ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2017

Chceme zlepšit spolupráci mezi myslivci a zemědělci

Myslivost 5/2017, str. 7  Lubomír Hajný
Návrh novely zákona o myslivosti prošel ke konci měsíce března vládou. Opět jsem požádal pana ministra Mariana Jurečku, aby se v krátkosti k novele vyjádřil pro čtenáře Myslivosti.
 
Jak hodnotíte návrh novely zákona, který prošel vládou?
Vládou prošel návrh novely zákona bez připomínek, text je tedy zatím v podobě, jak ho navrhlo Ministerstvo zemědělství s přihlédnutím k připomínkám, které vznesla jednotlivá připomínková místa. Úprava současného zákona o myslivosti je důležitá, upřesňuje například vztahy mezi myslivci a vlastníky pozemků a hlavně klade důraz na odlov spárkaté zvěře, zejména prasete divokého, které způsobuje škody zvláště na zemědělských plodinách a pozemcích.
 
Které body novely byste vyzdvihl jako důležité, které přinášejí důležité změny?
Návrh novely zákona upravuje proces rozhodování o plánu chovu a lovu a jeho důslednou kontrolu orgánem státní správy myslivosti. Spolu s tím se zavádí systém regulace vnadění, upravují se podmínky pro vnadění, tedy množství krmiva, počet vnadišť na plochu honitby aj. Uživatel honitby bude povinen v případě, že za daný myslivecký rok uloví více než pět kusů daného druhu spárkaté zvěře (například prasete divokého), na nadcházející rok tento druh povinně zahrnout do plánu lovu a ten dodržet.
Ve velkých polních celcích osetých jednou plodinou se mohou divoká prasata zdržovat celé dny a myslivci je tak mohou jen obtížně lovit. Proto se v novele navrhuje, že by zemědělci měli zmenšit pole s jednou plodinou. Hlavním cílem navržené úpravy je dosažení stavu, aby na ploše o výměře větší než 30 hektarů byly pěstovány alespoň dvě plodiny, respektive na ploše každých i započatých 30 ha souvislé plochy byla jiná plodina. Variantou je i řešení rozdělení stejné plodiny pásem o šíři alespoň 12 metrů, a to jinou plodinou.
Pokud bude zřízen dělící pás o šíři minimálně 12 metrů, přispěje také k protierozní ochraně půdy a podpoře prostorově, potravně a krytově pestřejšího biotopu, například pro zpěvné ptactvo, drobnou zvěř, jako je bažant obecný či zajíc polní, ale i pro mnohé další druhy volně žijících živočichů, například hmyz.
Záměrem novely je také zlepšit a více provázat spolupráci mezi zemědělci a myslivci. Početní stavy spárkaté zvěře se totiž mohou snížit jen za předpokladu, že se obě tyto strany domluví a jejich činnost se bude vzájemně doplňovat.
 
Jaké změny může původní návrh dostát při projednávání v Parlamentu, máte nějaké konkrétní poznatky?
Je obtížné předem odhadnout, jaké úpravy budou poslanci a senátoři navrhovat.
 
Které případné úpravy byste při projednávání v Parlamentu nepodpořil?
Jsem připraven návrh novely zákona z projednávání stáhnout v případě zásahu do minimální výměry honitby nebo procesu tvorby honitby, což deklaruji již od počátku příprav novely.  
 
Myslíte si, že návrh novely pomůže snížit škody na zemědělských a lesních pozemcích?
Právě snížení škod způsobených zvěří spolu se snížením početních stavů vybraných druhů spárkaté zvěře patřily k základním zadání novely zákona o myslivosti.
Příčin zvyšování škod způsobených zvěří může být mnoho, například klimatické podmínky, způsob hospodářského a třeba i turistického využívání krajiny, energetická bohatost potravy, absence velkých predátorů, neefektivní regulace početnosti lovem a podobně.
Nesmíme však opomíjet základní biologickou pravdu, a to, že živočichové jsou vázáni na prostředí, v němž žijí, tedy na rostlinný pokryv. Je zřejmé, že způsob a intenzita obhospodařování krajiny se v uplynulých desetiletích značně změnily. Stejně tak se v posledním desetiletí změnila i druhová skladba pěstovaných plodin.
Pěstování energeticky bohatých plodin a jejich následné spásání zvěří či dalšími volně žijícími živočichy podporuje do jisté míry jejich reprodukci a s tím spojený početní nárůst, tedy v důsledku i míru škod způsobených zvěří. Právě to chceme novelou změnit.
 
Považujete nový návrh zákona za správně vyvážený tak, aby nebyla poškozována práva vlastníků honebních pozemků, zemědělců, myslivců?
Návrh novely zákona o myslivosti do jisté míry podporuje komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými subjekty. Vlastníci honebních pozemků se prostřednictvím držitele honitby budou podílet na nastavení plánu chovu a lovu. Rovněž se budou podílet na kontrole plnění plánu lovu fyzickými kontrolami ulovených kusů spárkaté zvěře.
Stejně tak novela klade důraz na zodpovědné chování vůči svému majetku či podnikatelským záměrům hospodařících subjektů, například v podobě preventivních opatření na ochranu své produkce na straně jedné a na druhé straně postihy za nedodržování zákonem uložených povinností pro uživatele honitby například při neplnění plánu lovu.
 
Děkuji za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ
 
 
 
 
Zpracování dat...