Časopis Myslivost

Parožení srnců

Myslivost 2/2016, str. 18  Ivo Sýkora
Růst paroží obecně je vázán na hormonální činnost, která stanovuje zahájení jejich růstu a současně i ukončení růstu, vytlučení a posléze i jejich shození. Základním hormonem, který zahajuje jejich růst je pohlavní hormon podvěsku mozkového testosteron. Tento hormon současně iniciuje tvorbu spermií, tj. spermiogenesi ve varlatech. Začátek jeho produkce se shoduje s obdobím, kdy se začíná tvořit parožní hmota.
Po shození starých parůžků, prakticky okamžitě, začíná proces, který umožňuje růst nového parůžku. Po shození se odkryté pučnice zakryjí blankou a přerostou kůží. Na pučnici se začnou vytvářet další vrstvy kostní tkáně, takže pučnice po každém shozu zesílí, zvyšuje se jejich objem a současně se sníží jejich výška, protože při shazování předchozích parůžků horní části pučnic se odlomí s parůžky a podílejí se na tvaru pečeti. Nově rostoucí paroh můžeme pozorovat již v lednu, jeho kompletní růst končí většinou v dubnu, po celou tuto dobu je překrytý jemnou pokožkou se srstí (lýčím) a postupně parůžek kostnatí. Kromě ústrojných látek se v něm hromadí minerálie, hlavně fosforečnan vápenatý, ale často i jiné látky, které se vyskytují v teritoriu, které srnec obývá. Důležitým činitelem, který ovlivňuje kvalitu parožení, je mimo kvalitní potravy, bohaté na minerální látky, i sluneční svit.
Vyhodnotil jsem na Pardubicku od roku 1990 do současnosti výskyt medailových srnců v jednotlivých typech honiteb. Z grafu je patrné, že v některých letech došlo k výraznému zvýšení procenta medailových srnců z celkem hodnocených. Z klimatických map jsem dosadil výšku průměrné teploty za období leden - březen, tj. za období, kdy probíhá růst paroží.
Na Pardubicku se většinou průměrná teplota za toto období pohybuje mezi hodnotami -1 °C až +3 °C. Z grafu je patrné, že při extremně vysokých průměrných teplotách za měsíce leden až březen se výrazně zvyšovalo procento medailových srnců z ulovených či uhynulých. V roce 1992 průměrná teplota dosáhla hodnoty 8 °C, totéž v roce 1999 a i v letech 2003 a 2007. Vůbec nejvyšší průměrná teplota v těchto měsících byla zaznamenána v roce 2009, ale pro ztrátu pestrosti dostupné potravy v kulturní krajině (specializace na pěstování ekonomicky výnosných plodin, tj. hlavně řepky a kukuřice), efekt na tvorbu parožní hmoty nebyl nijak patrný.
Je možno předpokládat, že tyto vyšší teploty v prvých měsících roku měly souvislost hlavně s delším slunečním svitem. Z přehledu délky slunečního svitu od roku 2007 do současnosti je patrné, že průměrná doba sluneční aktivity za prvé tři měsíce roku se pohybovala mezi 98 až 190 hodinami. Výjimku činí rok 2007 (přes 200 hod. slunečního svitu) a rok 2012 (přes 335 hod. sluneční aktivity). Potvrzuje to shodu mezi teplotou vzduchu a sluneční aktivitou. Přitom je známo, že délka a intenzita slunečního svitu je jeden z faktorů, který významně ovlivňuje vstřebávání a ukládání minerálií v organismu.
Na grafu je také vyjádřeno procentuální zastoupení medailových srnců v jednotlivých typech honiteb. Jak je patrné, nejvyšším procentem jsou zastoupeny polní honitby (1,49 % z celkem hodnocených srnců) a také v obdobích, kdy došlo k výraznějšímu nárůstu medailových srnců, se na tom nejvíce podílely trofeje z polních a částečně smíšených honiteb. Je jasné, že v těchto typech honiteb byl největší kontakt s vyšším slunečním svitem.
Naopak v lesních honitbách průměrná výše medailových srnců dosáhla pouhých 0,2 % z celkem ulovených či uhynulých. A jak je z grafu také patrné, byla slovitelnost medailových srnců v lesních honitbách pouze ojedinělá, ale i v letech s extremně teplými zimními měsíci, došlo i v lesních honitbách k nárůstu medailových srnců.
Ke konci období růstu parůžků, nejčastěji do poloviny dubna, hmota parůžků plně zkostnatí a i vnitřní části parůžků se vyplní kostní trámčinou. Následně dojde k vytlučení, tj. zbavení se odumírající kůže z povrchu parůžků. Do začátku říje, tj. většinou do poloviny července, jsou již parůžky čisté a plné své síly a krásy.
Při říji je dominantní srna, ta vyhledává svého partnera, a protože vlastní období říje, kdy musí být oplodněna, trvá pouze několik hodin, musí mít včas v blízkosti vyhlédnutého partnera. Když srna povolí pokládání, je to v době, kdy se z vaječníku uvolňují vajíčka, takže mohou být okamžitě oplodněna. Oplozené vajíčko se několikrát rozdělí až dospěje do stadia blastuly a v ten okamžik se další vývoj zastaví. Srna má tzv. prodlouženou nebo latentní březost a růst vajíčka k vytvoření plodu začíná až ke konci roku, nejčastěji v prosinci.
U srn, které nebyly v době letní říje oplodněny, se objevuje v tomto období druhá říje, ale starší srnci již mají shozeno, a místo pohlavních hormonů nastoupil účinek růstového hormonu. Přesto mohou být říjné srny v tomto období oplodněny, většinou mladými srnci (1 až 2letými), kteří jednak často ještě parůžky neshodili a navíc v nadvarlatech mají dostatečnou zásobu aktivních spermií. Po této říji u srn nenastává doba latence, takže srnčata se rodí ve stejném období, jako u srn oplodněných v normálním letním termínu.
 
Jaké závěry je možno konstatovat?
1. Potvrzuje se, že pro kvalitu parožení mají velký vliv klimatické podmínky v prvém kvartálu roku, kdy začíná u srnců růst paroží. Podílí se na tom nejen teplota vzduchu, ale hlavně délka slunečního svitu.
2. Na tyto podmínky reagují daleko intenzívněji srnci v polních a smíšených honitbách, protože v otevřené kulturní krajině jsou téměř celý den vystaveni slunečním paprskům.
3. Ačkoliv po roce 2010 byly klimatické podmínky pro vývoj parožení velmi příhodné, teplota vzduchu a délka slunečního svitu byly za celé sledované období nejvyšší, nárůst kvalitních trofejí nenastal, spíše naopak. Příčiny musíme hledat v kvalitě zemědělské krajiny. Specializací na pěstování pouze několika plodin, hlavně kukuřice a řepky na maximálních půdních blocích neumožňuje srnčí zvěři získat na začátku roku pestrou a kvalitní potravu. Na vesnicích prakticky vymizela živočišná výroba a tím travnaté pestré plochy s rozdílnými bylinami, které byly v minulosti často hlavním donátorem nejen ústrojných látek, ale i minerálií.
Ministerstvo zemědělství připravilo „Program rozvoje venkova v období 2014 – 2020“ s tím, že prováděcí podmínky budou schváleny vládou do dubna 2015. Jedná se v něm o zvýšení biodiverzity a pestrosti krajiny vytvářením dotovaných biopásů, aby došlo k obnovení populací polního ptactva a hmyzu (např. motýlů). O tomto projektu ale nejsou dostatečně informováni pracovníci krajských úřadů, ani pověřených obcí. Ani schválení ve vládě nebylo dosud uskutečněno. Je jasné, že spolupráce s myslivci by v tomto případě byla velmi výhodná, protože by to pomohlo i zvěři, hlavně zvěři drobné.
Místo tohoto "Programu" v dubnu 2015 vláda schválila "Nařízení vlády č. 75/2015",které řeší mimo jiné i problematiku vytváření biopásů na jednotlivých půdních blocích. Stanovuje  jejich minimální rozlohu, složení, umístění, výši finančních dotací a pod. Má to ale jeden háček - zemědělské podniky, které by měly o tento systém hospodaření zájem, se musí do určité doby dobrovolně přihlásit, musí přesně dodržet všechny podmínky dané nařízením vlády, aby jim byla umožněna finanční dotace. Vzhledem k tomu, že zůstávají n platnosti dotace na osevní plochy řepky, výhodný výkup kukuřice, je nasnadě, že pro většinu zemědělských podniků budou výhodnější dotace na řepku, než na biopásy, jejichž vytvoření je organizačně daleko náročnější. Nepředpokládám proto, že dojde k výraznějšímu zkvalitnění naší zemědělské krajiny.

RNDr. Ivo SÝKORA CSc.
 
Zpracování dat...