Časopis Myslivost

Nejvyšší početnosti výři dosahují v oblastech pahorkatin středních poloh, zhruba od 400 do 700 metrů nad mořem. Hnízdí na skalách, v lomech nebo na svazích, v minimální míře obsazují i stromová hnízda.
V roce 2012 jsem dostal informaci, že v 900hektarové soukromé honitbě na Vysočině žije nejméně 20 výrů. Tuto informaci jsem se rozhodl ve spolupráci s tamními myslivci prověřit.
Ke sledování lesních druhů sov využíváme od roku 2009 akustický monitoring. Metoda je založena na plošném rozmístění citlivých hlasových záznamníků (v síti řádově 1x1 km) a následném vyhodnocení pořízených mnohahodinových nahrávek. Získáváme tak přesnou informaci o časech a orientační informaci o místech, ze kterých se jednotlivé sovy ozývají.
Díky změně směru a hlasitosti volajících samců v průběhu času na jednotlivých stanovištích jsme schopni popsat přesuny konkrétních ptáků.
Správnost odlišení samců podtrhují také rozdíly houkání každého z nich. Samozřejmostí je získání informace o přítomnosti páru (duetové volání, kontaktní hlasy).
Nespornou výhodou metody je existence nahrávek, které lze kdykoli nezávisle znovu vyhodnotit. V průběhu jara jsou provedeny obvykle dvě kontroly (umístění záznamníků a nahrávání po nejméně jednu celou noc). Ve sledované oblasti byly následně získávány informace o pobytových známkách výrů na jednotlivých stanovištích a dohledávána hnízda.
Výsledky získané v roce 2015 ukazují připojené mapky. V uvedené honitbě a jejím okolí bylo s využitím 12 hlasových záznamníků během dvou nocí zjištěno minimálně 14 stanovišť, ze kterých výři pravidelně volali. Celkově jich bude jistě více. Potud jsou tedy informace myslivců správné.
Po vyhodnocení současných projevů různých samců a volání stejných samců postupně z různých míst bylo zjištěno, že v uvedené oblasti žijí 4 různí samci. Šipkami jsou na druhé mapce uvedeny vazby mezi sousedními samci – tyto body využívali ke vzájemnému obhajování hranic a zde byly zaznamenány současné hlasové projevy. Elipsami jsou schematicky znázorněny okrsky (teritoria) jednotlivých samců. Z toho pouze jeden samec patřil ke kompletnímu a zde hnízdícímu páru. Toto hnízdění však poslední tři roky nebylo úspěšné.
Počet čtyř samců v honitbě a jejím bezprostředním okolí se zdá být na první pohled vysoký. Je však nutné přihlédnout ke skutečnosti, že dva samci pouze obhajovali hranici svého okrsku a hnízdili daleko mimo honitbu. Třetí samec byl nespárovaný a nehnízdící pták. Ve skutečnosti tedy v honitbě a jejím blízkém okolí hnízdil jediný pár, jeho lovecký okrsek navíc zahrnoval plochu mnohem větší, než představuje samotná honitba. Tato situace odpovídá sledované oblasti v letech 2013-2016. Samci se přitom ozývají ze stejných míst.
Uvedený konkrétní příklad také odpovídá situaci v širším okolí (podobný průzkum byl proveden v několika oblastech Vysočiny) a výsledkům podobných studií v rámci střední Evropy. Průměrná hustota populace výrů je na Vysočině řádově 4-5 volajících samců na 100 km². Tomu odpovídá velikost okrsku 20-25 km². Oblast, ve které výři loví je přitom poněkud větší, potravní (lovecké) okrsky se obvykle z části překrývají.
Při hodnocení početnosti ptáků na základě jejich hlasové aktivity je potřeba mít na zřeteli, že ne každé zaslechnutí volajícího samce znamená přítomnost jiného ptáka, páru nebo dokonce hnízda. Největší hlasovou aktivitu navíc vykazují nespárovaní a nehnízdící samci, kteří se často ozývají po delší období jak v rámci dne (noci), tak sezóny. Často také střídají stanoviště, ze kterých volají.
Akustický monitoring je objektivním nástrojem pro hodnocení početnosti ptáků s vyšší hlasovou aktivitou, včetně sov a některých dravců. Takto získané výsledky se podle očekávání nachází někde mezi informacemi podávanými ochranáři (se sklonem k podhodnocení početnosti) a myslivci (často nadhodnocujícími počty predátorů).
Ivo HERTL