Časopis Myslivost

Finále Zlaté srnčí trofeje, kategorie „A“

Myslivost 9/2016, str. 96  Miroslav Mládek
Ve dnech 2.7. – 16.7. se v krásném prostředí moravskoslezských Beskyd uskutečnil 46. ročník národního finále soutěže o Zlatou srnčí trofej, kategorie ,,A“. Čtrnáctidenní soustředění vítězů okresních kol a mladých myslivců.
V sobotu 2. července se v ubytovacím areálu bývalého lesnického učiliště v Bílé začali pomalu sjíždět účastníci čtrnáctidenního soustředění spojeného s finále soutěže o Zlatou srnčí trofej. V tomto termínu se uskutečnilo soustředění pro mladší kategorii, děti mezi třetí a šestou třídou ZŠ. Proto se loučení s rodiči občas neobešlo bez slziček, naopak zkušenější děti rodiče spíše popoháněly, aby si mohly jít popovídat s kamarády z předchozích ročníků.
Poté, co jsme se konečně sešli všichni, děti převzali jejich oddíloví vedoucí a vyrazili na první krátkou seznamovací vycházku. Tam jim bylo sděleno také téma letošního tábora, kterým byl Večerníček.
Na toto téma bylo potřeba vymyslet názvy oddílů a pokřiky, kterými se oddíly prokazovaly při jednotlivých soutěžích. Tak vznikla jména pěti oddílů, které letos v celotáborové hře zápolily o tradiční cenu pro nejlepší oddíl – nože. 1. oddíl si zvolil název Vydrýsci, 2. oddíl Liščata, 3. oddíl Utržená sluchátka, 4. oddíl Maxipsíci a 5. oddíl Broučci.
V neděli přišla na řadu první část vědomostní soutěže o ZST, a to teoretická část. Děti se pustily do testů, které obsahovaly otázky ze všech okruhů mysliveckých znalostí. Mnozí držitelé loveckých lístků by jistě byli překvapeni náročností tohoto testu.
Večer pak proběhl seznamovací táborák, kde jsme si při praskotu dřeva a vůni pečených buřtů poprvé mohli poslechnout jednotlivé pokřiky i představení jednotlivých členů oddílů. Zároveň proběhla beseda se zajímavými hosty.
Prvním byl předseda OMS Frýdek-Místek Martin Hlaváč a druhým Petr Kaděrka, revírník biskupských lesů Ostravsko-opavské diecéze. Oba pánové děti zajímavým vyprávěním seznámili s mysliveckým hospodařením v přilehlých lesích i se zvěří, kterou zde můžeme potkat. Se zaujetím jsme naslouchali příběhům o setkáních s medvědem i dalšími velkými šelmami.
Od pondělí se rozběhl blok přednášek, na kterých vedoucí předávali dětem znalosti v tématech lovectví, střelectví, kynologie, zvyky a tradice a další. Po dopoledních přednáškách následovaly vycházky do okolí, odlévání stop a oddíly se začaly střídat ve stanování. Jedna noc mimo tábor, spaní pod širákem, k večeři vlastnoručně uvařený kotlíkový guláš a strašidelné historky u táboráku se všem jistě vryly do paměti.
V pátek odpoledne jsme jako malé poděkování místním myslivcům, vyhlásili soutěž ve sběru letniny, snaha byla obrovská a za jedno odpoledne se podařilo udělat 270 dvojsvazků maliníků, kopřiv, starčeku a vrby. Pro uschnutí letniny jsme zaplnili dva veliké seníky.
V sobotu odpoledne přijel sokolník René Vrbický a připravil si pro nás poutavou ukázku dravců a sov. Součástí přednášky byla ukázka letového výcviku mladého raroha. Každé z dětí se pak s dravcem na rukavici mohlo vyfotit. Velké pozornosti se těšilo mládě sovice sněžné v prachovém peří.
Jelikož sobota patřila sokolníkům, v neděli do tábora zamířili kynologové. Zajímavé povídání o plemenech psů doplňovaly ukázky aportů a vleček. Přítomni samozřejmě byli i psí kamarádi. Naživo jsme tak mohli vidět anglického špringršpaněla, německého krátkosrstého ohaře, slovenské kopovy, jezevčíka a bavorského barváře.
 
Pondělí přineslo očekávanou praktickou část soutěže o ZST, děti postupně vyrážely na stezku lesem, kde na ně čekalo přes 160 exponátů v podobě čelistí, lebek, kůží, rostlin, střeleckých pomůcek, pobytových znamení a dalších. Každý, kdo stezku prošel, ukázal obstojné praktické znalosti z myslivosti.
Úterý nás přivítalo vytrvalým deštěm, což vzhledem k plánu celodenního výletu nebylo dobré znamení. Svatý Hubert nám však chtěl dopřát, a tak skoro současně s příjezdem do obory Hukvaldy prudký déšť ustal. Zde nás přivítal pan oborník, který nám řekl základní údaje o oboře, o zvěři a připojil také zajímavé historky z usvědčení pytláků. Po cestě zpět k autobusům jsme potkali několik kusů daňčí a mufloní zvěře. Nejhezčí pohled se naskytl přímo u oborní brány, kde se na pár metrů pastvilo asi třicet daňků.
Z Hukvald jsme zamířili do obory Fryčovice, kde většina z nás asi poprvé v životě viděla naživo jelence běloocasé. Mávání extrémně dlouhou kelkou při odbíhání nám zůstane dlouho v paměti.
Poslední zastávka celodenního výletu nás čekala na umělé noře v Nošovicích, kde nám byly předvedeny zkoušky v bezkontaktním norování nanečisto.
Ve středu odpoledne proběhla další krásná akce, pan Hlaváč přivezl v kádích živé pstruhy a každé z dětí dostalo do vaničky svého vlastního pstruha, kterého si ve vodě mohlo pohladit prohlédnout a potom pustit do blízké říčky.
Ve zbytku týdne proběhly další soutěže do celotáborové hry, jako je Bavíme se sami, činění kůže, střelba ze vzduchovky a vyvrcholení, kterým je po dlouhá léta tradiční Honba za pokladem. Na každém stanovišti musely děti splnit úkol, za který dostaly šifru, po jejímž vyluštění se dozvěděly kam dál. Na konci je čekal poslední úkol, a to sestřelení sladkého pokladu.
Honba za pokladem ale není zábava jen pro děti, ale i pro vedoucí, kteří se letos proměnili v pohádkové postavy. Na stanovištích jsme mohli potkat Krakonoše, Anče, Hajného i sojku. Dále Pata a Mata, vílu Amálku, vodníky Kebulu a Česílka a králíky z klobouku Boba a Bobka.
Poslední den na táboře začal Hurá olympiádou, plnou zábavných disciplín, jako byl hod vajíčkem, račí běh atd. Po obědě nastal slavnostní okamžik, kvůli kterému jsme na tábor přijeli a to vyhlášení výsledků.
Ceremoniál začal nádhernými loveckými fanfárami a úvodním slovem předsedkyně kulturně propagační komise ČMMJ Ing. Jiřiny Špálové a předsedy OMS Frýdek-Místek Martina Hlaváče. Dalšími vzácnými hosty byli duchovní rodiče soutěže a dlouholetí vedoucí, manželé Vaníčkovi.
Jak se vyhlašování výsledků blížilo ke stupňům vítězů, začalo stoupat napětí, někoho výsledek zklamal a někoho potěšil. Je třeba říci, že všech padesát soutěžících ukázalo snahu a znalosti. U těch, co byli v první desítce, si troufnu tvrdit, že již v tak mladém věku jsou jejich znalosti vynikající.
Na třetím místě se nakonec umístil Martin Fojt (OMS Rychnov nad Kněžnou) s celkovým počtem 307 bodů. Na druhém místě skončila zástupkyně něžného pohlaví Lucie Jurášová (OMS Olomouc) s 316 body a vítězem 46. ročníku Zlaté srnčí trofeje se stal další zástupce OMS Olomouc Filip Klvaňa s úctyhodným počtem 328 bodů z 398 možných.
Za to, že letošní ročník vůbec mohl proběhnout, je třeba velmi poděkovat sponzorům, mezi které letos patřili: Lesy ČR, s.p., Sellier & Bellot, Česká zbrojovka Uherský Brod, Arms CZ, Ing. Roman Jelínek a mnoho dalších.
Bez sponzorů by letošní ročník nemohl proběhnout, ale ještě větší měrou se o hladký průběh soustředění postaral tým vedoucích, kteří se dětem věnovali celý den na sto procent. Velké poděkování proto patří zástupkyni hlavního vedoucího a zdravotnici v jedné osobě Zdence Mlýnkové a oddílovým vedoucím Ivetě Mládkové, Danu Dondovi, Barboře Urbanové, Tomáši Češkovi, Stanislavu Náhlíkovi, Renatě Coufalové, Luboši Novákovi, Markovi Brabencovi, Ivaně Mančíkové a Ondřeji Šedivému. Všichni z nich mají zásluhu na tom, že každý účastník odjížděl bohatší nejen o znalosti z myslivosti, ale zažil i spoustu legrace, zážitků a získal nezapomenutelné vzpomínky.
Prožili jsme nádherných čtrnáct dní v krásném prostředí majestátných Beskyd, poznali nové kamarády. Počasí nám přálo a prožitků bylo nepočítaně. Někteří ze soutěžících v příštím roce postoupí do starší kategorie, jiní přijedou na tábor poprvé. Co je ale na Zlaté srnčí trofeji to nejkrásnější, je to, že se vždy sejdou lidé, kteří mají společnou vášeň a lásku, a to myslivost a přírodu.
Proto nezbývá než se s letošním ročníkem rozloučit a začít se těšit na ročník příští, který bude již 47.
Zlaté srnčí trofeji a české myslivosti ZDAR!!!
Miroslav MLÁDEK
hlavní vedoucí
 
 
 
 
Zpracování dat...