Následující měsíce přinesou české myslivosti nejen jaro, ale i nevídanou legislativní smršť: vláda a parlament mají projednávat novelu zákona o myslivosti, Evropský parlament a Rada EU mají schvalovat směrnici o zbraních, a do vlády má jít také novela zákona o ochraně přírody údajně implementující nařízení EU o invazních nepůvodních druzích.
1. Pane premiére, jaký je Váš vztah k myslivosti?
Mám velmi silný vztah k přírodě, od dětství jsem trávil spoustu času na výletech a stejně tak nyní s rodinou, když se najde chvilka v rámci mého pracovního vytížení, vyrážíme do přírody na procházky. Myslivec nejsem, ale velmi si vážím vašich aktivit, které vnímám jako zájmovou, hospodářsky a celospolečensky užitečnou činnost. Jako myslivci se staráte o zvěř, která není vaším vlastnictvím, ale naším společným přírodním bohatstvím, a je jen dobře, že se najde tak velká skupina občanů, kteří odborně a celoročně pečují o to, co je nám všem společné. Myslivost je ale také dlouholetá tradice, kulturní aspekt života mnohých na venkově. Uvědomuji si, že v malých obcích jsou myslivci vedle dobrovolných hasičů často hlavními hybateli kulturního dění, a proto také byla před několika lety povýšena na národní kulturní dědictví. Podpora myslivců a podmínek, za kterých mohou svou činnost provozovat, je pro mne i můj kabinet důležitou prioritou. Udělám, co je v mých silách, aby česká myslivost, jako naše národní kulturní dědictví, proplula legislativními bouřkami bez pohromy.
2. Jak předpokládáte, že dopadne novela zákona o myslivosti?
Podle mých informací je novela zákona o myslivosti resortem zemědělství poměrně pečlivě připravována. Je důležité, že probíhá pečlivá diskuse se všemi zainteresovanými – s vámi, myslivci, lesníky, zemědělci i vlastníky pozemků. Vnímám obavy myslivců, aby se nesnižovala minimální výměra honitby pod 500 ha, což naposledy silně zaznělo i z úst představitelů Českomoravské myslivecké jednoty na našem vánočním setkání se zájmovými svazy v prosinci minulého roku.
Mohu se zaručit, že udělám vše pro to, aby za mojí vlády do sněmovny nešel žádný návrh, který by tuto výměru snižoval, protože uznávám odborné argumenty, že na malé výměře nelze řádně myslivecky hospodařit. Se zvěří by se mělo hospodařit spíše ve větších celcích podle konfigurace krajiny. Myslivci se celý rok o zvěř starají, platí nájmy vlastníkům pozemků, proto by měli nejlépe vědět, jaká minimální výměra je potřebná z hlediska chovu zvěře.
2. V průběhu minulého roku Strana zelených zorganizovala výzvu proti novele zákona o myslivosti: "Bez peněz do lesa nelez!" (www.bezpenezdolesanelez.cz), co si o ní myslíte?
Je to zbytečné strašení a předvolební výkřik Strany zelených. Výzva může zbytečně vyvolat nevraživost vůči myslivcům. Přitom, jak jsem informován, ustanovení o možnosti omezení pohybu v lese existuje ve stávajícím zákoně už dávno, a dlouholetá praxe ukazuje, že k žádnému nadužívání těchto zákazů nedochází. Důležitá je v tomto ohledu především bezpečnost. Musí být jasně stanoveno, jak označit v době společných lovů myslivců, že takový lov probíhá, a to například značkami na přístupových cestách.
3. Myslíte, že je možné v zákoně o myslivosti vyvážit práva vlastníků pozemků a myslivců?
Myslím si, že je možné dosáhnout rovnováhy. Chce to ale dostatečnou diskuzi a čas. Určitě by novele neprospělo, pokud by se měla projednávat ve spěchu. Není cílem prosadit novelu za každou cenu. Pokud se ukáže, že nad ní visí příliš mnoho připomínek, raději ji stáhneme a budeme hledat společný konsenzus.
4. Dalším diskutovaným legislativním krokem je novela zákona o ochraně přírody. Ministerstvo životního prostředí již před rokem publikovalo ve svém časopise Ochrana přírody "Seznam prioritních invazních druhů pro ČR" na kterém se mj. ocitly společensky i hospodářsky významné druhy jako muflon, kamzík, pstruh duhový, siven americký, amur bílý, akát, borovice černá, ořech, řepa cukrovka aj. Nyní MŽP připravuje rozsáhlou novelu zákona o ochraně přírody, která má vedle "implementace" nařízení EU, které zakazuje 37 celounijních invazních nepůvodních druhů, regulovat i užitečné neinvazivní nepůvodní druhy, a které má stanovit právní rámec pro český národní seznam invazních nepůvodních druhů. Co si o tom myslíte?
Jako právník velmi silně vnímám rozdíl mezi evropskou směrnicí a nařízením. Obecně řečeno, zatímco směrnice se během určité doby implementuje do národní legislativy, nařízení je přímo aplikovatelné a nemělo by být duplikováno v národní legislativě. Proto se budu předkladatelů ptát, co je vede k tomu navrhovat, jak vy říkáte, takovou rozsáhlou novelu. Novely zákona o ochraně přírody bývají tradičně kontroverzní a generují pak velké množství pozměňovacích návrhů v PSP ČR. Pokud tedy všechny tyto otázky nebudou objasněny, budu trvat na stažení tohoto návrhu a přepracování, i kdyby to mělo znamenat, že se novela zákona o ochraně přírody do konce volebního období nestihne. Koneckonců, problematika invazních nepůvodních druhů přece ve světě není nic nového, jak známo, své zkušenosti s tím mají různé izolované ostrovy či Austrálie. Přichází-li EU respektive MŽP s legislativní úpravou až teď, pak je jasné, že se nejedná o urgentní věc, která by se měla šít horkou jehlou nějak mimořádně narychlo bez dostatečné celospolečenské diskuze a bez posouzení přínosů a dopadů.
Proto jsem také na základě „Prohlášení hospodářů v krajině k legislativě invazních nepůvodních druhů“, které mi signatáři Prohlášení zaslali, svolal 23. 11. 2016 jednání na Úřad vlády ČR k danému tématu. K jednání byli pozváni jak zástupci signatářů Prohlášení, tak zástupci Ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, aby si navzájem vyjasnili stav návrhu novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která implementuje Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů.
5. Dle dosavadních návrhů chce MŽP regulovat, omezit, či vyhubit nejen invazní nepůvodní druhy, které se nekontrolovaně šíří, ale obecně i nepůvodní druhy, které jsou zde dokonce o stovky let déle než brambory a mezi které patří např. i bažant nebo "tradiční" český kapr.
Vnímám už řadu let, že lidé si obecně nepřejí, aby české implementace evropského práva byly ještě "papežštější" než EU, proto se i v tomto případě přikláním k minimální technické novele, je-li vůbec třeba.
6. Nikdo neví, kolik nově zamýšlená regulace bude vůbec stát na administrativě i na škodách na hospodaření s nepůvodními druhy. Dovede to odhadnout?
Dovedu si představit, že hospodářské dopady mohou být v případě nevhodné implementace značné. Kolik to bude stát, to bude určitě jedna z prvních věcí, na kterou se i já budu ptát předkladatelů, až se tento materiál dostane na jednání vlády. A budu chtít vidět kvalitní analýzu dopadů jak na straně státu a obcí, tak na straně hospodařících právnických osob i běžných občanů z řad myslivců, chovatelů, rybářů, zahrádkářů, včelařů aj. Budu požadovat jasné zdůvodnění přínosu pro ochranu životního prostředí a budu chtít prokázat nákladovou efektivitu.
7. Evropská komise chystá směrnici o zbraních, která má omezit jejich legální držení. Dotkne se tato směrnice také myslivců?
Česká republika nechce jít cestou omezování práv vlastních občanů, kteří řádně a legálně drží zbraň. Zpřísnění či znemožnění držení zbraní občanům je jen politické gesto
. Můžeme být hrdi na to, že je Česká republika 6. nejbezpečnějších zemí na světě. Český zákon o držení zbraní je odborníky vnímán jako jeden z nejdokonalejších na světě pro svoji vyváženost v právech na straně jedné a pro přísnost v povinnostech držitelů na straně druhé. Naše vláda i Ministerstvo vnitra se již dříve vyslovily proti EU směrnici o zbraních v navržené podobě, a mohu slíbit, že tento postoj nezměníme. Otázkou je, jak bude hlasovat na jaře Evropský parlament, zatím však vnímám, že alespoň u našich europoslanců převažuje ve shodě s naší vládou odmítavý postoj ke směrnici.
Rád bych všem myslivcům popřál úspěšný lovecký rok 2017 a hodně energie do jejich činnosti.
Děkujeme za rozhovor