Časopis Myslivost

 
1. Jaké body ze smlouvy považujete za stěžejní a zásadní pro rozvoj další spolupráce mezi oběma organizacemi?
 
Túto zmluvu o spolupráci vnímam ako prostriedok na inventarizáciu doterajších spoločných aktivít a zároveň nástroj na aktualizáciu súčasných výziev vyplývajúcich z veľmi dynamicky sa meniacich predstáv o poslaní a úlohách poľovníctva v súčasnej spoločnosti, a to tak u vás, ako aj u nás. Za najvýznamnejšie považujem samotné rozhodnutie „oprášiť“ deklaráciu o spolupráci, ktorá bola podpísaná našimi predchodcami. Každej oblasti a forme spolupráce prikladám rovnakú dôležitosť. Vychádzam totiž z toho, že naša členská základňa je veľmi rôznorodá, niekto sa vidí v strelectve, iní v kynológii, alebo osvete. Samozrejme, istú hierarchiu priorít vyplývajúcu z rozhovorov s pánom predsedom Janotom a členmi Mysliveckej rady vnímame a slovenské prezídium je pripravené ju akceptovať.
 
Velmi dobře funguje na obou stranách zahraniční spolupráce směrem k nadnárodním organizacím typu FACE a CIC. Slovenská a česká strana vždy kooperovaly v prosazování společných zájmů a hrdě zastupovaly centrální Evropu. Jelikož je odlišné vnímání myslivosti v Evropě, potažmo ve světě a jsou daleko větší a silnější státy, které by mohly chtít prosadit a dnes již prosazují své zájmy i na našem území, je nezbytné, abychom v tomto případě zůstali „Československem“ a společně udržovali vysokou úroveň tradiční myslivosti. Několikrát se nám toto spojení již v nikdy nekončícím dialektu s ostatními národy osvědčilo. Tato oblast je pro většinu členů na obou stranách bez vlastní propagace takřka „neviditelná“, ovšem je hned na druhém místě za místní legislativou daného státu. Bez spolupráce s FACE – Federace organizací pro myslivosti a ochranu přírody v EU, která prosazuje zájmy myslivců celé Evropy v Evropském parlamentu bychom se v budoucnu museli podřídit některým již dnes vyřčeným politickým názorům, které mají pro myslivost a lov obecně fatální důsledky.
Stěžejními body další spolupráce jsou především společné problémy v oblasti zemědělské politiky, potažmo evropským řízením dotací. V konečných důsledcích to má dopad na celoevropský problém s volně žijící zvěří, jak drobnou, tak spárkatou. S tím souvisí také společná diskuze nad někdy až nesmyslnými nařízeními EU a jejich implementací, tzn., že důležitá je především oblast legislativní.
Neexistuje jazyková bariéra, tudíž bychom neměli zapomínat na udržování společných tradic, názorným příkladem je udržení společné česko-slovenské soutěže trubačů, která oběma stranám přináší neskromný obdiv až za hranicemi obou států. Důležité jsou i spolupráce dalších klubů se společnými kořeny, např. sokolníci, autoři nebo jedny z těch mladších, ale o to viditelnějších – spolupráce mezi Klubem slovenských poľovníčok a klubem Dámy české myslivosti.
Vzhledem ke vzniku Slovenské polovnické komory česká strana čerpá informace o fungování takového institutu
 
2. Který bod ze smlouvy bude z vaší strany vyžadovat zvýšení úsilí při jeho plnění, kde bude potřeba ve spolupráci z vaší strany přidat, který bod smlouvy se naopak již dnes bezproblémově plní a funguje?
 
Takýto typ zmluvy je administratívnym aktom, ktorý zaväzuje zmluvné strany najmä na výmenu duševného vlastníctva. A takýto typ spolupráce má medzi našimi organizáciami historické korene. Preto si myslím, že naše odborné komisie zodpovedné za jednotlivé oblasti zvládnu reštart vo vzájomnej komunikácii bez akýchkoľvek problémov.
 
Osvěta veřejnosti například při problematické otázce velkých šelem. Je otázkou času, kdy slovenské populace překročí ve velkém pomyslné hranice a v tomto směru bychom se měli od slovenské strany ještě hodně přiučit, stejně tak, jako to oni udělali v otázce Afrického moru prasat. Samozřejmě, že pro slovenskou stranu je signál AMP velmi varovný svou polohou výskytu, ale již jsou velmi aktivní ve své interní i veřejné komunikaci se státní veterinární správou a bedlivě sledují každé naše kroky.
 
3. Jsou ještě nějaké body, které by se mohly do smlouvy případně doplnit? Kde vidíte další možnosti spolupráce?
 
Za veľmi dôležité považujem, že v samotnom predmete, alebo ak chcete preambule zmluvy, rezonuje nielen rozvoj priateľských vzťahov a odbornej spolupráce. Výkon práva poľovníctva vnímame ako integrovanú súčasť ochrany prírody a zveľaďovania životného prostredia a zároveň ako spôsob využitia voľného času v záujme zachovania biodiverzity a rovnováhy v prírodnom prostredí. Deklarujeme tým, že moderné poľovníctvo vnímame ako ekosystémovú službu obyvateľstvu a súhrn činností vykonávaných vo verejnom záujme. A to je základ pre odstránenie názorového napätia medzi poľovníkmi a laickou verejnosťou, poľovníkmi a ochrancami prírody, poľovníkmi a farmármi či vlastníkmi lesov. 
 
Oba státy bychom se mohli perfektně naučit používat cizí slovo PR a být alespoň ve svých státech to, co nám nejvíce chybí – být jednotní a v této oblasti profesionálové.
 
4. V jakých oblastech by se mohli slovenští myslivci poučit a inspirovat od myslivců českých, resp. čeští myslivci od slovenských?
 
Rámce našich aktivít sú nastavené platnou legislatívou. Spoluprácu v legislatívnej oblasti, teda pri výmene skúseností týkajúcich sa účasti národnej poľovníckej samosprávy na tvorbe zákonov považujem za veľmi dôležitú. Napokon, máme čerstvú skúsenosť v tejto oblasti s maďarskými kolegami. Pri príprave nedávno novelizovaného zákona o poľovníctve v Maďarsku sme množstvo ustanovení konzultovali s maďarskou poľovníckou komorou. Výsledkom je zákon, v ktorom sa neuralgické body, najmä škody spôsobené zverou a na zveri, riešia v národných poľovníckych legislatívach veľmi podobne a predovšetkým s dôrazom na prevenciu a nie na represiu.
 
V oblasti hospodaření se zvěří by česká strana mohla využít znalostí slovenských kolegů například v otázce chovatelských oblastí u spárkaté zvěře. Problém drobné zvěře je prakticky totožný, zde by mohla dobře zafungovat výměna zkušeností od vědeckých institucí spolupracujících s oběma stranami.
Vzhledem k tomu, že jsme dlouhá léta fungovali jako federace, spoustu akcí, předpisů, či organizace svazových záležitostí bylo a je totožných. Důležité je, jakým směrem se jednotlivé země ubírají nadále. Česká republika má na 10,5 mil. obyvatel asi 90 tis. držitelů loveckých lístků, Slovensko na 5,4 mil. obyvatel asi 50 tis. Středoevropský trend úbytku myslivců bohužel platí jak u nás, tak u sousedů. V oblasti výchovy nových myslivců se máme co učit od slovenské strany zkušební formou zkoušek z myslivosti, která je dvoustupňová. Již asi 9 let funguje systém písemného testu, následně ústního přezkoušení. Naše ministerstvo zemědělství již v připravované novele zákona o myslivosti navrhovalo slovenský model, který ČMMJ podporuje a má již nachystáno soubor otázek pro takový test.
 
 
5. Pokud byste měli možnost okamžitě přenést přes hranice některé zkušenosti, akce a nebo aktivity obecně, které by to byly?
 
Myslím si, že poľovníctvo stojí v našich krajinách na troch rozhodujúcich pilieroch. Historickom, spoločenskom a ekonomickom. Naše spoločné historické míľniky, tradície, kultúru a etiku nemôže spochybniť snáď nikto. Rovnako naše odborné a spoločenské aktivity sú veľmi podobné a sú významnou súčasťou od celonárodného až po regionálne kolority mnohých podujatí. Ekonomika však ide ruka v ruke so stabilitou, vyplývajúcej zo zákona. Čím rozsiahlejší prenesený výkon štátnej správy zo zákona národná poľovnícka samospráva má, čím viac prvkov jednotného riadenia poľovníctva zákon garantuje a čím viac je posilnený princíp autonómneho demokratického rozhodovania samosprávy o jej vnútorných prioritách, tým je garantovaný stabilnejší ekonomický status a tým pádom aj nezávislosť na cudzích zdrojov. Prílišný liberalizmus preto poľovníckej samospráve neprospieva a v Európe je na to niekoľko príkladov, keď sa samospráva oslabila a takmer skolabovala len preto, že jej lídri sa presadili cez populistické sľuby. Poľovníctvo je špeciálna odborná spôsobilosť, pri ktorej sa so zbraňou vo vlastníctve jednotlivcov zasahuje do prírodného dedičstva celého národa. Preto na takúto činnosť musia platiť prísnejšie a transparentné pravidlá, ktoré musia tí, čo sa dobrovoľne rozhodli pre výkon práva poľovníctva, strpieť. Vrátane povinného členstva a jednotných disciplinárnych kódexov.
 
Propagační kampaně, práce s mládeží, střelecké soutěže, atd. jsou většinou velmi podobné. Na slovenské straně ale stojí za obdiv Dni sv. Huberta ve Sv. Antonu, které jsou jasným důkazem toho, že jsou Slováci obecně semknutější a je zde cítit i podpora vrcholných představitelů státu. V tom samém místě již asi pátým rokem probíhají Dětské dny sv. Huberta, které jsou přesně trefou do černého. Během jednoho týdne se prostřídá několik tisíc dětí školního věku a jsou zábavnou i velmi naučnou formou seznamovány s myslivostí, přírodou a její ochranou. Taková akce nám pod hlavičkou ČMMJ chybí, ale děláme vše pro to, abychom se od slovenské strany tak důležitou akci naučili zorganizovat. Samozřejmě je zde i významně vidět úzká spolupráce s Muzeem ve Sv. Antoně, u nás ho můžeme přirovnat k Loveckému zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
 
6. Jak obecně hodnotíte dlouhodobý vývoj vztahů mezi ČMMJ a SPZ, resp. mezi českými a slovenskými myslivci?
 
Zopakujem len to, čo som povedal ako vedúci slovenskej delegácie v závere svojho príhovoru na rokovaní volebného zboru zástupcov ČMMJ v novembri 2015 u vás v Prahe. Ako vrcholný predstaviteľ slovenskej poľovníckej samosprávy Vás chcem ubezpečiť, že SPZ, ale aj SPK, sa bude aj naďalej aktívne uchádzať o priazeň ČMMJ, pretože ju považuje za silného, odborne i personálne vyspelého partnera. Vracia sa čas, keď sa javí, že pre zachovanie poľovníctva v našich krajinách je spoločný postup, kultivovaná propagácia etických a ekologických zásad moderného poľovníctva nevyhnutným predpokladom. Z tohto aspektu je možné naše spoločné stretnutia považovať za základ spoločnej komunikačnej stratégie, za priestor pre tvorbu spoločnej argumentačnej databázy, za prejav ochoty a schopnosti vzájomne sa podporiť a navzájom si pomôcť!
 
Slovensko je nám logicky nejbližší státem vůbec. Vztahy mezi ČMMJ a SPZ byly vždy na velmi profesionální a přátelské rovině. Pravidelné setkávání se představitelů na pracovních či společenských akcích tuto dlouhodobou kooperaci udržuje na vysoké úrovni a slovenským kolegům bude vždy nabídnuta pomoc, ale také se ČMMJ o ni nebojí požádat. Nejedná se však pouze o ty nejvyšší představitele. Obě organizace mají velmi široké spektrum působnosti a tak je spolupráce důležitá ve všech oblastech myslivosti, kam spadá dále např. osvěta, kynologie, střelectví, kultura, ekologie, atd., tzn. že svým způsobem stále fungujeme společně i navzdory rozdělení státu na dva.