Časopis Myslivost

 
Prosím o stručné a přehledné vysvětlení, jaký byl návrh, jak, o kolik a od kdy se měl zvyšovat členský příspěvek ČMMJ
 
Předložený návrh počítal se zvýšením členského příspěvku od 1.1.2019. jednalo se o částku 1000 Kč. Pro členy nad 65 let, studenty do 26 let a invalidy nejvyššího stupně byl tento příspěvek stanoven ve výši 650 Kč, myslivci z povolání by hradili 750 Kč. Členský příspěvek se v předloženém návrhu navyšoval o 200 Kč u řádných členů a myslivců z povolání, u důchodců nad 65 let, studentů do 26 let a invalidů o 150 Kč. Součástí návrhu byla i varianta u těch členů, kteří uhradí členský příspěvek do konce roku 2017 na tři roky, že by členský příspěvek byl ve stávající výši s tím, že se jich navýšení dotkne až od 1.1.2021. Oddálením rozhodnutí na červen 2018 tato možnost pro tuto chvíli padla.
 
Jakou váhou prošel návrh na zvýšení ve čtvrtek v podvečer na jednání Myslivecké rady? Hlasovala pro zvýšení většina členů?
 
O zvýšení členského příspěvku bylo rozhodnuto již na zasedání MR ČMMJ dne 5.10.2017. Všech 11 přítomných členů na jednání hlasovalo pro navýšení tohoto příspěvku. Při hlasování nebyli přítomni Ing. Urbanec, Dr. Marada, Ing. Faltus a J. Novák, kteří se z jednání omluvili.
 
Jak je to se zahrnutím pojištění do členského příspěvku?
 
Součástí členského příspěvku bylo i základní roční pojištění ve výši 250 Kč u každého člena.
 
To znamená, že s pojištěním by se nehýbalo. Byly také návrhy a tlaky na zvýšení pojištění?
 
Všeobecná pojišťovna Halali přišla s návrhem na zvýšení částky za pojištění členů na 280 Kč, jednalo by se tedy o nárůst základního pojištění o 30 Kč. I když jsem si vědom tohoto oprávněného požadavku, tento návrh jsme neakceptovali. Představenstvo pojišťovny argumentovalo tím, že ostatní pojišťovny, které pojištění myslivcům nabízejí, a části myslivecké veřejnosti i poskytují, jsou dražší a přitom nabízejí nižší pojistné krytí. Pracovníkům sekretariátu byl uložen úkol, aby tuto situaci podrobněji zanalyzovali a s nabízenými produkty seznámili mysliveckou veřejnost na stránkách našeho časopisu. Současně vnímám stížnosti některých poškozených na zdlouhavé vyřizování likvidace jejich pojistných událostí ze strany pojišťovny Halali. Na nejbližším jednání s představenstvem pojišťovny chci tuto otázku prodiskutovat.
 
Nemělo by se uvažovat o oddělení členského příspěvku a pojištění?
 
Oddělení členského příspěvku od pojištění je jednou z diskutovaných otázek. Část členské základny volá po tomto kroku, druhá část jej zásadně odmítá. Na rovinu je třeba říci, že díky propojení platby pojištění a členského příspěvku, má pojišťovna zajištěný určitý počet pojištěnců. Samozřejmě vnímám i argument, že se jednotliví členové mohou rozhodnout, u které pojišťovny si pojištění sjednají. Jako velmi závažnou chybu vidím, že jsme nebyli v minulých letech schopni přesvědčit členskou základnu o výhodnosti pojištění u vlastní pojišťovny.
 
Jak moc by ekonomicky pomohlo zvýšení členského příspěvku centru a jak okresům?
 
Pro fungování sekretariátu je tato otázka poměrně zásadní. Jak jsem uvedl ve svém vystoupení na v Benešově, Jednota musí vystoupit ze svého stínu, který ji provází řadu let. Před námi je obrovský úkol - obnovit pošramocené jméno ČMMJ a myslivců ve společnosti. Toho nelze dosáhnout neustálou konzervací současného stavu a politiky ČMMJ. Je nezbytně nutné obnovit odbornou část pracovníků sekretariátu, kdy jedním z hlavních úkolů bude vyzdvihnout práci myslivců pro společnost. V současné době při stávajícím personálním obsazení je to ale prakticky nemožné. Ano, zajistíme to nejnutnější pro chod ČMMJ, ale budeme nadále ve stavu přežívání. Věřím, že situace posledních let není přijatelná pro většinu členské základny. Důvody jsem zmínil v Benešově a nakonec i v mém článku v lednové Myslivosti.
Pro podstatnou část okresních mysliveckých spolků by bylo toto navýšení také určitým zdrojem příjmů. Chápu i argumentaci silnějších a bohatších okresů, které tvrdí, že toto navýšení nepotřebují. Dokonce v Benešově vystoupil zástupce OMS Klatovy, který argumentoval tím, že mají takový přebytek financí, že pomalu neví, za co tyto prostředky utratit. Na to je celkem jednoduchá odpověď - je potřeba je v různé formě navrátit členské základně. Způsobů, jak to provést, najdeme určitě desítky.
 
Možná mnozí tápou, jak je vlastně sekretariát v Praze financován
 
Pro informaci uvedu, z jakých zdrojů je sekretariát ČMMJ financován. V první řadě to jsou příspěvky, které platí naši členové. Druhým zdrojem jsou dotace ze státního rozpočtu, sponzorské a darovací smlouvy, pronájem nemovitostí apod.
Dotace ze státního rozpočtu dnes pokryjí jen část každé akce, druhou část musíme hradit ze zdrojů ČMMJ. Naše spoluúčast je vždy minimálně 30 %. Třetím zdrojem jsou výnosy z hospodaření společností Myslivost, s.r.o. a Všeobecné pojišťovny Halali, a.s.
Pro další fungování ČMMJ je naprosto nezbytné, aby z členských příspěvků byla hrazena pouze práce a náklady sekretariátu. Dotace, příspěvky sponzorů apod. musí sloužit k zajištění akcí typu výstav, Národních mysliveckých slavností na Ohradě, memoriálů a významných mysliveckých akcí. Zde umořujeme i část financí získaných od našich dvou společností. Zisk těchto společností musí v budoucnu sloužit k propagaci myslivosti a ČMMJ. Možná se to někomu nezdá, ale do budoucna půjde o jednu z nejvýznamnějších aktivit ČMMJ.
Tímto jsem trochu zjednodušeně objasnil finanční toky v rozpočtu sekretariátu, ale podobnou argumentaci a vysvětlení slyšeli v Benešově všichni přítomní zástupci okresů a delegáti Sboru zástupců. Je potřeba si uvědomit, pokud finančně a personálně nestabilizujeme sekretariát a budeme peněžní prostředky odčerpávat z těch kapitol, které je také nutně potřebují, jen těžko posuneme Jednotu kupředu.
 
Jak si vysvětlujete, že ač v diskuzi před hlasováním byl spíše cítit většinový souhlas se zvýšením, v tajném hlasování váhou hlasů zvýšení neprošlo?
 
Před jednáním v Benešově, jsem zvýšení příspěvků komunikoval s některými zástupci okresů. Část z nich potvrdila, že budou hlasovat pro, část mi sdělila, že návrh nepodpoří. Jako důvod uváděli, že členská základna jim to neschválila, a nebo že to s ní neprojednali. Ve svém projevu jsem zmínil většinu argumentů, proč je potřebné a nutné navýšení provést. Myslím si, že většina přítomných delegátů se shodla, že navýšení je potřebné. Někteří dokonce vystoupili s tím, že tento krok považují za správný a potřebný, nicméně návrh nepodpoří. Jako důvod uvedli, že tento krok si musí nechat schválit členskou základnou. Naopak v diskuzi dokonce zaznělo od některých delegátů, že na jednání přijeli návrh nepodpořit, ale po zdůvodnění změnili názor a budou hlasovat pro návrh. Své členské základně to následně vysvětlí, proč došlo ke změně v rozhodování. Přístupu těchto delegátů si vážím a všem, kteří takto učinili, chci poděkovat.
 
Proč ale návrh na zvýšení nepodpořili kromě vás svými vystoupeními i další členové Myslivecké rady? Chvilkami jsem měl pocit, že jste byl sám proti všem.
 
To je spíše otázka na členy Rady, nicméně na zasedání jsme se domluvili, že návrh na zvýšení členského příspěvku přednese a bude obhajovat předseda ČMMJ.
 
Jak je možné, že dokonce nehlasoval pro zvýšení nejméně jeden ze členů Myslivecké rady?
 
Je potřeba se zeptat opravdu konkrétních osob. Pravdou je, že pan Matulka, který je současně předsedou OMS Písek, dopředu deklaroval, že návrh nepodpoří, neboť jejich členské základna byla proti.
 
Považujete za velké zklamání, že se nepodařilo na Sboru zástupců prohlasovat zvýšení členského příspěvku?
 
Neberu výsledky tohoto hlasování jako velké zklamání. Bude nyní na nás, abychom návrh znovu prodiskutovali prostřednictvím jednotlivých okresů a s členskou základnou, jak si to někteří delegáti přáli.
 
Zkuste prosím odhadnout, jak hlasovaly menší a slabší, a naopak silnější a větší, okresy?
 
Nezlobte se, to si opravdu netroufnu odhadovat. Vím, že pro byly silnější i slabší okresy, ale současně to tak bylo i u zamítavého stanoviska.
 
Ale přece jen, nemyslíte si, že to bylo příliš rychlé a neprojednané, mnozí delegáti z okresů tvrdili, že neměli čas projednat na svých okresech
 
Nemyslím. Co vidím ale jako problém, je přístup jednotlivých konkrétních delegátů k rozhodovacímu a hlasovacímu procesu na Sboru zástupců. Většina delegátů po vysvětlení důvodů navýšení příspěvku s návrhem nakonec souhlasila, ale současně sdělila, že pro něj ruku nezvedne, jelikož tento krok musí projednat a odsouhlasit se svou členskou základnou. Zároveň se ale delegáti neshodli v diskuzi na tom, kdo je vlastně ta členská základna. Část delegátů vše chce projednat na zasedání okresní myslivecké rady. Ta je ovšem někde jen tříčlenná, u jiných spolků sice daleko početnější, ale v každém případě je to zase jen několik myslivců z okresu. Jiní tuto problematiku chtějí prodiskutovat na okresních sněmech, tam už se pravda mohou dostavit a rozhodovat všichni registrovaní členové ČMMJ na příslušném okresu. A dokonce padaly i návrhy na konzultaci určitou formou se všemi členy OMS.
 
Ale to zní slibně…
 
Na rovinu říkám, že takto nelze v budoucnu rozhodovat. Jak jsem již přednesl v diskuzi na Sboru zástupců, považuji toto jednání některých delegátů za „strkání hlavy do písku“. Jestliže jednotlivé okresní myslivecké spolky delegovaly své zástupce na jednání, tak je současně pověřily i konkrétními hlasovacími pravomocemi. Pokud vám většina delegátů řekne, že s návrhem souhlasí, ale hlasovat nemůže, tak je to rozhodně špatně. Jestliže jsem jako delegát přesvědčen o správnosti věci, je na mně, abych také s tomto duchu hlasoval a následně svůj krok obhájil před vlastní členskou základnou. I když, jak jsem uvedl výše, každý si pod členskou základnou představuje něco jiného. Za mne říkám, pokud důvěru jako delegát dostanu, dostávám přece i pravomoc, ale současně i odpovědnost za svá rozhodnutí. Z mého pohledu proto beru trochu jako alibismus vyjádření některých představitelů okresních mysliveckých spolků. Jsem si ale také vědom, že část delegátů bude mít určitě jiný názor.
 
Takže si myslíte, že by bylo třeba změnit systém rozhodování v rámci celé ČMMJ?
 
Všichni se určitě shodneme, že je nutno změnit fungování ČMMJ. Čas je ovšem našim nepřítelem. Dnes opravdu není za pět minut dvanáct, ale půl hodiny po dvanácté. A my mnohdy díky zaběhlému, a z mého pohledu i občas alibistickému, systému rozhodování k tomuto prodlužování občas napomáháme.
 
Návrh na zvýšení členských příspěvků tedy určitě přijde na program červnového jednání Sboru zástupců?
 
Navyšování příspěvku je absolutně nepopulární, nicméně je nezbytné. Potřebné k tomu, že je nutno rozpohybovat ČMMJ k aktivnímu přístupu při řešení zásadních otázek myslivosti v ČR. Ale to bych jen opakoval již vyřčené v Benešově. Pouze bych chtěl podotknout jedno. Většina zaměstnanců, důchodců a odborových organizací dnes požaduje navýšení mezd či penzí. To se také v posledních měsících děje. Je do budoucna těžko akceptovatelná stagnace mezd u zaměstnanců ČMMJ. A to jak na sekretariátu, tak na jednotlivých okresních mysliveckých spolcích. Současně je nutno personálně posílit ústředí ČMMJ. Ale to bych se již opět opakoval.
 
Nemyslíte si, že se nedostatečně vysvětluje členské základně, resp. delegátům Sboru, na jaké služby a činnosti je potřeba více finančních prostředků?
 
V minulém období jsem osobně navštívil většinu jednání krajských koordinačních rad. Vysvětloval jsem nutné kroky, které by měla ČMMJ uskutečnit k nápravě současného stavu. Nejsem přesvědčen, že někteří z odpovědných činovníků OMS zcela pochopili vážnost situace. A důvody, proč navýšení navrhujeme, jsem zmínil ve svém vystoupení na Sboru a posléze prostřednictvím časopisu, webových stránek ČMMJ a Myslivost, s.r.o.
 
Myslíte si, že je hlavním důvodem odmítnutí obava z odlivu členů? Myslíte si, že by po zvýšení opravdu houfně odcházeli?
 
Je to hlavní důvod, který delegáti uvedli ve své argumentaci. Báli se situace, která nastala při posledním výraznějším navýšení, kdy ČMMJ opustilo během dvou let asi dvacet tisíc členů. V té době došlo ale hlavně k rozladění a mohu říci i naštvanosti podstatné části členské základny s celkovým děním v ČMMJ.
Ano, je možné, že část členské základny bude možná také rozladěna. Věřím ale, že většina členů tuto situaci pochopí.
Máme jeden velký problém. Nejsme schopni vlastním členům vysvětlit, proč a z jakého důvodu je členský příspěvek hrazen. Sám jsem se mnohdy přesvědčil, že nejsme dokonce schopni vysvětlit členské základně, že výše členského příspěvku není výše pojištění. Pojištění je pouze ve výši 250 Kč. Zbytek členského příspěvku je přerozdělen na činnost okresu a sekretariátu ČMMJ, většinový podíl přitom zůstává pro potřeby okresního mysliveckého spolku.
Co ale považuji za největší problém posledních let? Vedení ČMMJ a vedení jednotlivých OMS nebylo schopno mnohdy ani vlastním členům, natož ostatním lidem vykonávajícím právo myslivosti, srozumitelně podat a vysvětlit, proč je nezbytně nutné mít silnou mysliveckou organizaci, která bude hájit zájmy myslivosti v ČR. ČMMJ se svou členskou základnou má nejlepší předpoklady touto organizací určitě být. Neříkám, že je, ano dříve byla, ale to bylo za jiného státního zřízení.
Je bezpodmínečně nutné se vypořádat i s celospolečenskými změnami posledních desetiletí v následném budoucím fungování ČMMJ. V tomto máme značný dluh. V poslední době jsem opravdu často slýchal obavy, o kolik přijdeme členů, ale většinou nikde jsem nezachytil konstruktivní a věcnou diskuzi, jak přesvědčit téměř 40 % myslivců v ČR, kteří nejsou nikde organizovaní, aby do některé z mysliveckých organizací v ČR vstoupili. Nejsme totiž schopni mnohdy sami sebe a naše známé přesvědčit o správnosti tohoto kroku. Proti tomuto problému je naše diskuze o navyšování členského příspěvku téměř nepodstatná. To bych ale už přebíhal k jinému tématu, které je značně složité a obšírné. Věřím, že se k němu v blízké době vrátím i na stránkách našeho časopisu.
 
Proč se hlasovalo nyní, před koncem roku 2017, když se stejně zvýšení navrhovalo od roku 2019? Nebyla to do jisté míry chybná taktika, nebylo lepší rovnou nechat hlasování na Sbor v červnu 2018?
 
Mohli bychom hlasovat klidně i na podzim roku 2018, nicméně stále odsouváme to nejpodstatnější - ČMMJ potřebuje zásadní změnu ve své činnosti. Musíme být opravdu odbornou organizací, hájící zájmy myslivosti. S touto obrodou je nutno začít neprodleně. Většinu důvodů jsem již uvedl. Byl jsem přesvědčen, že většina delegátů si tuto situaci uvědomí a po vysvětlení důvodů návrh podpoří již letos. Nicméně skutečnost byla jiná. Vše podstatné k této věci jsem již dnes zmínil. Při ekonomických propočtech jsme i kalkulovali s možností, že členové, kteří uhradí členský příspěvek v letošním roce, pocítí zvýšení až při následném placení na rok 2021.
 
Troufnete si odhadnout výsledek v červnu 2018, když se s největší pravděpodobností dostane na program zvýšení členských příspěvků znovu?
 
Pevně věřím, že většina členů tuto situaci pochopí a na Sboru zástupců v červnu, kdy návrh opětovně předložíme, bude přijat.
 
Jste přesvědčen, že se za půl roku projedná změna členského příspěvku v okresech dostatečně a hlavně za účasti dostatečného množství členů?
 
Tuto otázku by bylo vhodnější položit asi jednotlivým okresům. Především bude záležet na funkcionářích jednotlivých konkrétních okresů, jak se sami k této otázce postaví. Sám jsem zvědav, jakou formu zvolí, neboť jak jsem již zmínil, při diskuzi na Sboru padaly různé varianty projednání.
 
V této souvislosti mne napadá, jak je vůbec možné, že si některé okresy naplánují okresní sněm v roce 2018 až po jednání Sboru zástupců? Vždyť by měly vědět a mít projednaný názor své členské základny už před jednáním?
 
Tak to já také nechápu a postrádám logiku takovéhoto jednání, nezbyde asi nic jiného, než se obrátit na konkrétní okresy, aby na tuto otázku odpověděli jejich představitelé.
 
S poděkováním za rozhovor připravil Jiří KASINA