Časopis Myslivost

 
Jak hodnotíte společný projekt záchrany zvířat a zvěře senosec.czu.cz s odstupem 2 let od jeho vzniku?
Projekt Senoseč online prokazatelně nese ovoce. V prvním roce provozu portálu, tedy v roce 2015, a před spuštěním mobilní aplikace loni v červnu, jsme začínali zhruba se stovkou zachráněných zvířat a dvěma tisíci zaregistrovaných uživatelů. Za loňskou sezónu tato čísla několikanásobně vzrostla. Zachráněných zvířat v roce 2016 bylo 553 a registrovaných uživatelů z řad zemědělských podniků, zemědělských pracovníků, myslivců i dobrovolníků přibylo o dalších 1400. Zvýšila se i plocha, na níž záchranné akce před senosečí probíhaly, což bylo na více než 5100 hektarech. Spolupráce mezi skupinami, kde dříve vázla komunikace, se tak úspěšně rozvíjí. Právě zlepšení komunikace příslušných skupin, a tak i více zachráněných zvířat, byly hlavní důvody, proč jsme se do projektu pustili, a já jsem rád, že se oba cíle daří prozatím naplňovat.
 
Došlo podle vašeho názoru ke zlepšení spolupráce zainteresovaných stran tedy myslivců, zemědělců i dobrovolníků?
Ano, jednoznačně, každé zachráněné mládě nebo dospělé zvíře se počítá. Za dva roky, co projekt běží, už se podařilo zachránit díky společnému úsilí dobrovolníků, myslivců i zemědělců, kteří se do portálu i aplikace zaregistrovali, 183 mláďat a skoro čtyři stovky dospělých jedinců. Portál i aplikace jednoznačně přispívají k lepší komunikaci všech zúčastněných skupin a já jsem rád, že k jejich používání se připojila ČMMJ, která k němu vyzvala své členy napříč Českou republikou.

Jak se v praxi osvědčila mobilní aplikace, je aktivním pomocníkem?
Nepochybně. Plní svou funkci, pro kterou byla vytvořena a s jakým cílem jsme ji zadali formou studentské soutěže zpracovat studentům PEF ČZU. Jednou z nesporných výhod mobilní aplikace, kterou jsme spolu s partnery oficiálně spustili pro veřejnost loni v červnu, například je, že můžete data zadat do systému rovnou na poli, i když nemáte zrovna internet. Data se uloží v offline režimu a do databáze se nahrají, jakmile se chytrý telefon dostane k datovému signálu. Je uživatelsky přátelské i to, že nemusíte sedět při vyhledávání akcí či zadávání dat doma u počítače, ale děláte to pohodlně přímo ze svého mobilu v terénu.

Jak hodnotíte spolupráci Ministerstva životního prostředí a myslivců při řešení problematiky senosečí?
Jak se ukázalo v praxi, samotná legislativa nestačí. K tomu, aby zbytečně při senoseči neumírala mláďata, ale i dospělá zvířata, nejen srnčí, ale také mláďata chráněných druhů, jako jsou koroptve, čejky, chřástalové a další, je potřebné dodat praktické informace a všechny, kterých se to týká, zaktivizovat. Proto jsme společně s našimi partnery z České zemědělské univerzity, zástupci iniciativy Za Živou krajinu a myslivců rozjeli před dvěma lety (22. 5. 2015) projekt Senoseč online. Ten je postaven na dobrovolnické bázi a chuti lidí pomáhat.  Klíčová je na projektu komunikace, kterou se nám podařilo díky webovému portálu a mobilní aplikaci naprogramované studenty ve studentské soutěži nastartovat. Pevně věřím, že tyto nástroje budou nadále zlepšovat komunikaci mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky a minulá sezóna sečí to jen potvrdila. Pro projekt jsme totiž získali podporu i ze strany ČMMJ a také Státního zemědělského intervenčního fondu. Ten loni na začátku senosečí rozeslal svým podnikům doporučení, aby portál i aplikaci využívaly.

Jak vidíte budoucnost portálu a aplikace? Jaká vylepšení se chystají na nadcházející sezónu?
Určitě tu prostor pro další rozšiřování funkcí portálu i mobilní aplikace je. Provozně ekonomická fakulta ČZU, která webový portál SENOSEC.CZU.CZ i mobilní aplikaci SENOSEČ spravuje, podle mých informací připravuje pro nadcházející sezónu sečí pro uživatele několik novinek a vychytávek. Jedná se například o nové funkce pro registrované uživatele, lajkování preventivních akcí nebo souhrnné statistiky. Dále od kolegů z ČZU vím, že portál plánují otevřít ještě více veřejnosti, chtějí jej více propagovat na sociálních sítích, což by mělo přispět k ještě většímu zapojení myslivců. Také plánují přizvat „dronařskou komunitu“ do role dobrovolníků.

Jako první ministr životního prostředí jste navštívil mysliveckou výstavu v Lysé nad Labem, kde se problematika ochrany zvířat při sečích také řešila. Jaké máte dojmy z tohoto setkání?
Výstava v Lysé nad Labem byla pro mě velmi zajímavou zkušeností, společně s kolegy - partnery projektu z Provozně ekonomické fakulty a zástupcem z řad myslivců jsme před velmi početným publikem prezentovali první přínosy projektu Senoseč a plánované aktivity na sezónu, která právě začínala. Následná diskuse byla velmi živá, což potvrdilo, jaký zájem účastníci výstavy o tuto problematiku mají. Zazněly i zajímavé podněty, jako např. jak zapojit do užívání portálu i aplikace víc zemědělských podniků, což se nám skrze SZIF i postupně začíná dařit.
 
Jaké jsou další možnosti podpory MŽP u problematiky senosečí? Plánujete další aktivity týkající se ochrany zvířat a zvěře?
Díky aplikaci a projektu Senoseč online se podařilo propojit subjekty, kterým není osud zvířat lhostejný. Prostor pro zlepšení samozřejmě ale stále je. Příkladem mohou být technická opatření, která odhalí přítomnost živočichů při seči a jejich zranění se tím předejde. Zde je určitě prostor pro výzkum a inovace na poli zemědělské techniky i konkrétních postupů. Z našeho pohledu je důležité věnovat pozornost celému spektru živočichů, tedy zlepšit například i ochranu ptáků hnízdících v sečených porostech a také hledat způsoby, jak omezit nepříznivé dopady plošných agrotechnických postupů na hmyz, např. motýli atd. To je však už jiná oblast, které se bude  třeba s Ministerstvem zemědělství věnovat.

A na závěr prosím váš pohled na spolupráci MŽP a myslivců obecně v dalších oblastech mimo projekt Senoseč?
Spolupráce s myslivci na projektu Senoseč je z mého pohledu opravdu dobrá a úspěšná. Společných témat je ovšem celá řada. Právě při senosečích jsme například se zástupci ČMMJ domlouvali další oblast spolupráce. Jednou z nich jsou invazní druhy. Nyní, po prvních peripetiích, věříme, že v tomto roce budou dále probíhat diskuse nad novelou zákona o ochraně přírody a krajiny zaměřené na tuto problematiku s tím, že pozice partnerů jako jsou myslivci, včelaři a další, je pro tvorbu i naplňování této legislativy klíčová.
Děkuji za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ