Časopis Myslivost

Ze začátku se tyto léčivé přípravky přidělovaly podle kmenových stavů zvěře. Dokonce i bezplatně, což ale byla chyba. Obvyklá lidská zkušenost praví, že co dostaneme zdarma, nevyvolá takovou vážnost a zodpovědnost, jako když musíme zaplatit.
Bylo ponecháno zcela na iniciativě i péči mysliveckých sdružení, jak budou přípravek zamíchávat do krmiva a jak výslednou směs budou aplikovat, což platilo i pro zjišťování závažnosti výskytu parazitů. Zájem o provedení koprologických rozborů byl před asi deseti lety a dříve minimální. Často byla špatně pochopena instrukce o dvou či více dnech podávání – dávka medikované směsi musí být podána během po sobě jdoucích dnů, ať už návod hovořil o dvou či čtyřech. 

V roce 2013 se zásadně změnila legislativa a bylo vydáno nařízení, vycházející z §19 zákona 166/1999 Sb., o veterinární péči, nazvané plošný monitoring parazitóz u spárkaté zvěře. Určitě je vhodné si některé formulace znova odcitovat:  
… V roce 2013 bude zahájen odběr vzorků trusu od spárkaté zvěře, který je povinný … Zimní antiparazitární ošetření zvěře v roce 2014 bude povolovat KVS pouze v honitbách, které předloží minimálně výsledky vyšetření z monitoringu, které lze doplnit i pitvou a nálezy soukromých veterinárních lékařů (např. střečkovitost) … Vzorky k laboratornímu vyšetření jsou přednostně odebírány od ulovené nebo uhynulé zvěře, kdy se odebere vzorek trusu z konečníku. Jako náhradní způsob může být trus sbírán například na krmelišti. V honitbě budou odebrány vzorky tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území … honitba, která má tři katastrální území odebere tři vzorky … uchovávat údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře po dobu nejméně jednoho roku… zahrnují druh a počty zvěře, pro kterou byl léčivý přípravek použit, území, na němž byl léčivý přípravek použit, název a množství použitého léčivého přípravku, datum použití léčivého přípravku a ochrannou lhůtu léčivého přípravku.
Ryze statistická úvaha:  Ročně se uloví zhruba 150 000 kusů spárkaté zvěře (kromě divokých prasat). Pokud by měl mít připravovaný monitoring nějakou vypovídací hodnotu, musí být odebrán úměrný počet vzorků vzhledem k velikosti populace.
Počet odebraných vzorků 14 000. Z jednoho katastrálního území o průměrné rozloze zhruba 5,5 km², by to znamenalo získat jeden vzorek. Jedna honitba má zhruba 2,5 katastrálního území a rozlohu 13.8 km². To by znamenalo, že chceme asi dva vzorky od ulovené spárkaté zvěře z jedné honitby.
Vyhodnocení monitoringu a následná činnost: Monitoring bude ukončen v průběhu listopadu 2013 a vyhodnocen bude do konce roku 2013. Vyhodnocení bude pro získání reálné představy o situaci provedeno na katastrální území, honitby a okresy.


 
První zvláštnost tohoto řešení vyplývá ze statistické průkaznosti výsledku: jeden vzorek z jednoho katastrálního území. Lze na území ČR skutečně hodnověrně postihnout promořenost populace zvěře parazity na základě jediného vzorku na tak velké ploše, jakou je katastrální území?
Do jaké míry prominuje statistika nad zdravým rozumem, když úvaha státní správy předpokládá rozmístění zvěře rovnoměrně po území ČR, bez ohledu na různé zazvěření honiteb a obor, nedbaje na poměr polí, luk a lesů v celé ČR, o různé nadmořské výšce a intenzitě zemědělské výroby nemluvě. Pochybná je i statistická rovnocennost vzorků získaných z uhynulých kusů se zastřelenými.
K tomu přistupuje i komplikace s různou péčí o přikrmování a další chovatelskou péči, pohyb zvěře, její rušení civilizací i neetickým lovem, skutečné plnění plánu odstřelu, atd.
 
Jsou prostředky investované do monitoringu a jeho vyhodnocení skutečně účelně vynaloženy?
 
V Myslivosti 12/2017 v příspěvku Ing. Kláry Košinové Léčit či neléčit, věnovaného problematice výskytu parazitóz spárkaté zvěře a jejich tlumení jsou zpracovány grafy s výsledky monitoringu cizopasníků na okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou. I tyto výsledky ukazují na nejistou vypovídací hodnotu monitoringu výskytu cizopasníků. Pro lepší názornost a připomenutí si dovoluji tyto grafy převzít a doplnit malými úvahami, ve vší úctě ke snaze zpracovatelky práce, hlavně pro hlubší zamyšlení se nad otázkou vyřčenou v nadpisu článku..
 

Zvídavý člověk by rád viděl rozdělení výskytu parazitů na obory a volné honitby. A uvažoval by o tom, jak monitoring ovlivnily kusy střelené pro zjevnou slabost nebo uhynulé, protože nutně musely mít vyšší podíl pozitivních nálezů než silné kusy, ulovené pro významnou trofej. A jakou vypovídající hodnotu má takový výsledek. Nicméně, přehled o celkovém spektru parazitů je poučný a inspirativní k úvaze o léčení a dalších opatřeních.
 




Výsledek vyšetření bez výskytu parazitů je překvapivě vysoký: 23,68 %, je-li výskyt parazitů u spárkaté zvěře skutečně přirozený.
 










Podíl pozitivních vyšetření se silnou invazí je 13,79 %, se slabou a střední 86,2 %. Z celkového počtu, tedy z 228 vyšetření, je vzorků se silnou invazí 10,52 % a se slabou a střední 65,79 %.
 











Skutečně paradoxní výsledek: 7,69 % je shodný údaj o počtu honiteb bez parazitů, které používají i nepoužívají léčiva. Zato výskyt parazitů je u honiteb, které léčí, 61,54 %! U honiteb, které neléčí, je 23,07 %. Logický závěr by měl být: máme parazity, a proto používáme antiparazitika. Kde léčíme, je výskyt parazitů nižší. Jenže shodný údaj o honitbách bez parazitů i s parazity takový závěr přinejmenším částečně narušuje, údaj o počtu pozitivních vzorků v léčených a neléčených honitbách je nepochopitelný.
 


Opět jako by něco nebylo v pořádku: V 75 % (3/4) honiteb se léčí, ale přesto jsou výsledky pozitivní. A v 25 % (1/4) honiteb se neléčí, a také mají pozitivní výsledek.
 











V žádném případě ale nechci smysl této práce jakkoliv zlehčovat a je významným podnětem k zamyšlení myslivců i chovatelů zvěře.
Rozumný předpoklad by byl, že uživatel honitby odebere vzorky trusu z několika míst s častým a pravidelným výskytem zvěře, jakým jsou například krmná místa, nebo si dá práci s vyhledáním zálehů, kolem kterých trus většinou bývá, nebo s nahodilým nálezem čerstvého trusu.
Samotný sběr, pečlivě provedený, pak může podle výsledku rozboru podat přibližný obraz stavu promořenosti populace v honitbě.
Musíme ale vzít v úvahu i pohyb zvěře mezi honitbami nebo uvnitř velké obory. Podmínkou je sběr čerstvých exkrementů a rychlé odeslání, pořízení záznamu o místu odběru data, času a druhu zvěře. Nevýhodou je anonymita vzorků, podle trusu lze odlišit jen nejmladší jedince a snad podle rzi (moči) srnce od srn. Konzistence napovídá o momentální dietetické kondici. Je to ale dobrá možnost jednorázovou akcí získat přehled o zatížení populace zvěře parazity.
Pravda je, že uživateli honitby či obory nic nebrání takový sběr provést. Cena vyšetření jednoho vzorku (informace SVÚ Olomouc) je asi 250 Kč vč. DPH. Kvalitní řešení, s nejvyšší průkazností je vzorek střeva s obsahem, (nebo plíce) z vývrhu. Tak lze jednoznačně definovat druh, věk, pohlaví a zdravotní i výživný stav zastřelené zvěře.
Z hlediska zdravotního stavu i zatížení parazity budou na jednom konci spektra kusy střelené pro kvalitní trofej a na druhém uhynulá zvěř. Ale tyto údaje do výsledku monitoringu neproniknou, zato mohou jeho výsledek podstatně ovlivnit.
Na základě výsledku rozboru a také znalostí o celkovém početním stavu zvěře, prostředí honitby, úživnosti a dalších specifických údajů a osobních znalostí a zkušeností může jedině nájemce, uživatel či majitel honitby po poradě s veterinárním lékařem, který je do problematiky skutečně zasvěcen (tedy znalosti honitby a použití povolených léčebných přípravků) uvážit a realizovat léčebný zákrok.
Nikoliv ale pouhou aplikací nařízení o počtu křížků. Veterinární lékař a uživatel jsou dvě jedinečné osobnosti, jejichž kvalifikovaný názor vycházející z poznané reality přírodních podmínek a složení populace zvěře musí mít vyšší platnost než formální nařízení, byť s oporou v zákoně.
Pokud se uživatel své honitbě skutečně věnuje a má zájem na její rozvoj a zlepšování, pak pouhá formální aplikace zákona je podstatně nižším stupněm péče o zvěř a prostředí honitby. O oborách nebo farmách toto pravidlo musí platit ještě účinněji.
Zákon tak ruší samostatnou kvalifikovanou iniciativu, nepřihlíží k místním podmínkám a složení populace zvěře. Jeden příklad za mnohé: V oboře bude chována převážně daňčí, s menším podílem muflonů a srnců. Praktik dobře ví, že pokud bude daňčí zvěř kvalitně a pravidelně přikrmována, včetně dodržování dalších chovatelských zásad, budou výsledky rozborů trusu v režimu + nebo ++. U muflonů (pravých mucholapek na parazity), bude situace vždy o jeden až dva „křížky“ vždy horší, jeleni a srnci budou většinou nerozhodně někde uprostřed.
Oponenti dobrovolné a samostatné iniciativy mohou argumentovat nutností jednotného a spolehlivého a zákonem schváleného postupu, včetně efektu sankcí při nedodržení nařízení. Tak si nás, občany, státní správa vychovává posledních asi 25 let. To jen krátce po listopadu 1989, během všeobecné euforie státní a vládní úředníci slibovali občanům stát fungující a sloužící pro občany, s minimem direktiv a co největší prostor pro zodpovědnost a samostatné uvažování a konání. Zdá se, že ve všech oborech, včetně hobby činností, směřujeme za významné spoluúčasti vrcholových úředníků EU ke společnosti nemyslících a poslušných méněcenných bytostí.
 
Existuje řada dalších otazníků o způsobech a přístupu k léčení, jak ze strany uživatelů honiteb či obor, tak předpokládané metodiky, návodů a pokynů či nařízení státní správy. Včetně bující administrativy a otravných kontrol.
Samotnému provedení léčebného zákroku musí předcházet podání návykového příkrmu. Pečlivý chovatel by tedy měl mít k dispozici doplňkovou krmnou směs bez obsahu léčebné látky a doplňkovou krmnou směs identického složení s léčebnou látkou (medikované krmivo).
V souladu s pravidly kvalitní péče o zvěř podává v zimním období na krmná místa směs bez léčebné látky. Po vytvoření návyku na příkrm, přičemž podstatnou podmínkou je pravidelné doplňování, odstraňování nedožerků a celková hygiena krmného místa i klid v jeho okolí, jsou splněny předpoklady k podání medikovaného krmiva.
Poslední nejasností či nejistotou je specifická chuť léčivé látky – víme, že srnci jsou na nové chuťové či pachové podněty velmi citliví, ale v léčebných přípravcích je překryta osvědčeným chuťovým atraktantem.
Opět citujme z Metodiky z roku 2013: Uživatel honitby společně se soukromým veterinárním lékařem připraví časový harmonogram podávání návykového i medikovaného krmiva, na základě skutečných počtů zvěře v honitbě (katastrálním území), druhového a věkového složení zvěře a aktuální spotřeby krmiva.
Tím bylo věcně a snad také správně dáno, že zvěř přijme potřebné množství léčivé látky. Před několika lety příbalové letáky (např. u přípravku Cermix) doporučovaly tři dny konzumace, aby bylo zaručeno přijetí spolehlivé dávky co největším počtem jedinců. Zkušení parazitologové také připomínají, že například pro přeléčení na malé plicnivky (Neostrongylus, Müllerius) u srnčí a jelení zvěře, muflonů a kamzíků je třeba vyšší a delší expozice léčebné látky než u typických cizopasníků trávicího traktu nebo u larev střečků.
V roce 2013 příbalový leták u Cermixu stanovuje podávání dva dny. U Rafendazolu do roku 2014 jeden až čtyři dny, po roku 2014 maximálně dva dny.
 
Antiparazitické léčivé přípravky bývají k dispozici ve dvou formách:
Premix – určený pro přípravu medikovaného krmiva schváleným výrobcem na základě předpisu k medikaci krmiva vystaveného veterinárním lékařem. Většinou se jedná o granulovanou krmnou směs s běžnými nutričními parametry.
Pulvis – určený pro individuální aplikaci do krmiva na základě předpisu veterinárního lékaře. Chovatel pod dozorem veterinárního lékaře zamíchá přípravek v souladu s příbalovou informací do šrotované nebo lépe mačkané obiloviny. Oves s dietetickým účinkem pluchy a jejím povrchem je ideální.  Méně vhodné jsou ječmen a kukuřice. Pšenice není vhodná (mnoho škrobu a lepku).
Jemná struktura šrotované obiloviny ale nepůsobí dobře v předžaludcích, protože urychluje nežádoucí fermentaci škrobu ve prospěch kyseliny mléčné s následným rizikem acidózy.
Celá obilovina zase nemá dostatečně velký povrch k homogennímu ulpění léčivé látky v práškové struktuře.
Vhodné je mírné zvlhčení vodou nebo slabým slaným roztokem (chuťový atraktant), možný je i přídavek 0,5 – 1 % potravinářského oleje.
Zamíchání neprovádíme lopatou na plachtě, ale v čisté zednické míchačce, přičemž zakryjeme násyp PVC folií a skutečně důkladně promícháme. Jen tak dosáhneme homogenity patřičné pro lék a spolehlivé k jeho účinku. Zvlhčení či použití oleje raději napřed vyzkoušíme na malém vzorku.
Je obtížné stanovit, jestli dva dny podávání Cermixu postačují k dostatečnému příjmu léčivé látky celou či alespoň většinou populace zvěře. Víme, že silnější kusy přijímají krmivo přednostně a ani dostatek krmných míst (v zootechnice je užíván pojem optimální délka žlabu) nemusí být spolehlivým řešením, skutečnost vyprázdněného žlabu ještě neznamená optimální příjem.
Zkušený administrativní pracovník státní správy by tedy asi měl připravit protokol o prokazatelném poučení zvěře o nutnosti příjmu medikovaného krmiva podle dané metodiky, který by byl součástí příbalového letáku a zakládal by se společně s ostatními doklady(!).
Od roku 2014 je vzorek trusu odebírán pouze od ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře z konečníku (30-50 g).
V honitbě budou odebrány vzorky tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území. Pokud je jedno katastrální území součástí dvou, případně více sousedících honiteb, vzorek bude odebrán každým majitelem (uživatelem) honitby. Stejně jako v roce 2013 je za vzorek proplácena odměna 50 Kč a rozbor je hrazen ze státního rozpočtu.
Od roku 2016 probíhá monitorování pouze na základě vyšetření, která si z vlastní iniciativy vyžádá uživatel honitby nebo fyzická osoba, a nechá jej na své náklady uskutečnit. (Citace Košinová, Mysl. 12/2017). Odměna 50 Kč za vzorek se neproplácí.
Díky laskavosti MVDr. Igora Šandy z KVS Brno mohu reprodukovat aktuální zákonné znění:
ExJ200 LOVNÁ ZVĚŘ SPÁRKATÁ – parazitologické vyšetřeni VyLa (PV)
Uživatel honitby, který se rozhodne pro léčení plicních a střevních parazitóz u spárkaté zvěře, musí mít pozitivní výsledek parazitologického vyšetřeni ne starší než 12 měsíců. Uživatel honitby, případně jiná jim pověřena osoba, zajisti odběr vzorků. Vzorky jsou odebírány pouze od ulovené nebo uhynulé spárkaté zvěře (vyjma prasat divokých), kdy se odebere vzorek trusu z konečníku (30 – 50g).
V honitbě budou odebrány vzorky tak, aby jeden vzorek byl odebrán z jednoho katastrálního území.
Uživatelům honiteb, kteří mají pozitivní výsledek laboratorního vyšetřeni na parazity nebo pozitivní parazitologicky nalez motolic nebo střečků u ulovené zvěře provedené a zaznamenané soukromým veterinárním lékařem nebo proškolenou osobou, se podle ustanovení § 19 odst. 5 veterinárního zákona povoluje použití léčivých přípravků s antiparazitárními účinky u volně žijící spárkaté zvěře (vyjma divokých prasat) na území České republiky v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 Metodiky.
Antiparazitární přípravky lze použit v terminu od 5. 2. 2018 do 23. 2. 2018.
 
Rezistence cizopasníků na léčebné látky nehrozí.
 
Lze se setkat s předpokladem či obavami, že v populaci zvěře existují kmeny cizopasníků, rezistentní na používané přípravky. Z obecného laického pohledu se to nezdá být zcela nesmyslné. Zvěř dostává nadprahové i podprahové množství léku, příjem je v populaci rozložen nerovnoměrně a nepravidelně, léčivá látka se používá relativně dlouho dobu.
Je ale třeba uvědomit si, že se nejedná o dlouhodobé ani opakované podávání léčebné látky se zvyšující se dávkou, což je spolu skutečným předpokladem vzniku rezistence. Takto se ale antiparazitární přípravky neaplikují.
Přesto ale existují rezistentní kmeny cizopasníků. Tato resistence kmenů cizopasníků vznikla v populaci hospodářských zvířat (ovce, kozy, popř. koně a skot) které jsou pravidelně a dlouhodobě léčeny a vývojová stádia cizopasníků se jejich prostřednictvím dostávají na louky a pastviny, kde se jimi může nakazit zvěř.
 
Co říci na závěr?
 
Použití léčivé látky má své klady a i zápory. Přeléčení zvěře je jen jedním z mnoha způsobů k udržení kvalitní a zdravé zvěře. Patří k nim i promyšlené příkrmy, průběrný odstřel a údržba a tvorba krajiny, kde zvěř žije.
Mysleme také na to, že potraviny s rezidui léků na náš stůl nepatří, mohou ohrozit naše zdraví.
Pečlivé provedení medikace je vždy vizitkou chovatele a výsledek výrazně přispívá ke zdraví i početnosti zvěře, příchovkům i kvalitě trofeje. Zákon dodržovat musíme, ale naše péče a zodpovědnost by měla být na vyšší úrovni, než je pouhé nebo formální naplnění zákona.
Příroda má svoje zákonitosti a ani ty není radno obcházet. Plňme tedy lidské zákony s plným rozumem a ty přírodní i s kusem srdce.
Martin MOHELSKÝ