Časopis Myslivost

Lovecké příležitosti v Rumunsku

Myslivost 9/2016, str. 52  Petr Ziegrosser
Na návštěvě privátní honitby v severozápadním Rumunsku Na severozápadě Rumunska, na hranici žup Maramureš a Satu Mare se nachází myslivecky velice zajímavá oblast. V historii zde většina půdy patřila baronovi Bornemisza Elemer, který na východním svahu pohoří Codrului postavil v roce 1904 zámek. Zámek sice v roce 1940 vyhořel do základů, ale po baronovi, který zde prováděl krajinářské úpravy, zde zbyly krásné lesy, stromořadí a úžasné solitérní stromy – převážně duby cer (Quercus cerris).
Za Čaušeska zde byly pouze honitby státních lesů. Uprostřed nich, v samém centru lesního komplexu, byla vytvořena honitba o rozloze 11 000 ha zaměřená speciálně na chov místní populace jelení zvěře, která ale nebyla čistě karpatská, ale měla příměs maďarské krve díky tomu, že tam na říji přicházeli jeleni z Maďarska.
Díky profesionálnímu vedení honitby a kvalitní péči o zvěř zde po několika letech kvalita jelení zvěře výrazně vzrostla a jelení trofeje dosahovaly vysokých bodových hodnot. Byli viděni jeleni i přes 240 b. CIC. Čaušesku však na ně nikdy nedorazil, neměl čas, lovil v jiných honitbách.
Po pádu režimu zde byli jeleni velice rychle vystříleni. V současné době zde nemají, díky pytláctví v sousedních honitbách, čas dozrát do lovného věku. Více než osmiletý jelen je zde výjimkou. Myslivecká zařízení postavená před revolucí zde ale stojí dodnes, jsou funkční a používají se.
V současnosti je na ploše třech lesních správ vytvořena honitba o rozloze 35 000 ha. Od státních lesů ji má pronajatou Lovecká společnost CODRU, která zde již čtyři roky hospodaří. Nájemní smlouvu mají na sedm let, a pokud ji budou dodržovat, prodlouží se jim nájem na další období. Hlavními zakladateli lovecké společnosti je osm podnikatelů, ale povolenku k lovu má celkem 95 myslivců (z toho je jen asi 50 aktivních). O provoz honitby se stará a za vše je zde zodpovědný Dipl.Ing.Dulf Vasile, lesní správce s bohatou praxí, člověk, který v místě žije celý život. Má navíc soukromě 20 ha lesa a zemědělské pozemky, které obhospodařuje, dva nové traktory a kompletní zemědělské vybavení, cílem jeho snažení je vrátit oblasti její bývalou slávu.
Zhruba jednu třetinu honitby tvoří lesní komplex, dvě třetiny je převážně zemědělská půda, drobné lesíky a ostrůvky křovisek mezi poli. Pole jsou zde velice úrodná, ale ne všechna obdělávaná. Jakmile je sedláci přestanou obdělávat, rychle zde místo kulturních plodin nastupuje planá šípková růže (Rosa canina) a spolu s ní ostružiník a plevelné dřevin. Mezi obdělanými políčky tak vznikají různě veliké komplexy krytu pro zvěř a krajina tak dostává stejný ráz třeba jako u nás na Doupově.
Les je tvořen převážně porosty dubu, buku a habru. Všude a vše se zmlazuje. Kde je jen trochu světla, tam jsou neprostupné porosty ostružiníku a maliníku. Vysoká úživnost - ráj zvěře!
O zvěř zde pečuje nejen příroda, ale i myslivci. Jadrného krmiva je v této oblasti dostatek. Navíc myslivci udržují hektary mysliveckých políček ve vlastní režii. Chtějí sedlákům ukázat, že také pro zvěř něco dělají. Přesto jsou škody zvěří na zemědělských plodinách vysoké. Seno zde zvěř prakticky nebere. Sněhu napadne maximálně 25 cm a neleží dlouho. Dubové pařeziny plodí poměrně často, stejně tak jako solitérní duby. Letos to vypadá na vysokou úrodu bukvic.
Hlavní zvěří je zde srnčí, jelení a černá. Srnci jsou zde dobří, ti nejkvalitnější dosahují hmotnosti trofeje kolem 500 g. Loví se více srnců než holé zvěře, průběrný odstřel, tak jak ho děláme u nás, místní myslivci neprovádějí. Zvěř se zásadně neloví z aut.
Stavy jelení zvěře odhadují na 150 ks holé a 50 jelenů. Loví každoročně šest jelenů, dva loví šéfové (je jich osm, a tak se na každého z nich dostane jednou za čtyři roky) a čtyři jeleny prodají zahraničním lovcům.
Největším problémem je černá zvěř, jejíž stavy i v Rumunsku stále narůstají. Loví ji individuálně, ale i na společných lovech. Kňouři jsou tam opravdu dobří!
V současné době dokončili výstavbu aklimatizační obůrky, do které na podzim nakoupí z Maďarska daňčí zvěř, kterou následně vypustí do volnosti.
Drobné zvěře mají dostatek, zajíce, bažanty, koroptve, ale i křepelky vidíte nebo slyšíte všude. V poslední době se zaměřili na lov lišek, vlci zde již několik desítek let prakticky nejsou, občas v zimě jen honitbou projdou.
Největší škodnou jsou zde pytlačící psi. Psa má zde každý a každý kdo jede do lesa s traktorem nebo i koňmi, má s sebou nejméně jednoho psa. A pastevci ovcí mají i pět psů. Někteří psi mají na krku na řetízku kus klacku, který jim neumožňuje rychle běhat. Je to obecné nařízení, ale nedodržuje se. A protože se zde pase celoročně, je to i velký problém! Za Čaušeska dostal myslivec za zastřeleného psa dva brokové náboje, nyní mu hrozí sepsání protokolu na policii a možnost odebrání loveckého lístku. Pastevci také často pytlačí. Zvěř je také rušena houbaři, místní lesy jsou na houby bohaté.
Rumunsko se rychle vyvíjí. Organizuji tam lovy již několik let, a tak to mohu zodpovědně posoudit. Dříve používané Dacie nahrazují západní auta, myslivci mají moderní oblečení a vybavení. Klasická ZHáčka nahrazují moderní zbraně. Návštěva obchodu s loveckými potřebami a servisu zbraní puškaře Karenitse Waltera v Baia Mare vás o tom přesvědčí. Původem Rakušák, který si vzal za manželku Rumunku a v Rumunsku se trvale usadil. Zbraň vám prodá, vybaví, nastřelí, ale i v případě potřeby opraví. Má k dispozici nejen moderně zařízenou dílnu, ale i podzemní stometrovou perfektně vybavenou kulovou střelnici. Přesto, že podnikání v Rumunsku není díky byrokracii jednoduché, má zákazníky z celého Rumunska a vede se mu dobře. Stojí za to ho navštívit.
Ale stále ještě je Rumunsko pro nás lovecky zajímavou oblastí. Nemusíte jezdit přes celé Rumunsko do Kalimanských hor. Do oblasti Baia Mare se od nás dostanete za jeden den a většinu cesty pojedete po dálnici. Budete dobře ubytováni, lovecký personál se o vás postará, jíst budete vynikající stravu z domácích produktů a popíjet kvalitní místní samohonku – cujku. Navštívíte kraj, kde je mnoho soukromníků, a tak si můžete při cestě domů nakoupit kvalitní ovoce, sýry, zeleninu a ostatní zemědělské produkty. Lidé jsou tam dobří, zbožní - pravoslavní ortodoxní.
Budete v krajině, kde vše voní, všude je plno zpěvného ptactva a kde stále ještě uslyšíte hlas skřivánka a křepelky. Před vámi se budou zvedat zajíci, bažanti a koroptve tak, jako u nás v šedesátých létech.
Ale jak dlouho to vydrží? Jak dlouho bude trvat, než tam dosáhnou evropské dotace a vše zanikne? Jeďte tam a užijte si to! Jeďte na srnce v květnu, ale i o srnčí říji, kdy vás budou celý den po honitbě vozit koňmi, a lovit budete z povozu. Jeďte tam na tah křepelek koncem srpna nebo na hon na zajíce a bažanty v listopadu a prosinci. Jeďte tam na jeleny v říji nebo na podzimní naháňky na černou. Jeďte tam, dokud je čas!
Petr ZIEGROSSER
arev@arev.cz
 
Zpracování dat...