Problematika používání antiparazitárních přípravků u volně žijící zvěře
Problematika výskytu parazitóz spárkaté zvěře a jejich tlumení je dlouhodobou záležitostí. V současné době existuje několik způsobů, jakými lze ovlivnit výskyt parazitóz u spárkaté zvěře. Jejich tlumení je úzce spjato s monitoringem, který je podmínkou pro následné uskutečnění léčby.
V roce 2013 bylo vydáno nařízení, vycházející z §19 zákona 166/1999 Sb., o veterinární péči. Toto nařízení stanovovalo uživatelům honiteb povinnost odevzdávat vzorky trusu k vyhodnocení, a to vždy jeden vzorek za každé katastrální území příslušného okresu.
Od roku 2016 probíhá monitorování pouze na základě vyšetření, která si z vlastní iniciativy vyžádá uživatel honitby nebo fyzická osoba, a nechá jej na své náklady uskutečnit.
Sledování chorob je důležitý faktor, nejen z pohledu zdraví zvěře, ale i z pohledu zdravotní nezávadnosti živočišných produktů. Výskyt parazitů u spárkaté zvěře je přirozený a nepřesahuje-li míra invaze určitou hranici, nemusí být za daných okolností závažným zdravotním problémem. U silnějších invazí, a to zvláště u některých druhů parazitů, dochází při nevhodné péči o zvěř k závažnému šíření a negativnímu ovlivňování jejího zdravotního stavu.
Používání léčiv je až druhořadým zásahem. Příčin, které způsobují zvýšený výskyt parazitóz, je celá řada. Vysoká populační hustota zvěře, zemědělství – používání chemizace a mechanizace, zvýšení turismu, změna životního prostředí, výrazné zásahy do ekosystému ale i chyby v chovatelské práci - tyto a mnoho dalších faktorů hrají roli v šíření parazitóz, a to hlavně z důvodu stresu, který zdravotní stav zvěře může výrazně ovlivnit.
Preventivní opatření, založená na dodržování hygienických zásad u přikrmovacích zařízení a důsledném průběrném odstřelu, by měla předcházet dalším léčebným zásahům.
V rámci monitoringu parazitóz v okrese Jihlava a okrese Žďár nad Sázavou byla vyhodnocena provedená vyšetření. Z údajů za rok 2013 a 2014 bylo získáno v okrese Jihlava a v okrese Žďár nad Sázavou 228 výsledků vyšetření na výskyt endoparazitů.
Vyhodnocení vyšetření ukázalo, že nejčastěji se vyskytujícími parazity jsou hlístice z rodu
Ostertagia, Oesophagostomum a Trichuris (Graf č. 1).
U spárkaté zvěře se vyskytuje asi pět druhů hlístic rodu
Ostertagia spp., parazitují ve slezu (vlastní žaludek) a při silných invazích jsou vysoce patogenní, vnějším projevem pak bývají průjmy, hubnutí až kachexie.
Oesophangostomum spp. parazitují v tlustém, některé druhy v tenkém střevě, v těle hostitele zůstávají až 6 měsíců, jejich přítomnost se projevuje průjmy, často i s příměsí krve, kolikovým bolestem, žíznivosti, nechutenství, skřípání zubů, vypadávání srsti, poruše peristaltiky, svalové atrofii (postoj s předsunutými končetinami a prohnutým hřbetem).
Rod
Trichuris parazituje ve slepém střevě, nejvíce poškozují sliznici, při silnějších invazích se projevují zpomaleným růstem a poruchami zažívání.
Stupeň parazitární invaze je uváděn počtem křížků (+ slabá invaze, ++ středně silná invaze, +++ silná invaze, ++++ velmi silná invaze), při čemž vyšetření je prováděno flotační metodou (vajíčka hlístic, tasemnic, oocysty kokcidií). Dále se používá metoda sedimentační (vajíčka motolic) a larvoskopická (larvy plicnivek).
Z celkového počtu 228 vyšetření (Graf č.2) byl u 174 vyšetření potvrzen výskyt parazitů (invaze 1 až 4 křížky), pouze 24 z nich bylo klasifikováno, jako silná nebo velmi silná invaze. Dle SVU je jako pozitivní vyšetření klasifikováno takové, kde je výskyt plicních červů, parazitů gastrointestinálního traktu nebo motolic na úrovni 3 a 4 křížků.
Při vyhodnocení vyšetření byl také brán v potaz fakt předchozího a současného používání antiparazitárních přípravků v dotyčných lokalitách.
U každé lokality byla zaznamenána informace o provádění léčby v minulosti i současnosti, bylo tedy možné určit, je-li poměr výskytu pozitivních výsledků spjat s používáním antiparazitárních přípravků. Výsledky neprokazují vliv použití antiparazitárních přípravků na výskyt parazitů u volně žijící spárkaté zvěře.
Z grafu č. 5 vyplývá, že používání antiparazitárních přípravků neovlivňuje výskyt parazitoz.
Při podávání antiparazitik je třeba brát v potaz několik aspektů. Podávaná antiparazitika jsou určena pouze pro vybranou škálu parazitů. Při použití antiparazitárních léčiv je nutné dodržovat ochrannou lhůtu (Cermix premix, Cermix pulvis, Rafendazol premix, Rafendazol pulvis – 28 dnů).
Výskyt parazitů v určité míře je u volně žijící zvěře naprosto přirozený. Antiparazitární přípravky často primárně přijímají silnější, zdraví jedinci, kteří se k nim dříve dostanou, dokáží si udržet pozici u přikrmovacích zařízení a slabší (někdy nemocné) jedince zahánějí. Zcela zásadní pro zamezení šíření parazitóz je dodržování chovatelských zásad, zejména pak při péči o zvěř – přikrmování zvěře a hygienické zásady s tím spjaté.
Jednou z nejefektivnějších prevencí je důsledný průběrný odstřel. Většina honiteb v okrese Jihlava a Žďár nad Sázavou plní plán lovu holé srnčí zvěře v průměru na 75 %. Parazité napadají primárně zvěř slabou a starou a důsledný průběrný odstřel, tedy odstranění slabých a nevhodných jedinců (a to nejen u srnců, ale hlavně u holé srnčí zvěře) z populace je proto pro šíření chorob zcela zásadní.
Ing. Klára KOŠINOVÁ
Studentka doktorského studia
Katedra myslivosti a lesnické zoologie
FLD ČZU Praha
Graf č. 1 – Četnost výskytu jednotlivých druhů parazitů
Graf č. 2 – Provedená vyšetření na výskyt parazitů
Graf č. 3 – Pozitivní vyšetření hodnocená na úrovni silné invaze, tedy na +++ a ++++
Graf č. 4 – Výskyt parazitóz podle užívání antiparazitárních připravků
Graf č. 5 - Výskyt parazitóz dle přístupu k používání antiparazitárních přípravků