Časopis Myslivost

Aujeszkyho choroba je nebezpečná nákaza přenosná na více druhů zvířat. Prase je považováno za přirozeného hostitele a může tuto infekci přežít. Nákaza je přenosná na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky i na volně žijící živočichy, u kterých vyvolává nesnesitelné svědění a následný úhyn. Na člověka se nákaza nepřenáší.        
„Za odlovený kus, ze kterého bude odeslán vzorek na vyšetření na Aujeszkyho chorobu, bude lovci náležet takzvané vzorkovné / zástřelné ve výši 1000 Kč. Vzorkovné / zástřelné nebudou moci nárokovat lovci za kusy ulovené v oblastech, ve kterých se ulovení divočáci vyšetřují na africký mor prasat.,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Vyplácení této částky má také motivovat lovce v celé ČR ke zvýšenému lovu přemnožených divokých prasat, který je ve veřejném zájmu. Z výsledků monitoringu uskutečněného v letech 2011 až 2013 vyplynulo, že napříč regiony je pozitivní v průměru zhruba třetina divokých prasat. To znamená, že v průměru každý třetí divočák přišel do styku s virem a má proti viru protilátky.
V letošním roce nebyl dosud potvrzen případ výskytu Aujeszkyho choroby u psů. Loni byl zaznamenán jeden případ této nákazy u loveckého psa. Česká republika má status země prosté Aujeszkyho choroby týkající se chovů domácích prasat. Poslední případ této nákazy u hospodářských zvířat se vyskytl v malochovu v Nové Vsi v okrese Benešov v březnu 2004. Prasata se tehdy nakazila z uloveného divočáka.
Objednávka vyšetření a žádost o zástřelné, které budou v souvislosti s monitoringem Aujeszkyho choroby používány, jsou dostupné na webu SVS pod nadpisem „Monitoring Aujeszkyho choroby u divokých prasat v ČR“ na odkazech: https://www.svscr.cz/amp-postupy-pri-nalezu-uhynuleho-divokeho-prasete-a-pri-lovu/
 
Jak přesně postupovat:
1. Monitoring Aujeszkyho choroby probíhá od 10. 10. 2017 na celém území ČR mimo zamořenou oblast africkým morem prasat (okres Zlín) a mimo zónu s intenzivním lovem (části krajů Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský).
2. Po ulovení divokého prasete označí lovec ulovený kus nesnímatelnou plombou.
3. Lovec odebere vzorek krve (barvy) od uloveného prasete divokého do injekční stříkačky.
 4. K odebranému vzorku přiloží vyplněnou objednávku laboratorního vyšetření. Na objednávce musí být vyplněny následující údaje: identifikace lovce (jméno, adresa), registrační číslo honitby, katastrální území, číslo plomby a datum ulovení.
5. Vzorek s vyplněnou objednávkou laboratorního vyšetření se odevzdá na místě pro příjem vzorků k vyšetření na svalovce, spolu se vzorkem svaloviny na analýzu na svalovce a s pírkem.
6. Fyzická osoba (lovec) požádá o vyplacení zástřelného krajskou veterinární správu (KVS), na jejíž území byl kus uloven. K tomu použije formulář, který je dostupný na webu SVS.
7. Zástřelné je vypláceno KVS na základě příjmu vzorku k laboratornímu vyšetření, které je evidováno v záznamech laboratoře, a tyto záznamy jsou zasílány na KVS. Vyplácení zástřelného je možné pouze bezhotovostně na účet uvedený na žádosti.
8. Kontrolu oprávněnosti vyplacení zástřelného provede pracovník ekonomického oddělení příslušné KVS kontrolou údajů ve výkazu přijatých vzorků v SVÚ.
9. Protokol s výsledkem vyšetření jednotlivých kusů není lovci zasílán a celá akce bude vyhodnocena po jejím ukončení. Výsledek bude publikován ve výroční zprávě o činnosti SVS v oblasti zdraví zvířat.
Ing. Ondřej FALTUS,
předseda Komise pro myslivost ČMMJ