Časopis Myslivost

 
Pane ministře, nelze se ale divit, že pochybnosti ve čtenářích stále zůstávají, když vezmeme do úvahy, že zmíněný časopis financuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR, a že pod seznamem je podepsán jako spoluautor za MŽP váš podřízený, pan ředitel Jiří Šíma. A ten je zároveň hlavním autorem návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) implementující Nařízení EU č. 1143/2014 „o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů". Pane ministře, jak tedy vnímáte obavy myslivců, když se na uvedeném seznamu objevuje například muflon v nejhorší kategorii, tzv. „černém seznamu“, a kamzík ve druhé nejhorší kategorii, v tzv. „šedém seznamu“?
To je hodně obsáhlá otázka, ale zkusím stručnou odpověď. Za prvé. Tzv. „seznam“ v časopisu Ochrana přírody byl vždycky vědeckou prací, přetištěnou do popularizačního časopisu, a ne, že bychom ho tak až následně označili. Byl a je to text, který byl uveřejněn na vědeckém webu Neobiota a je vědeckou prací týmů z několika významných vědeckých ústavů u nás. Pracovala na něm řada vědců, kromě jiných i pracovník MŽP, který pro text poskytl informace o mezinárodním a evropském legislativním kontextu. Každopádně v případě tohoto „seznamu“ se nikdy nejednalo ani o přípravný, a už vůbec ne oficiální návrh druhů, které by měly být nějak paušálně zakazovány nebo likvidovány.
Za druhé. Ten článek evidentně nikdo z těch, kteří na něj poukazují jako na nějakou senzaci, ani pořádně nečetl. Zcela jasně totiž dělí invazní druhy do tří základních skupin, ale ty mají další členění a pro různé skupiny druhů jsou pak ještě navržené různé přístupy. Je zde také kromě jiného vyznačeno, které druhy jsou hospodářsky využívané, včetně využití v myslivosti či rybářství, s tím, že je nutné tuto skutečnost zohlednit. To se týká i muflona.
Členění seznamu navíc není hierarchické, takže nelze úplně zjednodušeně říct, že jedna kategorie, či seznam je horší než jiný. Pokud tedy někdo poctivě článek s „černým seznamem“ četl, tak věřím, že pochopí, že se jedná o podklad, který neslouží ke stanovení nějakých plošných zákazů nebo dokonce hubení stovek druhů, jak bylo Ministerstvu životního prostředí nesmyslně podsouváno, ale pouze a jen pro odborný názor na klasifikaci jednotlivých druhů a jejich působení na přírodu z různých hledisek a s uvedením různých doporučení. Proto jsem byl doslova šokován, jakou kampaň tento ryze odborný text odstartoval. Úplně by totiž stačilo, kdyby místo svolávání tiskových konferencí a psaní katastrofických článků kdokoliv z organizátorů této kampaně nebo kdokoli, v kom text vyvolal pochybnosti, zvedl telefon a zavolal mně nebo jednomu z mých odborných náměstků a během deseti vteřin bychom si vyjasnili, že se jedná o bouři ve sklenici vody.
 
Ale invazní druhy jsou přece problém?
Ano, je potřeba říci, že invazní nepůvodní druhy jsou skutečný problém - představují mnohde velmi vážné ohrožení přírody, zdraví i hospodářství, a to nejen někde daleko, třeba v Austrálii, ale v řadě případů i u nás. Na potřebě řešit dopady invazních druhů jako jsou norek americký nebo mýval severní na naši přírodu bude myslím panovat shoda mezi většinou ochranářů i myslivců. Proto je podle mého názoru na místě v této oblasti hledat společně řešení a ne se podezřívat z nějakých nekalých úmyslů a vyvolávat cíleně strach u odborné i laické veřejnosti.
 
Proč je ale kvůli invazním a nepůvodním druhům nutná novela zákona na ochranu přírody a krajiny? Vždyť i pan premiér, který má jistě mnoho poradců a sám je právník, uvedl a citujeme jeho slova: „zatímco směrnice se během určité doby implementuje do národní legislativy, nařízení je přímo aplikovatelné a nemělo by být duplikováno v národní legislativě" s tím, že se „přiklání k minimální technické novele, je-li vůbec třeba."
Nařízení je skutečně takzvaně přímo použitelný právní předpis EU, ale evropské nařízení o regulaci invazních nepůvodních druhů řadu věcí řeší pouze obecně a ponechává prováděcí úpravu na členských státech. A protože v České republice nemáme vůbec problematiku invazních druhů nikde systémově řešenou tak, jako to mají v jiných státech, je u nás třeba konkrétní legislativu vytvořit. Musíme nejenom určit kompetence, například říci, jak a kdo bude řešit povolování výjimek, ale musíme také jasně říci, jak prakticky druhy regulovat. Evropské nařízení pouze stanovuje, že to máme dělat, ale neříká už jak. To je na nás. Takže na rozdíl od řady zemí napříč EU, například Španělska, Belgie nebo Estonska, jsou úpravy, které je třeba udělat, u nás rozsáhlejší. Považuji ovšem za potřebné dobře tyto změny právních předpisů projednat a promyslet, aby vznikl funkční systém, který nebude nutné vzápětí měnit, a který bude zároveň přehledný a srozumitelný v praxi.
 
Zaznamenali jsme ale také nedávné vyjádření, že MŽP už do voleb novelu týkající se nepůvodních druhů nepředloží. Jaký tedy předpokládáte další průběh a procesní postup? Dříve MŽP hovořilo o předložení novely v prosinci 2016, a posléze o letošním březnovém termínu.
Ano, je to pravda, na základě mého požadavku vláda posunula termín předložení této novely do vlády z března na konec roku 2017. Právě proto, aby byl dostatečný časový prostor pro jednání se všemi klíčovými partnery v této problematice, včetně zástupců myslivců, rybářů, včelařů, vlastníků lesů a řady dalších. Intenzivní jednání probíhají již několik měsíců a cílem je předložit návrh novely do mezirezortního připomínkového řízení do konce října letošního roku.
 
Již v roce 2009 podepsalo MŽP s ČMMJ písemnou dohodu, která zahrnuje kromě jiných ustanovení i spolupráci a informovanost v oblasti invazních nepůvodních druhů. Tato dohoda však podle ČMMJ nebyla v posledních letech ze strany MŽP naplňována, a právě nespokojenost s nekomunikací ohledně invazních druhů vyústila 25. 10. 2016 ve společné prohlášení hospodářů v krajině, ve kterém zástupci 600 000 organizovaných myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů a školkařů vyzvali MŽP a vládu k jednání. Od té doby se situace zlepšila a probíhají jednání, ale mají hospodáři v krajině jistotu, že po volbách opět nastane zhoršení komunikace?
Nemohu samozřejmě mluvit za Vládu, která vzejde z podzimních voleb, ale věřím, že přípravu novely zvládneme ještě za mého působení na MŽP. Ale i pro mého nástupce bude určitě zásadní, aby si vytvořil dobré vztahy s klíčovými partnery. S vedením ČMMJ jsme velmi dobře spolupracovali v minulých dvou letech například na úspěšném projektu týkající se záchraně zvěře při senoseči - Senoseč on-line. I proto mne mrzelo, že myslivci nevyužili „přímou linku“, kterou samozřejmě mají na mne i na mé náměstky. Ale to už je za námi, jsem si jist, že jsme si všechna nedorozumění vysvětlili a společně připravíme kvalitní novelu, na které bude široká shoda.
 
Pane ministře, někteří čtenáři se podivují nad tím, že ještě není definitivně jasná novela zákona na ochranu přírody a krajiny (pozn. redakce - rozhovor probíhal v době, kdy prezident vetoval tuto novelu) a už souběžně prosazujete druhou novelu upravující invazní a nepůvodní druhy. Při vědomí, že obě novely jsou označovány za kontroverzní, nezakládají tak rychlé a časté změny zákona právní nejistotu v oblasti ochrany přírody a krajiny?
Pevně věřím, že na začátku dubna bude novela týkající se národních parků po dvou letech přípravy definitivně schválena. Ale je to, myslím, naopak dobrý příklad toho, že zásadní změny legislativy v oblasti ochrany přírody připravujeme uvážlivě a po velmi široké diskusi. Na druhé straně je v oblasti životního prostředí řada evropských předpisů, které postupně musíme zavádět do české legislativy, a někdy se tak stává, že krátce po novelizaci jedné části zákona je nutné měnit jinou. Pokud je to možné, snažíme se to samozřejmě časově zkoordinovat. Osobně bych byl samozřejmě radši, kdyby se naše právní předpisy měnily co nejméně.
Na druhou stranu žijeme v době, kdy se mění podmínky jak v přírodě, tak i samotné právní prostředí, právě třeba v souvislosti s unijní legislativou, jako je tomu nyní u invazních nepůvodních druhů. Ale když už mluvíme o zákonu o ochraně přírody a krajiny, tak za 25 let platnosti tohoto zákona se jedná teprve o jeho druhou větší novelizaci spojenou s evropskými předpisy. Kéž by to bylo možné říct o stovkách jiných zákonů!
 
Vraťme se k druhům. Nikdo neví, kolik nově zamýšlená regulace druhů bude stát na administrativě, nákladech na eradikaci, na náhradách. V návrhu novely ani v důvodové zprávě se žádná čísla ani analýza dopadů neobjevují. Dovede to odhadnout?
Dopadovou studii průběžně připravujeme, ale zároveň probíhají jednání s Ministerstvem zemědělství a dalšími partnery. Takže finalizaci, včetně přesnějšího odhadu nákladů, bude možné udělat, až se společně přiblížíme ke konečné podobě návrhu legislativních úprav. Už teď je ale jasné, že opatření na omezení invazních druhů nebudou levná. Již dnes se z Operačního programu Životní prostředí a dalších zdrojů na omezení invazních druhů, jako jsou křídlatky nebo bolševník velkolepý, vynakládají desítky milionů korun.
 
Nedávno byl v MF Dnes medializován projekt na likvidaci invazního bolševníku velkolepého v Karlovarském kraji za 80 milionů Kč, který se příliš nevydařil, k trvalému vymýcení nedošlo, vznáší se nad tím stín korupce, a ještě prý bude muset kraj investovat každý rok dalších 10 milionů, aby se nemusely vracet dotace EU kvůli požadavku udržitelnosti. Přitom likvidace bolševníku velkolepého měla být takovou vlajkovou lodí regulací invazních druhů z Operačního programu Životní prostředí, za který nese odpovědnost MŽP. Když MŽP nezvládá dohled nad jedním invazním druhem, jak může chtít regulovat ještě desítky dalších?
Myslím, že každý, kdo byl někdy v bolševníkem nejvíce postižených oblastech Karlovarska a bál se projít lesem nebo podél potoka, aby se o bolševník nepožahal, mi dá za pravdu, že s invazí bolševníku je potřebné něco dělat. Zároveň při takovémto rozsahu a době trvání invaze je zřejmé, že se nepodaří vše během pár let. V půdě například zůstávají semena, která budou klíčit a půjde tak o dlouhodobou práci. Na druhou stranu je řada jiných míst, mezi nimi třeba i Praha, kde se bolševník (byť na menších plochách), podařilo úspěšně potlačit a nepředstavuje tam již riziko. Vytrvalost tedy přináší výsledky. Je také jisté, že zajistit regulaci dalších druhů, jak z unijního seznamu, tak těch, které na něm nejsou, bude náročné, a je proto potřeba i během projednávaných úprav legislativy dobře nastavit spolupráci všech zainteresovaných stran a samozřejmě taky najít a dohodnout vhodný způsob financování.
Pokud se jedná o samotné využití finančních prostředků v případě projektu na Karlovarsku, tak myslím, že máme jak v rámci rezortu, tak na úrovni státu jako celku, kontrolní mechanismy nastavené dostatečně, aby byly schopné řešit případná pochybení, ke kterým by došlo. V případě podezření na korupci je na orgánech činných v trestním řízení, aby podezření prošetřily. Takže pokud došlo k individuálnímu selhání, není to systémová chyba.
 
Nahlédneme-li do návrhu novely, poměrně velká nová část je věnována sankcím a pokutám za invazní druhy. Myslivci se bojí objektivní odpovědnosti a pokut za výskyt invazních druhů, jejichž rozšíření ani nezavinili. Co se stane mysliveckému spolku, který bude mít v honitbě třeba invazního mývala či nutrii, kteří jsou od srpna 2016 na seznamu 37 celoevropsky zakázaných druhů? Budou nějak postihováni za to, že nebrání dostatečně rozšiřování těchto druhů?
Nevím, z jakého textu vycházíte, protože oblast sankcí a pokut necháváme na úplný konec příprav, až bude ustálená hmotně-právní část změn. Tedy v žádné z našich dosavadních pracovních verzí novely zákona o ochraně přírody zatím návrh sankcí a pokut detailněji rozpracován nebyl. Nicméně, pokud se jedná o věcnou část dotazu, tedy o to, zda hrozí myslivcům sankce v případě, že výskyt invazního druhu, mývala či nutrie, nezavinili, tak mohu stručně odpovědět, že jednoznačně nehrozí.
 
Pane ministře, podívejme se na realitu trochu také z pozitivní strany. Kde vidíte možnosti současné i budoucí spolupráce mezi myslivci a vaším ministerstvem ve prospěch ochrany přírody, na čemž máme zájem my všichni? Uvedl byste pár námětů, jak spolupráci zlepšit?
Především chci znovu opakovat, že mi záleží na co nejlepší spolupráci s hospodáři v krajině, včetně ČMMJ. Účastnil jsem se řady akcí, včetně třeba mého loňského vystoupení na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. Jak už jsem zmiňoval, velmi dobře spolupracujeme na projektu Senoseč on-line, kde nám společně jde o záchranu tisíců mláďat každoročně ohrožených zemědělskou technikou při senosečích.
Další oblastí, kde ovšem možná na obou stranách panuje určitá podezřívavost a rozdíly v přístupech, je ochrana vzácných a ohrožených druhů zvěře. Tady je určitě prostor propojit vzájemně své zkušenosti a hledat způsoby, jak vzácné druhy a dnes už v podstatě veškerou drobnou zvěř podporovat.
A tím se dostávám k největší oblasti, kterou je logicky společný zájem na zachování, ale pokud možno i na dalším zlepšení stavu krajiny jako celku - pestrosti lesních porostů, zemědělské krajiny, obnovy vodního režimu nebo migrační prostupnosti apod. Protože dopady klimatické změny jsou a budou i u nás čím dál výraznější a bude třeba maximální spolupráce, abychom jim byli schopni čelit.
A jak spolupráci zlepšit? To je docela jednoduché. Skoro vše je v životě o lidech. Pokud se najdou na obou stranách partneři, kteří mají zájem se domluvit, tak to dokážou. A naopak.
 
Plánujeme, že letošní národní výstava myslivosti, rybářství, včelařství a zahrádkářství Natura Viva v Lysé nad Labem bude aktuálně tematicky zaměřená právě na nepůvodní druhy. Chceme uspořádat veřejnou besedu pro návštěvníky za účasti pana premiéra, zástupců hospodářů v krajině, MZE a také MŽP. Přijal byste prosím tímto pozvání na takovou akci, kde vedle odborných argumentů zcela jistě zazní názory, starosti a otázky obyčejných „praktických přírodních lidí z terénu"?
Pokud budu pozván, rád přijedu. Minulý rok to bylo moc zajímavé povídání.
 
Takže na závěr před poděkováním za rozhovor, co byste popřál českým myslivcům do nového mysliveckého roku, který začíná každoročně právě v dubnu?
Především pevné zdraví, přízeň svatého Huberta a spoustu zážitků v naší krásné přírodě.
 
S poděkováním za příjemné a vstřícné popovídání
připravil Jiří KASINA