Časopis Myslivost

 
Podle předkládací zprávy byl na základě plánu legislativních prací vlády na rok 2016 předložen návrh novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“). Zpracovatelem a předkladatelem novely ZoM bylo ministerstvo zemědělství.
Z důvodové zprávy se dozvíme, že předpokládaný termín nabytí účinnosti bude 1. ledna 2018.
Podle předkladatele novely současná podoba právní úpravy ZoM neumožňuje potřebný rozsah regulace početních stavů zvěře a neupravuje přiměřeným způsobem práva a povinnosti nejen uživatelů honiteb, ale také vlastníků a nájemců honebních pozemků. Předkladatel poukázal na některé obtíže s jeho aplikací, a to zejména ve vztahu ke škodám působeným zvěří na zemědělských kulturách a lesích, k právům jednotlivých vlastníků honebních pozemků, vztahům držitelů a uživatelů honiteb, jakož i na problémy s uznáním honiteb v souvislosti s velmi roztříštěnou majetkovou držbou.
Dalším problémem podle předkladatele novely je slabé postavení státní správy myslivosti ve vztahu k uživatelům honiteb, kdy státní správa myslivosti nemá účinné nástroje k ovlivnění mysliveckého hospodaření v honitbě.
Je na pováženou, zda předkladatel mínil svůj vymezený cíl skutečně vážně. Jako příklad rozpornosti cíle lze nalézt v ust. § 6 ZoM, ve kterém několik subjektů připomínkového řízení poukazovalo na nedostatky současné právní úpravy a požadovalo po předkladateli provedení změny právního textu. Ust. § 6 ZoM řeší problematiku předkládání trofejí na chovatelské přehlídky. Tomuto tématu jsem se věnoval ve svém únorovém příspěvku.
Mezi subjekty, které žádaly racionální revizi současné právní úpravy, byly ČMMJ, Vojenské lesy a statky, s. p., Ministerstvo obrany a Krajský úřad Pardubického kraje. ČMMJ požadovala zpřísnění podmínek povinného předkládání mysliveckých trofejí na chovatelské přehlídky, když do části § 6 ZoM žádala doplnit povinnost uživatele honitby předložit trofeje na chovatelskou přehlídku v případě, že státní správa myslivosti rozhodne o konání chovatelské přehlídky a následně stanovit sankční opatření v případě nepředložení trofejí na chovatelskou přehlídku.
Předkladatel sice uvedl, že akceptuje připomínku ČMMJ, ovšem nikterak se již tento požadavek ČMMJ neodrazil do textové právní úpravy předkládané novely.
Je tedy smutné, že na jedné straně předkladatel považuje postavení státní správy myslivosti za slabé ve vztahu k uživatelům honiteb a na druhé straně neimplementoval požadavek ČMMJ k povinnému předkládání trofejí na chovatelské přehlídky uživateli honiteb.
Shodný požadavek na změnu právní úpravy povinného předkládání mysliveckých trofejí uživateli honiteb na chovatelské přehlídky mělo i Ministerstvo obrany a Vojenské lesy a statky, s. p. V odůvodnění své připomínky konstatovali, že dlouhodobě v praxi přetrvává rozporný přístup uživatelů honiteb ve vztahu k chovatelským přehlídkám. Jestliže se na stanovení termínu nevztahují obecné předpisy o správním řízení, tak by ustanovení mělo obsahovat speciální proces, podle kterého se bude postupovat při provádění tohoto ustanovení, včetně vyřešení otázky „povinnosti“ pořádání chovatelské přehlídky a povinnosti předkládání trofejí zvěře uživateli honiteb na přehlídku.
Přestože svou připomínku považovali za zásadní, do připravované novely se nezohlednila. Uvedená právní úprava by jistě přispěla ke zkvalitnění kontroly a hodnocení celého mysliveckého řízení zvěře a krajiny.
 
Dalším připomínkovým subjektem byl Krajský úřad Pardubického kraje, jenž navrhoval doplnit větu v § 6 odst. 1 ZoM, a to Uživatel honitby je povinen předložit trofeje ulovené zvěře na chovatelskou přehlídku, se zdůvodněním, že v praxi často uživatelé odmítají předkládat trofeje ulovené zvěře na chovatelskou přehlídku s odůvodněním, že takovou povinnost nemají. Chovatelské přehlídky pak ztrácejí svůj význam.
Připomínku Krajský úřad Pardubického kraje shodně jako výše uvedené subjekty považoval za zásadní. Ministerstvo zemědělství na požadavek reagovalo „neakceptováním“ s konstatováním, že v „novelizovaném znění je již upraveno, a to včetně sankce“, ovšem kde, to se již nedozvíme. Tento požadavek nikde v novelizované právní úpravě není zohledněn.
Důvod, proč ministerstvo zemědělství nevyslyšelo požadavky výše uvedených připomínkových míst mě s ohledem na cíl, který si vytýčilo, naprosto unikl.
 
Další oblastí, která mne zaujala a má být novelou dotčena, je právní úprava požadavků na výkon mysliveckého hospodáře. Navrhovatel vložil nový předpoklad na zastávání funkce mysliveckého hospodáře. Nově bude požadováno, aby navržená osoba absolvovala odborné školení, jehož pořádání bude zajištěno ministerstvem nebo pověřenou vysokou školou, což tato osoba doloží orgánu státní správy myslivosti potvrzením o tomto školení, které nesmí být starší 5 let. Podle přechodného ustanovení musejí stávající myslivečtí hospodáři splnit tuto podmínku nejpozději do do dvou let ode dne nabytí účinnosti této novely ZoM.
Z důvodové zprávy se dozvíme, že se zavádí nová podmínka pro výkon činnosti mysliveckého hospodáře, a to absolvování školení organizovaného Ministerstvem zemědělství nebo pověřenou vysokou školou. Potvrzení o provedeném školení ne starší 5 let je myslivecký hospodář povinen předložit orgánu státní správy myslivosti. Znalosti mysliveckých hospodářů jakožto odborných garantů hospodaření v honitbě je třeba udržovat a prohlubovat, s čím lze jistě souhlasit. Jako důvod předkladatel uvedl, že poznatky z praxe ukazují, že mnoho mysliveckých hospodářů, kteří vykonávají svou funkci, již dlouhou dobu neudržují a neobnovují své znalosti, což má negativní dopad na hospodaření v honitbách.
Je jistě pravdou, že znalosti mysliveckých hospodářů jakožto odborných garantů hospodaření v honitbě je třeba udržovat a taktéž prohlubovat. Jsou myslivečtí hospodáři, kteří svou funkci vykonávají velmi odborně, průběžně si udržují a obnovují své znalosti, ovšem jsou i tací, kteří mají opačný přístup, což má negativní vliv na hospodaření v honitbách. Účelem nové povinné náležitosti pro ustanovení navržené osoby do funkce mysliveckého hospodáře je zajištění průběžného vzdělávání osob vykonávající funkci mysliveckého hospodáře. Je ovšem otázkou, jak se budou ustanovovat nový myslivečtí hospodáři ode dne účinnosti novely ZoM, když nebudou uspořádána první školení, neboť podle současné právní úpravy školení nelze uspořádat.
Odborné školení podle navrhovatele bude oprávněno provádět pouze ministerstvo zemědělství a vysoká škola, na které je myslivost povinným studijním předmětem. Tato jednoznačná možnost ze strany navrhovatele, tj. pouze ve směru vysokých škol, neumožňuje využít jiné alternativy. Domnívám se, že je nereálné aby tyto vysoké školy zajistily proškolení pro téměř 6000 mysliveckých hospodářů, poněvadž je v ČR více než 5700 honiteb.
Možné řešení s ohledem na tento množstevní požadavek nastínila Agrární komora, která navrhovala, aby střední nebo vyšší odborné lesnické školy, na kterých je myslivost povinným studijním oborem nebo předmětem, mohly pořádat odborné školení.
Jiný přístup na rozdíl od navrhovatele a Agrární komory navrhovala ČMMJ, která požadovala, aby do novely byla vložena možnost pověření mimo vysoké školy, taktéž mysliveckou organizaci s celostátní působností, která má pověření k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře. Domnívám se, že to byl správný krok ze strany ČMMJ, poněvadž myslivecké organizace disponují dostatečným počtem odborně kvalifikovaných lektorů pro zkoušky mysliveckých hospodářů.
Tento požadavek ze strany ČMMJ zatím, tak jak je prezentován, nebyl ze strany navrhovatele akceptován s odůvodněním, že je zapotřebí vyšší odborné kvalifikace školicích subjektů a dále, že je snaha uvádět do praxe nové poznatky z vědy a výzkumu, které vysoké školy na rozdíl od mysliveckých organizací s celostátní působností mají k dispozici.
V důvodové zprávě se ovšem nikde nedočtete, zda školení budou ukončena nějakou kvalifikační zkouškou a zda budou hrazena z kapes samotných mysliveckých hospodářů. Jak jistě všichni víme, platí pravidlo vesmíru, že nic není zadarmo.
 
Další oblastí, která by si jistě také zasloužila novelizaci, je právní úprava povolenek k lovu. Zavedená praxe je taková, že povolenku k lovu vydává uživatel honitby, což je vyjádřeno podpisem statutárního zástupce na přední straně povolenky, kde se nacházejí zejména identifikační údaje. Na zadní části povolenky jsou uvedeny druhy, počty, věková struktura zvěře, kterou je oprávněn držitel povolenky lovit. Pod tímto přehledem je pak připojován podpis mysliveckého hospodáře.
Má to určitou logiku, aby myslivecký hospodář měl i zpětnou možnost zkontrolovat, co konkrétní osoba v minulosti, tj. 3 roky zpětně mohla lovit.
V § 46 odst. 2 ZoM je upraven postup při vydávání povolenky k lovu, tj. „povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil.“ Myslivecký hospodář dle § 35 odst. 5 písm. e) ZoM má povinnost evidovat vydané povolenky k lovu. Prováděcí vyhláška č. 244/2002Sb. ovšem v § 20 odst. 1 písm. g) upravuje „povinné náležitosti povolenky k lovu“, tj. povolenku k lovu má podepsat i myslivecký hospodář.
Domnívám se, že zákonodárce tak jako v jiných případech postupoval nesprávně, poněvadž podzákonné právní předpisy, tj. i prováděcí vyhláška k ZoM nesmí jít nad rámec zákonné úpravy (více práv či povinností). Zvolená forma právní úpravy je nešťastná. Lze to považovat za paskvil právní úpravy. Pokud tedy myslivecký hospodář bude požadovat připojení svého podpisu na povolence k lovu, jeho požadavky jdou nad rámec právní úpravy ZoM. Je na škodu, že navrhovatel tento nedostatek v připravované novele neodstranil.
 
Závěrem lze konstatovat, že v praxi se ukázalo, že právní úprava současného ZoM je v jistých okruzích nedostačená a je třeba některá ustanovení zpřesnit a rozšířit. Je ovšem otázkou, zda cíle, které si vytkl předkladatel této novely, byly dosaženy. Na výše uvedených příkladech jsem demonstroval nekoncepčnost navrhovaných změn. Doufám, že poté, kdy novela bude předložena poslanecké sněmovně a následně senátu, dojde k nápravě výše uvedených nedostatků, tak jak jsem nastínil v tomto svém příspěvku.
 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
Autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát