Časopis Myslivost

Platný zákon o myslivosti a jeho požadavky na uživatele honebních pozemků včetně nájemců a zemědělských hospodářů je většině myslivců znám, novelizovaný předpis včetně důvodové zprávy je dostupný on-line na webových stránkách Ministerstva zemědělství.
 
Právní úprava zákona o myslivosti a péče o životní prostředí
 
V důvodové zprávě k novelizovanému předpisu je definována myslivost jako soubor hospodářských činností prováděných v přírodě ve vztahu ke zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví – tradiční obor lidské činnosti v hospodaření se zvěří a v aktivní péči o živočichy v krajině.
Významný je akcent na to, že myslivost je soubor hospodářských činností a že myslivost je o aktivní péči o živočichy v krajině.
Jako aktivní péči o živočichy v krajině ze strany myslivců vnímáme spoluvytváření vhodných životních podmínek, především ekologických kompenzačních ploch ve vztahu ke stále se zvětšujícím monokulturám, interakčních prvků a skladebných částí funkčních územních systémů ekologické stability.
Oporu pro toto konání nacházeli myslivci ve stávající platné právní úpravě, kde v zájmu ochrany zvěře, uživatelé polních honiteb byli a dnes stále jsou povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř.
 
Význam zakládání a péče o zelenou infrastrukturu
 
Výsledky seriózních výzkumů jasně prokazují, že ochrana stávajících populací a zvyšující se početnost a druhová různorodost (biodiverzita) flóry a fauny, jde především ruku v ruce s ochranou a vylepšováním zelené infrastruktury užívaných honiteb. Funkční ekosystém je ideální pro prevenci nejen škod působených na zvěři, ale také škod působených zvěří.
Promyšlený systém mokřadů, tůní, biokoridorů, biocenter, zvěřních políček, zatravněných údolnic či zalesněné obtížně obhospodařované půdy je nejlepším nástrojem jak dosáhnout myslivecky atraktivní, pestrou na biodiverzitu, prostupnou pro člověka a na klimatickou změnu adaptovanou přírodu a krajinu.
Taková krajina je následně připravena minimalizovat dopady jednotlivých druhů eroze, zadržovat přívalové srážky a obnovovat vodní režim v krajině s cílem zajištění půdní úrodnosti a možného udržitelného zemědělského i mysliveckého hospodaření.
Pokud pomineme diskuse o tom, co by nám přinesla vládou předložená novela zákona o myslivosti, která je doslova „vykleštěna“ z pohledu potence a podpory myslivců ozeleňovat, je vhodné již v tomto období plánovat smysluplné myslivecké aktivity na příští zemědělský, respektive myslivecký rok. Záměrně zde říkáme zemědělský, protože to, jak budeme hospodařit myslivecky se zvěří, bude zcela jistě odvislé od aktivit zemědělců; početnost divočáků v honitbě nám bude pravděpodobně stoupat s osevním postupem obsahujícím řepku, kukuřici a slunečnici, naopak polní ptáci a zajíci budou v drtivé většině strádat…
Ano, beru v úvahu velikost dílů půdních bloků, jak se odborně v kruzích zemědělských říká pozemkům s monokulturou, kterou obhospodařují v honitbách z pohledu výměry klíčoví zemědělci. Nečekejme, že se bude velikost půdních bloků v budoucnu zmenšovat, ba naopak. Ministrem zemědělství proklamované biopásy a zatravněná orná půda v pozicích údolnic, které by měly v budoucnu zmenšovat velikost půdních bloků o výměře nad 30 ha a umožňovat odlov především přemnožené spárkaté zvěře bylo jako zajímavě podporované agroenvironmentální opatření pro praktikující zemědělce v nabídce Ministerstva zemědělství již před rokem 2007. Tento úřad zemědělce motivoval nejenom finanční částkou, ale zdůrazňoval funkčnost opatření ve vztahu k významné ochraně půdy před erozí a zastavení snižování biodiverzity. Ale v nejvíce postižených katastrech negativními dopady intenzivního zemědělství byla implementace těchto opatření až na výjimky zanedbatelná.
Z tohoto důvodu, zájmu o zemědělské komodity všeho druhu a trendu pořizovat zemědělskou techniku stále větších záběrů a výkonů, jeví se značně naivní vnímat možné uplatnění škod působených zvěří u myslivců, v souvislosti s novou právní úpravou, jako nástroj pro zvýšení mozaikovitosti krajiny, zvýšení biodiverzity a celkové zajištění lepší péče o životní prostředí ze strany zemědělců.
Zkušenosti z let minulých nám ukázaly, bohužel, že správná motivace pro ochranu životního prostředí se musí hledat jinak a u jiných aktérů, než jsou samotní zemědělci. A těmi aktéry jsou a musí být myslivci, pokud budou chtít řádně vykonávat ten „pomyslný soubor hospodářských činností“, který jim zlepší např. početnost a druhovou různorodost polních ptáků a především také společenskou prestiž a postavení, které k myslivosti v minulosti patřilo.
 
Motivace ozeleňovat, vlastnictví, právní důvod užívání honebních pozemků
 
Je známo, že důvodem pro „ozelenění“ není finanční nabídka za služby vykonávané pro stát (dotace), ani informace o funkčnosti a očekávaných pozitivech změny v krajině v kvalitně vytvořené brožuře, metodice či detailním návodu; v drtivé většině případů je motivací pro vlastníky nebo nájemce pozemků založit krajinotvorný prvek nebo vytvořit jinou kompenzační ekologickou plochu přímo „koktejl“ zjištění, která spočívají především v:
- poznání negativních vlivů současného konvenčního zemědělského hospodaření (erozní ohroženost půdy, neschopnost krajiny zadržet vodu, nesprávná praxe při aplikaci přípravků na ochranu rostlin),
- klesající početnosti druhové diverzity rostlin a živočichů včetně početních stavů drobné zvěře,
- gradaci počtu zraňovaných a usmrcovaných živočichů díky zvyšující se intenzitě využívání zemědělské techniky (abnormální záběry, rychlost pojezdu, sklizně…),
- poznání způsobů nápravy (kompetence hospodářů) a možnosti financování jednotlivých opatření,
- možnosti účinně a efektivně předcházet škodám zvěří a na zvěři (odváděcí políčka pro hnízdění, žádaná a vysoce hodnotná potravní nabídka předcházející škodám zvěří na polních plodinách),
- poznání významu vlastnictví pozemků či dlouhodobého nájmu.
 
Mnohokrát, i na stránkách tohoto časopisu bylo v minulosti apelováno na myslivce, aby neváhali a část svých finančních prostředků z investic na poplatkové lovy v zahraničí, rekonstrukce loveckých chat nebo investic do zbraní a střelnic směřovali do oblasti nákupu honebních pozemků, nejlépe v honitbě, ve které praktikují.
Vycházíme z poznání, že nejsnadnější cesta, jak vytvořit políčko pro zvěř, zatravněný a ozeleněný průleh, nebo vytvořit následně mokřad či tůň, nevede přes výchovu či vyjednávání se zemědělci, ale vede přes osobní vlastnictví, vlastní právní důvod užívání pozemků a následné „správné“ hospodaření, nejlépe samotných myslivců.
Pokud myslivci finanční prostředky na nákup půdy nemají, zoufat nemusí. Velmi úspěšně se dá i v současné (nelehké, v porovnání se zájmy agrárních subjektů) době ozeleňovat na pronajaté půdě. Stále více obecních samospráv si uvědomuje, že cesta ke stabilnímu a fungujícímu venkovu vede přes aktivní spoluobčany; takto osvícené samosprávy v dnešní době samy vykupují zemědělskou půdu a tuto nabízí místním hospodářům k nájmu (pachtu). Takovou nabídku a následně poptávku by měli vyvolávat právě myslivci pro absentující a žádané ozeleňování.
Dnešní doba je výjimečná též s ohledem na proces navracení církevních restitucí. Církve a jim podřízené řády v současné době ve velké míře nabývají majetek tvořící také zemědělský půdní fond s tím, že přehodnocují stávající způsob užívání a rozhodují o hospodaření v době budoucí.
Myslivcům se proto právě teď nabízí výjimečná možnost oslovit nové správce církevních majetků s moudrou a ušlechtilou myšlenkou být nápomocným při zlepšování životního prostředí. Pokud získáme pozemek do vlastnictví či získáme právní důvod užívání pozemku (pacht, nejlépe dlouhodobý), máme vyhráno, můžeme začít smysluplně hospodařit.
 
Co se dá v dnešní době v oblasti mysliveckého „ozeleňování“ dělat a co je funkční
 
Záměrem myslivců by měla být tvorba honiteb ekologicky stabilních, tj. takových, které mají schopnost vyrovnávat vnější změny a rušivé vlivy (např. ze strany zemědělců při aplikaci pesticidů) a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce (např. přirozená regulace škůdců predátory).
Hlavním projevem stabilního ekosystému je přírodní rovnováha. Za tímto účelem se nabízí na vlastních či pronajatých pozemcích (na základě souhlasu vlastníka a v souladu s účelovým určením pozemků) provádět:
- agroenvironmentální a klimatické opatření (biopásy, zatravněné a ozeleněné průlehy, opatření pro ochranu čejky chocholaté),
- zalesňování obtížně obhospodařovatelné zemědělské půdy,
- zakládání, následná péče a údržba krajinotvorných prvků (soliterní stromy, stromořadí, skupiny dřevin, extenzivní krajinotvorné sady, biokoridory, biocentra, mokřady a tůně) a také například,
- hospodaření v režimu ekologického zemědělství.
 
Udělejme opatření pro čejku, učiníme tak zároveň opatření i ve prospěch zajíce, bažanta a koroptve
 
Biopásy či jiná zvěřní políčka byla již dostatečně popularizována, jako příklad pro myslivce uvedu velmi perspektivní a zajímavé opatření pro ochranu čejky chocholaté (agroenvironmentální a klimatické opatření vytvořené v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 Ministerstvem zemědělství a zástupci České společnosti ornitologické).
Jak známo, čejka chocholatá byla v dobách minulých dokonce lovnou zvěří, loví se údajně též i v současné době v některých jižních státech Evropy; opatření má však za cíl podpořit populaci čejky chocholaté ne z důvodu následného lovu, ale s ohledem na její význam v přírodě.
Jak jistě i myslivci ví, čejka v době svého hnízdění velmi účinně a efektivně brání svá hnízdiště včetně jeho okolí v řádech až desítek hektarů před predátory. Propracovaným monitoringem a brilantními nálety velmi účinně vymístí motáky, káně či jiné potenciální škůdce čejčích populací. Dokonce byly pozorovány útoky čejky i na slídící lišky a toulající se kočky. Díky čejkám mají tak daleko větší šanci přežít živě narození zajíčci či s větším úspěchem v okolí čejčí lokality hnízdící bažanti a koroptve. Současně jsou chráněny další druhy ptáků vázaných na ornou půdu v zemědělské krajině.
Žadatel je povinen po celou dobu trvání závazku dodržovat stanovený způsob obhospodařování hnízdiště.
 
Postupy, jak ozeleňovat
…opatření pro ochranu čejky chocholaté
 
Téměř pro všechna opatření jsou dnes již vytvořeny metodiky, normy či jiné standardy, které v souladu se správnou praxí a novými trendy „říkají“ realizátorům, jak postupovat, aby bylo dosaženo požadovaného výsledku.
Zajímavé je opatření pro ochranu čejky; čejka je tažný pták, který k nám přilétá již koncem února a zejména pak v březnu a odlétá od srpna do prosince podle vývoje počasí. Čejky se na vhodné hnízdní lokality tvořené především zamokřenou zemědělskou půdou pravidelně vrací.
Čejky obsazují hnízdiště obvykle od poloviny března, v té době je také nejsnadnější čejky na polích pozorovat, během toku provádí samci nápadné svatební lety, doprovázené táhlým pronikavým voláním. Samice postupně snáší nejčastěji 4 vajíčka a zhruba po měsíci sezení se od druhé poloviny dubna a v první dekádě května líhnou mláďata, která velmi rychle opouštějí hnízdo. Rodiče je zhruba 40 dní vodí za potravou. Část čejek je schopno mít náhradní snůšky. Vajíčka u náhradních snůšek bývají menší a často kompletní snůšku tvoří jen 3 vajíčka. Pro náhradní snůšky si čejky vybírají poslední nezasetá nebo právě zasetá pole, právě přítomnost jiných úspěšně hnízdících čejek přitom může být indikátorem vhodnosti lokality. Většina ptáků tak vyvádí svá mláďata do poloviny června, přestože se vzácně mohou objevit i pozdější snůšky.
Vyloučení pěstování plodin v době hnízdění a bezprostředně po něm zvyšuje pravděpodobnost úspěšného vyhnízdění a odchovu mláďat. Současně jsou nastavenými podmínkami podpořeny další druhy ptáků vázaných na zemědělské biotopy, včetně chráněných druhů (např. skřivan polní a ťuhýk obecný).
Následný management (po vyhnízdění) je směřován na ochranu půdy, podporu dalších volně žijících organismů na orné půdě a především také předcházení škodám zvěří na polních kulturách nabídkou kompenzační plochy s vysoce hodnotným krmivem.
Cílem podpory je tedy vytvořit optimální hnízdní podmínky, které by pomohly čejkám vyvést bez problémů mláďata. Po vyvedení mláďat, ve druhé polovině kalendářního roku, se pozemky orné půdy upravují a osévají speciální směsí plodinami převážně na zelené hnojení, což představuje dodatečné náklady zahrnující pořízení doporučeného osiva, náklady na vlastní výsev plodiny a její následné zapravení.
Směs je navržena ve dvou typech tak, aby z ní měli prospěch ostatní ptáci, savci a opylovači.
Na lokalitách, kde se opatření pro čejku uplatňuje a jsou vymezeny jako hnízdiště čejky chocholaté je zakázáno od začátku roku až do konce května provádět jakékoli agrotechnické operace, což představuje pro zemědělce ztrátu příjmu z produkce na orné půdě.
 
Konkrétní podmínky pro realizaci opatření jsou následující:
Realizátor opatření musí od 1.1. do 15.6. zabránit přejezdům zemědělské i jiné techniky. Z popsaného životního cyklu čejek je zřejmé, že běžné jarní polní práce spolu s ošetřováním porostu v postupující sezoně velmi negativně ovlivňují úspěšnost hnízdění čejky a rovněž samotné vyvedení mláďat.
Pokud jako vlastník nebo nájemce pozemku s ornou půdou vstoupíte do programu na ochranu hnízdišť čejky, znamená to pro vás tedy vynechat vymezenou plochu z běžného zemědělského hospodaření až do poloviny června. Výjimka z tohoto požadavku se vztahuje na čtyřmetrový pás od okraje dílu půdního bloku, který lze používat k přejezdům techniky.
Realizátor opatření musí od 16. 6. do 15. 7. vysít stanovenou směs - certifikované nebo uznané osivo. Po vyvedení mláďat je vhodné čejkám, ale i dalšímu polnímu ptactvu a bezobratlým vytvořit vhodné prostředí pro shromažďování.
Složení směsi je buď v krmné variantě, nebo se může jednat o směs pro opylovače. Při míchání směsi je nutné dodržet následující poměr a při setí minimální výsevek: 10 kg/ha prosa setého, 10 kg/ha lesknice kanárské, 5 kg/ha slunečnice roční. Pokud se jedná o směs pro opylovače, pak je potřeba počítat s těmito poměry a minimálními výsevky: 6,25 kg/ha svazenka vratičolistá, 5 kg/ha hořčice bílá, 5 kg/ha řepka jarní, 5 kg/ha pohanka obecná, 3,75 kg/ha komonice bílá.
K setí je možné použít směs již namíchaného osiva (jednotlivé komponenty směsi musí být uznané nebo kontrolované osivo) nebo je možné si namíchat vlastní směs z uznaného nebo kontrolovaného osiva.
Výsev musí být proveden nejpozději do dvou let od vydání míchacího protokolu nebo osvědčení prokazujícího kvalitu osiva.
Nelze použít farmářské osivo. Pokud vstoupíte do programu na ochranu hnízdišť čejky a budete žádat o dotace, znamená to pro Vás zajistit v poměrně zemědělsky méně obvyklém termínu vysetí jedné z výše uvedených směsí.
 
Jak se financuje ozeleňování
 
Ochrana a zvyšování biodiverzity, obnova krajinné struktury a zakládání prvků územních systémů ekologické stability, ochrana půdy, vody a ovzduší, to jsou velmi žádané služby, za které je především stát připraven řádně platit formou dotací. V ceně za službu jsou zahrnuty platby za činnosti nutné při zakládání, ale také pro provedení odpovídající následné péče a trvalé údržby. Například dotace, která je vyplácena Státním zemědělským a intervenčním fondem žadateli na jeden hektar dílu půdního bloku s kulturou standardní orná půda vymezeného v LPIS jako hnízdiště čejky chocholaté, je výše platby včetně tzv. platby na plochu a splnění podmínek tzv. „greeningu“ asi 24 000 Kč při aplikaci opatření. Platba je vyplácena ročně s tím, že žadatel se musí zavázat provádět opatření po dobu minimálně 5 let.
Obdobné a zajímavé, z pohledu praktikujících myslivců, je i financování jiných, výše uváděných opatření. Nabízené finanční částky jsou ve většině případů tvořeny náhradami za náklady za osivo a práci a u většiny opatření též položkou kompenzující zisk z možného klasického, komodity produkujícího, zemědělského hospodaření.
Jak již bylo uvedeno, u velké většiny hospodářů, kteří ozeleňují, není finanční příspěvek jedinou motivací. Funkčnost prováděných opatření generující požadované služby jsou tím očekávaným přírodním příspěvkem v oblasti ochrany a správné péče o životní prostředí.
 
Soutěž „Honitba roku“, pozvánka na Hlubokou
 
Pomalu, ale jistě vchází ve známost, že Českomoravská myslivecká jednota pořádá každoročně soutěž „Honitba roku“. Soutěž slouží jako velmi účinný a efektivní nástroj, díky kterému podporujeme právě ozeleňování a s tím související aktivity.
Smyslem soutěže a následného ocenění je atraktivní formou rozšiřovat informace o chvályhodných aktivitách myslivců a dále šířit obecné povědomí o ochraně krajiny a jejího kulturního a přírodního dědictví, hodnotách krajiny pro každodenní život zvěře a apelovat na další myslivecké hospodáře, aby přijali svůj díl odpovědnosti za krajinu a její udržitelné užívání.
Soutěž primárně slouží jako ocenění aktivit směřujících ke zlepšování životního prostředí pro volně žijící zvěř, udržitelnému rozvoji krajiny, ale také a především pro šíření příkladů dobré praxe mezi mysliveckou, ale i nemysliveckou veřejností.
Na internetových stránkách www.cmmj.cz můžete již několik měsíců přes odkaz „Honitba roku“ sledovat aktivity úspěšných myslivců, fotodokumentaci toho, co prováděli a v honitbách se osvědčilo, jak vypadala krajina před realizací a po realizaci, jaký postup včetně dokumentace na ozeleňování byl použit a proč, kolik je opatření stálo, kde získali finanční prostředky a v neposlední řadě také, jak se opatření projevila na zvěři.
Na těchto www stránkách můžete nalézt kontakt na prezentované myslivce; též jsou zde zveřejněny informace a kontakty na ty partnery soutěže, kteří vám pomohou poradensky a konzultačně, mohou pomoci s tvorbou projektové dokumentace, s dodávkou osiva na políčka pro zvěř, zajištění výsadbového materiálu na zakládané krajinotvorné prvky popřípadě s provedením zemních prací při tvorbě mokřadů a tůní.
Vyhodnocení druhého ročníku soutěže „Honitba roku 2016“ se uskuteční již v sobotu 24.6.2017 v rámci Národních mysliveckých slavností na loveckém zámku Ohrada na Hluboké. Prezentace soutěžících myslivců, jejich příkladných aktivit a následné ocenění bude součástí hlavního programu tohoto mysliveckého svátku. Všichni jste srdečně zváni!
 
Zvyšovat přírodní hodnotu honiteb formou ozelenění myslivci je potřebné a žádané, bez ohledu, jestli platí ještě stávající právní úprava nebo praktikujeme již podle pravidel budoucích. V každé honitbě se musí praktická péče o přírodu a krajinu aktivně provádět, pokud tomu tak již není, musí se začít a když ne dnes, tak zítra je již pozdě…
Otázkou pouze zůstává, co, jakou formou, kde, kým, jak rychle, kolik a za co…
Dosavadní praxe, stávající realita na venkově a schválené záměry kompetentních orgánů nám dávají předpoklad, že kdo bude chtít, způsob a řešení vedoucí k úspěchu, který v konečném důsledku prospěje ne jenom hospodaření se zvěří, skutečně najde. Příkladem a vzorem jsou právě úspěšní soutěžící v soutěži „Honitba roku“.
Dr.Ing. Petr MARADA
Mendelova univerzita v Brně,
komise pro ekologii ČMMJ
Radek PODHORECKÝ
Okresní myslivecký spolek Příbram
 
V článku byly použity výsledky z projektu NAZV KUS č. „QJ1530348 – Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení“