Časopis Myslivost

Listopad / 2019

Obora Podčejk

Myslivost 11/2019, str. 28  Martin Mohelský
Malá rozlohou, velká trofejemi Obora Podčejk leží v údolí Strenického potoka mezi obcemi Strenice a Krnsko, jihozápadně od Mladé Boleslavi. Je utvářena rovinatými loukami, obklopenými lesními porosty s převahou listnáčů, jejichž převýšení dosahuje asi 80 až 120 m nad nejnižším bodem. Tím je na většině severní délky a zčásti na hranici protékající Strenický potok, spolehlivé přírodní napajedlo s průměrným průtokem 0,2 m³/s. Obora je zazvěřena daňky a muflony, kteří mají díky úživnosti prostředí i péči majitelů a personálu vysokou chovatelskou hodnotu a v souladu s ní dosahují jejich trofeje vysokých bodových hodnocení.

 

Historie obory

 

Obora byla založena Státním statkem Bezno roku 1980 jako vyhrazená honitba Ministerstva zemědělství pro daňčí zvěř. V roce 1983 bylo dovezeno z maďarské oblasti Gyulai, známé svým špičkovým chovem, 20 daněl, 3 daňci a 6 daňčat, následující rok 25 daněl a 3 daňci. Díky tomu tu byla kvalita zvěře už od počátku na vysoké úrovni. Původně měla obora rozlohu 60 ha, později byla zvětšena o 60 ha polí na 120 ha. Připojené plochy podstatně zvýšily úživnost i prostorově podmínky. K oboře patřila také bažantnice Hájek.

V roce 1993 byla podle zákona 229/91 jako restituční náhrada vydána Ing. Jaromíru Šimonkovi, který v roce 1998 po úspěšné žádosti o navýšení kmenových stavů zvěře chov rozšířil o muflony. Pět muflonů bylo původem z obory Žatecká Diana v severních Čechách a pět kusů z obory Velký dub (Vojenské lesy a statky ČR) u Doks. Dále v roce 2011 přikoupil dva kusy z obory Termanec (LČR, LZ Židlochovice) a v roce 2014 čtyři kusy z obory Žleby Janovice (LČR, LS Nasavrky).

Ing. Zuzana Šimonková vystudovala Českou zemědělskou univerzitu, obor provozní ekonomie. Sama o sobě říká, že je mysliveckým elévem, loví spíše příležitostně. Řídí rodinnou firmu a lesní i polní hospodářství. Myslivosti se rodina Šimonků věnuje profesionálně, kromě toho rozvíjí místní turistické aktivity a řadu akcí na zámku Stránov, zámku Lobeč a hradu Houska, které byly rodině Šimonků spolu s lesy a polnostmi navráceny v restituci.

O komplex obory, bažantnice a honiteb spolu s dalším personálem pečuje vedoucí myslivosti Václav Berka. Je zaměstnán u rodiny Šimonků patnáct let, původně jako bažantník.

Kromě obory Podčejk rodina Šimonků obhospodařuje bažantnici a hospodaří ve dvou honitbách: Hájek, s převážně polní honitbou o rozloze 813 ha a Houska s rozlohou 874 ha s převahou hustých lesů.

Hrad Houska stojí uprostřed honitby v nadmořské výšce 380 m. Vznikl koncem 13. století, jeho nejstarší částí je hradní kaple a právě ta část, kde je lovecký sál stavbou prostupuje pískovcová skála, na které je hrad postaven a chrání jej ze všech stran.

Ing. Šimonková: Dříve tady byla jelení obora, která patřila k hradu. Můj dědeček byl vášnivý lovec a myslivec, ale pokud vím, jeleni se tu moc nelovili. Spíše to byla taková hezká věc, že jste si někam sedli a mohli je pozorovat a byli také často vidět i z hradu. Honitba je dobře zazvěřená mufloní, daňčí, srnčí a černou zvěří. Na hradu prezentujeme nejlepší trofeje, které z honitby máme, i ty starší, úlovky našich předků.

Terén honitby je členitý, s roklemi a pískovcovými útvary. Tím se lov pro naše hosty stává zajímavým, děláme velké leče a je to přirozený a přírodní lov – to naši hosté dokáží ocenit. Rakouská klientela je častá a je nám blízká a stojí o lovecké tradice.

Z celkové výměry 2000 ha lesních porostů je zhruba 80 % v první zóně CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Nedílnou součástí rodinného majetku je polní hospodářství na ploše asi 600 ha orné půdy, zaměřené na tradiční zemědělství a také na chov ovcí.

Obora-Podcejk-8-8-2019-038.JPG

 

Podmínky obory

 

Klimaticky obora Podčejk odpovídá teplé polabské oblasti. Roční srážky bývaly kolem 520 mm, sněhová pokrývka dosahuje nanejvýš 20 cm a to zdaleka ne každý rok. I tak se zde projevuje současné teplé a suché klima. Geologickým podkladem je čedič. Půdy v oboře jsou charakteristické pro Polabskou oblast, hluboké a bohaté živinami. Louky, pole a sady jsou rovinné, lesní porosty mají výrazné převýšení.

Obora je v několika posledních letech ve srážkovém stínu a sucho snižuje výnosy luk a pastvin, kromě jiného začíná docházet k prosychání borovic.

Rozloha obory je 119,13 ha. Podle kultur se porosty člení na ornou půdu – 70,32 ha, les – 40,55 ha, louky – 6,38 ha, sady a zahrady – 1,88 ha. Průměrné stáří lesních porostů je většinou 80 let. Převažují duby s 38 %, další třetinu tvoří habry, buky, břízy a malá příměs lip a jasanů.

Smrkové porosty původně tvořily zhruba čtvrtinu, ale i oboru Podčejk zasáhla kůrovcová kalamita a smrky jsou postupně odtěžovány.

I přes kvalitní půdy jsou všechny porosty obory poznamenány suchem z loňského a letošního roku. Zalesnění svažitých pozemků po probíhající kalamitní těžbě vypadá jako náročný, ale splnitelný úkol. Specifikem bude nutnost odolného zaplocení osázených ploch, to je ale základní podmínkou obnovy lesů na většině porostů zničených kůrovcem v ČR.

Trvalé travní porosty lze přesít druhy pícnin, které se dokáží částečně přizpůsobit sušším podmínkám. Kraje luk a pastvin jsou osázeny vysokokmennými odrůdami jabloní a hrušní, které zpestřují podzimní potravní nabídku stejně jako výsadby jírovce.

Přirozený okus poskytuje zvěři plocha 0,6 ha keřů, složená ze svídy krvavé, dřinu obecného, lísky obecné, třešně mahalebky (turecká višeň), trnky obecné, krušiny olšové a černého bezu.

Struktura krajiny v oboře se od doby založení příliš nezměnila, ale obnova lesních stanovišť bude snad první výraznou změnou.

Na polích jsou pěstovány jarní obiloviny s podsevem pícnin nebo strništních směsek pro podzimní a zimní příkrm zvěře. Celkově jsou kulturní i přirozené porosty dobrým potravním zdrojem, ale vzhledem ke stavům, nárokům a vysoké chovné i trofejové kvalitě zvěře je nutné celoroční přikrmování objemnými krmivy i doplňkovými směsmi.

 

Práce v oboře

 

Péče o oboru pozůstává z každodenních rutinních prací i nečekaných souvislostí. Každý den je to zajištění a podávání krmiv v co nejvhodnějším režimu vzhledem k potřebě zvěře. Volbu a složení krmiv je nutné přizpůsobit vývoji přirozené pastvy, reprodukčního a ročního období či klimatu. Ke krmení patří sledování příjmu zvěří, omezení ztrát krmiv i vytvoření co nejlepších podmínek k jejich využití. Krmení a způsob podávání krmiv ovlivňuje omezení škod na porostech, což zdaleka neplatí jen v oboře. Dalším úkolem je zdravotní prevence, výběr zvěře a hodnocení zdařilosti práce s ní.

Porosty přinášejí nutnost sledování, i stromy mají choroby a škůdce. To s sebou nese koncepční a pravidelnou práci i řešení vhodnosti výsadeb a doplňování dřevin a menších zásahů nebo odtěžení. Technické zařízení obory je mezi živými zvířaty a v přírodních podmínkách, vyžaduje náročnou a pravidelnou údržbu nebo občasné, nečekané opravy. Organizace technických prací částečně komplikuje přirozený časový sled života zvěře a celé obory.

Oborník Václav Berka: „Obnovovali jsme ovocné dřeviny, po stránce tvorby obnovy krajiny jsme neměli příležitost a ani důvod vytvářet jiné podmínky či budovat nové krajinné prvky. Je pravda, že v osmdesátých letech minulého století, kdy se obora plánovala a zřizovala, bylo její umístění a základní úpravy prováděny s citem a rozmyslem, tedy dobře. Nás teď čeká obnova porostů po kalamitní těžbě. Konkrétně, veškerý smrk bude během letošní zimy z obory odtěžen a předpokládáme náhradu duby. Budeme pod tlakem nepříznivého klimatu a také stavů zvěře, která by bez důkladného zaplocení výsadby devastovala. Provádíme také obnovu původního oplocení, každý rok zhruba jeden kilometr. Do polních kultur částečně proniká černá zvěř, souvisí to s poškozováním oplocení. Obora přímo sousedí s volnými honitbami, kde černá zvěř žije a nezbývá než ji po celý rok lovit.

Obora-Podcejk-8-8-2019-018.JPG

 

Zvěř, trofeje a lov

 

Chov zvěře v oboře navazuje na tradici vysoké úrovně od samého počátku. Geneticky hodnotná zvěř má i přes menší rozlohu obory výborné podmínky. Kromě jiného je to dáno klidem, obora je bez přístupu veřejnosti.

Normovaný daňčí zvěře je 90 kusů s poměrem pohlaví 1,3:1, koeficient přírůstku je 0,8. Daňků je 45 kusů, z toho v I. věkové třídě 20 kusů, ve II. třídě 20 ks a ve III. třídě 5 kusů. Daněl je 35 kusů a daňčat 10 ks.

Trofeje daňčí zvěře jsou charakteristické dlouhými lopatami. Daňci dosahují hmotnosti 80 až 90 kg, po říji 60 až 70 kg.

Normovaný stav mufloní zvěře je 29 kusů s poměrem pohlaví 1:1, koeficient přírůstku je 1,0. Muflonů je 11 kusů, v I. věkové třídě 4 kusy, ve II. třídě 4 kusy, ve III. třídě 3 kusy. Muflonek je 11 kusů a muflončat 7 kusů. Hmotnost zvěřiny je u muflonů kolem 30 až 35 kg v dodávkovém stavu.

Podíl „maďarské krve“ je v daňčí zvěři cílevědomě udržován a zvěř je kvalitativně skutečně výjimečná. Nejvyšší bodové ohodnocení dosahuje 227,27, 218,91 a 215,71 bodů CIC. Řada majitelů obor má z obory Podčejk nakoupenou zvěř s vysokou chovatelskou hodnotou i perspektivou.

Majitelé krátce po nabytí obory došli k názoru, že muflon bývá v trofejové hodnotě vyzrálý dříve než daněk a je tedy chovatelsky i ekonomicky přinejmenším stejně přínosný. Vývoj chovu muflonů jim dal plně za pravdu a dnes si oboru pouze s daňky neumí ani představit. Svědčí o tom i mimořádný zájem loveckých hostů o mufloní trofej právě z obory Podčejk. Odpovídají tomu i dosažené bodové výsledky 250,25 bodů, 249,15 a 244,5 bodů CIC.

 

Ing. Šimonková: „S muflony se nám povedl velký kus chovatelské práce a dnes jsme na hranici 250 bodů CIC, což je v kvalitě daňčí i mufloní zvěře další velké plus. Z ryze obchodního pohledu je muflon aktuálně velmi zajímavá trofej včetně nuance či spíše skutečnosti, že jej současná móda a zájem posunuje před daňky. Muflona u nás hodně loví rakouští lovci a snažíme se držet ekonomické podstaty prodeje, že velká a hodnotná trofej přinese více peněz. Kvalita a realizace trofejí je tím, co nás žene dopředu.

Lovecká klientela se postupně vyvíjela. Zahraniční hosté tvořili a stále tvoří podstatný podíl lovecké klientely. V počátku u nás lovilo hodně hostů z Rakouska a Německa, Itálie, později z Ruska a jako i jinde v republice, často z arabských zemí.

Hosté ze vzdálenějších domovů si přinášejí své lovecké tradice i zvyky, které v našich podmínkách nejsou normou loveckého chování. Je na nás, abychom se snažili i jim splnit většinu jejich přání tak, aby si odnesli nejen trofej, ale příjemný zážitek. Většina jich odjíždí se skutečným nadšením, kromě lovu a prostředí se jim líbila i naše pro ně nezvyklá krajina.

Hosté jsou ubytováváni na zámku v Lobči a k lovu jsou převezeni do obory a zpět. Atraktivní možností je pohoštění na zámku Stránov, jehož park sousedí s oborou. Taková příležitost je dána hlavně časovými možnostmi hostů. Zejména rakouská klientela přijímá ubytování i pohoštění na zámku s velkým nadšením, ostatně, právě tyto souvislosti jsou nadstandardní a nabízí víc, než lov samotný.

Je vždy naší radostí, připomíná paní Šimonková, „když se hostovi podaří dobrý lov, který v oboře bývá téměř vždy úspěšný. Specifikou je lov ve volnosti, někdy se vydaří, někdy ne…

Hlavně rakouská klientela stojí o naháňky na černou zvěř ve volné honitbě a lov na muflona ve volnosti vůbec. Obvyklá naháňka je dvoudenní. Majitelé si jsou po mnoha zkušenostech vědomi skutečnosti, že naháňka sama je oblíbenou mysliveckou činností, často podstatnější než výsledek samotný a důležitou součástí jsou tradice a poslední leč na zámku.

Individuální lov probíhá většinou pomocí čekané na pohodlných kazatelnách. Pokud si lovec přeje šoulat, doprovod mu vyhoví. Co se týká samotné daňčí zvěře, k ní se dá s opatrností dojít a k silným kusům na říjišti se šoulá. Při volbě způsobu lovu je vždy přihlíženo a doporučeno i podle fyzické kondice hosta. Pro lov a pozorování zvěře je zbudováno pět krytých kazatelen.

 

Bažantnice a hony

 

Bažantnice je od roku 1993 součástí firmy Šimonek Lobeč. Má celkovou výměru 228 ha. Její součástí je ostruhárna s kapacitou 2500 ks chovného hejna, líhně s kapacitou 45 tisíc jednodenních kuřat a odchovny na 20 000 kuřat do věku 8 týdnů.

Tým pracovníků má zásluhu na návratu k odchovu dobrých počtů kvalitní, zdatné a vzhledově atraktivní bažantí zvěře. V poslední době však ve sdruženích chybí generace myslivců, kteří by si koupili jednodenní bažantí kuřata a dokázali je odchovat k vypuštění do honitby k následnému honu.

Letos zde odchovávali 16 000 kuřat do věku osmi týdnů. Trend v odchovu bažantů je poznamenám ústupem od nákupu jednodenních kuřat, což je dáno i složitostí samotného odchovu a omezením dodavatelů kvalitních krmiv, které skutečně odpovídají přirozeným nárokům bažantů. Pro pozdější stádia odchovu ubylo také zdrojů méně hodnotných obilovin. Odchovy bažantů s sebou nesou vysoké nároky na zoohygienu a veterinární prevenci vzhledem k reálnému riziku řady chorob a cizopasníků. Významná ekonomická podpora myslivosti je také vlastní agrobyznys firmy, možnost vlastní produkce krmiv. Z bažantnice prodávají jednodenní, osmitýdenní i dospělou zvěř.

Pořádají i hony ve vlastní režii, což zase souvisí s péčí o hosta a lovy jsou významnou i příjemnou společenskou záležitostí. Lov se zahajuje na zámku v Lobči a pokračuje v okolí obce, kde je uznaná bažantnice. Součástí loveckého dne je venkovní oběd v přírodě a poslední leč opět na zámku. Obvyklé výřady jsou kolem pěti set kusů a lov se blíží podmínkám volné přírody. Loví se ploužením s křídly a neloví se za záštitou.

 

Péče o zvěř

 

Václav Berka: Selekce zvěře je stálým úkolem a náplní myslivecké práce. Snažíme se držet výběru typických dlouhých maďarských lopat, vyřazují se daňci s krátkými lopatami nebo s defektem na lopatách. Výběr muflonů provádíme při zimním chytání a převážnou většinu muflonů přeměříme, ve třech letech by měli mít nejméně 210 bodů CIC.

Chovný cíl a perspektiva je zvyšování bodové hodnoty trofejí co nejvýše. Naše výsledky se během mnoha let pohybují ve špici vzhledem k oborám v ČR. Za rekordem daňka „zaostáváme“ asi o 3 body, u muflona o 6 bodů. Naším největším přáním by mohlo být rekordy překonat a dostat se na nejvyšší špičku, každý rok dokážeme ulovit berany nad 240 bodů CIC. Kmenové stavy zvěře v oboře neposkytují možnost úplně každoročního úspěchu v nejvyšších bodových hodnotách trofejí.

Odstřely v prvních věkových třídách provádí personál a jsou dány nutným selekčním tlakem. Zvěř ve vyšších věkových kategoriích je lovena pro vysokou trofejovou hodnotu a s ní související ekonomický úspěch. Do frekvence lovů zasahuje i obecný vývoj ekonomiky ve společnosti, kterým je momentální pokles zájmu o lov trofejově hodnotných daňků, přibývá ale zájemců o lov muflona.

 

V oboře je pravidelná veterinární péče a prevence. Je prováděn pravidelný odběr vzorků trusu od střelené zvěře i sběr u krmelců. Daňci jsou tradičně s minimálním nálezem parazitů, u muflonů mívají záchyty oblých červů, jak je to u této zvěře obvyklé. I když je v oboře vodoteč, nejsou louky podmočené a dosud se u muflonů neobjevil nález motolic. Specifika obory umožňují přeléčení zvěře ivermektinem, které je vzhledem k populaci muflonů pravidelně prováděno.

Péče o krmiva a krmení odpovídá cílevědomému přístupu ke kvalitě zvěře.

Václav Berka: Objemných krmiv má zvěř dostatek i v nepříznivém suchém klimatu. Seno pochází z vlastních zdrojů mimo oboru, v posledních letech se nám osvědčila vojtěšková senáž, rovněž z vlastních polí. Kromě vysoké bílkovinné hodnoty vojtěškové senáže je jejím kladem omezení škod loupáním.

V zimním období rozmisťujme balíky senáže, která zvěři chutná a v tomto období jí zvěř dává přednost před senem a také se každý rok zkrmí 200 q krmné řepy. Luční seno podáváme celoročně ad libitum k k dosycení i jako dietetikum a ke stabilizaci krmné dávky. Také jádro je zkrmováno celoročně. Obvyklá celoroční spotřeba bývá 300 q ječmene a ovsa, 70 q kukuřice, 20 q sena a 75 q vojtěškové senáže. Vykupujeme kaštany a žaludy, obvykle ročně kolem 30 q.

V době parožení daňků podáváme k vylepšení bílkovinné bilance hrách, spotřebujeme asi 20 q. Nedílnou a nutnou součástí krmné dávky jsou doplňkové směsi z firem Cerea Pardubice a Mikrop Čebín.

oboře je vybudováno centrální krmeliště vybavené zásobníkem objemného krmiva a jádra. Pro příjem krmiva zvěří slouží předkládací korýtka a jesle.

 

Host v oboře

 

Ing. Šimonková: Obora ani honitba není místo, kam jen přivedeme lovce, byť´ sem hosté jezdí pro hodnotnou trofej. Návštěva lovce pro nás není jen čárka v seznamu trofejí, není to jen klient, je to člověk, který přijel speciálně k nám, nás si vybral a my se mu podle toho musíme věnovat. Přijel kvůli myslivosti, kvůli lovu, nikoliv kvůli sklepu a zámku. V celém komplexu zážitků je pak závěr lovu a pohoštění naší možností, kterou třeba jinde hosté nemohou mít. Hlavní je, že je to náš host a chceme, aby se u nás cítil co nejlépe, a pokud to znamená lovecký zážitek, ať už to pro hosta znamená cokoliv, tak se mu jej snažíme zprostředkovat, aby si jej co nejlépe užil v oboře nebo ve volnosti.

 

připravil Martin MOHELSKÝ

 
Hrad-Houska-22-8-2019-001.JPG

Nejsilnější daňčí trofej z obory ohodnocená 227,27 body CIC.

 

vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 15:42 a zapadá v 6:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...