Časopis Myslivost

Říjen / 2019

O hledání kompromisu

Myslivost 10/2019, str. 40  Tomáš Havrlant
Reakce na článek doc. Hulvy Molekulární ekologie vlka, rewilding a myslivost ve 21. století Myslivost 9/2019, str 20-27
 
Dobrý den pane docente, přečetl jsem si váš článek v časopisu Myslivost. Předesílám, nejsem aktivní myslivec, nemohu se vyjadřovat k jejich práci a přístupu k velkým šelmám. Ale jako vlastník pozemků jsem místostarosta našeho místního honebního společenstva a mám bezprostřední informace o stavu zvěře.  Má práce je spojená s celodenním pobytem v přírodě. Několikrát jsem Vás potkal na akcích pořádaných kvůli návratu vlků. Vážím si Vaší rozvážnosti, vědecké odbornosti a snahy o uklidňování emocí. Ani náznakem nemohu komentovat vaše vědecké data. Váš popis současného stavu je ve většině detailů určitě správný, ale tento kaleidoskop informací a odkazů se po pootočení může jevit rozdílně pro konečného příjemce informací.
Vliv průmyslového zemědělství na krajinu a její rozmanitost je nezpochybnitelný. Přesto nemohu se závěry, které v článku uvádíte, plně souhlasit. Z pohledu laika si článek u některých doporučení protiřečí.
Vaše pasáž o genetice vlčí populace dokládá, že vlci, kteří u nás v posledních letech zapustili kořeny, nejsou naše původní  karpatská populace.
Vlk je přizpůsobivý potravní oportunista a může žít třeba na smetišti za městem. Určitě není jeho návrat vrchol napravování přírodních procesů.
V odstavci o hybridizaci považuji za důležité dodat, že vliv DNA psa může mít hlavně vliv na chování vlků a jejich vtah k lidem. Jak uvádějí zástupci organizací na ochranu pastevectví ve Francii a Německu, výsledky testů stupně hybridizace se mohou lišit podle laboratoře a metody rozboru.
Československý vlčák je  - k mému překvapení -  hlavně populární v Itálii. Je tam přes sto chovatelských stanic, které jsou podle francouzských zemědělců zdrojem kříženců v přírodě, kteří se přes Alpy dostávají do Francie.
I další argumenty, které v článku uvádíte, se dají použít k jiným závěrům. Popis poměru biomasy lidí a domácích zvířat k ostatním savcům je zavádějící. To máme vyvolat válku nebo pandemii? Máme se stydět za to, že jsme dokázali omezit dětskou úmrtnost, vytlačit nemoci a zlepšit hygienické  a výživové podmínky milionům lidí? Někde jsem zase četl, že hmotnost všech mravenců je větší než hmotnost všech lidí.
Ve světě hladoví kolem miliardy lidí, v Africe je to 20 procent populace, podle OSN je 155 milionů dětí do pěti let podvyživených. Když cestoval po Africe Zikmund a Hanzelka, žilo v Africe kolem 200 milionů lidí, dnes je jich asi 1,3 miliardy. V Africe jsem osobně nebyl, ale  podle svědectví příbuzné, která v Africe několikrát prováděla vědecký výzkum, je stav tamní přírody mimo rezervace katastrofální. A my jim budeme z bohaté Evropy  pansky radit, že se mají o svůj dobytek dělit s velkým predátorem, protože to odpovídá potravní pyramidě?
 
Plošný návrat velkých šelem je rozmar. Zdůrazňuji „plošný“.  Vědecké vysvětlení jeho nevyhnutelnosti a potřebnosti naráží na realitu. Člověk prostě je vrcholový predátor a velké šelmy nahradil  ve velké části území. Ve městech taky trávíme hlodavce a netvrdíme, že je potřeba nechat to na kočkách a poštolkách a zachovat potravní pyramidu bez necitlivého zasahování lidí.
 
Proč všechny státy, kde jsou vlci o několik let déle, přistupují k regulaci? Politický vliv zemědělců je zanedbatelný. Je jich málo a jejich společenský status je špatný. Kvůli hlasům ve volbách to rozhodně není. Jen pro příklad. Ve Švédsku je to natolik ožehavá otázka, že o ní několikráte jednal Parlament a ten dokonce stanovil  celkovou kvótu  počtu vlků  na 200 ks na celé území 450 295 km2 švédského království. ČR  má rozlohu 78 tis. km2 , tedy je  7x menší než Švédsko a má zcela odlišnou hustotu obyvatel, a vlků u nás máme minimálně stovku. A počet obyvatel je přibližně stejný. V protokolech švédského parlamentu vidíte, že na odkaz „vlk“ vám vyskočí neuvěřitelných 2140  odkazů! Kde je chyba? Když to nejde tam, jak to může fungovat u nás, kde je mnohem větší koncentrace sídel a zalidnění? Švédové jsou hloupí a nemají vaše nejnovější vědecké  informace? To samé se týká Francie, Německa, Holandska, dokonce i USA.
 
 
Všechny tyto informace máte určitě také a určitě monitorujete i názory vědeckých pracovníků, kteří se dívají na současný růst vlčí populace opatrně, bez nadšení. Ti asi špatně interpretují ty tisíce odkazů na články o vlcích v odborných časopisech?!
Teď se hodně mluví o Milovicích, kde se kvůli nedostatku místa přemnožila vysazená zvířata. To je ta nová divočina o které mluvíte? Není tam místo pro vlka? Tam ho nikdo nechce, to pratury raději utratí. Ale vzhledem k ovečkám je to přirozený proces ?
 
Rozmach současného způsobu zemědělství je reakcí na nedostatek potravin a hlad během války a v padesátých letech. Podle mě selhal politický systém. Státy nechaly zemědělství v konkurenčním prostředí  maximalizovat  produkci a zisky a tuto snahu podporovaly systémem dotací bez ohledu na plíživý dopad na životní prostředí. Během sedmdesátých let došlo k zažehnání hrozby nedostatku potravin, ale dotační systém se měnil jen částečně.  Je velká chyba - hlavně velkých států v EU - že výplatu plošných dotačních titulů jen pozvolna podmiňuje systémem hospodaření na půdě.
A zmiňovaný rewilding velkých šelem a hlavně vlků, přímo ohrožuje ty zemědělce, kteří hospodaří k přírodě šetrným způsobem. V důsledku je to další rána biodiverzitě na všech úrovních – od půdní mikroflóry po velké savce a ptáky.  Jakmile se zbavíme pasených zvířat, nebude hnůj na obohacování půdy humusem, zhorší se vodní režim. Pozemky budeme obhospodařovat pěstováním tržních plodin, pronajmeme je sousednímu majiteli bioplynky, který tam bude pěstovat kukuřici a případně je zalesníme.  Velkým firmám, které hospodaří bez dobytka na několikasethektarových lánech je vlk lhostejný.
Já hospodařím tzv. ekologickým způsobem zemědělství. Nehnojím umělým hnojivem, nepoužívám žádnou jinou chemii. Většinu pozemků mám zatravněných. Má zvířata žijí v přirozeném prostředí a snažím se omezovat zásahy do jejich biologických potřeb. A není mně jedno, jakým způsobem budou umírat.
Když jsem dělal se synem herbář, na našich pastvinách jsme našli přes šedesát druhů bylin, bez trav. Na pastvinách mám postavené stojky pro dravce, protože potřebuji regulovat myši a hraboše. Sekám vždy postupně malé plochy, aby pastvina nebyla všude stejně stará.  Pastviny mám oplocené tak, aby mohla zvěř přes ně migrovat a netvořily krajinnou bariéru a přitom ovce nemohou utíkat.
A do toho mně přivedete vlka. Mám ho akceptovat a naučit se s ním žít jako naši předci a vy si připravujete publikační strategii ve prospěch přijetí vlka širokou veřejností. Kde je ten jeho přínos? Vliv vlka  na krajinu a její rozmanitost je v našich podmínkách kontraproduktivní!
 
A mimochodem,  podle Wikipedie Rewilding (počeštěně znovuzdivočení; opětovné uvedení do přírodního stavu) je proces usilující o návrat člověka do divoké přírody a je v přímém rozporu s domestikací a konvenčním zemědělstvím. Myšlenka rewildingu člověka vychází z myšlenkových proudů zeleného anarchismu a anarchoprimitivismu, které požadují návrat společnosti k lovecko-sběračskému stylu života. Cílem rewildingu je vytvořit společenství lidí žijících trvale ve volné přírodě s minimální nebo žádnou závislostí na civilizaci. Pojem rewilding může být použit i ve vztahu ke zvířatům, ale používanější je označení reintrodukce – úmyslné vypuštění v zajetí odchovaných jedinců určitého druhu zpět do volné přírody. Pochybuji, že tento přístup je přijatelný pro obživu  7 až 8 miliard lidí.
 
Pane docente, určitě máme na hodně věcí jiný názor. To ale nebrání diskuzi, která by měla vést k dosažení shody na požadovaném stavu. Ale jakmile je axiom zastánců velkých šelem ve formě „vlky potřebujeme  a chceme je všude a bez regulace“ , je hledání kompromisu značně ztíženo. Připravovaný Plán péče je jednostranný pohled z vaší sociální bubliny vše pro vlka a úlitba chovatelům ve formě snahy o reálnější vyplácení náhrad za utrápená zvířata.  Privatizujete si veřejný prostor a rozdělujete názorově společnost, která nemá s vlky žádnou osobní zkušenost a naivní pohled se spojuje s nedostatkem informací bez odpovědnosti za další vývoj.
Je zásadní chybou pro budoucí hledání kompromisu, že se zástupci zemědělců, myslivců a obecních samospráv nemohli dostatečně podílet na připravovaném Plánu péče. To mohu říci z vlastní zkušenosti  jako zmocněnec Svazu chovatelů ovcí a koz ČR.
Pokud nedojde k přijatelnému kompromisu, bude to pro vlky do budoucna znamenat velký problém.
Ing. Tomáš HAVRLANT
starosta obce Vernéřovice
a chovatel ovcí
vychází v 7:09 a zapadá v 16:19 vychází v 17:10 a zapadá v 7:44 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...