Časopis Myslivost

Červenec / 2019

Probuďme se z pasivity

Myslivost 7/2019, str. 10  Jiří Janota
K návrhu nového modelu řízení ČMMJ Možná je to příznakem dnešní uspěchané doby, možná se projevuje deziluze mladých ambiciózních myslivců, kteří se s moderními nápady ve svých spolcích a na okresech neprosadí, jisté ale je, že stávající model organizace Českomoravské myslivecké jednoty se přežil a je třeba hledat nový. Takový, který nám umožní lépe a pružněji reagovat na potřeby všech členů. Českomoravskou mysliveckou jednotu v současné době řídí Myslivecká rada složená z předsedy, dvou místopředsedů, předsedů jednotlivých odborných komisí a hrstky dalších řadových členů. Schází se jednou za měsíc. Mysliveckou radu volí vždy na období pěti let vrcholný orgán spolku Sbor zástupců, kde jsou vahou počtu svých členů reprezentovány jednotlivé okresní myslivecké spolky. Takové uspořádání se zdá logické, tváří v tvář každodenní realitě se ale ukazuje, že neumožňuje pružné řízení ani kontakt s jednotlivými členy.

Na jednání Sboru zástupců 8. června 2019 v Benešově představil svůj návrh na změnu řízení ČMMJ předseda Jiří Janota. Jeho cílem je zefektivnit rozhodování vedení, zlepšit komunikaci uvnitř organizace a přiblížit její řízení okresním mysliveckým spolkům, a tím i jednotlivým řadovým členům.

 

 

Pane předsedo, v čem vidíte hlavní problémy při řízení Jednoty?

 

Problémů je v řízení Jednoty hned několik. Tím, který mě trápí asi nejvíce, bych pojmenoval jako lidskou i informační neprostupnost organizace. V současnosti je nesmírně těžké dostat informace od členů k vedení a zpátky. Snahy aktivních myslivců, kteří by pro organizaci mohli být na různých úrovních přínosem, jsou často zašlapány hned na začátku a na nejvyšší úroveň se vůbec nedostanou.

Dále mě trápí malá vzájemná spolupráce okresních mysliveckých spolků a jejich malé zapojení do řízení organizace. Například téměř 3600 členů z Moravskoslezského kraje nemá v současné Myslivecké radě žádné zastoupení. Je škoda, že se zvoleným volebním systémem od tolika členů vlastně sami odřezáváme.

Jako třetí bolístku bych zmínil nepružnost řízení Jednoty. Většinu rozhodnutí totiž v současnosti dělá Myslivecká rada, která se ale schází jen jednou měsíčně. Dovedete si jistě představit, že v dnešní uspěchané době, kdy výměna informací trvá zlomky vteřin, může být v některých případech měsíc pěkně dlouhou dobou. A to nezmiňuji případy, kdy se třeba jeden problém postupně vyvíjí a je třeba se mu věnovat vícekrát. Abychom zmenšili negativní vliv této nepružnosti v řízení, pověřila mě Myslivecká rada výkonem funkce jednatele. I přesto by ale bylo lepší řízení ještě trochu přeorganizovat, abychom dokázali držet krok s okolním světem.

 

Přibližte prosím svůj plán čtenářům

 

Současná Myslivecká rada funguje tři a půl roku. Chod Jednoty hodnotí pravidelně a shoduje se na tom, že řízení organizace je na dnešní poměry a podmínky poněkud těžkopádné. Proto hledáme model řízení, který povede k zefektivnění činnosti ČMMJ.

Jednota potřebuje lepší komunikaci mezi okresy a ústředím. K tomu nám pomůžou krajské koordinační rady. Stanovy sice na úrovni krajů koordinační rady nevyžadují, jsou dobrovolné. Někde jsou funkční, jinde ale méně, mají třeba problémy se vůbec scházet. Každopádně mají velký potenciál, který bohužel nevyužíváme. Jsem přesvědčen, že by v rámci krajských koordinačních rad měl existovat jeden „styčný důstojník za kraj“, který bude svůj kraj a své okresní myslivecké spolky zastupovat nejen v Myslivecké radě, ale také při jednáních například s krajskou samosprávou. Každý okres i každý řadový člen tak bude nejen přímo zastoupen, ale také bude mít svého zástupce takříkajíc pod kontrolou. A v případě, že nebude spokojen s jeho prací, bude mít možnost jej vyměnit.

Po třech a půl letech ve funkci předsedy a zároveň několika měsících ve funkci jednatele jsem také přesvědčen, že nepružnost v řízení pomůže zlepšit model placeného výkonného předsedy. Myslím ostatně, že své uplatnění by našel i na úrovni jednotlivých okresů i krajů. Organizaci by měla vést a zastupovat jedna osoba.

 

Jak by tedy měla struktura vedení a řízení ČMMJ vypadat?

 

Nejužší vedení bude tříčlenné. Bude to předseda plus dva místopředsedové. Ideální by bylo, kdyby z těch tří jeden rozuměl odborné problematice, jeden viděl do ekonomiky a jeden do právních věcí. Předseda by měl být výkonný a placený na plný úvazek, dva místopředsedové by měli být také nějakým způsobem honorováni, nebude to však v závratných částkách. Vždyť i zastupitelé na obcích po dobu výkonu svého mandátu mají svou práci pro společnost uhrazenu určitou odměnou.

Další pozitivum vidím v tom, že se předsednictvo bude scházet častěji než Myslivecká rada, jednou za čtrnáct dní. Předsednictvo bude volit Sbor zástupců na pět let. Kandidovat může každý člen ČMMJ.

Druhým článkem řízení by měla být Myslivecká rada. Tu budou tvořit zástupci krajských radm vždy jeden na kraj. Není ale vyloučeno, že by zástupce kraje mohl být zároveň zvolený členem Předsednictva. Proto se tedy počet členů Myslivecké rady bude pohybovat mezi 14 a 17 členy. Scházet se budou jednou za dva až tři měsíce.

Pro zrychlení řízení by ještě bylo vhodné, aby Myslivecká rada převzala část dnešních pravomocí Sboru zástupců. Současně bude Myslivecká rada zároveň s Dozorčí radou kontrolním orgánem pracovního předsednictva.

 

Myslíte, že se kraje dokážou domluvit na jednom společném zastupiteli?

 

To nevím, ale předpokládám, že všichni myslivci v tomto táhnou za jeden provaz. Že chtějí co nejlépe fungující a nejvýkonnější střešní organizaci, která je dovede reprezentovat a zároveň s nimi dovede dobře komunikovat. Zástupci krajů budou pod přímou kontrolou svých členů.

 

Měl by být zástupce kraje placený nebo dobrovolník? Z jakých prostředků a koho by byl placený?

 

Jedná se o zásadní otázku. Určitě by zástupce KKR měl být nějakým způsobem ohodnocen. V dnešní době je potřeba ukončit hru na to, že děláme něco zadarmo a dobrovolně. Myslím, že je to jeden z důvodů, proč v Jednotě nemáme v řídicích orgánech mladé lidi.

Je třeba přestat si stýskat, že mladí nejsou v Jednotě a že zasloužilé činovníky nemá kdo nahradit. Vím, že se to možná špatně čte těm, kteří se poctivě a dobrovolně věnovali práci ve prospěch ČMMJ a myslivosti na různých úrovních po celý svůj život. Musíme se smířit s tím, že lidé mají dnes větší nabídku příležitostí, ale i povinností. Dobrovolnictví na splátku hypotéky nevydělá. Pokud nepřijmeme myšlenku na určitou profesionalizaci, tak se Jednota může v brzké době dostat do ještě větších problémů.

 

Počítáte v návrhu změn s odbornými komisemi?

 

Odborné komise budou tématem budoucích diskuzí. Pravdou je, že máme komise, které opravdu aktivně přistupují k plnění stanovených úkolů. Na druhou stranu jsou i komise, kde by neškodilo daleko větší úsilí ze strany jejich členů. Já se přikláním k určitému zeštíhlení těchto orgánů. Případně bych volil možnost většího zapojení odborných pracovníků či odborníků na danou problematiku. A to i za cenu, že budeme muset jejich práci odpovídajícím způsobem zaplatit.

 

Měly by se okresy inspirovat a sloučit také funkce předsedů a jednatelů?

 

Ve vedení pobočného spolku musí především pracovat aktivní člověk. I kdyby to znamenalo, že bude motivován finančně. Vždyť svou aktivitou může spolku přinést nejen peníze sám na sebe, ale třeba i něco navíc.

Každá okresní myslivecká rada bude muset umět jednoznačně nadefinovat, co po svém zaměstnanci bude chtít. Dokáže to všech osmdesát okresů? Dokážou vyhodnotit plnění úkolů? Podle mého názoru by jednatel měl dělat víc než jeden den v týdnu zajišťovat administrativu. Vždyť i dnes máme okresy, které díky své aktivitě mají jednatele na plný úvazek a třeba ještě další zaměstnance. Ty pasivnější okresy je třeba rozhýbat. Je potřeba do vedení dostat mladé, schopné a dostatečně motivované lidi.

Když si uvědomím obrovské rozdíly mezi jednotlivými okresními spolky, mrzí mě nechuť zástupců okresů ke vzájemnému slučování. Přitom máme okresy, které balancují na hraně existenčních problémů, nebo takové, které nepředávají členům ani základní informace. To přece nemůže být situace, se kterou se členové spokojí! Pouze členové ji ale mohou změnit.

Samozřejmě vnímám nechuť některých zástupců okresních mysliveckých spolků k mé kritice jejich fungování, ale věřím, že nad zmiňovanými problémy je třeba se upřímně zamyslet. Stejně jsme postupovali u našich obchodních společností Myslivost a Halali. S okresy je to ale jinak, ty, které nepracují podle představ vedení, můžeme pouze upozornit a požadovat zlepšení. Jediným naším represivním nástrojem je odebrání pověření ke zkouškám psů, popř. adeptů a hospodářů. Na to ale doplatí zejména většina poctivých myslivců.

 

Nezačíná ale pasivita už u jednotlivých myslivců?

 

Pokud ano, tak je to spíše v důsledku znechucení a rezignace. Mnohokrát jsem přemýšlel, jak oslovit mladé lidi. Jak jim důrazně říct, přijďte, příští rok jsou volby a pokud se vám něco nelíbí, tak se snažte situaci změnit.

Řada lidí by s kůží na trh šla jistě ráda, ale nečekejme, že kvalitní zaměstnanec se spokojí s osmi až patnácti tisíci. Jsme sice zájmový spolek, ale od určitého stupně řízení bychom se měli začít částečně profesionalizovat a zajišťovat odpovídající servis pro celou členskou základnu. V první řadě si ale musíme umět přiznat, že změna je potřeba.

 

S poděkováním za rozhovor

připravil Jiří KASINA


vychází v 7:08 a zapadá v 17:21 vychází v 2:42 a zapadá v 11:26 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...