Časopis Myslivost

Na čelní straně jsou dva objektivy – ten horní patří pozorovacímu a zaměřovacímu dalekohledu 7x25 mm, ten spodní patří laserovému dálkoměru.
Dalekohled nemá ostření, jen dioptrickou korekci na okuláru, opatřeném výsuvnou očnicí. Ze zadní strany je přístup k prostoru pro baterii, ta je stejná CR2, jaké používá i OSCAR3. Přístup kryje šroubovací krytka, která sice vypadá hodně podobně jako u OSCAR3, ale není zaměnitelná.
Přístroj je lehoučký, hmotnost i s baterií je pouhých 215 gramů.
Dálkoměr používá laserový zářič v neviditelné části spektra třídy 3R.
Dálkoměr má jen základní funkce a velmi jednoduché ovládání. Měří buď skutečnou přímou vzdálenost nebo ji přepočte na vodorovnou vzdálenost (pro případ střelby od větším polohovým úhlem), měří buď jednotlivě nebo průběžně (s frekvencí asi 4 měření za sekundu) a měří buď nejlepší odraz, nebo nejvzdálenější odraz (při měření v zarostlém terénu, kdy zvěř stojí částečně zakrytá).
Naměřené hodnoty zobrazuje buď v metrech, nebo yardech na vnitřním displeji. Ten je maximálně jednoduchý a ukazuje pouze malý středový zaměřovací kroužek a pod ním čtyři číslice změřené vzdálenosti.
Po zapnutí přístroje se na krátký okamžik v zorném poli objeví kromě čtyř pozic vzdálenosti a kroužku ještě informace o stavu baterie a zda je zvolen režim skutečné vzdálenosti nebo přepočtené vzdálenosti.
K nastavení režimů slouží tlačítko MODE na levém boku přístroje. Jeho delším stiskem přístroj přejde do režimu nastavování a opakovaným stiskem volíte jednotlivé nastavované parametry. Ty nastavíte stisky měřicího tlačítka RANGE na horní straně přístroje. Volbu potvrdíte opakovaným stiskem tlačítka MODE.
Displej má celkem 9 stupňů jasu a lze jej buď nastavit natrvalo, nebo zvolit automatickou úpravu jasu v závislosti na jasu pozadí a měřeného cíle.
Přístroj podle výrobce měří vzdálenosti až do 3100 metrů (pokud je odrazová plocha dostatečně reflexní), porost do vzdálenosti asi 1350 metrů a zvěř (jelenovité) do asi 1000 metrů.
Dálkoměr se spouští krátkým stiskem měřicího tlačítka (RANGE), měření také, pokud chcete, aby se měřila vzdálenost průběžně, přidržíte tlačítko a po asi jedné sekundě přístroj přejde do průběžného režimu měření. Vzdálenost se zobrazuje s přesností na 10 cm (tedy na jedno desetinné místo) při měření do 999 metrů, dál se zobrazují jen celé metry.
Dálkoměr jsem podrobil svému běžnému sprchovacímu a ledničkovému testu (viz text výše o monokuláru OSCAR3) a přístroj prošel bez zaváhání a bez selhání.
Protože použitelnost dálkoměru do nemalé míry určují i optické kvality dalekohledu, lehce jsem vyzkoumal i je. Dalekohled je 7x25 mm a má fixní zaostření. Obraz má lehce namodralý nádech, ale není to rušivé. Obraz je od nějakých 15-20 metrů dostatečně ostrý, aby se dal použít a ostrý je kam až dohlédnu. Při krajích zorného pole je možná lehounká podušková vada, ale pokud ji vysloveně pečlivě nehledáte, nevidíte jí.
S výstupní pupilou necelých 3,6 m na tom ale kupodivu není úplně špatně za soumraku – zkusil jsem ho porovnat s mým Leupoldem 10x50 Tactical a dálkoměr ztratil kresbu jen o asi 15 minut dřív než dalekohled.
Ovšem úvahy o dálkové střelbě za tmy a šera mi připadají poněkud mimo realitu mysliveckou etiku.
Na uživatelském komfortu se příznivě podílí i výsuvná očnice. Celkově ale mohu konstatovat, že dalekohledová část dálkoměru KILO 2000 je mírně nadprůměrná.
Dálkoměr jsem si doma nastavil na metry a skutečnou přímou vzdálenost (LOS) a jako první krok jsem se s ním vydal do pražské Obory Hvězda. Tam je stará geodetická trať, která má po přesně stometrových vzdálenostech triangulační milníky, od 100 do 1000 metrů. Jako cíl mi posloužil kolega v zelené bundě.
Nemá asi smysl, abych se babral v desetinách metru, ty se různě lišily, ale vzdálenosti v celých metrech seděly přesně. Co bylo obzvlášť příjemné: měření bylo extrémně rychlé. Stačilo ťuknout na tlačítko RANGE, rozsvítilo se kolečko, najet kolečkem na cíl a ťuknout znovu. Hodnota se zobrazila okamžitě.
Tisíc metrů ve Hvězdě je jenom část udávaného dosahu přístroje – tak jsem začal měřit v okolí svého bydliště měřit vzdálenosti k různým budovám. Vcelku spolehlivě jsem se dopracoval k vzdálenosti asi 2900 metrů při zaměření na stěnu domu v neutrální šedobílé barvě, několikrát se mi podařilo až 3280 na jasně žlutou novou fasádu rodinného domku. Vzdálenosti jsem kontroloval pomocí dat zjištěných měřením na serveru mapy.cz – seděly na asi 2-3 metry což je podle mě v toleranci přesnosti zvolené kontrolní metody. Tohle základní měření mě hodně potěšilo a namlsalo, takže jsem s dálkoměrem intenzivně pracoval jak na vycházkách do honitby, tak do parku v blízkosti mého bydliště.
Praxe ukázala, že zvěř velikosti srnčí lze poměrně spolehlivě změřit na vzdálenost asi 400-500 metrů, pak už se vám ruka příliš chvěje a buď musíte měření víckrát opakovat, nebo si zajistit nějaké pevné opření přístroje, nebo měřit vzdálenost na nějaký větší objekt v blízkosti zvěře.
Zvěř velikosti jelena (tady jsem zvolil náhradní terč v podobě volně se pasoucího hovězího dobytka) jsem měřil až k 1300 metrů, tedy dál, než kolik uvádí výrobce.
Dálka účinného měření je ovlivněná jako u všech dálkoměrů viditelností, za mlhy se zkracuje. Zkoušel jsem měřit zvěř částečně zakrytou vegetací (funkce LAST) a porovnal výsledky s výsledky získanými v režimu BEST (nejsilnější odraz). Měření funguje, ale mám pocit, že pomaleji a hlavně, nemám pocit, že by to pro moji loveckou praxi byl až tak velký přínos. Skrz větve střílím jen v krajní nouzi.
Dálkoměr poměrně slušně měří i přes okenní sklo, což až dosud dokázalo jen velmi málo mnou testovaných dálkoměrů.
Neměl jsem bohužel možnost zkoumat funkci dálkoměru za deště.
Měřil jsem s přístrojem velmi intenzivně skoro měsíc, ale baterii jsem nevybil. Výrobce její životnost také neudává a tak se spokojím jen s konstatováním, že kapacita baterie je dostatečná.
 
Pokud dojmy z vyzkoušení dálkoměru KILO 2000 shrnu, pak docela jásám. Měl jsem v ruce již hezkou řádku kapesních dálkoměrů, ale tenhle v mých očích docela hraje prim. Je lehounký, ergonomicky výhodný a pekelně, ale opravdu pekelně, rychlý. Rychlost měření je porovnatelná subjektivně jen s dnes asi nejlepším dálkoměrným binokulárem Leica Geovid HD-B. A podobné je to s jeho dosahem, který daleko přesahuje potřeby běžného myslivce.
Velkou pochvalu si zaslouží ergonomie, dálkoměr sedne do ruky jako kachna do vody. Měřicí tlačítko RANGE na ploše přístroje je uprostřed mělkého vybrání pro prst, sice nepřečnívá, ale prohlubeň prst na tlačítko spolehlivě navede. Tlačítko má přesně ten správný poměr odporu, abych si byl jist stiskem a přitom si co nejméně rozházel obraz a spolehlivě jsem ho ovládal i v rukavicích.
Dálkoměr je funkčně střídmý, ale jako myslivec ze západního okraje Křivoklátských lesů nemám pocit, že bych nutně potřeboval víc než nabízenou přímou skutečnou vzdálenost a vodorovnou vzdálenost. Uznávám, že různé balistické kalkulace nabízené jinými přístroji jsou sice příjemné, ale (aspoň pro mě osobně) i zbytné.
SIG SAUER prostě udělal něco, co jsem dlouho na trhu postrádal – přísně účelový, přitom ale velice platný a výkonný nástroj, o jehož zakoupení velmi vážně uvažuji.
Závěrem mi dovolte s úsměvem na rtech konstatovat, že generační obměna u Leupoldů roku 2014 je jeden z mála případů, který znám, kdy podobná plošná akce byla pro celou střeleckou komunitu nezpochybnitelným přínosem. Nebýt toho, SIG SAUER Electro-Optics by asi nevznikl a skoro určitě by neměl tak raketový nástup.
Ing. Martin HELEBRANT
e-mail marthelebrant@gmail.com