Časopis Myslivost

 
ZÁSTUPCE na základě plné moci zastupuje osobu, která jej přímo pověřila zastupováním a dala, případně průběžně mu dává pokyny, jak má zástupce jednat. To pověření bývá zpravidla písemné a bývá v něm uvedena věc, které se zastupování týká. Zástupce může takto zastupovat i více osob, pak může být sepsáno více plných mocí nebo více osob zmocní jednoho zástupce k zastupování jednou – společnou plnou mocí.
Zástupce je povinen jednat (zastupovat osoby) v zájmu zastupovaných osob a je povinen řídit se jejich pokyny.
Problém, a to poměrně značný, nastane tehdy, když pokyny zastupovaných osob vůči zástupci začnou býti protichůdné. Že zastupované osoby začnou mít postupně protichůdné názory, to se v praxi děje a děje se tak poměrně často.
Vzniká pak ale otázka, jak situaci správně řešit. Dochází totiž k tzv. kolizi (rozporu zájmů) a zástupce tím ztrácí možnost dále za tyto osoby jednat. V uvedený moment již nemůže zástupce jednat v zájmu všech zastupovaných osob a situaci musí rychle vyřešit.
 
DELEGÁT výše popsaný problém, tj. zastupování při kolizi pokynů zastupované osoby, nemá a nemusí jej řešit. Delegát zastupuje poměrně vždy skupinu osob, v našem případě řádné členy okresních mysliveckých spolků nebo klubů a logicky se dostane do kolize při zastupování některých členů, protože ne všichni řádní členové musí, nebo budou mít, na různé skutečnosti vždy stejný názor. Členové mají různé zájmy, zájmy se někdy v průběhu věci změní atd. Delegát se tak téměř vždy dostane do kolize s názorem některého zastupovaného člena.
To ale nevadí, protože delegát při svém rozhodování není vázaný názorem členů, ale rozhoduje podle svého uvážení. A to je zásadní rozdíl při zastupování na základě plné moci a na základě delegace.
Ono by to totiž ani jinak nešlo. Delegát nemůže na Sboru zástupců průběžně zjišťovat názory jednotlivých členů OMS, nemůže si ani ověřovat kolik zastupovaných členů by bylo pro a kolik proti rozhodnutí, o kterém se hlasuje. Je tedy plně na rozhodnutí každého delegáta, jak se k rozhodované věci postaví, je ve svém rozhodování tzv. zcela volný. Může bez problémů rozhodnout proti názoru menšiny, ale i proti názoru většiny zastupovaných osob, jedná se osobní rozhodnutí delegáta. 
Měl by rozhodně rozhodovat ve prospěch zastupovaných osob, ale o tom, co je ve prospěch, nerozhodují zastupovaní členové, ale výhradně delegát. Některá rozhodnutí delegátů tak vyžadují určitou dávku odvahy a samozřejmě také osobního přesvědčení, že rozhoduje správně.
Je bezesporu dobré, aby se delegát na rozhodování včas a pečlivě připravil. U rozhodování Sboru zástupců má delegát na přípravu minimálně 30 dnů, v té době má k dispozici písemné podklady pro rozhodování, může si vyžádat další informace, může kontaktovat zastupované osoby, může konzultovat s dalšími delegáty atd.
 
Zastupování na základě plné moci a na základě delegace je zajímavá problematika, která je poměrně podrobně upravena např. v občanském zákoníku, ale i ve stanovách ČMMJ. Myslím si, že bude dobré vrátit se v budoucnu k popisované problematice. Hlubší znalost této problematiky nám pomůže předcházet různým nedorozuměním, povede k efektivnímu a  správnému rozhodování orgánů ČMMJ a bude kultivovat jednání a vztahy v rámci ČMMJ.
Jsem si vědom, že popsaná problematika je pouhým nahlédnutím a značným zjednodušením dané věci. I takovýto malý právní příspěvek nám může pomoci při naší společné práci a bude-li zájem, rád se této záležitosti budu podrobněji věnovat jak na úrovni OMS, tak hlavního spolku.
Petr VACEK,
předseda OPK ČMMJ