Časopis Myslivost

Říjen / 2019

Lze předcházet škodám působených zvěří

Myslivost 10/2019, str. 22  Dr. Ing. Petr MARADA
a také škodám jinými škůdci na porostech polních plodin? Máme v tomto roce zajímavé myslivecké období; místo vrcholící srnčí říje a lovu srnců myslivci řešili problémy s hraboši, tedy přesněji řečeno, řešili se škody působené těmito živočichy na polních kulturách. Nekonečné diskuse, zda povolit, jakým způsobem a za jakých podmínek aplikaci pesticidů nebraly konce. Postupně se však začalo otevírat neméně zajímavé a významné téma nové. Ne, jelení říje to není. Stejně jako u srnců, ani o jelenech se v tomto roce, co se týče kvality říje, moc nediskutuje. Blíží se totiž doba zalesňování holin po těžbě kůrovce a již teď se hledají cesty, jak minimalizovat škody zvěří na lesních dřevinách.
U hrabošů požadovali zemědělci povolení plošné aplikace přípravku na jejich hubení, u lesních kultur požadují vlastníci lesů razantní snižování početních stavů spárkaté zvěře. Požadavky ze strany zemědělců i lesníků vyvolaly u významné části myslivců velmi negativní reakci, která byla tak silná, že bylo téměř opomenuto řešení jiné, vhodnější, které by dokázalo problémům škod působenými zvěří a těmito živočichy zabránit.
Proto je důležité, právě v této době připomenout, že to není „jenom“ o trávení hrabošů a lovení spárkaté. Velmi důležité je položit si otázku a získat odpověď, zda lze, bez ohledu na trávení a lov zvěře, předcházet škodám způsobených zvěří a také jinými škůdci na porostech polních plodin.
 
Škody působené zvěří na porostech polních plodin jsou dlouhodobým problémem. Důvodů je několik; velmi přesvědčivě se hovoří o problematickém hospodaření myslivců s početními stavy zvěře, tedy, že zvěře je v ekosystému více, než je vlastníky akceptováno; na intenzitě však v poslední době nabývá také „hlas“ mířící též k problematickému hospodaření na zemědělské půdě. Především však absence či minimum prováděných preventivních opatření při produkci biomasy podnikateli v zemědělství, je s ohledem na následné uplatňování škod alarmující. Řešení škod na polních kulturách nabylo na významu v posledních měsících zejména díky opětovně se prosazující zvěři černé a především lokálnímu přemnožení hraboše polního
Za účelem předcházení, tedy zabránění, škod zvěří nám slouží platná právní úprava, která požaduje po hospodařících zemědělcích, aby činili přiměřená opatření k zabránění, respektive předcházení těchto škod, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.
Zemědělec by tedy měl při své činnosti vycházet především z hodnocení svého agroekosystému; měl by zvažovat, s ohledem na pěstování zamýšlené plodiny výskyt zvěře, optimalizovat velikost dílů půdních bloků tak, aby bylo možné zvěř „kontrolovat“ – např. u řepky a kukuřice, a pokud bude tato zvěř dále působit škody, tak zajistit její lov, dále odvést (vhodným odváděcím políčkem) či jinak zamezit plašením její negativní vliv, který by působil problém.
Zemědělcem musí být zvěř v přírodě vnímána stejně významně jako erozní ohroženost půdy, klimatická změna či potenciál výskytu karanténního škůdce. Půda, do které zemědělci sejí, by měla být prosta atraktivních posklizňových zbytků (např. kukuřičných klasů, bulev cukrové řepy); půdní podmínky a vlastní příprava půdy před setím musí umožnit řádné zapravení osiva. Nelze v sousedství lesní kultury osít půdní blok kukuřicí, kde významná část osiva zůstává díky skeletovitosti, utuženosti a různým vlhkostním podmínkám půdního profilu nezapravena.
 
Škodám působeným jinými škůdci, např. hrabošem polním, lze taktéž předcházet; zemědělci by měli pravidelně monitorovat výskyt těchto škůdců a na základě jejich výskytu přijímat opatření. Jako účinný nástroj pro zemědělce lze uvést např. webovou aplikaci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) „Výskyt a prognóza škodlivých organismů“. Zde jsou průběžně publikovány veškeré stávající výstupy ÚKZÚZ, které souvisí s ochranou proti škodlivým organismům. Aktuálně jsou zde přístupné pravidelné monitorovací zprávy o výskytu škodlivých organismů dle jednotlivých oblastních pracovišť ÚKZÚZ. Například dne 23.5.2019 byla na tomto informačním portále publikována zpráva signalizující silné výskyty hraboše polního v porostech obilnin. Informace o biotopu (hostitelském spektru), popisu škůdce, příznacích poškození kultur, životním cyklu a hospodářském významu jsou zde doplněny o preventivní opatření.
U hraboše polního zde byli zemědělci nabádáni k včasné střední a hluboké orbě působící jako regulační faktor k ničení hnízd, zatímco bezorebné systémy obdělávání půdy a setí do mulče působí na vývoj populací hraboše polního příznivě.
Vyžaduje se zde také podpora přirozených predátorů hraboše polního, která je založena na zlepšování hnízdních podmínek, úpravou krajinných prvků, výsadbou remízů, zřizováním biokoridorů a umísťováním berliček na okrajích pozemků. Nejvíce se uplatňují, tedy podporují: káně lesní (Buteo buteo) a rousná (Buteo lagopus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), sova pálená (Tyto alba), kalous ušatý (Asio otus) a kalous pustovka (Asio flammeus).
Tedy sami zemědělci jsou nabádáni k instalaci berliček pro dravce, na které mohou získat dotace uživatelé honiteb, dále jsou vybízeni k zakládání biotechnických objektů typu kamenná zídka (nebo hromada kamení), skládek klestí k podpoře lasiček a ježků, instalacím hnízdních budek pro sovy a jiné prospěšné dravé ptáky (např. poštolky), které by měly být stejnou samozřejmostí, tak jako zakládání krajinných prvků, sloužícím jako přirozenými biotopy pro život právě predátorů myšovitých.
 
Z výše uvedeného tedy plyne, že díly půdních bloků a agronomická praxe řádného hospodáře bude stále častěji obsahovat zakládání hodnotných prvků ekologické stability krajiny (biocenter, biokoridorů, zatravněných drah soustředěného odtoku, krmných biopásů a jiných kompenzačních ploch), které poskytnou volně žijící zvěři a především predátorům škůdců odpovídající potravní nabídku.
Právní úprava však myslí též na myslivce, tedy hospodáře se zvěří. Příslušná ustanovení „říkají“, že stejná opatření mohou učinit i myslivci a ustanovení zvláštních právních předpisů dokonce ukládají provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří. Myslivci, v zájmu ochrany zvěře, ale také prevence škod působených zvěří, jako uživatelé polních honiteb, jsou přímo povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř na vhodných pozemcích.
 
Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu musí kromě jiných skutečností vycházet, tak jako zemědělci při faremním plánování, z posouzení celkového stavu ekosystému a také i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. Stále více a více bude kladen důraz na plány mysliveckého hospodaření, kde bude vítána podpora predátorů polních škůdců např. výstavbou biotechnických objektů nebo jinými opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře.
Ano, uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla. Též v době nouze zvěř řádně přikrmovat (např. v době setí kukuřice, kdy pole jsou prosté biomasy a hrozí škody černou zvěří). Pokud zmiňované preventivní opatření nejsou funkční, je doporučeno, vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělců, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře.
Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
 
Na základě těchto skutečností lze prohlásit, že škodám zvěří i škodám jiných škodlivých činitelů lze v současné době předcházet, aniž by jsme je museli trávit nebo významně snižovat stavy zvěře pouze lovem.
Otázkou však zůstává, jak efektivní opatření budou a kdo se na nich bude podílet. Ze zkušeností víme, že nejvíce efektivní jsou opatření založená na vzájemné komunikaci a spolupráci zemědělců s myslivci, kteří v maximální míře využijí všech dostupných metod a nástrojů, které se jim nabízí.
Pokud chceme my myslivci v budoucnu se svojí činností v přírodě a krajině obstát, musíme být aktivně připraveni se stejnou razancí jako u chovu trofejové zvěře podpořit ty zástupce ekosystému, kteří pomáhají biologickou cestou snižovat negativní vliv jiných škodlivých činitelů. Díky pozitivnímu přístupu Ministerstva zemědělství bylo i v roce 2019 možné uživatele honiteb podpořit při zakládání krajinných prvků (výsadby vybraných dřevin na plochy k tomu určené) jako vhodných biotopů pro predátory škůdců. Velmi vhodnou podporou se ukázala také dotace na pořízení berliček pro dravce a jiná opatření podporující funkční ekosystém a biodiverzitu.
Pokud tedy zemědělci s myslivci začnou více spolupracovat, nemuselo by to být v budoucnu tolik o trávení a nekompromisním snižování stavů problematické zvěře.
 
Dr.Ing. Petr MARADA,
Mendelova univerzity v Brně
a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Strnady
 

image001.jpg
Obr.1 Škody, které na biopásu způsobili hraboši


image002.jpg
Obr.2 Nezapravené osivo kukuřice je nesprávnou zemědělskou praxí podporující škody zvěří

image003.png
Obr. 3 Keře černého bezu porůstající protierozní meze by měly být pravidelným místem pro hnízdění kalouse ušatého

image004.jpg
Obr.4 Myslivci se zemědělci musí být partnery, kteří znají podmínky, kde hospodaří. Musí se vzájemně respektovat a činit opatření, která generují profit pro vzájemné udržitelné hospodaření.
vychází v 7:09 a zapadá v 16:19 vychází v 17:10 a zapadá v 7:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...