Časopis Myslivost

Zubr evropský je tedy naším původním druhem a v současné době je reálná šance jej opět navrátit do naší přírody. Vojenské lesy a statky ČR, s.p. se aktivně zapojily do programu návratu tohoto ohroženého druhu do přírody České republiky. V lednu roku 2011 bylo do obory Židlov (VLS ČR s.p., divize Mimoň) dovezeno chovné stádo nížinné formy zubra evropského za účelem reintrodukce prostřednictvím polodivokého chovu. Dovezená zvířata se velmi rychle aklimatizovala a v současné době je zde chováno 26 kusů.
Cílem práce je provést analýzu prostorové aktivity stáda zubrů chovaných v oboře Židlov. Hlavním přínosem bude podrobná charakteristika potravního a prostorového chování zubra evropského v podmínkách obory Židlov a vytvoření podkladů pro metodiku vypouštění zubra evropského do volné přírody.
Nosnou hypotézou je, že základem populace je rodinné stádo, které respektuje vedoucí samici. Proto byla označena obojkem pouze vedoucí samice. Z důvodu názornosti aktivitových dat bylo vybráno období 1.1.2015 až 31.12.2015.
 
Charakteristika lokality
 

•  

Prstenec kolem bývalých střelnic tvoří lesní komplex s převahou borových, smrkových a bukových porostů.
V rámci obory je prováděna standardní hospodářská činnost, tzn. lesnictví, zemědělství a myslivost a také je obora hojně využívána turisty. Jako hlavní zvěř se v oboře vyskytuje jelen evropský v počtu kolem 850 ks a muflon v počtu 150 ks. Dále pak prase divoké, srnec obecný a daněk evropský.
 
Označení zubra GPS obojkem
 
Hlavní kráva, která vede celou skupinu zubrů v oboře Židlov, byla označena obojkem GPS Plus (VECTRONIC Aerospace GmbH, Berlin). Použit byl obojek typu 5D o hmotnosti 1130 gramů, který dovoluje zaznamenat více než 50 tis. pozic. Interval záznamu pozic byl nastaven na 30 minut. Data byla pomocí GSM modulu přenášena na server zver.agris.cz, kde byla zálohována a dovolila stažení dat bez nutnosti fyzického získání obojku.
 
Zpracování dat a statistická analýza
 
Ze získaných pozičních dat byla vyřazena ta, která měla hodnotu DOP (Dilution of Precision) větší než 6 a nebyla validní. Celkem bylo získáno a analyzováno 17 520 pozičních dat. Z toho nebylo validních 492 pozic (2,8 %). Rozložení nevalidních dat nebylo pravidelné, větší část nevalidních dat byla mezi 8 a 17 hodinou. To potvrzuje předpoklad, že v tuto dobu bylo stádo obvykle v hustším porostu, což znesnadňovalo zaměření GPS pozice. Vzdálenosti ušlé v třicetiminutových intervalech byly kalkulovány jako nejkratší vzdálenost mezi body, ovšem skutečná vzdálenost je reálně vyšší. K vyhodnocení aktivitových dat byl použit program Activity Pattern 1.2.3 (© 2010–2011 VECTRONIC Aerospace GmbH). Data uváděná jako statisticky významná jsou průkazná na hladině p=0,05.

 

VÝSLEDKY

 

Aktogram
 
Aktogram je detailní plot aktivitových dat, zobrazuje každý jednotlivý datový bod ve zvoleném časovém rozpětí. Na ose x se nachází časové rozpětí v průběhu jednotlivého dne, osa y znázorňuje datumovou osu v průběhu roku. Barevné rozpětí sloupce v pravé části označuje úroveň aktivity, která je v programu nastavena v rozmezí 0 – 255. Levá svislá křivka označuje čas východu slunce, pravá čas západu slunce v průběhu roku.
Ze zobrazených dat je patrné, že zubři jsou nejaktivnější v časovém období korelujícím s východem a západem slunce. Při východu slunce jejich aktivita začíná v průměru 2 hodiny před východem a mírně klesá 2 hodiny a 30 minut po východu. Druhý vrchol aktivity je ohraničen obdobím dvě hodiny před západem a hodinu po západu slunce. Aktivita v průběhu roku je vyšší ve vegetačním období (duben až konec října), kdy si aktivně vyhledávají pastvu než v období zimním, kdy se zdržují v blízkosti krmelců.
 
Denní aktivita v obdobích
 
Zde jsou zpracována statistická data podle jednotlivých období. Osa x představuje souhrn období v průběhu roku 2015, osa y znázorňuje relativní úroveň aktivity. V tomto případě je relativní úroveň aktivity nastavena v programu v rozmezí hodnot 10 až 80. Graf představuje průměrnou relativní aktivitu v průběhu roku 2015.
Graf potvrzuje hypotézu, že aktivita zubrů je závislá na vegetačním období v rámci roku. Protože je obojkem označena dospělá vedoucí kráva, je výkyv v aktivitě z počátku měsíce srpna způsoben porodem telete, které se podle fyzických pozorování v tomto období narodilo (první pozorování 8. 8. 2015). V první dekádě měsíce září se aktivita dostala do „normálu“. (viz graf 3).
 
Průměrná denní aktivita
 
Zde jsou zpracována statistická data ve vztahu k průměrné denní aktivitě vyjádřené jedním průměrným dnem. Osa x představuje hodinovou osu v průběhu dne, osa y průměrnou relativní aktivitu v rozmezí hodnot 15 až 55. Graf 6 představuje průběh průměrné aktivity v průběhu jednoho dne.
Z grafu je patrné, že aktivita zubrů je větší v průběhu dne, v nočních hodinách tráví čas převážně spánkem a přežvykováním na pastevních plochách. Aktivita se zvyšuje s nastávajícím východem slunce, zubři začínají přijímat potravu, první pokles nastává po intenzivní ranní pastvě, zubři odejdou do krytu, kde probíhají kratší pastevní cykly. S nastávajícím západem slunce se zubři opět přemisťují na pastevní plochy, kde intenzivně přijímají potravu. Po západu slunce z ploch neodchází a zdržují se tam až do příštího rána.
 
Závěr
 
Znalost prostorové aktivity zubra evropského je důležitá pro pochopení jeho chování v oblasti poznamenané a ovlivněné lidskou činností. Zubr jako největší středoevropský kopytník je na prostor poměrně náročný. Z dosavadních výsledků vyplývá, že zubr se ani v oboře Židlov nechová výrazně jinak než v současných oblastech výskytu.
Velikost domovského okrsku je porovnatelná s ostatními volně žijícími populacemi. Preference lesních porostů zubrem během dne a naopak využívání otevřených ploch během noci ukazuje, že zubr je spíše lesním druhem. Preference lesních porostů mohla být způsobena staletími pronásledování a snahou o vyhubení, kdy zubři museli ustoupit do velkých lesních komplexů. Tuto teorii podporují i výsledky výběru stanoviště během dne a noci. Zubři v oboře Židlov navštěvují otevřené plochy především ve večerních hodinách a v noci, den naopak tráví v spíše v lesních porostech.
Vzhledem k dosaženým výsledkům lze konstatovat, že vypuštění zubra do uzavřených oborových chovů by při dodržování veterinárních předpisů a požadavků vyplývajících z legislativy proti týrání nemělo způsobit výraznější problémy. Prostorovou aktivitu zubrů lze vhodnými činnostmi korigovat (kvalitní luční porosty, přikrmování).
Myšlenka, že by zubři mohli ve volné přírodě sloužit jako nástroj udržování nevyužívaných a zanedbaných nelesních stanovišť, není jednoznačně potvrzena. Z preference prostředí v oboře Židlov jasně vyplývá, že i přes velkou nabídku těchto typů porostů je zubři využívají minimálně a jako pastvu preferují kulturní, udržované trvalé travní porosty.
 
Vypouštění zubrů do volné přírody v ČR je dosti problematické. Do úvahy by přicházely pouze honitby o minimální rozloze 10 000 ha. Problémem je legislativní rámec chovu zubra, který není zařazen mezi zvěř. Z tohoto důvodu by za případné škody, které způsobí, odpovídal chovatel.
K dalším rizikům patří možnost křížení s pastevně chovaným domácím skotem a veterinární problematika. Zcela vyloučit nejde ani negativní interakce s člověkem, i když doposud není známý případ přímého napadení. Obecně platí, že čím méně je společných setkání, tím více se zubři chovají plaše. Naopak se vzrůstajícím počtem kontaktů se u zubrů projevuje ztráta plachosti a jejich chování se stává více agresivní.
 
Ing. Miloslav ZIKMUND
Student doktorského studia
Katedra myslivosti a lesnické zoologie
Fakulta lesnická a dřevařská
 
Graf 1: Aktogram pohybové aktivity zubrů v průběhu roku 2015

 Graf 2: Statistická aktivita podle data

Graf 4: Detailní výřez období kladení a péče o narozené tele.

Graf 5: Průměrná denní aktivita v průběhu roku 2015