Časopis Myslivost

Rozhodnutí vydávat literárně historickou přílohu časopisu Myslivost samozřejmě předcházelo plné uvědomění si nadčasového významu Špatného aktivit i následné a pro naši mysliveckou literaturu potřebné kontinuity konkrétními mysliveckými autoritami, redakční radou a orgány Českomoravské myslivecké jednoty.
Různých titulů mysliveckých periodik prošlo rukama čtenářů relativně mnoho, ale až v roce 1991, po zániku v té době velmi oblíbeného Mysliveckého kalendáře, hledal redakční kolektiv důstojného pokračovatele nejen tohoto produktu, ale právě Špatného Zábav mysliveckých.
Pokusem, bohužel jednorázovým, bylo vydání Mysliveckých zábav, mimořádného čísla časopisu Myslivost, u něhož byl záměrně zvolen parafrázovaný název prvního periodika z počátku druhé poloviny devatenáctého století. Vinou nedůvěry vedení tehdejšího Zemědělského nakladatelství však tyto Zábavy zůstaly jedináčkem, byť čtenářský ohlas myslivecké veřejnosti byl víc než dobrý a titul se zapsal do povědomí tisíců předplatitelů.
Čas běžel a s ním přišel další impuls, který myšlenku vydávat literárně historickou přílohu časopisu Myslivost připomenul a oživil. Bylo to téměř detektivní pátrání skupiny nadšenců v čele s mysliveckým historikem doc. MUDr. Jaromírem Kovaříkem, CSc. a šéfredaktorem časopisu Myslivost Ing. Jiřím Kasinou po původním hrobě zakladatele českého mysliveckého písemnictví Františka Špatného na pražských Olšanských hřbitovech.
Teprve v roce 1993 se jim podařilo v příslušných matrikách vypátrat, že hrob nebyl od počátku dvacátého století proplácen a v běhu času byl značně poničen, včetně malé pamětní desky. A tak po mnoha složitých jednáních byly Špatného ostatky druhého června 1994 pietně vyzvednuty, zpopelněny a urna byla šestého prosince téhož roku při důstojném mysliveckém aktu uložena na Lesním hřbitově v Písku společně s renovovanou původní náhrobní deskou.
Životopisná data Františka Špatného zdaleka nemohou plně vystihnout všechny jeho pestré osudy a zejména jeho rozmanitou spisovatelskou a vydavatelskou činnost, pro kterou je právem nazýván zakladatelem českého mysliveckého písemnictví.
První své dílo Česko-německý slovník hospodářsko-technický pro úředníky, myslivce, stavitelské mistry a hospodáře připravil František Špatný k tisku již v roce 1842 v Přečíně a o rok později ho vydal v Praze. Druhý, podstatně rozšířený Německo-český slovník pro hospodářské úředníky, zvěrolékaře, technology, lesníky a myslivce, polní hospodáře atd. vydal v Praze v roce 1851 v prvním a v roce 1864 ve druhém vydání.
Velmi cenné jsou i další Špatného publikace Mluva myslivecká, vydaná v Praze v roce 1868 v prvním a v roce 1876 v druhém vydání. Samozřejmě i Německo-český slovník pro myslivce a milovníky lovu, vydaný v roce 1870. V obsáhlé předmluvě mimo jiné hovoří autor o tehdejším neutěšeném stavu české lesnické a myslivecké literatury. Pro české lesníky je zvláště významná a cenná jeho práce Německo-český slovník lesnický, vydaná tiskem až po jeho smrti.
Samostatnou kapitolou jeho rozsáhlé činnosti jsou bezesporu právě Zábavy myslivecké. Jejich vydávání zahájil František Špatný v roce 1856, a ukončil v roce 1875. Celkem se sice jednalo o pouhých šestnáct brožurek malého formátu, průměrně o čtyřiašedesáti stránkách, ale tento vydavatelský počin znamenal v praxi počátek přebohatého českého mysliveckého písemnictví. Úplné jsou jen v pražské Národní knihovně České republiky v pražském Klementinu a v Knihovně Národního muzea.
Zábavy myslivecké přinášely hodnotné odborné i beletristické příspěvky psané správnou češtinou a výstižným mysliveckým názvoslovím. Špatný získal velký okruh přispěvatelů z řad svých přátel, tehdy známých lesníků, myslivců, spisovatelů, básníků a novinářů. Byli to například Josef Vrbata či Josef Václav Černý, vydavatelův starší bratr Václav, známý puškař Antonín Vincenc Lebeda, Julius Grégr, historik František Palacký, Jan Evangelista Purkyně, Beneš Method Kulda, František Pravda a mnozí jiní. Dokonce i Božena Němcová pro Zábavy myslivecké napsala příběhy Poslední medvěd na Čerchově a Honba na medvěda na Polhoře v Gajdošově potoku na Slovensku.
Příspěvky se zabývaly chovem, nemocemi zvěře, lovy u nás i za hranicemi, sokolnictvím, kynologií a nechyběla ani zoologická pojednání. Kromě původní autorské tvorby věnoval vydavatel značnou pozornost i výňatkům z historického a krásného písemnictví domácího i zahraničního, pojednávajícího o lovu a myslivosti. Nechyběl slovníček myslivecké mluvy, hádanky, přísloví, myslivecké národní písně či myslivecká latina.
František Špatný položil základy, na kterých byla v následujících desetiletích po jeho smrti budována stavba moderní české myslivecké a lesnické literatury. Bez nadsázky je možné konstatovat, že zvláště po roce 1923 československé myslivecké písemnictví dostálo odkazu svého zakladatele a za více než jeden a půl století od započetí vydávání Zábav mysliveckých vznikly stovky knižních publikací odborného, beletristického i básnického charakteru, které jsou nedílnou součástí knižní kultury našich národů, stejně jako byly napsány a vydány tisícovky článků v mysliveckých časopisech i dalších periodicích, kalendářích či sbornících.
Kontinuita nebyla vždy přímá. Důležitější však je skutečnost, že stále trvá. Například Josef Václav Rozmara, velikán české lesnické a myslivecké publicistiky, spisovatel, redaktor a v minulosti nejvýznamnější vydavatel naší lesnické a myslivecké literatury, mimo jiné byl editorem sborníků myslivecké beletrie. Ten, který editoroval v roce 1925, záměrně pojmenoval Zábavy myslivecké, aby tak v úvodní stati připomenul právě nesmrtelné dílo Františka Špatného.
Z úcty k osobnosti a dílu Františka Špatného rozhodla redakce časopisu Myslivost v roce 1997 s definitivní platností o zahájení vydávání tehdy čtvrtletníku Myslivecké zábavy. Zvláštní číslo bylo něčím jako startovním výstřelem pro aktivity příští, budoucí. Proto byl čtenářský ohlas na novou přílohu mimořádně pozitivní, a tak v následujících ročnících vycházely Myslivecké zábavy čtvrtletně až do ročníku 2000. Od následujícího ročníku dodnes vycházejí až na dílčí přestávky coby dvouměsíčník.
Každý podobný titul, aby byl úspěšný, se musí opírat o dostatečně početné, ale zejména kvalitní literární autorské zázemí. Tím naštěstí redakce Myslivosti v tom čase disponovala, k tvorbě Mysliveckých zábav se hlásili další a další tvůrci, což se navíc pozitivně odráželo v tom, že tito autoři svými články obohacovali okruh odborných a populárně naučných témat v samotném časopise.
Výrazným mezníkem pro rozvoj moderního mysliveckého písemnictví se stal v roce 2004 podnět k založení Klubu autorů při Českomoravské myslivecké jednotě. Ten byl oficiálně založen počátkem března 2006. Klub ve své činnosti navázal na všechny demokratické umělecké tradice myslivecké a přírodní literatury a vytvořil morální prostor pro tvorbu nové generace autorů, která nese štafetu svých početných předchůdců. U mnohých z nich se prolíná tvorba beletristická a básnická s odbornou, ale také dramatickou, výtvarnou a mediální.
Současní členové Klubu, sdružující se především kolem jubilujících Mysliveckých zábav, patří rovněž k předním propagátorům myslivosti a činnosti našich mysliveckých organizací na všech úrovních. Podílejí se také na pořádání četných kulturně společenských akcí a výstav, stejně jako na udržování partnerských vztahů se slovenskými tvůrci, členy Klubu autorov slovenskej poľovníckej literatúry. Klub autorů při ČMMJ aktuálně sdružuje na pět desítek členů a pod jeho hlavičkou každoročně vychází přibližně desítka nových knižních titulů myslivecké literatury.
V roce 2011 se literárně historická příloha časopisu Myslivost zásadně proměnila, Myslivecké zábavy se staly celobarevnými, změnily formát i počet stran. Postupně se rozšiřoval i okruh autorů, který se v současnosti ustálil přibližně na sto padesáti. Od roku 2012 doplnila Myslivecké zábavy ročenka Magazín Myslivosti - Kalendář Klubu autorů při ČMMJ, která navazuje na tradici populárních mysliveckých kalendářů minulosti. Tento produkt si za relativně krátkou dobu získal mimořádnou popularitu mezi mysliveckou i nemysliveckou veřejností, o čemž svědčí na dnešní dobu překvapivě vysoký náklad prodaných výtisků, a společně se Zábavami vytváří publikační prostor pro nové generace autorů myslivecké a přírodní literatury.
Dnes je literárně historická příloha časopisu Myslivost moderním literárně zájmovým periodikem s vysokou obsahovou, formální i polygrafickou úrovní. Za relativně krátkou dobu se současné Myslivecké zábavy proměnily nejen v důstojného nositele literárního odkazu Františka Špatného a jeho pokračovatelů, ale také v periodikum, které plní nezastupitelnou roli v rozvoji a tvorbě současné české a slovenské myslivecké umělecké literatury.
Bez nadsázky se dá říci, že vydávání Mysliveckých zábav naplnilo dlouholeté volání myslivecké a částečně i laické veřejnosti po periodiku, kde budou vycházet literárně zpracované příběhy z každodenního pestrobarevného mysliveckého života, kde se objeví humor vedle s nadhledem zpracovaných vážných témat, špetka regionální myslivecké historie, nesmělé prvotiny vedle drobné tvorby renomovaných autorů známých z jejich knižních monografií, množství fotografií, ilustrací, ale třeba i myslivecká poezie a neodmyslitelná křížovka. Přesně v tom duchu, jak svoje Zábavy myslivecké před lety koncipoval František Špatný.
Závěrem je třeba říci, že je to právě umělecká literatura, která dodává tradiční české myslivosti punc výrazného kulturně společenského, filozofického a motivačního bohatství národa, nepostradatelného i v podmínkách moderního času jednadvacátého století.
Právě díky jubilujícím Mysliveckým zábavám si myslivecká a přírodní literatura zachovává kontinuitu a uměleckými prostředky přispívá k dynamickému rozvoji této oblasti lidské činnosti. Českomoravská myslivecká jednota má v autorech přílohy špičkové marketingové zázemí, zejména směrem k laické veřejnosti a mládeži. Myslivecká povídka, báseň, kniha o zvěři a lovcích je a vždy bude, i v čase elektronických médií, hmatatelným prostředníkem mezi člověkem a stále vyhledávaným tématem, kterým myslivost a příroda bezesporu je a zůstává.
Myslivecké zábavy si za dobu své existence vybudovaly na mediálním mysliveckém trhu pevné postavení, začlenily se do tradiční české literatury a věřme, že právě proto mají před sebou světlou a optimistickou budoucnost, kterou budou vytvářet stále noví, talentovaní autoři, jejichž umělecká tvorba bude naši stavovskou organizaci obohacovat a posilovat.
Oldřich KOUDELKA
 
 
Vyjádření nového jednatele společnosti Myslivost, s.r.o.
 
Časopis Myslivost je v Evropě s největší pravděpodobností jediným měsíčníkem pro myslivce a lovce, který vydává díky invenci a aktivitě šéfredaktora Ing. Kasiny pro své předplatitele pravidelné přílohy. Vývoj ale v průběhu desetiletí přináší změny, a teď právě přišel jejich čas.
Je jenom shodou náhod, že prakticky po stejné době vydávání, jako Zábavy myslivecké vydávané Františkem Špatným, končí i Myslivecké zábavy jako samostatná příloha časopisu Myslivost. Myslivecké zábavy jako takové samozřejmě nekončí, budou dále existovat v podobě rubriky časopisu Myslivost, a tím je i šance na to, aby byly součástí obsahu každého čísla, a tak uspokojily ty čtenáře, kterým právě toto v číslech časopisu chybí. Přitom máme dostatek kvalitních autorů se schopností psát především poutavé myslivecké a lovecké příběhy. A stejné to je i s přílohou Lovecký pes, která v květnové Myslivosti vychází naposledy jako příloha a nadále bude v podobě rubriky Lovecký pes vycházet jako součást obsahu časopisu Myslivost.
Vydávání příloh časopisu ale není zastaveno a bude pokračovat. Rozhodně důvodem k ukončení jak Mysliveckých zábav, tak i Loveckého psa není jen ekonomika, jak si mnozí myslí. Cílem do budoucna jsou tematicky zaměřené přílohy, právě takové, které časopis zatraktivní a i kvůli kterým si myslivci časopis Myslivost předplatí. A samozřejmě Malá myslivost, světově jedinečná a mezi předplatiteli velmi oblíbená. Mimochodem právě vydávání přílohy Malá myslivost bylo v minulosti ukončeno z ekonomických důvodů.
 Věřím, že tyto změny budou ku prospěchu našeho časopisu a našich myslivců.
Myslivosti zdar!
Ing. Miloš Fischer, MBA
jednatel Myslivost,s.r.o.
 
 
 
Poznámka, ne smutné loučení na závěr
 
Život bohužel přináší i nečekané zvraty a změny, zvláště v dnešní době nemilosrdně se valící dál za vidinou hmotných statků a konzumu. Stále více se zapomíná na to, odkud jsme vzešli a na co můžeme hrdě navazovat, nová doba si žádá pohledy jen dopředu, směle a výše.
Jestliže jsem byl tím, který před dvaceti lety vdechnul Zábavám znovu život, nemohu v tuto chvíli jen smutnit, mohu jen respektovat rozhodnutí jiných a věřit, že tak, jako v minulosti Zábavy vlastně třikrát povstaly, povstanou zase, opět navážou na to nejlepší z českých mysliveckých literárních tradic, že nebudou nadlouho jen názvem rubriky, ale zase opět hmatatelným svébytným polygrafickým dílem.
Děkuji všem, kteří to táhli se mnou těch uplynulých dvacet let, těm, kteří vnímali a vnímají stále odkaz Františka Špatného, všem, kteří svými příspěvky oslavovali krásu české myslivosti a přírody, kteří vlastně mnohokrát přenášeli na papír to, proč se jako jediná země na světě můžeme pyšnit zápisem myslivosti na seznam národního nehmotného dědictví. Věřte, není to málo.
Za vás za všechny i za sebe určitě dojdu na Lesní hřbitov v Písku, abych ctěnému Františkovi nad jeho hrobem slíbil, že tak jako on se dokázal prosadit v dobách ne zrovna přejících, tak se i já budu snažit udělat vše pro to, aby měl František Špatný z dalších pokračování Mysliveckých zábav radost.
S úctou a poděkováním všem
Jiří KASINA
šéfredaktor časopisu Myslivost