpět a naváži na již avizované snižování počtu členské základny a s tím související ekonomickou stránku. Je nutno si připomenout, pokud budeme chtít začít zlepšovat obraz myslivosti a ČMMJ u veřejnosti, musíme začít také na veřejnosti aktivněji vystupovat. Nejedná se jenom o práci sekretariátu a MR ČMMJ na celostátní úrovni. Jedná se především o téměř mravenčí práci, které musí být vidět u jednotlivých OMS a jednotlivých mysliveckých sdružení. Vaše okresní myslivecké spolky pořádají přehlídky trofejí, kurzy adeptů, myslivecké dny, myslivecké plesy, apod., a tak zajišťujete spolu s mysliveckými sdruženími udržení společenského života v místě vašeho bydliště. Konáním těchto akcí vštěpujete veřejnosti určitý pohled na naši činnost.
Ne vždy to je snadné a jednoduché. Cílenou kampaní ekologických aktivistů a pseudoochránců přírody, a také za přičinění značné části médií, je v dnešní uspěchané době tento pohled výrazně pokřiven. Jsme prezentováni jako v lepším případě bouchalové a za masem a sbírkou kostí na zdi se honící skupina téměř podivínů. Stále větší odtržení obyvatelstva od venkova tomuto pohledu výrazně napomáhá. Bude na nás, zda se tento pohled budeme snažit napravit. A dostávám se k jádru problému.
Je potřeba zdůraznit, že je řada OMS, které mají snahu s touto situací něco dělat. Ve vztahu k vlastním členům a i k veřejnosti jsou aktivní, v regionu je jejich práce vidět. A je potřeba některé vyzvednout. Jedná se například o OMS Olomouc, Tábor, Plzeň, Písek, Pelhřimov, Karviná, Sokolov. Pokud by se některý z OMS cítil dotčen z důvodu neuvedení, odpověď je jednoduchá - takový OMS neuvedl výčet svých akcí při anketě, která byla rozeslána vloni v létě kvůli připravovanému materiálu na volební Sbor zástupců. Z celkového počtu 81 okresních mysliveckých spolků spolupracovalo jen 36 okresů, což je asi 38 %.
A proto je důležité i zmínit, že je stále velká řada spolků, které vykonávají jen nejnutnější činnost, která je zásadní pro chod toho či onoho OMS, či dokonce vůbec nespolupracují jak s okolními okresy, tak se sekretariátem ČMMJ. Organizaci výrazně neubližují, ale ani ji nepomáhají. Následují však i okresy, které dnes existují už jen z podstaty. I toto je potřeba si otevřeně přiznat.
Podstata práce a prezentace činnosti bude vždy záviset na práci jednatele. Chápu, že vzhledem k počtu členů u jednotlivých OMS, není každý okres schopen zaplatit jednatele na plný úvazek. Většinou docházejí pouze omezený počet hodin v měsíci. Některé OMS využívají ke své činnosti vlastní zařízení, ale značná část sídlí v pronajatých objektech a místnostech.
Jako příklad práce některých OMS mohu uvést skutečnost, která se jich bytostně dotýká. Do konce roku 2015 měl být proveden zápis změny zapsaných údajů do spolkového rejstříku. OMS Praha 3, Praha 4, Praha 7 a Přerov ani nebyly schopny dodat do dnešních dnů podklady pro tento zápis. K tomu opravdu nemám co dodat.
S plnou odpovědností a vážností předstupuji zde před vás, zda není čas se v relativně velmi krátké době zamyslet nad budoucí podobou naší organizace. Jak mohou OMS, které sotva někdy přežívají, kde jednatel občas vykonává práci hlavně pokladníka a archiváře došlých dokumentů, zlepšovat pohled veřejnosti na ČMMJ? Za prvé na to nemají finančně a za druhé mnohdy i organizačně.
Myslím si, že není za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté, abychom se zamysleli a celou situaci začali řešit. Třeba tím, že se některé OMS s malým počtem členů pospojují ve větší celky. Není na místě vytvářet paniku, že půjde o krok, který by měl postihnout všechny OMS. Neviděl bych ani problém v tom, že šikovný jednatel, který má zájem o chod spolku, zajistí fungování dvou či tří okresů. Rozhodně z pohledu prezentace navenek poslouží aktivní jednatel více, než někteří dnešní jednatelé, kteří na OMS pouze docházejí vykonat nejnutnější agendu.
Ale vše záleží na pohledu a rozhodnutí vás, členů jednotlivých OMS. Pokud si ovšem budeme i nadále podsouvat, že dnes ještě není tak zle, že může být hůře, tak to je to nejhorší, co můžeme udělat. Není horší věc, než spokojeně setrvávat na současné organizační podobě se všemi důsledky, které přináší. Pokud některé OMS budou i do budoucna sloužit pouze k vybírání členských příspěvků a budou jen místem, kde lze kdykoliv poklábosit s jednatelem u kávy, případně zajistí občasnou akci pro své členy, poté nelze spoléhat na zlepšení obrazu nás myslivců u veřejnosti. Pak nastoupí pouze jedna jistota, že časem s klesající členskou základnou se rozloží ČMMJ zevnitř, za přispění silného mediálního tlaku. Jsem si vědom, že je to pro vás velmi ožehavé téma, ale v brzké době jej bude nutno opětovně otevřít. Čím dříve to bude, tím lépe pro celou organizaci.
 
Stále stoupající věk členské základny a nedostatek mladých myslivců nás postupně posouvá k dalšímu problému, kterému budeme v budoucnosti muset čelit. Trochu absurdní mi připadá, že na straně jedné apelujeme na to, abychom přivedli nové zájemce a začínající myslivce, na straně druhé, pokud se nám to podaří a někteří mají zájem vykonávat právo myslivosti, tak nemají kde. Úzkostlivě se bráníme přijímání nových členů do mysliveckých spolků. Přitom, pokud si sáhnete do svědomí, je značné množství spolků, které mají desítky členů, ale aktivní každotýdenní myslivost vykonává nepatrná část těchto členů.
Vlastníci pozemků, orgány státní správy, ochránci přírody, nevládní organizace aj. začínají mediálně tlačit na nezvládnutí stavů zvěře v honitbách v některých částech republiky. A mají pravdu. Lov mizející drobné zvěře se snažíme nahradit zvěří spárkatou. Stavy této zvěře jsou na nejvyšších stavech v novodobé historii. S tím současně stoupají škody zvěří. Postupně se začíná prosazovat názor, že myslivci nezvládají management chovu a lovu zvěře.
Samozřejmě víme, že přemnožení zvěře nenastalo jen nezvládnutím tohoto managementu. Rozhodující podíl na tomto stavu má intenzifikace zemědělského a lesnického hospodaření. Nicméně vděčné mediální téma bude vždy činnost myslivců.
Pokud se budeme bránit přijímání nových členů do našich řad, je třeba si položit otázku, kdo zvládne lov v přemnožené zvěře v následujících letech. Ať se nikdo neurazí, ale dnešní generace myslivců, převážně ve věku nad padesát let, to již nevytrhne.
Nenechme si také podsouvat, že to je problém jen myslivců. Jak jsem již řekl, jedná se o problém způsobu hospodaření, výrazný podíl na tomto nese také státní správa, která je mnohdy nerozhodná a přihlížející, ale chyba je také na straně nás, myslivců, a to je si nutno objektivně přiznat. Zde musíme jednoznačně aktivně začít vystupovat na obranu myslivost a ČMMJ. V minulých dnech jsme absolvovali společně s jednatelkou několik jednání v této věci a věřím, že v brzké době se nám podaří tuto situaci alespoň částečně prolomit.
 
Dalším kontroverzním tématem, který občas vzedme vlnu vášní mezi myslivci, je otázka povinného členství v obdobné organizaci, jako je Poľovná komora na Slovensku. Opět bychom mohli dát hlasovat zde v sále, zda ano či ne. Jsem si vědom, jak toto hlasování dopadne. Mohu prohlásit, že tato věc není v ČMMJ v současné době vůbec na pořadu dne. Na straně jedné stojí řada příznivců, ale na straně druhé je značná řada odpůrců. Myslím si, že organizace má daleko větší a podstatnější problémy před sebou, kterým je potřeba se prvotně věnovat. Je pravdou, že občas je tento problém s vámi konzultován a je diskutován při různých příležitostech, ale nejsem si jistý, zda se tato Myslivecká rada v jejím funkčním období výše zmíněnou problematikou začne vůbec zajímat. Nicméně můžeme ji monitorovat a probírat nadále. Opět ale zopakuji, současná ČMMJ má daleko zásadnější problémy jak uvnitř, tak i navenek organizace, než je tvorba komory.
 
Abych nebyl pouze kritický k vám, jednotlivým zástupcům OMS, je nutno přiznat, že nebylo a není vše ideální ani v sekretariátu ČMMJ. Z nabytých dojmů za posledních sedm měsíců činnosti nové Myslivecké rady mohu potvrdit, že opět platí přísloví, že „schody je potřeba zametat odshora“.
Myslivecká rada ukončila pracovní poměr s JUDr. Mikuleckým a v následujícím období se rozhodla zajišťovat právní službu externím právníkem. Jsme přesvědčeni, že se navržený model osvědčí a následně dojde i k úspoře finančních prostředků hlavního spolku.
V letošním roce byl také odvolán jednatel Ing. Orlovský. Ve vypsaném výběrovém řízení byla vybrána nové jednatelka slečna Novotná. Jedním z cílů musí být stabilizace sekretariátu a jeho posílení po stránce odborně kvalifikovaných zaměstnanců.
Jsem přesvědčen, že i spojení všech organizací vyjma pojišťovny Halali, a.s. musí přinést kýžený výsledek. Je nutno částečně zpřetrhat dlouhodobé vazby uprostřed organizace, na kterých společnost také fungovala. Nikdy se neztotožním s tvrzením některých členů ČMMJ, kdy tvrdí „co je dlouhodobě zaběhlé a osvědčené je správné“, popřípadě „já potřebuji to a na druhou stranu podržím tebe“. S plnou odpovědností zde prohlašuji, že na to jsem si nikdy nehrál a nikdy hrát nebudu.
 
Dalším příběhem, který zajisté nepřispívá k zlepšení obrazu ČMMJ, je spor všeobecné pojišťovny Halali, a.s. s majitelkou Def klubu. Se situací je většina z vás seznámena prostřednictvím štvavých mailů rozesílaných majitelkou společnosti paní Šůsovou na jednotlivé okresy. Tento druh komunikace nehodlám vůbec komentovat.
Situace se stala již tak vyhrocenou, že rozhodnutí bude záviset na soudním verdiktu. Pevně věřím a také jsem přesvědčen, že ředitelka Halali, všeobecné pojišťovny, a.s Ing. Zumrová a představenstvo této pojišťovny jednali vždy v uvedené sporu v souladu s právem a v zájmu ČMMJ a pojišťovny Halali, a.s. V této věci jim Myslivecká rada vždy vyjadřovala plnou podporu.
Dům v Jungmannově ulici již delší dobu jitří vášně mnoha členů ČMMJ. MR ČMMJ rozhodla na svém zasedání dne 18.2.2016 ustanovit komisi, která prověřila veškeré smluvní vztahy, které Halali, všeobecná pojišťovna, a.s. uzavírala od svého vzniku ve vztahu k této předmětné nemovitosti. Zpráva komise byla rozeslána na jednotlivé OMS a bude také samostatným bodem jednání a jsem přesvědčen, že se k ní rozvine široká diskuze.
Přiznám se, že MR ČMMJ vedla značnou diskuzi k zaměření činnosti kontrolní skupiny. Většinou hlasů bylo rozhodnuto, činnost kontrolní skupiny zaměřit na kontrolu veškerých smluvních vztahů od pořízení nemovitosti. Jsem si vědom toho, že část členské základny volá po prověření skutečné realizace stavebních prací v předmětném objektu. Ano, pokud bude nutno, nemáme s tímto problém, nicméně nikdo z vás a ani já v současnosti neznám detailní smluvní ujednání ve vztahu k realizaci a objemu stavebních prací. Bude na rozhodnutí komise, zda doporučí provést tento následný krok.
S plnou odpovědností mohu zde také prohlásit, že já, a jsem přesvědčen, že ani nikdo členů Myslivecké rady, nemá zájem před vámi něco zatajovat. Na zasedání MR ČMMJ jsem vždy zdůrazňoval, že pokud se zjistí jakékoliv pochybení, bude nutno vyvodit odpovídající důsledky. Je nyní na představenstvu pojišťovny Halali, aby svůj postup a zjištění formulovaná ve zprávě komise obhájili i před vámi.
Chtěl bych apelovat pouze na jediné, je potřeba zklidnit emoce a vše začít řešit racionálně. ČMMJ rozhodně nepřispívá jitření dalších emocí a možných následných spekulací mezi řadovými členy. A po pravdě si přiznejme, že i mezi námi samotnými. Rozhodně to jednotě nepomáhá. Na druhou stranu jsem si vědom, jak citlivá otázka to je pro většinu členů.
S plnou odpovědností říkám, že MR ČMMJ si je vědoma vážnosti celé situace kolem samotné existence pojišťovny Halali, a.s. S některými z vás jsem se potkal již na okresních sněmech, popř. krajských koordinačních radách. Vždy jsem zdůrazňoval, že v letošním roce je potřeba stabilizovat situaci v členské základně, nastavit parametry fungování obchodních společností a obnovit komunikaci uvnitř i vně organizace. Vždy jsem zdůrazňoval, že jsme si vědomi nelichotivé situace v hospodaření pojišťovny Halali, a.s. Nemyslím nyní situaci ve vztahu k objektu v Jungmannově ulici, ale hovořím o vlastní existenci a fungování pojišťovny. Situace je podle našeho mínění vážná a pojišťovna se dostává, a v brzké době ještě více dostane, do existenčních problémů na hranici vlastní existence.
Také jsem vždy zdůraznil, že jsme si této situace plně vědomi a rok 2017 bude rozhodující pro zásadní rozhodnutí, co dále s touto pojišťovnou. Jsem si jistý, pokud bych dnes zde položil otázku, zda pojišťovnu nadále provozovat nebo ukončit její činnost, tento sál se rozdělí na dva nesmiřitelné tábory. Apeluji na vás, zástupce jednotlivých OMS a klubů, dejte MR ČMMJ čas na odpovědné posouzení všech budoucích možných variant řešení. Věřte, že na řešení této situace jsme již začali pracovat. Není na místě mnohdy siláckými prohlášeními rozsévat informace, že se nic neděje, Rada je apatická a laxní. Považuji to za velice levná gesta s konkrétním úmyslem cíleně destabilizovat členskou základnu, jejíž důvěřivost je na základě posledních let značně nalomena. Není a nebude to rozhodnutí jednoduché, ale věřím, že MR ČMMJ předloží na SZ ČMMJ v roce 2017 návrh, který bude pro naši organizaci, a také pro pojišťovnu Halali, a.s., nejpřijatelnější, který bude podložen racionálním zdůvodněním vycházejícím z odborných zjištění.
 
Vážené dámy a pánové, myslivečtí přátelé, na závěr mého vystoupení bych vás chtěl požádat o jedno, a to považuji pro další fungování organizace za zvláště důležité. Nová Myslivecká rada ČMMJ dostala na podzim loňského roku celkem přesvědčivou důvěru vás volitelů. Této důvěry si je dobře vědoma a věřím, že udělá vše pro to, aby si tuto důvěru udržela po celou dobu funkčního období. Věřte, že je naší prvořadou snahou vyvést ČMMJ, jak občas říkám, z „doby temna“. Tímto se obracím i na vás, kteří tu dnes sedíte, abychom si uvědomili, že musí být v zájmu nás všech ČMMJ vyvést opět „na to pověstné světlo“.
Jako první a jeden z nejdůležitějších kroků považuji obnovení důvěry mezi Mysliveckou radou ČMMJ, sekretariátem, okresními mysliveckými spolky a samotnými členy ČMMJ. Pokud se nám to v brzké době podaří, jsem přesvědčen, že budeme na polovině cesty.
„Myslivost zdar“
Ing. Jiří JANOTA
předseda ČMMJ
Zpracování dat...