ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Leden / 2017

Nad plány a činností Myslivecké komise

Myslivost 1/2017, str. 46  Jiří Kasina
Důležitou úlohu ve struktuře vedení Českomoravské myslivecké jednoty mají jednotlivé odborné komise. Každá komise podle svého zaměření oslovuje členy s konkrétním zájmem, resp. má na starost jednu z oblastí myslivosti, ale jestliže jsme organizace myslivecká, největší díl pozornosti by měl být ve prospěch myslivosti jako takové, tudíž by asi nejzákladnější komisí měla být komise myslivecká.
A jelikož jsme si v rozhovoru v loňském roce slíbili s jejím předsedou Ing. Ondřejem Faltusem pravidelnou komunikaci a zveřejňování výstupů, využil jsem příležitosti vstupu do dalšího roku, kdy se obecně dávají všemožná předsevzetí, abych Ing. Faltuse požádal o výhled či plány komise minimálně na další rok.
 
Začnu ale trochu ze široka, jste nováčkem v Myslivecké radě, už jste si zvyknul na formu jednání a nové úkoly?
Myslivecká komise a Myslivecká rada je pro mne úplně nové prostředí, které jsem dříve vůbec neznal, a ve kterém jsem se musel trochu rozkoukat. Do Myslivecké komise jsem si pozval odborně zdatné lidi, kteří mi pomohou s náplní práce komise, kterou jsem si předsevzal. Pokud někdo bude chtít, seznam členů komise je možné najít na webových stránkách ČMMJ. Na prvních třech setkáních komise jsme široce a podrobně diskutovali o mnoha problémech, které provází chov zvěře u nás a stanovili si úkoly.
 
Dobrá, pojďme k úkolům. Co tedy budete v komisi řešit?
Nedořešených věcí je v myslivosti více. Jednou z výrazně rizikových oblastí jsou škody zvěří na zemědělských porostech, kde je hlavním původcem černá zvěř. Její populace stále rostou a podle vývoje počtu ulovených prasat je jasné, že celkově nejsme schopni odlovit ani přírůstek, natož redukovat početnost prasat. Nemyslím si, že nalezneme nějaký zcela nový recept na snížení stavu prasat, ale pokusíme se zpracovat podmínky dosažení udržitelného stavu.
Důležité je komunikovat se zemědělci, protože je to podle mne náš společný zájem. Z tohoto důvodu je členem komise i ředitel zemědělského podniku, člen Agrární komory. Také již proběhla schůzka Myslivecké komise ČMMJ a Myslivecké komise Agrární komory, kde jsme společně hovořili kromě jiných témat i o možnostech, jak řešit problematiku přemnožených divočáků.
Musím říci, že zemědělství znám, sám jsem zemědělec, zootechnik. Nyní pracuji ve firmě, jejímiž klienty jsou farmáři a jsem tedy s nimi v denním kontaktu. Jsem i členem dozorčí rady jedné zemědělské akciovky, švagr vlastní velkou privátní zemědělskou společnost. Nakonec i doma za chalupou máme pár hektarů pozemků, kde se nám pasou zvířata.  V tom vidím své pozitivum při diskuzích se zemědělci, protože jejich situaci velice dobře znám.
Redukci stavů divokých prasat chceme podporovat osvětou při odchytu divočáků do odchytových zařízení. Odchyt je jednou z mála zatím dostupných možností, jak citelně snížit počet prasat. Na webstránkách ČMMJ je zveřejněna „Metodika užívání odchytových zařízení“, vypracovaná mladými nadějnými výzkumníky z ČZU. Tato metodika jasně a názorně myslivcům představuje, jak správně a efektivně odchytová zařízení používat a jak je sestrojit.
Podle vyhodnocení odchytu divočáků, uveřejněném v loňském roce, je zřejmé, že v honitbách, kde se odchytová zařízení používají, vzroste odlov o 10 %. Aby ale měl odchyt republikový dopad na počet odchycených prasat, musela by se mu věnovat většina honiteb, třeba jen po dobu redukce prasat na únosnou mez.  
 
Ale škody nejsou jen od divočáků, problémové jsou i vysoké stavy dalších druhů spárkaté zvěře…
Ano, nezapomínáme ani na další druhy zvěře, na zemědělských, ale i lesních porostech působí škody i lokálně přemnožené některé další druhy spárkaté zvěře, myslím tím nejen siku japonského, ale i v poslední době rychle stoupající stavy daňka evropského. Řešení těchto problémů je určitě mnohem snazší, než u prasat. Zde chybí pravděpodobně větší vůle řešit v místě tyto lokální problémy. Ale je třeba si uvědomit, že Myslivecká komise nemá kompetence k nějakému místnímu řešení, může přinášet jen náměty na řešení situace.
Chceme se koncepčně zamyslet nad rozšířením jednotlivých druhů spárkaté zvěře u nás, připravíme analýzu současného výskytu druhů spárkaté zvěře a následně navrhneme možné řešení pro budoucnost.
Jako příklad uvedu již vydané stanovisko Myslivecké komise k sikovi, které jsme připravili k diskusi o nepůvodních druzích zvěře. U sik doporučujeme  vytvořit oblasti chovu, ve kterých se tato bude chovat podle stanovených pravidel, příkladem může být oblast chovu sičí zvěře Bouzovsko. Tyto oblasti chovu by měly být mimo oblasti výskytu jelena lesního a ještě by měla být mezi jednotlivými oblastmi nárazníková zóna, která by eliminovala vzájemné křížení obou druhů jelenů.       
 
Věřme, že chov v oblastech bude účinné řešení. Neměli bychom ale zapomínat na opačný extrém, alarmující nízký počet drobné zvěře…
Co bylo hlavní příčinou snížení počtu ulovených zajíců v sedmdesátých letech z milionu kusů na desetitisíce nevím. Ptám se na to mnoha myslivců, pamětníků a odpovědi jsou různé. V každém případě je stav zajíců a obecně drobné zvěře úzce spojen se zemědělským využíváním krajiny. Víme, že hlavním pomocníkem pro drobnou zvěř je diverzifikace krajiny, rozčlenění velkých lánů, vytvoření biopásů, alejí, mezí, mysliveckých políček a dalších krajinotvorných prvků. To je náplní Ekologické komise ČMMJ pod vedením Dr. Petra Marady.
V Myslivecké komisi se zamýšlíme nad aktuálně používanými chemickými přípravky v zemědělství a jejich vlivy na zvěř. Také by bylo vhodné připravit monitoring uhynulé zvěře a zjištění příčin, proč se tomu tak děje, co je příčinou. Zemědělci mají povinnost informovat předem uživatele honiteb o použití chemických přípravků na polích, většinou se tak ale neděje.
V současnosti je podle mého názoru i problém v nedostatku aktivních odborníků a výzkumníků zaměřených na chov drobné zvěře. Jakoby se zájem o problematiku drobné zvěře i v tomto směru vytratil. Jako myslivecký hospodář v podhorské honitbě s nízkým stavem zaječí zvěře jsem několik let sháněl odborníka, který by byl ochoten přijet do naší honitby, seznámit se s našimi podmínkami a doporučit nám jasná chovatelská opatření na podporu chovu zajíců. Bohužel jsem nikoho takového nenašel nebo nebyl nikdo ochoten přijet.
V Myslivecké komisi připravujeme „Metodiku chovu bažantí zvěře“ a mým snem by bylo připravit podobnou metodiku i pro zajíce, ale v dohledné době to nevidím jako reálné.
 
Vzhledem k tomu, že jsem sám osobně zapojen v kampani na záchranu srnčat, akce se vlastně zrodila v naší domovské honitbě, nemohu se nezeptat, zda i v tato aktivita bude mít v Myslivecké komisi podporu.
Myslivecká komise jednoznačně podporuje akci „Zachraňte srnčata“, nakonec její hlavní duchovní otec Petr Slaba je členem komise. Zákon o myslivosti jasně říká, že zemědělci jsou povinni používat při sklizni plašiče zvěře. Zemědělci by je i rádi používali, kdyby ovšem účinné plašiče na zemědělské prostředky existovaly. Prostě nejsou. Osobně věřím v moderní techniku, která se neustále vyvíjí a pomůže nám při ochraně zvěře před sklizní. Věřím, že se běžně rozšíří používání dronů s termokamerami a normálními kamerami, které budou lokalizovat mláďata zvěře i zvěř, které budeme moci z polí či luk před sklizní vyhnat. Tady může existovat účinná spolupráce mezi zemědělci a myslivci. Zemědělci by mohli tuto techniku zakoupit a používat k dalším jejich potřebám, jako například k monitoringu porostů. Vždyť podle posledních ověřování používání dronů zemědělci ušetří až 10 % nákladů na ošetřování a hnojení zemědělských plodin.      
 
Mnoho zvěře každoročně také zahyne pod koly dopravních prostředků…
Škody na zvěři vznikající na dopravních komunikacích jsou opravdu nemalé. Nejenom že vznikají škody na zvěři, ale jsou škody i na dopravních prostředcích nebo dokonce na zdraví lidí. Proto je řešení této problematiky velice důležité. V současnosti se používají pachové ohradníky, popřípadě různé odrazky. Tato zařízení většinou instalují a udržují sami uživatelé honiteb. Protože je tato problematika celospolečenskou záležitostí, výsledkem snažení všech zainteresovaných by mělo být povinné celoplošné používání efektivních způsobů ochrany dopravních komunikací, které by bylo součástí práce firem, provádějících výstavbu či údržbu silnic. Na nákladech ochrany silnic by se mohly podílet i pojišťovny, protože prevence se jim musí vždy vyplatit. V Myslivecké komisi je členem i odborník na tuto problematiku, situaci bedlivě sledujeme a hledáme cesty, jak střetům se zvěří účinně bránit..
 
Můžete uvést i další oblasti či sféry zájmu, kterým by se měla Myslivecká komise v roce 2017 věnovat?
Tak například uvažujeme o přípravě brožury o předcházení škodám na zemědělských a lesních porostech, kde by byly popsané možnosti, jak uživatelé honiteb mou svou činností aktivně přispět k předcházením škodám.
Myslivecká komise také vydala  prohlášení k případu neúspěšného odchytu losice a losíčete v Brně, které si můžete přečíst na webových stránkách ČMMJ. Na základě této nešťastné události chceme připravit metodiku pro odpovědné instituce, jak postupovat v podobných případech, aby se předešlo podobným případům v budoucnosti.
V centru našeho zájmu je také veterinární problematika. Například fibropapilomatóza je onemocnění, které místně v určitých oblastech působí problémy. Státní veterinární správa nemá o tuto nemoc přílišný zájem, protože není přenosná na člověka. Není tedy žádná souhrnná informace, kde a v jakém měřítku je tato nemoc rozšířená. Protože jsme měli mnoho dotazů od myslivců ohledně této nemoci, rozhodli jsme se připravit nejdříve monitoring rozšíření této nemoci. Prosím předem uživatele honiteb, až budou požádání o zaslání informací, aby tak učinili. Bude to pravděpodobně v prvním pololetí roku 2017 a určitě o tom budeme informovat na stránkách časopisu Myslivost.
 
Dlouhodobě se vede také diskuze o normování, sčítání či plánování. Myslím, že to je téma jdoucí napříč všemi honitbami v republice. Budete se i tímto nějak zabývat?
Normování některých druhů zvěře neodpovídá aktuálním potřebám či aktuálnímu stavu. I o tomto tématu chceme určitě v Myslivecké komisi diskutovat. Uvedu jen jeden příklad za všechny. Jako myslivecký hospodář se podílím na mysliveckém plánování, na sčítání zvěře. V naší podhorské členité honitbě o výměře 1600 ha máme normované, tedy maximální stavy srnčí zvěře 39 ks. S plnou zodpovědností mohu říci, že kdybychom měli skutečně takové stavy, pak bych srnu nepotkal na svých procházkách honitbou třeba celý týden. Podle mé znalosti naší honitby, podle sledování jejích stavů ve všech obdobích roku, mohu zodpovědně říci, že se stav srnčí zvěře pohybuje někde mezi 150 až 300 kusy. Tento počet je v podmínkách naší honitby podle mého názoru přiměřený.
Když jsem prvním rokem v působnosti mysliveckého hospodáře nesl odvážně formulář se sčítáním zvěře na úřad s napočítaným stavem 65 ks, tedy 26 ks nad normované stavy, byl jsem překvapen odezvou v podobě možného zahájení správního řízení a pokuty pro naše sdružení.
Od této zkušenosti pravidelně napočítáme pouze 39 ks. Nemyslím si, že tento stav je normální a je možné jej udržovat nadále. Je nutné se zamyslet nad jiným způsobem normování, jako například normovat podle únosné kapacity prostředí při stanovení pouze minimálních stavů, pod které bychom se nesměli dostat.
Na metodice, která by umožnila držitelům honiteb a státní správě stanovit limity vlivu zvěře na prostředí v komisi také pracujeme a pokusíme se ji během následujícího roku doplnit o nezbytné detaily.
 
Vzpomenul-li jste srnčí zvěř, hned mne napadly blížící se chovatelské přehlídky, zelené a červené body, věčné dohady o lovnosti a nelovnosti, vhodnosti průběrného odstřelu.
Je pravda, že již dlouho se vedou diskuse o průběrném odstřelu srnců. Především otázka, zda lovit paličkáče a špičáky v první věkové skupině nebo je nechat dospět a lovit je až starší. Připravujeme projekt, ve kterém bychom ověřili, jak skutečně se vyvíjí paroží paličkáčů či špičáků v dalších letech a je-li správným názorem je průběrně lovit v jejich prvním roce života. Vývoj paličkáčů bychom porovnávali ve dvou variantách, a to ve volnosti v přirozených podmínkách a v zajetí. Tento projekt je pracovně a finančně náročnější. Nyní jsme ve fázi přípravy projektu, na kterém se podílejí členové komise, kteří jsou z univerzit, výzkumného ústavu i z praxe. Sehnat ochotné partnery projektu nebude tak náročné, jako sehnat peníze, ale jsem optimista a věřím, že se nám podaří projekt zrealizovat.
 
Dobrá, to rád slyším a jsem už teď zvědav na výsledky. Ale za pár týdnu zasednou na okresech hodnotitelské komise a už nyní slyším ty nekonečné debaty a rozpory v náhledu na oprávněnost průběrného lovu toho či onoho srnce. Neměl by se třeba také nastavit trochu jednotnější přístup k aprobaci hodnotitelů?
V prvním pololetí roku 2017 bude probíhat proškolení pro hodnotitele okresních chovatelských přehlídek trofejí. Cílem je udržet kvalitu hodnocení na chovatelských přehlídkách okresní úrovně. Požadavek tohoto školení vzešel přímo od samotných hodnotitelských komisí. Jsem rád, že garanci nad školením přijala UHKT, která zajistí vysokou kvalitu odbornosti.
Samotná školení proběhnou ve dvou dnech, kdy jeden den se budou probírat srnci, prasata a šelmy a druhý den jeleni, daňci a mufloni. Školení budou probíhat víceméně na krajské úrovni. Sekretariát ČMMJ vejde v jednání s krajskými koordinačními radami, které požádá o součinnost při zajištění místa školení, místní organizace a jejich termínů.
Na školeních představíme i aktualizované formuláře, kam se budou vepisovat informace o chovatelské přehlídce, které se budou zasílat na ČMMJ.  Myslivecká komise také připravuje aktualizaci seznamu odborných garantů (poradců) pro okresní chovatelské přehlídky.         
 
Na úplný závěr mne napadla ještě jedna souvislost – podívali jste se, jak to dělají třeba za hranicemi? I tam lze přece najít inspiraci.
Podobné problémy, jako máme my u nás, jsou určitě i v zahraničí. Proto chceme vyrazit na diskusi k sousedům do Polska, na Slovensko, do Maďarska, do Rakouska a do Německa a věříme, že získáme nové poznatky, které budeme moci zúročit i u nás.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA
     
 
 
 
     
Zpracování dat...