Časopis Myslivost

Cílem článku je prezentace výsledků terénního šetření a realizovaného opatření v okrajové městské části Praha-Barrandov, které bylo provedeno na žádost vlastníků dotčených pozemků, samozřejmě bez zájmu médií. Článek nehodnotí snahy politiků o zviditelnění se, neviní státní aparát či samotné myslivce z nečinnosti, či neglorifikuje činy profesionálních lovců, pouze přináší fakta prostá emocí.
Z výsledků celoevropských výzkumů i vlastního pozorování můžeme říci, že čím intenzivněji je krajina obhospodařována, tím více jsou narušeny přirozené podmínky života zvěře. Nejen u černé zvěře dochází k výrazným změnám v chování, zejména potravního a sexuálního. Do reprodukce vstupují mladé kusy, populace narůstá, hledá nové potravní zdroje a klidová území, migruje a osidluje nové naprosto nepřirozené habitaty.
S nárůstem početních stavů dochází k větší disharmonii, která se projevuje primárně ve vztazích k lidské výrobní činnosti (škody v zemědělství, lesnictví), ale poslední dobou vede též ke škodám na nehonebních pozemcích v intravilánech obcí a ve velkých městech. Odpovědnost za vznikající škody by měla být spravedlivě rozdělena mezi všechny subjekty krajinu ovlivňující či v ní hospodařící.
K uplatňování nároků za škody působené zvěří na zemědělských a lesních kulturách dochází v současnosti mezi vlastníky honebních pozemků a uživateli honiteb nejen na základě zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů.
Problematiku střetu zájmů zemědělské a lesnické výroby a černé zvěře jsem opakovaně řešila především z hlediska ocenění škod na zemědělských kulturách, na konkrétních plochách podle platných zákonů a stávající metodiky.
S problematikou stanovení a oceňování škod na nehonebních pozemcích jsem se poprvé setkala v Praze na počátku letošního roku. Byla jsem oslovena majiteli rozsáhlých pozemků v katastru Prahy 5 Hlubočepy s žádostí o pomoc při řešení škod působených prasaty na soukromých pozemcích (zahrada s parkovou úpravou spolu s budovou sloužící jako ubytovací zařízení v malebném úbočí barrandovské vilové čtvrti na levém břehu řeky Vltavy).
Pozemky přímo navazují na chráněné území Barrandovské skály, které začíná pod Barrandovským silničním mostem, východně od ulice Hlubočepská, a táhne se v jihozápadním směru podél ulice Zbraslavská až k obci Malá Chuchle. Jedná se o strmé skalní srázy, které původně vymodelovala erozní činností řeka Vltava. V historii byly skalní svahy narušeny výstavbou silnice směrem ze Smíchova na Zbraslav a posléze i výstavbou železnice, které tvoří spolu s řekou migrační bariéru při východním okraji pozemků.
Svahy chráněného území mají jihovýchodní expozici a klima je zde velmi teplé a suché. Větší část soukromých nehonebních pozemků je zarostlá sekundární a náletovou vegetací. Dominantní je zde trnovník akát, který zde byl v minulosti vysázen s cílem zpevnit svahy. S ním byly uměle vysázeny další nepůvodní druhy jako je borovice černá a mahalebka obecná. Z náletových dřevin se zde nejvíce prosazuje jasan ztepilý, bříza bělokorá a topol osika. Skalní výchozy a odkryvy jsou rychle zarůstány také popínavými rostlinami, jako je plamének plotní či chmel otáčivý. Obě rostliny zde tvoří mohutné, neprostupné porosty a vytlačují původní druhy.
Termín prvního šetření byl domluven na 1. 3. Již při samotném vstupu na oplocenou část pozemků bylo patrné, že rozsah poškození pozemku, který byl udržovanou okrasnou zahradou a navazujícím parkem o celkové ploše 30 000 m², je ohromný a není způsoben jediným zvířetem. Na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o soubor pobytových znaků černé zvěře. Jednalo se zejména o trus, čerstvé otisky stop, četné známky hlubokého rytí na travnatých plochách i v přilehlých okrasných záhonech.
Během týdne 1.-6.3.2017 došlo k trvalému poškození kamenné zídky pod spodní terasou v těsné blízkosti obytné budovy a rozrytí skalky. V datech 7. a 10.3. černá zvěř způsobila rytím zastavení dodávky elektrického proudu do okrasných zahradních světel. Došlo k vyrytí a přetržení elektrického kabelu a devastaci plastových i kovových tubusů lamp. V tomto termínu černá zvěř odpočívala v průběhu dne na terase navazující na dům, kde v noci následně přeryla a zničila pískovcové bloky tvořící ochoz kolem domu.
V průběhu terénního šetření v 15:10 hodin dne 15.3. byla zaznamenána přítomnost černé zvěře v počtu 4 kusů – jedna bachyně a tři asi pětidenní selata. Úkryt selat byl umístěn ve vzdálenosti 35 metrů od obydlené budovy a byl objeven náhodou při aplikaci pachového ohradníku.
Podle kamerových záznamů a svědeckých výpovědí správce areálu, které jsou v naprosté shodě s pozorovanými škodami, se trvale na nehonebních pozemcích „zahradě“ vyskytuje 8-10 prasat. Budova je trvale obydlena, zahrada a přilehlé plochy se z bezpečnostních důvodů nyní nevyužívají.
Z dospělých stromů jsou v oploceném areálu zastoupeny převážně lípy, javor babyka, jasan ztepilý, borovice černá, trnovník akát. Plodonosné stromy – buk, dub, jírovec nejsou na pozemku zastoupeny. Na pozemku není též skladován bioodpad z domácností spolu s kuchyňskými zbytky, ani se nenabízí jiný alternativní zdroj potravy! Z křovinného patra se hojně na nehonebních pozemcích vyskytuje líska, pámelník bílý, tavolník, kalina, bez černý, jalovec, zerav.
Okrasný trávník byl k IV. měsíci ze 75 % zničen, skalka na západní straně domu též, drobné záhony jsou zcela rytím zdevastovány. Škodu na zeleni je předběžně možné vyčíslit na 96 000 Kč, škodu na technické infrastruktuře (osvětlení, chodníky) 35 000 Kč, škoda na drátěném oplocení kolem parcely je 20 400 Kč.
Černá zvěř se na pozemcích vyskytuje trvale od října 2016, od tohoto okamžiku byla majitelem učiněna řada opatření, která měla černé zvěři primárně vstupu na pozemek zabránit. Drátěný plot byl zpevněn a vyztužen kari sítí. Svažitost terénu a suťovitý mělký půdní profil neumožňují bezproblémové fixování plotu k podloží, černá zvěř tak drátěný plot opakovaně vytrhala a vzniklými dírami může na pozemek dále vstupovat.
Po vyhodnocení rozsahu škod a po domluvě s majitelem pozemku jsme zvážili možná opatření a přikročili k jejich realizaci. Jako racionální se vzhledem k situaci zdála aplikace pachových ohradníků na drátěném plotu po celém obvodu pozemku. Ošetření bylo prováděno opakovaně v intervalu 7 dní přípravkem Hagopur (Wild Schwein Stopp červený a modrý sprej) - aplikace byla provedena do pěnových nosičů a na absorpční plošku na aluminiových páscích.
Veškerá ochranná preventivní opatření však nebyla dostatečně účinná. Investice do chemické ochrany byla vyčíslena na 10 500 Kč.
Černá zvěř se v současnosti na pozemcích vyskytuje stále. Zvěři se nedaří zabránit ve vstupu na oplocené pozemky. Vzhledem k povaze chemické látky pachového ohradníku (syntetický lidský pot) a funkci obytných budov jako ubytovacího zařízení, došlo k obtěžování lidí nepříjemným zápachem, přičemž tento typ ochrany neměl na zvěř výrazný efekt. Bachyně selata odvedla, ale do 48 hodin se vrátila spolu s dalšími dospělými kusy. Ani soustavné plašení zvěře obchůzkami pověřenou osobou v areálu v intervalech 2 hodiny za denního světla a 4 hodiny v noci nepřineslo očekávané výsledky. Ubytovaným hostům se tak nejednou naskytl pohled z pokoje na divoké prase odpočívající na terase či ryjící ve skalce u budovy.
Vzhledem k narůstajícím škodám na majetku a důvodným obavám o bezpečí ubytovaných klientů se majitel po konzultaci rozhodl využít zákonných možností uvedených v § 41 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti v platném znění a požádat oddělení státní správy lesů, myslivosti, rybářství a veterinární péče Magistrátu hlavního města Prahy, jakožto územně i věcně příslušného orgánu státní správy myslivosti, aby vydal rozhodnutí, kterým by povolil lov černé zvěře na nehonebních pozemcích. K datu sepsání textu článku se čeká na vydání rozhodnutí příslušného orgánu státní správy.
 
Tímto konkrétním případem bych ráda upozornila na postupy řešení problematiky černé zvěře ve městech, které není možné paušalizovat. Zde byla uplatněna snaha o komplexní, neafektovaný a etický přístup k druhu zvěře, který je možné chápat při jeho výskytu na nehonebních pozemcích (de facto v centru města) jako „nežádoucí“, byť se jedná jinak o druh zvěře běžně se v naší krajině vyskytující.
Vlastníci pozemků (bez ohledu na to, zda se jedná o soukromou osobu či např. obec) pouze chrání svůj majetek, což je naprosto přirozené a pochopitelné. V běžné praxi řady zemí EU se setkáváme s pojmem „pest control“ (rozuměj ochrana před škůdci), která právě v takových případech populačních explozí a výskytu „nežádoucích“ druhů nebo lépe běžných druhů na „nežádoucích“ místech jmenuje pracovní skupiny složené z řad odborníků (biologů, etologů, ekologů, ekonomů, politiků) s cílem rychle problém identifikovat, přijmout opatření a aktivně je realizovat včetně zpětné kontroly.
Ať je to mým kolegům myslivcům milé či ne, součástí těchto skupin bývají právě určení lovci s dlouholetou loveckou praxí, kteří se aktivně podílejí na odstřelu či odchytu s cílem „škůdce“ odstranit. Řešení tak rozsáhlého problému, jakým je stav černé zvěře na území hlavního města Prahy není možné ponechat pouze na místně příslušných uživatelích honiteb (lokálních mysliveckých sdruženích), které sousedí s nehonebními pozemky a pro které je myslivost často volnočasovou hobby aktivitou, spojenou s nemalými náklady na pronájem honitby i výdaji na péči.
Bc. Hana MELCROVÁ S.A.C.Dip.