Časopis Myslivost

Dovolte mi, abych se zmínil o situaci uvnitř organizace a o celkové celospolečenské situaci ve vztahu myslivost versus laická veřejnost a současně o dnešním celospolečenském vnímání myslivců.
Jedním z důležitých úkolů, které jsme v uplynulém období museli uskutečnit, bylo provedení fúze Myslivosti, s.r.o., Služeb myslivosti s.r.o. a společnosti Interlov, s.r.o.. Mohu prohlásit, že celá fúze proběhla bez větších problému a nově vzniklá společnost pokračuje v práci ve prospěch ČMMJ. Jak budete informováni mými kolegy, proces fúze a nového personálního opatření se začíná již od prvních měsíců projevovat i v ekonomických výsledcích nově zřízené společnosti.
Dalším neméně významným úkolem je celková stabilizace Všeobecné pojišťovny Halali, a.s. Pojišťovnu čekají v nejbližším období ještě složitější úkoly než předchozí zmiňovanou společnost. Je potřeba opětovně obnovit důvěru myslivců, a to jak členů, tak i nečlenů organizace, ve fungování této pojišťovny ve prospěch nás všech myslivců. Pojišťovna přichází s novými produkty pojištění a pevně věřím, že tato snaha bude ze strany myslivců vnímána pozitivně.
Výrazně složitějším problémem, který se bude probírat i v průběhu dalšího jednání Sboru zástupců, jsou současné spory se společností Dev Club a nájemcem domu v Jungmannově ulici firmou Slug Invest. Tuto situaci současné představenstvo nezavinilo, nicméně je na něm, aby se s celou situací vypořádalo a opravdu pojmenovalo konkrétní viníky celé situace. Věřím, že k tomuto dojde během několika následujících měsíců.
Možná, že některým z Vás se celá situace jeví jako zdlouhavá, ale věřte, že stále se objevují nové okolnosti, které celou věc komplikují a prodlužují. Obávám se, že řešení obou případů se v dohledné době neobejde bez vleklých soudních sporů.
Je mou povinností dnes oznámit, že představenstvo všeobecné pojišťovny Halali, a.s., po projednání se zástupci většinového akcionáře se rozhodlo podat trestní oznámení na bývalé členy představenstva všeobecné pojišťovny Halali, a.s. a bývalou ředitelku pojišťovny ing. Zumrovou. Důvody, které nás vedly k tomuto kroku, přednesou místopředseda ČMMJ Ing. Červenka a předseda představenstva pojišťovny Halali Ing. Sládeček ve svých vystoupeních v dalších bodech programu.
Jsem si vědom, že se jedná o nesmírně citlivou otázku, která se výrazně dotkne celé naší organizace. Musím konstatovat, že od minulého zasedání Sboru zástupců se zjistily závažné skutečnosti v konání bývalého představenstva a bývalé ředitelky pojišťovny. Tyto nově zjištěné skutečnosti přivedly představenstvo pojišťovny k rozhodnutí pro podání trestního oznámení.
Chtěl bych vás tímto požádat o jedno. Vím, že jsem vždy tvrdil a tvrdím, že musíme být otevření a transparentní k delegátům Sboru zástupců i celé naší členské základně. Dnes budete seznámeni pouze s některými skutečnostmi, které vedly představenstvo a vedení ČMMJ k tomuto kroku. Jsem si ale vědom, že na řadu otázek dnes nebudeme moci konkrétně odpovědět, vzhledem k budoucímu vývoji v této kauze. Ne že bychom nechtěli, ale jedná se o nesmírně citlivou otázku týkající se následného šetření celé věci Policií ČR. Nicméně všechny ubezpečuji, že jakmile to okolnosti dovolí, budete seznámeni s vývojem celé kauzy a s veškerým děním v posledních letech v této pojišťovně.
Klienty pojišťovny mohu ubezpečit, že se nejedná o problém týkající se předmětu podnikání pojišťovny. Tímto myslím zajištění plnění pojišťovacích produktů, ale problém se týká některých zásadních rozhodnutí představenstva a ředitelky pojišťovny ve vztahu k objektu v Jungmannově ulici
Vím, že někteří po tomto kroku volali již dříve. Musím předeslat, že každé toto rozhodnutí je potřeba podložit opravdu nezvratnými důkazy. Mohli jsme se samozřejmě domnívat, že ne vše bylo vše zcela košer, ale žádné konkrétní pochybení podložené relevantními doklady jsme neměli. Zároveň jsme byli všemi členy představenstva a ředitelkou pojišťovny opakovaně ubezpečování o správnosti učiněných kroků a rozhodnutí. Mnohdy bylo zcela záměrně podsouváno, že my jsme ti, kteří přišli pojišťovnu levně prodat a vyvést z ČMMJ. Úsudek na celou situaci si dnes budete moci udělat sami.
Sám za sebe mohu říci, že mne nikdy nenapadlo, že nové představenstvo bude muset tento krok opravdu učinit. Spíše jsem předpokládal, že různé dříve učiněné kroky a rozhodnutí některých členů představenstva pojišťovny byly činěny z neznalosti a mnohdy i diletantství. Dnes si to již nemyslím. Nicméně problém je tak závažný, že představenstvo k zjištěným skutečnostem muselo zaujmout stanovisko.
 
Většina z těch, kteří zde dnes na Sboru zástupců sedí, je seznámena s mými názory na budoucí chod organizace a myslivosti. Setkal jsem s valnou většinou z vás na zasedáních krajských koordinačních rad a na některých okresních mysliveckých sněmech. Velice rád s v diskuzi otevřu otázku a vyslechnu si i názory na fungování ČMMJ v následujících letech.
Při jednáních jsem vždy otevřel otázku ekonomického fungování jednotlivých okresních mysliveckých spolků, nastínil možnosti řešení současné situace. Neustále se snažím připomínat, že je nutno se zaměřit na práci s mládeží a opravdu aktivně začít vystupovat ve prospěch ČMMJ a myslivosti.
Dnes mohu říci, že se nám začíná alespoň částečně dařit stabilizovat členskou základnu. Dokonce mám i informace, že jsou i okresy, kde počet členů meziročně neklesl. Opět neopomenu zdůraznit, že práce okresních mysliveckých spolků a jejich funkcionářů a jednotlivých mysliveckých spolků přispívá a hlavně v budoucnu musí přispívat k zlepšení jména ČMMJ. Úloha Prahy je a v budoucnu musí být hlavně v rovině politické a organizační, současně by měla být také v rovině servisní a metodické ve vztahu k regionům. Na tyto činnosti bychom chtěli v následujícím období zaměřit také svou pozornost.
 
Značnou chybou se dnes jeví podcenění práce s mládeží a mladou generací nastupujících myslivců v uplynulých dvaceti letech. Nechci dnes polemizovat s názory, že to je všeobecný jev celé naší společnosti. Kdyby to tak opravdu bylo, dnes by proti nám nestály tisíce mladých aktivistů v různých nevládních sdruženích a ochranářských spolcích. Ano, koníček jménem myslivost dnes není moc moderní prezentovat některými z nás na veřejnosti.
V posledních dvaceti letech jsme dovolili, aby veřejnost přijala skutečnost, že tzv. „rádoby“ ochránci přírody a také tzv. „panelákoví“ ochránci přírody jsou ti, kteří o přírodu skutečně pečují. Historicky jsme to byli ale přece my, myslivci, a také lesníci a zemědělci, kteří jsme se starali o zvěř, přírodu a krajinu. Nikdo z nás přeci nechce, aby o dění v přírodě rozhodovali ti, kteří to mají pouze nastudované z knih a přednášek na nepřeberném množství škol s ekologickou tématikou, chrlících ročně stovky těchto tzv. odborníků na lesnictví, přírodu a myslivost.
My jsme přece ti, kteří dlouhodobě sledujeme zákonitosti koloběhu života v přírodě, při pravidelných činnostech v krajině, souvisejících také s výkonem práva myslivosti.
Opětovné přivedení mladší a mladé generace vidím jako jeden z nejdůležitějších úkolů ČMMJ v následujících letech. Pro dnešní zasedání jsem si připravil rozbor věkové struktury představitelů všech našich 81 okresních mysliveckých spolků. Bohužel to není radostné konstatování – 62 % předsedů OMS je starší šedesáti let a 10 % ze všech našich předsedů je starší sedmdesáti let. U jednatelů je situace o málo „lepší“, záměrně říkám v uvozovkách lepší – 41 % jednatelů našich OMS je starší šedesáti let a opět 10 % je starších sedmdesáti let. Ve vší úctě k těmto činovníkům, nestala se opravdu někde chyba. Jste opravdu schopni vychovávat své nové nástupce? Přeci nechceme, abychom za deset let počítali s procentem ještě vyšším.
Věřím, že většina funkcionářů odvádí a odváděla svou práci celoživotně ve prospěch ČMMJ. A patří jim za tuto práci obrovský dík. Nemohu se ale smířit s tvrzením některých, že by již rádi i skončili, ale nemohou za sebe nikoho sehnat. Potom si kladu otázku, kde se stala chyba? Myslím si, že jsme opravdu podcenili práci s mladou generací.
Přitom myslivost a hlavně ČMMJ čeká v budoucnu nelehký úkol - zvrátit celkový negativní postoj společnosti k nám myslivců, který je podporován a částečně veřejnosti podsouvám i výše zmíněnými „rádoby“ ochranářskými organizacemi. Bude to úkol nesmírně náročný.
A v této souvislosti si kladu otázku, a prosím, aby to někteří jednotliví funkcionáři nebrali osobně, budete schopni se postavit ve vašem věku mladé generaci nastupujících zástupců ochranářských organizací? Většinou se jedná o mladé, počítačově a komunikačně zdatné soupeře, kteří dnes umně využívají k rychlému přenosu informací veškerá novodobá komunikační zařízení. A budete se chtít do tohoto nerovného boje vůbec zapojovat?
Rozhodnutí ponechám na každém z vás a na celé členské základně. Jsem ale přesvědčen, že pokud chceme alespoň částečně navrátit postavení myslivce tam, kam historicky skutečně patří, bude tento střet v brzké době nevyhnutelný. A to na všech úrovních v ČMMJ.
Samozřejmě se bude muset převážná část takového střetu odehrát v linii mediální a politické a za většinového přístupu pracovníků sekretariátu a členů Myslivecké rady. Nicméně aktivní přístup bude nutno vyvinout i na úrovni okresních a místních mysliveckých spolků v regionech. Zde musí být jednoznačně vidět každodenní práce jednatele v propagaci myslivosti a ČMMJ.
A v této souvislosti vidím také jeden z podstatných důvodů, proč se zástupci jednotlivých OMS opakovaně diskutuji otázku jednatelů na plný úvazek. Jsem totiž přesvědčen, že bez aktivního přístupu z úrovně jednotlivých okresů bude naše snaha celkem zbytečná. A do té doby, dokud si tuto skutečnost neuvědomíme, nemůžeme říci, že jsme započali obrodu ČMMJ!
 
Ano, opravdu je potřeba začít s obrodou naší organizace v následujících letech. Jsem si jistý, že někteří si možná řeknou, proč nám to takto podsouvá, vždyť my pracujeme dobře a pro dobro ČMMJ. Na to musím odpovědět jediné - kdybychom doposud všichni opravdu pracovali dobře, tak nemáme problémy, se kterými se dnes musíme potýkat. A je potřeba si opravdu tyto problémy opět připomenout.
Jedná se o klesající členskou základnu a s tím související špatnou ekonomickou situaci některých okresních mysliveckých spolků. Dále o nezájem mladé generace a celé společnosti ve vztahu k myslivosti obecně. Je to i postupné a trvalé stárnutí členské základny ČMMJ. A v neposlední řadě neaktivní přístup a práce některých současných funkcionářů a představitelů některých okresních mysliveckých spolků.
 
Pokud je naší společnou snahou navrátit myslivosti alespoň částečně renomé, musíme začít u nás všech, na sekretariátu, okresních spolcích, místních mysliveckých spolcích, v organizacích zřízených ČMMJ a ve všech dalších institucích, kde má ČMMJ svůj nezanedbatelný podíl.
Na posledních zasedáních mysliveckých rad byla opakovaně a zatím bez závěru komunikována otázka fungování a poslání Myslivecké nadace prof. Hromase. Nemám nic proti nadacím. Nemohu si však odpustit otázku, zda je naše Myslivecká nadace prof. Hromase opravdu nadací na svém místě s cílem pomáhat potřebným? Nebo se jedná pouze o instituci, do které byl vložen finanční podíl a která funguje na základě občasného finančního sponzoringu, kdy se schází určitá skupina členů ČMMJ, aby podiskutovali, setkali se s přáteli, uspořádali loveckou akci nebo společné výjezdní zasedání a občas uvolnili finanční částku na některé aktivity spojené s myslivostí a ČMMJ? To přece není a nemůže být smyslem instituce, která má reprezentovat myslivce a ČMMJ. Úsudek nechám na každém z vás.
Pokud opravdu chceme začít s obrodou ČMMJ, je potřeba začít u všech organizací a institucí, ale především sami u sebe.
 
Na Myslivecké radě dnes bude i další důležitý úkol - prosadit zájmy ČMMJ i v linii politické. V příštím roce bude nutno významně vstoupit v jednání s vládními a politickými činiteli a otevřít otázku podpory myslivosti, jako spolkové činnosti na venkově.
Stát musí jednoznačně deklarovat, co od myslivosti a nás myslivců očekává v následujících letech. Budeme chtít otevřít otázku financování tohoto odvětví ze strany státu. Asi se budu opakovat, ale je nutno to opět zdůraznit, jestliže stát prostřednictvím svých zřízených podniků a organizací vybere od nás myslivců téměř půl miliardy korun za nájem honiteb a následně do této činnosti vrátí prostřednictvím krajů a ministerstva finanční prostředky v objemu mezi deseti až dvaceti milionů korun, je to otázka opravdu k zamyšlení a hlavně k přehodnocení pohledu. Ale to je již na nás, členech nejužšího vedení, jakým směrem svůj boj povedeme k napravení této situace.
 
Jako velice významný počin vidím podepsání Memoranda hospodářů v krajině, které se uskutečnilo při letošní výstavě Natura Viva. Jsem přesvědčen, že společným propojení většiny subjektů hospodařících v krajině budeme významnou vlivnou silou, se kterou musí naši zákonodárci do budoucna počítat. Dnes máme některé společné problémy s lesníky, zemědělci, včelaři, rybáři a dalšími subjekty hospodařícími v krajině. Nejedná se nám ale pouze o to, abychom se co nejvíce zviditelnili, ale při projednávání závažných problémů, které se týkají nás všech, budeme zajisté daleko větším a silnějším partnerem jednotlivým organizačním složkám státu.
 
Posledním bodem k zamyšlení, který bych chtěl otevřít, je problém, o kterém diskutuji na všech setkáních na krajských koordinačních radách i na okresních sněmech. V brzké budoucnosti nás čeká velká rozprava o navýšení členského příspěvku. Nechci a nebudu zde hovořit, o jaké konkrétní částce se budeme bavit, zda to bude částka 100 či 200 korun nebo jiná. Nejprve musíme připravit rozbor a předložit jej k diskuzi. Jedno je ale už dnes jisté - sekretariát a okresní myslivecké spolky jsou na členském příspěvku životně závislé. Dokonce existují okresní myslivecké spolky, u nichž téměř 80 % na straně příjmové v rozpočtu tvoří členské příspěvky. Nevím, co si o tom mám myslet, ale tak si činnost OMS rozhodně nepředstavuji. Opravdu nejsme schopni zajistit finance i z jiných zdrojů?
Nicméně, abychom mohli zajistit odpovědné fungování sekretariátu s odborně zdatnými pracovníky, bude potřeba takové pracovníky odpovídajícím způsobem zaplatit, stejně tak ale jednatele na okresních mysliveckých spolcích.
Příjmová stránka rozpočtu sekretariátu se skládá z několika položek. Jedná se o peníze vybrané z členských příspěvků, peníze ze zisku organizací zřízených a vlastněných ČMMJ, peníze z dotací a peníze od sponzorů.
Myslím si, že náklady na pracovníky sekretariátu by měly být pokryty z členských příspěvků. Z dotačních titulů se hradí konkrétní akce, kdy každá dotace má předem stanovená kritéria, na co lze konkrétní finanční obnos použít. A peníze získané od sponzorů a z výnosu našich organizací, by měly sloužit k rozvoji aktivit ČMMJ ve vztahu k veřejnosti, propagaci a částečně k vlastnímu provozu.
Nemohu proto akceptovat, že nedostatek financí k zaplacení našich zaměstnanců řešíme polovičními pracovními úvazky u některých pracovníků a nejsme schopni při shánění zaměstnance nabídnout odpovídající finanční ohodnocení.
Také nemohu akceptovat, že nedostatek finančních prostředků na platy našich zaměstnanců budeme v budoucnu dorovnávat z peněz od sponzorů a z peněz získaných od našich organizací. Ty přece musí sloužit jinému, daleko důležitějšímu cíli, kterým je propagace ČMMJ a její aktivity směrem k mládeži a veřejnosti. A to se vší odpovědností říkám, že za poslední rok se na sekretariátu provedlo značné množství úsporných opatření. Obdobná situace je u jednotlivých OMS, ale to víte sami nejlépe.
Jsem si vědom, že se jedná v případě změny výše členského příspěvku o zcela nepopulární opatření, ale pokud se členská základna opravdu nestabilizuje a pokud nedojde k příchodu nových členů, popřípadě se nepřikloníme k jinému organizačnímu uspořádání, myslím si, že půjde o opatření v budoucnu nezbytné.
 
Dovolte mi na závěr, abych všem poděkoval za práci ve prospěch ČMMJ. Jsem si plně vědom, že se jedná o časově velice náročnou činnost, která se dotýká nejen vás, ale i vašich rodin a blízkých. Děkuji za činnost, kterou provádějí mnozí převážně v době svého volna a kterou odvádí v době ne zrovna příznivé myslivosti z pohledu laické veřejnosti.
Jsem přesvědčen, že společnou silou a společným úsilím můžeme ČMMJ alespoň částečně navrátit na pomyslné výsluní. Bude to cesta nelehká, mnohdy bude bolet, mnohdy bude některými nepochopena, ale věřím, že existuje světlo na konci tohoto pomyslného tunelu.
Myslivosti zdar!