Časopis Myslivost

Chmel vyžaduje nemalé investice, například výstavba 1 ha chmelnice s výsadbou certifikované sadby dosahuje až 700 tis. Kč, podle agronormativů se za sezonu spotřebuje 358 litrů nafty při 643 hodin práce na hektar. V roce 2016 představoval průměrný výnos 1,61 tun suchého chmele z hektaru. Realizační cena se pohybuje na úrovni 200 tis. Kč za tunu chmele. Chmel se zpravidla pěstuje ve sponu 300 x 100 cm, což představuje 3333 rostlin/ha. Dojde-li k poškození těchto jedinců, významně se snižuje rentabilita pěstování.
V ochraně chmele se nejvíce přípravků na ochranu rostlin používá proti peronospoře chmelové (choroba) a proti mšici a svilušce chmelové (živočišní škůdci). V posledních letech ale také narůstá zájem chmelařů, popřípadě uživatelů dotčených honiteb, o informace, jak se bránit škodám způsobovaných volně žijící zvěří.
Ve vztahu k myslivosti jsou pozorovány škody okusem, které způsobuje zvěř srnčí, ale pozorování se už objevuje i u zajíce. Raritní jsou škody buchtováním způsobené zvěří černou. Kromě zvěře uvedené uvedené v zákonu o myslivosti drobné škody na kapkových závlahách páchá zatím blíže neurčené ptactvo.
 
Jak škodí zvěř srnčí?
Chmel je trvalá kultura a každoročně se na jaře (březen/duben) mechanizovaně odřezává tzv. mladé dřevo, jedná se o náročnou klíčovou operaci celého pěstování. V závislosti na průběhu počasí začínají po 2-3 týdnech vyrůstat výhony chmele, které zhruba měsíc po řezu chmele dorostou do optimální délky 60 cm pro zavádění. Z těchto výhonů se vybírají ty nejlepší k ručnímu zavedení na chmelový drátek, ponechávají se též výhony rezervní (pro dozavádění). Výhony se pnou po drátku ve směru hodinových ručiček a od zavedení v polovině května dorostou do výšky 3 m na konci května.
Právě rašící výhony a po jejich zavedení i vegetační vrcholy včetně prvně vytvořených listů přitahují do chmelnic zvěř srnčí, která je buď zcela, nebo tu a tam ukousne. Je zajímavé, že v potravní nabídce trav a bylin na přelomu dubna a května dává srnčí zvěř přednost také chmelu. Dochází tedy ke škodám na chmelu okusem, které v některých exponovaných lokalitách nejsou záležitostí jen několika rostlin. Tyto škody jsou však ale pro pěstování chmele limitující.
Ukouslý vegetační vrchol chmele je ve svém přirozeném vývoji přerušen, vzniká hospodářská škoda. Opticky jsou škody nejvíce pozorovány ve směru chmelového řádku, který zvěř „spase“, ale někdy k okusu dochází napříč řádku, takže škody nebývají na první pohled pro chmelaře tak viditelné. Jsou-li výhony totálně ukousnuty, chmelová rostlina zareaguje růstem výhonů nových, avšak zvěř se do těchto částí porostů ráda vrací a škody páchá znovu. Pak již není co zavádět.
Druhým typem škod je okus vinoucích se vegetačních vrcholů na drátku, kde je poté přirozený růst pozastaven.
 
Škody nejsou zanedbatelné
Pro představu, na některých exponovaných lokalitách může dojít k poškození až na 10 % výměry jednohektarové chmelnice, což ve finančním vyjádření při přepočtu na průměrný výnos představuje škodu ve výši 27 tis. Kč. Nejmenší pěstitelé zpravidla obhospodařují 10 -15 ha chmelnic.
 
Pro chmel je nejrizikovějším obdobím, kdy překonat škody okusem, období od konce dubna do konce května. Jakmile vegetační vrcholy překonají teoretickou výšku okusu zvěří (kam až je srnčí zvěř schopna dokousnout), což odpovídá 2-3 metrům, je vyhráno.
 
Ostatní škody již tolik nevadí
V úvahu připadají i další škody, které již růst chmele významně neovlivní (například okus listů či pazochů, teoreticky vytloukání parůžků o révy či odírání parůžků o révy při značení teritoria).
 
Jak škodám předcházet?
 
Neexistuje kuchařka, která by dala pěstitelům chmele jasný návod, jak těmto škodám zabránit. Chmelařský institut, s. r. o., komplexní vědecko-výzkumné pracoviště na úseku pěstování, sklizně a posklizňové úpravy chmele, v únoru 2015 pozval na seminář odborníka na toto téma. Ing. František Havránek, CSc., vedoucí Útvaru myslivosti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i, Praha, seznámil s dosavadními zkušenostmi ochrany zemědělských kultur před škodami působených zvěří. Doporučil zejména správnou instalaci elektrického ohradníku, upozornil na aplikaci pachových repelentů se synergickým efektem optických zradidel (např. aluminiové roletky s plstěnými terčíky, šroubovice blýskavých pásek). Zatím neodzkoušenou variantou je výsev směsek meziplodin prodlužujících pastevní periodu, u chmelařů panuje asi zbytečná obava, že tyto směsky přivábí ještě více zvěř do chmelnic (zatím neodzkoušeno).
Dr. Havránek se pokoušel nalézt podobnosti i u vinařů, kteří využívají akustická zradidla, jejichž nevýhodou je periodicita vydávaných zvuků, na které si zvěř zvykne, aplikace ve chmelnicích asi nenajde uplatnění.
 
Zkušenosti pěstitelů chmele
 
Jak uvádějí sami pěstitelé, testováno bylo mnoho způsobů a přípravků, avšak nejúčinnější se dnes jeví investice do instalace stabilního oplocení, efektivně vychází elektrický ohradník. Setkáváme se také se zavěšováním chomáčů vlasů z kadeřnictví na kotevní sloupy, aplikují se přípravky, které mají minimalizovat střet vozů se zvěří a z toho vyplývající mylná dedukce, že to musí zafungovat i ve chmelnici, nebo další preparáty obsahující pach člověka a šelem, anebo pomocné látky (pomocné rostlinné přípravky), jejichž vedlejším efektem má být podle dealera odrazení zvěře ke vstupu na pozemku. Účinnost nebývá stoprocentní, nelze je proto považovat za spásu, i když někdy mohou zafungovat.
 
Metodika ochrany chmele doporučuje ovčí tuk
V roce 2014 se do metodiky ochrany chmele dostal repelent na bázi ovčího tuku (Trico). Testovali jsme jej na našem účelovém hospodářství ve Stekníku u Žatce, avšak i po jeho aplikaci nedokázal srnčí zvěř od okusu zcela odradit.
 
I zajíc polní okusuje chmel
 
Ačkoliv pobytová znamení nebo vlastní pozorování zvěře jednoznačně poukazují na zvěř srnčí, pachatelem může být i zajíc polní. Podle slov Ing. Karla Bradschetla ze Zlonic u Slaného, nebo Libuše Adamovské z Velké Černoce, dochází v létě k překusování rév. Ta je sice již dostatečně silná, ale zajíc ji svými hlodáky (struhy) okusuje tak dlouho, až révu nakonec překousne. Zpočátku nastává u pěstitele zděšení, neboť uschlá réva asociuje obavu z výskytu virových chorob, teprve po důkladné prohlídce je zajíc usvědčen. Jak se tomu bránit, je ve hvězdách.
 
Černá zvěř si občas ve chmelnici zabuchtuje
 
Škody černou zvěří na trvalé kultuře chmelu se objevují zřídka, avšak jsou zmiňovány. Miroslav Krupička z Kozojed u Rakovníka se doslechl o případu, kdy divočáci způsobili škody „buchtováním“ ve chmelovém řádku. Ukázalo se, že za tyto škody si však mohl pěstitel tak trochu sám, neboť v dotčené části chmelnice zavčasu neodhalil výskyt půdního škůdce – šedavky luční – která byla pro černou zvěř zřejmě delikatesou. Černá ho na tento problém vlastně jen upozornila...
 
Náhrady škody a vysokocenná plodina
 
Příslušná ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, uvádějí situace, za kterých je možno žádat náhradu škody od uživatelů honiteb, tyto není třeba představovat. Autorovi je znám případ, který skončil u soudu, když jedno myslivecké sdružení přestalo škody s pěstitelem řešit. Za argument obhajoby byl využit i § 54, ve kterém se praví, že se nehradí škody způsobené zvěří na vysokocenných plodinách, žalovaná strana tvrdila, že chmel je právě touto plodinou. Přestože se nakonec obě strany dohodly na smíru, mohou být výklady pojmu vysokocenné plodiny soudců z řad nemyslivců rozdílné. Velmi užitečná je publikace od JUDr. Charváta a doc. Mikulky nazvaná „Uplatňování náhrad škody způsobovaných zvěří“, kterou na svých stránkách zveřejnilo 7. 4. 2014 Ministerstvo zemědělství.
 
Škody na kapkové závlaze
 
Nejen na našem účelovém hospodářství ve Stekníku u Žatce zaznamenáváme škody na kapkové závlaze umístěné na stropu konstrukce. Okruh podezřelých se zužuje na ptactvo, ale teprve fotopast odhalí skutečného pachatele. Stává se, že umělohmotné potrubí kapkové závlahy je naklováváno, až z něj začne prýštit distribuovaná voda. Je zajímavé, že se škody v některých částech chmelnice objevují pravidelně. Zde je každá rada drahá.
 
Jednoznačné doporučení, jak se bránit okusu chmele zvěří srnčí, není tak snadné dát. Nabízejí se opatření mechanická (ohradník), fyzikální (hluk, záblesk), chemická (repelent) či biologická (výsev lukrativních plodin) a jejich kombinace, která by měly v součinnosti realizovat obě strany, uživatel pozemku a uživatel honitby. Svou roli hraje určitě i způsob zemědělského hospodaření. Ing. Lubomír Vent z Kněžic u Podbořan, pěstitel chmele a zároveň předseda OMS Louny při ČMMJ, autorovi sdělil zajímavou zkušenost, že pokud byly jeho chmelnice lemovány jetelotravní směskou, srnčí zvěř do chmelnice nezatahovala, jakmile pícniny zrušil, ke škodám začalo docházet.
 
Ing. Josef JEŽEK, Ph.D.,
Chmelařský institut s. r. o., Žatec,
vedoucí oddělení agrotechniky chmele
 
 
Poděkování: Dosažené výsledky byly získány v rámci řešení výzkumného záměru RO1486434704 „Výzkum kvality a produkce českého chmele z hlediska konkurenceschopnosti a klimatických změn. – Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace (2016–2018)“ s finanční podporou Ministerstva zemědělství.
 
 
Zákon č. 97/1996 Sb. o ochraně chmele, upravuje pěstování chmele v České republice. Soustřeďuje se do třech chmelařských oblastí – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Jedině chmel z těchto oblastí může být úředně certifikován. Statistika Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) evidovala k 20. 8. 2017 celkem 4945 ha sklizňové plochy, přičemž nejvíce je pěstována odrůda Žatecký poloraný červeňák (87 %), zbytek připadá na hybridní odrůdy. Chmel je silně proexportní komoditou a každoročně přispívá k aktivnímu saldu agrárního zahraničního obchodu blížící se miliardě Kč. V poslední době zaznamenáváme zájem pěstitelů chmele, jak škodám zvěří na chmelu předcházet.