MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Historie myslivosti bývá obvykle prezentována v úzkém kontextu s vývojem společnosti. V poslední době se projevuje více než transparentní odsuzování člověka – predátora, člověka - lovce a je velice snadné tuto transparentnost naroubovat na myslivost. Zkusme se tedy poohlédnout za myslivci minulých i současných věků, resp. za jejich „spolunažíváním“ s tou „okolní“ civilizací… Více >

Němečtí sokolníci oslavují, aneb jak se stal největší zápis v celé historii UNESCO ještě větším Poprvé 16. listopadu 2010 v Nairobi v Keni připsalo UNESCO České Republice na seznam světového kulturního dědictví lidstva novou kulturní památku s názvem Falconry, a living human heritage, v překladu Sokolnictví, živoucí dědictví lidstva. Na nominaci tehdy spolupracoval rekordní počet 11 zemí - kromě ČR, Belgie, Francie, Španělsko, Jižní Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saúdská Arábie, Sýrie a Spojené Arabské Emiráty. Více >

S ohledem na blížící se období chovatelských přehlídek, jsem si dovolil zapolemizovat nad nedokonalosti právní úpravy upravující oblast chovatelských přehlídek. Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Chromcovi, členu Dozorčí rady ČMMJ, a Ing. Klukovi za odborné názory a postřehy, kterých si velmi vážím. Více >

Naše zemědělství prodělalo v posledních dvaceti letech výrazné změny projevující se zaměřením na pěstování plodin s vysokým ziskem, výrazným zvětšením veškeré používaní techniky, včetně zvýšen rychlosti pojezdu a osamostatněním velkokapacitní živočišné výroby. Všechny tyto změny musí mít vliv na slovitelnost, a tím populační hustotu zvěře, žijící v těchto podmínkách. Na příkladu bývalého okresu Pardubice jsem se zaměřil na změnu slovitelnost vybraných druhů zvěře v jednotlivých typech honiteb od roku 1988 do současnosti. Více >

Nástroj pro zlepšení managementu modelových druhů obratlovců Vážení čtenáři časopisu Myslivost, dovolte mi, abych Vás seznámil s habilitační prací, která byla úspěšně obhájena na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a jíž jsem autorem. Každý akademický zaměstnanec univerzit by měl mít vlastní nejenom pedagogický směr, ale také směr výzkumný, protože bez výzkumu a neustálého se vzdělávání ve vlastním oboru, není možné zajistit neustále moderní a kvalitní výuku. V některých oblastech je velmi obtížné najít vlastní výzkumnou cestu, ale když se chce, tak jde vše. Jen je to občas složitější. Více >

Firma Benelli vždycky šla tak trochu svojí vlastní cestou. Možná je to dané i geograficky. Většina italských výrobců zbraní sídlí na severu Itálie, v podhůří Alp, poblíž Brescie. Samotným středem pak je Gardone Val Trompia, údolí nepříliš vzdálené od slavného jezera Lago di Garda, kde má svoje sídlo již hezkých pár set let i největší (a nejstarší) z italských zbrojovek, Beretta. Okolo ní vznikaly postupně další firmy, puškaři navzájem spolupracovali, osamostatňovali se, sdíleli zkušenosti. Gardone, to je jedna velikánská rodina, provázaná jak ekonomicky, tak příbuzenstvím. Kdysi, před mnoha lety, pořádala italská obchodní komora se sídlem v Brescii, večer před zahájením výstavy IWA v Norimberku společnou večeři pro italské vystavovatele. Pokud jste byli pozváni, pak jste si zažili pojem veliká italská rodina v praxi. Více >

V septembri sme prijali pozvanie do Lotyšska a vyrazili sme na sever. Počas exkurzie, ktorú pripravila redakcia časopisu MMD „Medības. Makšķerēšana. Daba", v preklade „Poľovníctvo. Rybárstvo. Príroda“, nám milú spoločnosť robila redaktorka Anita Upite. Lotyšsko hraničí na juhu s Litvou, na severe s Estónskom a na východe s Ruskom. Krajina má rozlohu 64 589 km2 a počet obyvateľov je 2,3 mil. Lotyšsko má asi 500 km dlhé pobrežie s Baltickým morom, je rovinaté, najvyšší bod má výšku iba 311 m. n. m. Klíma je pod vplyvom Baltického mora, mierna. Cieľom návštevy bol východ krajiny, ktorý má členitejší reliéf v porovnaní so západom. Více >

Jeseníky, to jsou hory, hluboké lesy, malebná údolí, čarovné říčky, zvěř, ptáci, ryby, brouci, vzácná květena. Je to nevýslovně krásný, vpravdě mýtický kraj, který mnohým lidem na celý život učaroval. Hlavní hřeben těchto moravských hor protíná rozvodí dvou moří. Jesenické vody tečou do Černého i Baltického moře. Těžko říct, zda to věděli Lichtenštejnové, vratislavští biskupové a členové Řádu německých rytířů, jejichž majetky se zde krátce po Bílé hoře nedaleko Pradědu potkaly. Více >

V minulém čísle jsem psal o velkém pozorovacím spektivu Meopta MeoStar S2 82 HD. Přiznávám zcela na rovinu, že jsem si zamiloval jeho vynikající obraz. Ten přede mnou otevřel zcela novou kapitolu myslivosti, respektive posunul ji do nové polohy. Ale MeoStar S2 82 HD má i svoje stinné stránky – ten extrémní výkon je v poměrně hodně velkém balení. Na rovinu, s velkou Meoptou toho moc nenašouláte. Meopta je skvělá, pokud máte možnost si někam dojet, tam zřídit základnu (nebo tomu říkejme pozorovací stanoviště) a z ní pozorovat a lovit. Jenže já jsem lovec spíše šoulací, prosté sezení na posedu mě nebaví tak, jako aktivní lov. Více >

Kapitoly z dějin české myslivosti V kontinentální Evropě se první výstava psů konala od 14. do 30. června 1863 v Hamburku. V různých přístřešcích a tělocvičnách zde bylo vystaveno 453 psů. V roce 1875 se konala významná mezinárodní výstava v Baden Badenu a za zlomovou (zvláště pro německé ohaře) je považována hannoverská výstava z května 1879. Více >

Nůž je pro myslivce po pušce nepostradatelnou základní částí výbavy pro lov. Do honitby s sebou nosíme mnoho dalších věcí - dalekohled, baterku, provaz a další, ale bez pušky a nože se lovit nedá, zejména spárkatá zvěř. Ihned po ulovení kusu ho musíme ošetřit, to znamená vyvrhnout, a to bez nože opravdu nejde. Další prací s nožem je zpracování úlovku - stažení a rušení. Samozřejmě je nůž potřebný i k dalším činnostem při výkonu práva myslivosti Více >

V článku „K problematice prevence a snižování škod na zvěři při zemědělských pracích“ publikovaném v loňském dubnovém čísle časopisu Myslivost jsem se obrátil na myslivce a zemědělce o pomoc při provádění experimentů pro stanovení účinnosti používaných a nových metod výše uvedené problematiky. Více >

Mezi známé trendy současných výrobců loveckého střeliva patří snaha o „ekologizaci“ komponent používaných při konstrukci střel. Primárním cílem je nahradit olovo, které kontaminuje nejen prostředí, kam střela po splnění svého účelu zapadá, ale také okolí střelného kanálu, do něhož se nezanedbatelný podíl tohoto toxického kovu uvolňuje fragmentací a otěrem. Více >

Stále sa musím vracať k prehláseniu istého elektrikárskeho inžiniera, ktorý po ukončení doby lovu vlka na sezónu 2010/2011 vypustil pre verejnosť a pre „všemocný“, ale v problematike veľkých šeliem zaručene diletantský „BRUSEL“, úplný „skvost“ v podobe tvrdenia, že odlovením 159 vlkov sme si na Slovensku vystrieľali polovicu našej vlčej populácie! Treba však priznať, že mi svojim prehlásením - určite nechtiac - „prihral“ jeden dobrý tip pre úvod analýzy odhadu stavov vlka podľa poľovníckej metodiky. Ponechávam bokom a na posúdenie verejnosti „odbornosť“ autora tejto strašlivo pôsobiacej správy a pokúsim sa metódou odvodenou zo schémy poľovníckeho plánovania porovnať, nakoľko by mohlo byť toto tvrdenie blízke pravde. Ja si (na rozdiel od neho) nerobím nárok na úplnú správnosť, napriek tomu si však myslím, že táto, všetkým ako tak vzdelaným poľovníkom (ale nielen im) zrozumiteľná metóda, musí dať výsledky ďaleko viac sa blížiace skutočnosti. Více >

Příznivci velkých šelem se radují. Rumunská vláda na konci září oznámila, že nebude nadále podporovat lov „pro zábavu“, který podle odborníků představuje jednu z největších hrozeb pro zachování evropsky významných populací medvědů, vlků, rysů a divokých koček v Rumunsku. Kvóty pro loveckou sezónu 2016/2017 měly být 552 medvědů, 657 vlků a 482 koček divokých. Lov rysů je v Rumunsku již několik let zakázán. Více >

Tenhle test jsem už kdysi dávno prováděl, tedy přesně řečeno v roce 2000. Od té doby uplynula celá řada let a změnil se trh, proto jsem uvítal návrh, abych test zopakoval, tentokrát ale na nové sadě olejů. A tak se také stalo. Do testu jsem zařadil oleje, jak je uvádí připojená tabulka. Pořadová čísla jsou jenom orientační, ačkoliv se přiznám, že Konkor je česká klasika, ke které trpím jistou příchylností, a tak na jedničku asi neměl nikdo jiný nárok. Stejně tak WD-40 je pojem, který si šťastnou sedmičku zasloužil. Oba tyto oleje se zúčastnily již prvního testu a soudím, že není od věci udržovat nějakou kontinuitu. Více >

Grónsko je největší ostrov světa, který se rozkládá mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem. Geograficky se přičleňuje k Severní Americe. Většina ostrova je pokryta ledem, pouze 15 % jeho rozlohy je trvale bez ledu. Grónsko objevil roku 875 vikingský mořeplavec Gurnbjorn. V 10. století na ostrov dopluli Islanďané a ostrov pojali jako svoji kolonii. Ve 12. století kolonii převzali Norové a v 13. století Dánové. Za druhé světové války Američané zahájili v Grónsku zřizování vojenských základen. Po válce byla v Grónsku vyhlášena autonomie a v roce 1979 získalo Grónsko samosprávu, ale s Dánskem je stále velmi úzce spjato. Více >

Kdo by neznal koroptev polní (Perdix perdix), kdysi nejhojněji lovenou zvěř v prvorepublikovém Československu. Koroptev je monogamní druh. Koroptví kohoutek tedy žije s jednou slepičkou ve věrném svazku a společně se starají o svá mláďata. V případě potřeby dokáže sameček samičku při výchově mláďat plně nahradit. Každý pár má vymezeno své teritorium, které kohoutek urputně brání od období tzv. rozštipování hejnek (přelom února a března). Začátkem podzimu jsou již vytvořena hejnka (většinou 5-20 jedinců), která spolu přečkávají zimu až do předjaří. Zimní hejnka mohou čítat i několik desítek koroptví, pokud se sloučí více rodin dohromady. Více >

Největší diverzitu druhů i biotopů představují luční ekosystémy. Většina z nich vznikla historickou hospodářskou činností odlesňováním a získáváním prostoru pro pole a pastviny. Problematice zakládání a obnovy druhově pestrých krajinných porostů a jejich návratu do krajiny je v České republice věnována pozornost přibližně od poloviny devadesátých let minulého století. Postupně začal klesat význam produkční funkce travních porostů a projevil se zájem o druhově bohaté směsi cenné pro stabilitu ekosystému. Zároveň se zvyšováním povědomí obyvatelstva o životním prostředí, významu krajinného rázu a biodiverzity roste i v řadách myslivecké veřejnosti zájem o zakládání druhově pestrých krajinných porostů na jejich pozemcích nebo na území honiteb jejich mysliveckého sdružení a rozšiřují se druhově pestré pastevní plochy pro úkryt pernaté zvěře nebo pestřejší potravu zajíců a vysoké zvěře. Více >

Začal rok 2017, ale určitě neuškodí si připomenout důležité věci, které byly schváleny na konci roku 2016. Více >