Časopis Myslivost

Pastevní směska pro zajíce

Myslivost 2/2016, str. 32  František Havránek, Ondřej Faltus
Zajíci vyžadují pestrou paletu bylin. Preferují různé druhy divokých rostlin před plodinami. Na plochách s menší krajinnou diverzitou mají zajíci menší tělesnou hmotnost a větší úmrtnost, než na plochách s větší krajinnou rozrůzněností a tito zajíci mají také menší potomky. Rozmanitost rostlin klesla na zemědělské půdě spolu s čím dál více intenzivním obděláváním, což znamená, že zajíci mají pouze omezenou nabídku potravy. Populace zajíce je limitována zvláště v monokulturách během léta, kdy všechny plodiny dosahují dospělosti během stejného času.
Zajíci potřebují nejen proteiny, ale také tuky, a proto preferují části rostlin, které tuky obsahují. Tuky jsou velice důležité pro kojící samice, které produkují mléko s jejich vysokým obsahem. Pokud nejsou k dispozici byliny s vysokým obsahem tuku, musejí samice jíst více a i přesto nejsou schopny vyprodukovat kvalitní mléko pro potomky.
V pastevní krajině je také mnoho zajíců menších než v krajině, kde se hospodaří orbou. Je možné, že zajíci v pastevní krajině musí vynaložit více energie k dosažení stejně kvalitních hodnot potravy jako v krajině obhospodařované orbou.
Podle pozorování chování zajíců pomocí moderní techniky v zemědělské krajině v Anglii bylo zjištěno, že si zajíci vybírali během aktivní i neaktivní části dne okraje polí, a areály ve středu polí užívali pouze v omezené míře. Bloky lesů a stromořadí byly užívány jako odpočinková stanoviště, zatímco plochám vypásaným ovcemi a dobytkem se zajíci vyhýbali v průběhu celého roku.
Diverzita krajiny je pro zajíce velice důležitá, zvláště pak v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Jejím rozdělením je možno stabilizovat a zastavit pokles populace zajíce polního. Okraje polí jsou pak klíčem k populacím nejen zajíců, ale i dalších malých druhů zvířat i ptáků. Zelené pásy pícnin, plodiny vhodné pro zvěř a další stanoviště zvyšují výrazně biodiverzitu. Evidence ze studií lesních ploch vybíraných zajíci jsou rozporuplné, v širokém měřítku studie naznačují, že lesní půda je pozitivně spojovaná se zajíci v pastevní krajině.
Pro osev mysliveckých políček zaměřených na podporu chovu zajíců existuje „Víceletá směska pro zaječí zvěř“. Směska tohoto typu byla vyvinuta původně v Německu a vycházela z poznatků známého odborníka na zaječí zvěř Dr. Brulla (1973) a ověřována byla do roku 1984.
Zakomponování směsky do kulturní krajiny napomáhá eliminovat řadu jejích negativních aspektů, jako jsou velké výměry polí, monokultury zemědělských plodin, nedostatek druhové diverzity pastvy, ve které absentují druhy stabilizující trávící procesy a metabolizmus zvěře celkově.
Ukázalo se, že plochy v honitbě, kde se nabízí zajícům uvedený typ směsky, se stávají centrem nejen zaječí, ale i srnčí zvěře v honitbě. Maximální atraktivita porostu přitom nastupuje ve druhém roce po vysetí. Po rozšíření pěstování bezerukových řepek (00) se ukázalo, že směska také velmi dobře eliminuje monodietní syndromy na těchto kulturách. Na základě mnohaletého vývoje a zlepšování receptury směsky bylo dosaženo dobrého poměru květin, trav a dalších skupin pastevních druhů, které poskytují zvěři minerálie, stopové prvky, vitaminy atd.
Kromě všeobecně pozitivních účinků směsky se její účinnost v honitbě zvyšuje rozptýlením osevních ploch o menších výměrách, ostrůvkovitého typu. To zajišťuje přirozenější rozložení populace zaječí zvěře v honitbě, a tedy snížení predačního tlaku, popřípadě i šíření onemocnění.
Využívání této směsky českými myslivci vedlo k modifikaci výše popsaného porostu. Při ne vždy dokonalé přípravě půdy a samozřejmě podle stanoviště, docházelo poměrně často k tomu, že některé subtilní aromatické byliny se v porostu vůbec neuplatnily (tymián, šalvěj, krvavec, atd.). Proto byly z receptury vyloučeny a nahrazeny druhy, méně náročnými na přípravu půdy a stanoviště jako je komonice bílá, pohanka, nebo sléz krmný. Dieteticky působící druhy však byly ve směsce zachovány (libeček lékařský, měsíček lékařský, sléz krmný a další).
Celkem je modifikovaná směska pro zaječí zvěř sestavena ze 26 druhů bylin a trav. Jsou to bojínek luční, brutnák lékařský, heřmánek pravý, jetel inkarnát, jetel luční, jetel plazivý, jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, jitrocel kopinatý, kmín kořenný, kopr setý, kostřava červená, kostřava luční, krmná kapusta, libeček lékařský, měsíček lékařský, mrkev, petržel setá, pískavice řecká, řebříček lékařský, řepka, vičenec ligrus, sléz krmný, vojtěška setá, štírovník, komonice bílá, pohanka. Směska se vysévá 25-30 kg/ha od dubna do poloviny srpna a skýtá pastvu prakticky po celý rok.
Ing. František HAVRÁNEK, CSc., Ing. Ondřej FALTUS
Zpracování dat...