Časopis Myslivost

 
Co to jsou glyfosáty a k čemu se používají
 
Glyfosát jako součást ROUNDUPu se dlouhodobě a stále častěji užívá v zemědělství, kde se stává součástí postupů při pěstování rostlin; oblíben a uplatňován je pro tzv. odplevelování zemědělské půdy v rámci předseťové přípravy. Především na konci léta můžeme pozorovat sklizená pole, kde zemědělci před další přípravou půdy před podzimním setím aplikuji tento totální herbicid.
Totální v případě, že nepěstujeme geneticky modifikované plodiny a máme pozemek prost rezistentních planě rostoucích rostlin, které se již i v našich podmínkách začaly objevovat (např. Turanka kanadská Conyza canadensis).
S oblibou a stále častěji je glyfosát zemědělci uplatňován pro zamezení růstu meziplodin, které nejsou zapravovány do půdy, ale naopak aplikací přípravku „umrtveny“ a ponechány na povrchu půdy; jedná se o tzv. desikaci porostů svazenky, hořčice, pohanky a jejich směsí, které přes zimu nevymrzly. Obdobné je to i s jetelotravními směskami (např. kombinace jílku a jetele), které se využívají v postupech jako půdoochranná technologie při pěstování kukuřice.
 
Aplikace glyfosátů je využívána též před sklizní obilnin, řepky, kukuřice nebo slunečnice za účelem jejich vysušeni, tzv. desikace. Aplikace na rostliny těsně před dozráním a následným termínem sklizně vede k tomu, že plodiny svou energii koncentrují na produkci semen a zbývající část rostliny vadne, je vysušena, rychleji odumře. Zemědělci tímto snižují vlhkost produkce, což umožňuje časnější a termínově vyrovnanou sklizeň.
Glyfosát je užíván též při odplevelování (údržbě prostoru v příkmenném pásu) ve vinicích, sadech, stále více na lesní půdě při zakládání a následné péči o lesní porosty.
Významná je též aplikace drobnými zemědělci v zahradnictví, dále parcích, na veřejných prostranstvích (chodnících) a také významně kolem železnic.
 
Kde spatřují problém kritici a proč se volá tak razantně po jejich omezení používání
 
Dlouhou dobu byl glyfosát, díky masivní reklamě a podpoře prodeje od výrobce považován za prakticky neškodný suchozemským živočichům, včetně dopadů na zdraví lidí.
Glyfosát jako účinná složka herbicidu blokuje proces syntézy aromatických aminokyselin u rostlin, což způsobuje, že rostlina postupně hyne jednak nedostatkem těchto aminokyselin, a jednak také deregulací celé metabolické dráhy a následným nedostatkem organického uhlíku pro jiné části metabolismu rostliny.
Živočichové „šikimátovou metabolickou dráhu“, jak se tomuto procesu odborně říká, nemají, a proto pro ně byla předpokládána daleko nižší toxicita než pro rostliny.
Nedávným zásadním a logickým objevem je, že šikimátová cesta je děj, který probíhá i ve všech mikroorganismech, které jsou součástí těla živočichů. Narušení šikimátové cesty proto znamená narušení funkcí a života mikrobů, kteří žijí v organismu živočichů i lidí.
Podle těchto a dalších studií je zdraví mikrobů určujícím faktorem zdraví volně žijících živočichů a také lidí, jako jejich nositelů. Narušením zdraví mikroorganismů glyfosátem proto zásadně poškozuje i celý organismus živočichů.
Studie prokázaly, že glyfosát také inhibuje cytochrom P450 (CYP) – enzymy, které jsou zásadní pro zneškodnění toxických látek ze zevního prostředí. Omezení schopnosti těchto enzymů omezuje zamezení působení škodlivých látek v organismu, a tak zvyšuje i jejich škodlivost. Negativní následky jsou zákeřné a projevují se pomalu v podobě zánětlivého poškození buněk celého organismu. Problémem je také kontaminace povrchových a podzemních vod a souvisejících složek životního prostředí.
 
Proč právě teď a zrovna ROUNDUP
 
Z těchto a jiných důvodů především nevládní ekologické organizace vyvolaly velký tlak proti používání tohoto herbicidního přípravku nejen v České republice, ale v celé Evropské unii.
Zásadní událostí podzimu roku 2017 (konec listopadu) bylo jednání tzv. Odvolacího „smírčího“ výboru, kde zástupci členských států Evropské unie řešili osud používání glyfosátu v podmínkách svých států. Po dlouhé diskusi však souhlasili s návrhem Evropské komise prodloužit na dalších pět let licenci – možné použití pesticidu glyfosát.
I když Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje glyfosát za pravděpodobně karcinogenní, naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považuje přípravek za neškodný.
S ohledem na tento návrh pro prodloužení možného používání hlasovalo 18 zástupců zemí EU, 9 států bylo proti a jeden se zdržel. Česká republika, stejně jako Německo a Velká Británie, byla mezi zeměmi, které prodloužení licence podpořily, proti používání herbicidu se dlouhodobě staví Francie.
Rozhodnutí a hlasování bylo ihned po vyhlášení podrobeno velmi tvrdé vlně kritiky, ne pouze z pozice evropských nevládních ekologických organizací, ale například i hlasem německé kancléřky Angely Merkelové, která kritizovala hlasujícího německého spolkového ministra Schmidta a označila chování tohoto politika jako skandální s tím, že vede k obrovské ztrátě důvěry uvnitř úřadující spolkové německé vlády.
Adrian Webb z evropské pobočky sítě organizací Přátelé Země prohlásil, že byla promeškána příležitost zbavit se rizikové látky, kdy další pětileté období používání glyfosátu vystavuje životní prostředí riziku a je vážnou ranou pro udržitelné zemědělství.
Přes dlouhodobý a velký zájem agrární lobby používat glyfosát v Česku Ministerstvo zemědělství přišlo s deklarací, která připouští možnost částečného zákazu používání této účinné látky. Podle informací Ministerstva zemědělství si jednotlivé členské státy mohou omezení tohoto herbicidu nebo jeho zákaz na svém území určit samy.
„I přes prodloužení licence chceme snižovat používání glyfosátu. Změny, které tomu pomohou, zapracujeme do nyní připravované aktualizace Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR. Z konkrétních opatření v úvahu připadá například úplný zákaz neprofesionálního využití glyfosátu nebo omezení četnosti aplikace na stejném pozemku,“ řekl dnes už bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.
Mluvčí ekologického Hnutí Duha Jan Piňos však vnímá informace z Ministerstva zemědělství ústy samotného bývalého ministra jako špatný vtip; poté, co ministerstvo za ČR hlasovalo osmkrát pro další neomezené používání glyfosátu a teď, v době odchodu ministra Jurečky z vlády slibuje omezení, vzbuzuje informace otázku, kdo a proč takové proklamaci má věřit….
 
ROUNDUP, glyfosát a hospodaření se zvěří
 
Aplikace těchto herbicidů má přímé důsledky na hospodaření se zvěří. Problémem agroekosystémů, kde se převážně glyfosáty aplikují, není pouze sporný vliv na zdraví živočichů, nevhodná adaptace území na klimatickou změnu a ohrožování půdy erozí, ale především hospodaření s drobnou zvěří. Stále více intenzivněji a hlasitěji hledáme cesty, které nás přivedou k zastavení poklesu početnosti a druhové rozmanitosti ptáků a jiných živočichů, včetně zástupců zvěře v agroekosystému. Zajímají nás především zástupci původních druhů našich honiteb, zající, bažanti a především koroptve, které jsou skutečným indikátorem zdravotního stavu krajiny.
Téma biodiverzita zemědělsky obhospodařované půdy, která pokrývá okolo 54 % území České republiky, je zohledňováno a řešeno v různých klíčových strategiích. Ztrátou mozaikovitosti, zvyšující se výměrou půdních bloků, resp. pomalou obnovou krajinných prvků a jiné zelené infrastruktury, neplní zemědělská krajina svou úlohu v ochraně biodiverzity.
Pokud se zaměříme na druhový a početní stav drobné zvěře, můžeme konstatovat, že druhy, které byly z hlediska hospodaření významné, mizí. Na mysli máme především již zmiňovanou koroptev polní a v poslední době stále více též zajíce polního.
U snižujících se početních stavů zajíce polního můžeme diskutovat o vlivu širokozáběrové a výkonné zemědělské mechanizace a pomnožení predátorů.
Zásadní problém je však spatřován právě v aplikaci pesticidů, včetně aktuálně používaného a diskutovaného glyfosátu. Současná reálná zemědělská praxe směřuje především k monokulturnímu hospodaření na velkých půdních blocích, které svojí výměrou mnohdy převyšují průměrnou velikost domovského okrsku (teritoria) zajíců, který dosahuje mimo zimní období plochu o velikosti asi 30 ha.
Zaječí okrsky na zemědělské půdě, kde se do osevních postupů zařazují obiloviny, řepka, kukuřice a další jsou díky používání konvenčních technologií se zařazením herbicidu v průběhu roku nejednou doslova „umrtveny“. Všem je známý pohled na pole dnes dozrávajícího porostu řepky, kdy v srpnu, po sklizni se opět díky výdrolu pole „zazelená“ a vzešlý výdrol ze sklizně včetně jiných rostlin je následně v rámci předseťové přípravy vystaven působení glyfosátu, účinné látky herbicidu.
Díky Ministerstvem zemědělství preferované „protierozní“ technice pěstování kukuřice v kombinaci se svazenkou, pohankou či jinými kulturami na erozně nebezpečných plochách jsme pravidelně svědky jarní desikace této (mezi) předplodiny, a tím zbavení pole na několik týdnů veškeré vegetace.
Kukuřice zasetá do herbicidně ošetřené meziplodiny na dílech půdních bloků převyšujících 100 ha není výjimečná.
Zajíc je díky svému malému životnímu teritoriu v době aplikace herbicidů vystaven přímo negativním vlivům účinné látky na organismus (např. poškození zraku, vliv na mikroorganismy v těle zvěře).
Aplikace pesticidů způsobuje volně žijící zvěři další zásadní problém, tzv. monodietní syndrom, který následně oslabuje organismus zvířete v důsledku dlouhodobého příjmu jednoho druhu potravy. Tento stav následně střídá období „hladu a strádání“ po sklizni, kdy po aplikaci totálních herbicidů přichází onemocnění, které se též nazývá steatóza (ztukovatění jater, krváceniny, další degenerativní změny).
Populace zaječí zvěře díky razantnímu poškozování a ničení biotopu jsou takto doslova decimovány. Takto působené škody na zvěři jsou ve většině případů přehlíženy.
 
(Ne) legálnost aplikace, možnosti řešení
Ochrana přírody a krajiny, tudíž i biotopu (habitatu, přírodního stanoviště) před poškozující aplikací glyfosátem je v rámci právní úpravy v našem státě řešena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“). Zákon zahrnuje tzv. obecnou a zvláštní ochranu druhů i území.
Obecná ochrana rostlin a živočichů je z hlediska rozsahu textu (pomineme-li specifickou ochranu volně žijících ptáků, řešenou samostatně § 5a a 5b zákona č. 114/1992 Sb., která není předmětem toho textu) velice stručná a zahrnuje pouze tři odstavce v rámci § 5 zákona č. 114/1992 Sb. Konkrétně zákon obsahuje v rámci obecné ochrany rostlin a živočichů ustanovení,
kdy fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.
 
Obecná ochrana rostlin a živočichů zahrnuje tedy také povinnost pro fyzické a právnické osoby (zemědělce), aby při celé řadě činností zamezili nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, byť je tato povinnost omezena na existenci technicky a ekonomicky dostupných prostředků.
Klíčové v tomto ustanovení zákona je slovo „nadměrnost“. To je jednak nutné chápat v návaznosti na § 5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., tedy nadměrné je to, co směřuje k porušení obecné ochrany (ohrožení druhů, populací, ekosystémů), ale také ve vazbě na závěrečnou část samotné věty v § 5 odst. 3 zákona, tedy možnost úhynu či zraňování nebo ničení biotopu zabránit použitím dostupných prostředků – nadměrné je z tohoto pohledu to, čemu bylo možné předejít.
V případě aplikace glyfosátů může být sporné, zda máme k dispozici náhradu technicky či ekonomicky dostupnými prostředky. To se bude jistě lišit případ od případu, ve vazbě na charakter činnosti, poměr přínosů a nákladů (činnosti i potřebného opatření, resp. „prostředku“) atp., ale u značné části uvedených aktivit, lze dnes dostupné prostředky (technicky i ekonomicky) najít a mnohdy je řešením i pouhé organizační či technologické opatření, které nijak výrazné zatížení negeneruje.
 
Výčet činností, na které se uvedená povinnost vztahuje, zahrnuje zemědělské a lesnické práce, tedy hospodaření a jeho dopady, jako může být například usmrcování či zraňování živočichů při seči a jiném použití mechanizace nebo úhyn rostlin či živočichů (jako necílových organismů) v důsledku ničení biotopu použitím pesticidů.
Naplňování popsaných povinností by mělo být při uvedených činnostech „automatické“ (jedná se o zákonem stanovenou povinnost obdobně jako třeba dodržování jízdy v pravém jízdním pruhu).
Pokud však k úhynu či zraňování dochází, resp. potřebná opatření aplikována nejsou, může uložit orgán ochrany přírody jejich zajištění či použití sám. Bude se v tomto případě jednat vždy o rozhodnutí, tedy individuální správní akt, a to s ohledem na skutečnost, že plnění povinnosti zamezit nadměrnému úhynu či zraňování je nutné vždy řešit s konkrétní fyzickou či právnickou osobou provádějící některou z vyjmenovaných činností.
Příslušným orgánem jsou obce s rozšířenou působností, resp. v případě zvláště chráněných druhů krajské úřady a správy CHKO či NP (v případě zvláště chráněných druhů sice platí ochrana každého jedince mj. před usmrcováním, ničením či zraňováním, nicméně povinnost stanovená § 5 odst. 3 zákona, která má i preventivní charakter, platí také a zvláštní ochranu doplňuje).
Kromě kontroly a případného uložení zajištění potřebných opatření (prostředků) proti nadměrnému úhynu či zraňování v případech, kdy již činnost probíhá, by orgány ochrany přírody také měly sledovat, zda je povinnost podle § 5 odst. 3 zákona (a také ochrana podle § 5 odst. 1) respektována např. v rámci přípravy faremních plánů jednotlivých zemědělců. Jako dotčený orgán případně musí upozornit na nedostatky, nutnost zahrnutí potřebných prostředků nebo přijetí vhodného postupu (např. použití osvědčené klasické přípravy půdy s vyloučením agrochemie, usměrnění harmonogramu prací mimo roční či denní dobu, kdy by bylo riziko dopadu na rostliny či živočichy vysoké, upřesnění podmínek, které by měly být při činnosti dodrženy, aby byl úhyn či zraňování omezeny atp.).
 
Pozice Českomoravské myslivecké jednoty
 
Skutečností je, že nástroje v boji proti negativním aplikacím pesticidů, tedy škodám působeným na zvěři, existují. Tyto se musí vzájemně doplňovat a podporovat, což se však v současnosti v zásadní a požadované míře neděje.
Jednou z oblastí aktivit myslivců musí být i obecná ochrana rostlin a živočichů. Důvodem tohoto stavu může být nejasnost, obtížná uchopitelnost a překvapivě, byť se jedná o právní požadavky (v případě zákona o ochraně přírody a krajiny), která se od přijetí zákona před více než 25 lety nijak výrazně nezměnila, i nedostatek zkušeností.
Vedení Českomoravské myslivecké jednoty (dále jen ČMMJ) si je vědomo tohoto stavu, skutečností a problémů které se pojí s hospodařením se zvěří. Způsob zemědělského hospodaření včetně aplikace pesticidů označilo za příčinný důvod rapidního poklesu stavů drobné zvěře v našem státě.
Na květnovém zasedání Myslivecké rady se rozhodlo a na Sboru zástupců schválilo, že drobná zvěř a její ochrana se musí stát nosným pilířem prováděných aktivit našeho spolku při hospodaření se zvěří.
Právě problematice nelegálního poškozování biotopu, zabíjení a zraňování volně žijící zvěře díky nesprávné zemědělské praxi při aplikaci přípravků na ochranu rostlin bude věnována v následujícím období ze strany odborných komisí Českomoravské myslivecké jednoty, výzkumných pracovišť a kompetentních poradních orgánů zvýšená pozornost.
Za tímto účelem budou uskutečněny prostřednictvím vedení ČMMJ tyto aktivity:
* Bude vytvořena Strategie ČMMJ na téma - Drobná zvěř, její ochrana a obnova odpovídající populace na období 2018 – 2030 (součástí dokumentu budou mj. i cíle krátko a dlouhodobé včetně nástrojů na jejich dosažení a možnosti financování.
* Za účelem transparentní spolupráce s MŽP a MZe bude připraveno Memorandum (smlouva) o spolupráci v dané oblasti s MŽP a MZe (vše bude řádně medializováno, obsahem bude konkrétní akční plán spolupráce na příslušný kalendářní rok).
* Důraz bude kladen na řešení indikátorových a původních druhů drobné zvěře, jejichž početnost klesá a je alarmující pro budoucnost - především bažant, zajíc, koroptev, kachna březňačka.
* Řešeny budou též nepůvodní, invazivní ( např. ondatra, nutrie….) a problematické druhy zvěře ( např. vydra, bobr, volavka, kormorán, šakal, los…).
* Zájem ČMMJ je a bude být partnerem a hlavním řešitelem souvisejících managementů obhospodařování.
* Očekává se aktivní spolupráce na přípravě, realizaci a hodnocení souvisejících dotačních titulů (agroenvironmentální a klimatická opatření, opatření programů péče o krajinu a obnovy přirozených funkcí krajiny…).
 
Stěžejní aktivitou ČMMJ bude příprava a novelizace zákona o myslivosti včetně přípravy prováděcích předpisů pro dotčená Evropská Nařízení. Pro medializaci a poskytování fundovaných informací bude využito doprovodného program národních výstav a veletrhů (Silva Regina, Natura Viva, Země Živitelka…) a samozřejmě odborného a stavovského měsíčníku – časopisu Myslivost.
V průběhu jednotlivých let naplňování vytvořené strategie budou ústředím spolku organizovány a realizovány odborné a informační vzdělávací akce, které budou podpořeny a tvorbou a finalizací souvisejících publikací. Pro medializaci aktivit ČMMJ bude zaměstnán na sekretariátu kompetentní PR pracovník.
 
Negativním vlivem pesticidů a intenzivního agropodnikání se zkrátka musíme i my myslivci zabývat, protože stávající zemědělská praxe není správná, není dobrá.
Aplikace pesticidů zásadním způsobem postihuje drobnou zvěř a má významné negativní environmentální aspekty dopadající na smysluplné myslivecké hospodaření. Bohužel, jak již bylo několikrát i na stránkách tohoto časopisu řečeno, platí slova indiánského náčelníka Seattle: „Vše, co postihne Zemi, postihne i děti Země. Vše, co se stane zvířatům, stane se i lidem.“
Nesmíme a nebudeme pasivně přihlížet nad tím, jak se smráká nad drobnou zvěří, ale budeme aktivní v tom, aby se pomyslně „smrákalo“ nad problematickým glyfosátem.
 
Dr.Ing. Petr MARADA,
Mendelova univerzita v Brně,
komise pro ekologii Českomoravské myslivecké jednoty
Ing. František HAVRÁNEK, CSc.,
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
 
Tato publikace vznikla díky podpoře z projektu č. „QJ1530348 – Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení“ spolufinancovaného z programu Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018.